Třída: RYBY resp. PAPRSKOPLOUTVÍ Nejednotný systém v rámci vyšších taxonomických jednotek Starý systém Nový systém Třída: RYBY NOZDRATÉ R. PAPRSKOPLOUTVÉ R. Podtř.: Dvojdyšní Dvojdyšní Lalokoploutví Lalokoploutví Paprskoploutví NADŘ.: NÁSADCOPLOUTVÍ (MNOHO–) Chrupavčití CHRUPAVČITÍ ŘÁD: MNOHOPLOUTVÍ Ř.: JESETEŘI Ř.: JESETEŘI MNOHOKOSTNATÍ (→) KOSTNATÍ Kostnatí Cíl: – získání dovedností determinace našich druhů ryb – rozvinutí pozorovacích schopností pro rozlišení determinačních znaků – utřídění bionomických poznatků druhově typických včetně příslušnosti do rybích pásem – upevňování poznatků o rybách a postupné rozšiřování spektra známých ryb – prohlubování názvosloví ryb STRUNATCI – Obratlovci – Čelistnatci Třída: NOZDRATÍ – N.R. (SVALOPLOUTVÍ) Sarcopterygii (Choanichthyes) Podtř.: Lalokoploutví Coelacanthimorpha Řád: LATIMÉRIE Coelacanthiformes (Actinistia) Podtř: Osteolepimorpha (Rhipidistia) Podtř.: Dvojdyšní Dipnoi Řád: JEDNOPLICNÍ Ceratodontiformes Řád: DVOUPLICNÍ Lepidosireniformes Třída: PAPRSKOPLOUTVÍ – P.R. Actinopterygii Podtř.: Chrupavčití Chondrostei Řád: MNOHOPLOUTVÍ (NÁSADCOPLOUTVÍ) Polypteriformes (Brachiopterygii) Řád: JESETEŘI Acipenseriformes Podtř.: Kostnatí Neopterygii probírané řády Řád: KOSTLÍNI Semionotiformes (i podtřída) řády starého systému Řád: KAPROUNI Amiiformes (i podtřída) Řád: OSTNOJAZYČNÍ Osteoglossiformes Řád: TARPONI Elopiformes Řád: ALBULOTVÁRNÍ Albuliformes Řád: HOLOBŘIŠÍ Anguilliformes Řád: VELKOTLAMKY Saccopharyngiformes Řád: BEZOSTNÍ Clupeiformes Řád: MALOÚSTÍ Gonorhynchiiformes Řád: MÁLOOSTNÍ Cypriniformes Řád: TRNOBŘIŠÍ Characiformes Řád: SUMCI Siluriformes Řád: NAHOHŘBETÍ Gymnotiformes Řád: ŠTIKY (ŠTIKOTVÁRNÍ) Esociformes Řád: KORUŠKOTVÁRNÍ Osmeriformes Řád: LOSOSI (LOSOSOTVÁRNÍ) Salmoniformes Řád: VELKOÚSTÍ Stoimiiformes Řád: MĚKKORYPÍ Ateleopodiformes Řád: JINOŽÁBŘÍ Aulopiformes Řád: HLUBINOVKY Myctophiformes Řád: LESKYŇOVCI Lampridiformes Řád: VOUSATKY Polymixiiformes Řád: OKOUNCOVCI Percopsiformes Řád: HRUJOVCI Ophidiiformes Řád: HRDLOPLOUTVÍ Gadiformes Řád: ŽABOHLAVÍ Batrachoidiformes Řád: ĎASOVÉ Lophiiformes Řád: CÍPALOVÉ Mugiliformes Řád: GAVÚNI Atheriniformes Řád: JEHLOTVÁRNÍ Beloniformes Řád: HALANČÍKOVCI Cyprinodontiformes Řád: MOŘATKY Stephanoberyciformes Řád: PILONOŠI Beryciformes Řád: PILOBŘIŠI Zeiformes Řád: VOLNOOSTNÍ Gasterosteiformes Řád: HRDLOŽÁBŘÍ Synbranchiformes Řád: ROPUŠNICE (ROPUŠNICOTVÁRNÍ) Scorpaeniformes Řád: OSTNOPLOUTVÍ Perciformes Řád: PLATÝSI Pleuronectiformes Řád: ČTVERZUBCI Tetraodontiformes Nadř.: CHRUPAVČITÍ Podtř.: Chrupavčití ŘÁD: JESETEŘI JESETEŘI Třída: RYBY PAPRSKOPLOUTVÉ R. Osteichthyes Actinopterygii Modelové druhy ryb: Jeseter malý, úhoř říční, plotice obecná, bolen dravý, parma obecná, cejn velký, kapr obecný, tolstolobik bílý, mřenka mramorovaná, sumec velký, štika obecná, pstruh obecný, lipan podhorní, síh (severní–maréna), vranka obecná, candát obecný, ježdík obecný. Pro zvýraznění druhových rozdílů věnována pozornost i dalším významným druhům ryb. JESETEŘI – jeseterovití: jeseter malý (Acipenser ruthenus) MD Další jeseterovité ryby: j. hvězdnatý, j. ruský, j. velký, vyza tekoucí i stojaté sladké vody. Ostatní jeseteři anadromní Potrava: vodní bentičtí živočichové Vzhled: heterocerkní ploutev, protažený rypec, spodní ústa s vousy. Ganoidní šupiny v pěti podélných řadách (11–17 hřbetních, 60–70 bočních). Štíhlé tělo. Tmavý hřbet s leskem, žlutavé břicho. Velikost: do 70 cm, až 2 kg u nás, 100 cm a 8 kg v domovině Věk: 5 – 7 let (max. 27) Rozmnožování: na štěrkovitých až kamenitých úsecích v hloubce 3 m, 140 000 až jiker, samci s bílým povlakem na hlavě. Umělý odchov. Jikry ceněny jako kaviár. Výskyt: Dunaj a jeho přítoky, díky umělému výtěru např. v Orlíku. cejnové pásmo jes malý 090604b akvTulc Rom jez hvězd JESETEŘI – jeseterovití: jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) jeseteři JESETEŘI – jeseterovití: jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) jeset hvězd Třída: RYBY PAPRSKOPLOUTVÉ R. Osteichthyes Actinopterygii • • Nadř.: KOSTNATÉ RYBY Podtř.: Kostnatí • •ŘÁD: HOLOBŘIŠÍ •ŘÁD: BEZOSTNÍ •ŘÁD: MÁLOOSTNÍ MÁLOOSTNÍ • Podř.: Kapři Podř.: Kapři • Čeleď: Kaprovití Čeleď: Kaprovití • Sekavcovití Sekavcovití • Mřenkovití • Sumci SUMCI • Sumcovití Sumcovití • • • • • • HOLOBŘIŠÍ – úhořovití: úhoř říční (Anguilla anguilla) MD Další úhořovité ryby: hlubší tekoucí i stojaté vody, stanovištní Potrava: vodní bentičtí i planktonní živočichové, ryby Vzhled: hadovitý tvar těla, vzadu s ploutevním lemem (hřbetní, ocasní a řitní ploutev). Párové ploutve pouze prsní. Malé šupiny hluboce zarostlé. Zelenohnědý až hnědočerný hřbet, bíložluté břicho. Velikost: samci do 50 cm, samice do 150 cm, až 6,0 kg Věk: středněvěký (nad 10 let), max. doložený věk 21 let (57 baz.) Rozmnožování: tření: Sargasové moře (katadromní migrace nad 10 let, 1,5 rok), > 500 000 jiker, vývoj do jara. Umělé vysazování. Výskyt: ve všech našich vodách s dostatkem úkrytů. Pozn.: ichtyotoxin v krevním séru se teplem ničí od 1994 parazitace hlísticí krevnatka úhoří (Anguillicola crassus) úhoř ř všechna pásma 071002 úhoř říč 004 071002 úhoř říč 013 zlatí úhoři úhoř migr úhoř rozmn úhoř rozmn úhoř rozmn úhoř rozmn dospělci Schéma migrací úhoře říčního (upraveno podle různých zdrojů) úhoř_rozmn_et úhoř_rozmn_et úhoř_rozmn_et rybí pásma Rozčlenění tekoucích vod na rybí pásma rybí pásma MÁLOOSTNÍ – kaprovití: determ.řaz.!! kapr obecný (Cyprinus carpio) MD Další kaprovité ryby: karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici stojaté i tekoucí vody, přehradní nádrže Potrava: rostlinná i živočišná požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní ploutev s dlouhou základnou, dva páry vousků u úst. Divoká forma (sazan) štíhlá, šlechtěné formy s vysokým tělem. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Šupinatí, lysci, hladcí. Velikost: do 100 cm, až 25 kg, průměrná hmotnost 2 – 3 kg Věk: dlouhověký (desítky let) Rozmnožování: jarní až letní tření (V.–VI.) od 15 ºC , často hromadný bouřlivý výtěr, až milion jiker. Vývoj jiker 3(20º)–5 (15º) dní.Umělý výtěr a odchov. Výskyt: většina tekoucích i stojatých vody. Nejčastější lovný a produkční druh. Stálé vysazování. kapr sazan 0306 Ro cejnové (parmové) pásmo Sazan zvlášť chráněný druh ! Sazan kapr_h kapr_l kapr_s Šupinatý kapr (šupináč) Kapr lysý (lysec, špíglák) Kapr hladký (úplně bez šupin) Kapr řádkový kapr obecný MÁLOOSTNÍ – kaprovití: karas obecný (Carassius carassius) Další kaprovité ryby: kapr, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici stojaté i pomalu tekoucí vody, často zarostlá a bezkyslíkatá stará ramena, tůně Potrava: živočišná (málo bentos) i rostlinná požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: zaoblená hřbetní ploutev s dlouhou základnou, ústa bez vousků. Tmavozelený hřbet, zlatavě zelené boky, bíložluté břicho. Poslední tvrdý paprsek ve hřbetní ploutvi se 30 drobnými zoubky. Zakrslé formy (s černou skvrnou před ocasem). Schopnost využívat metabolický. kyslík Velikost: do 50 cm, 1 – 2 kg Věk: středněvěká ryba (do desíti let), max. doložený věk 15 let Rozmnožování: jarní až letní tření (V. – VI., až 40 000 jiker), fytofilní, vývoj 5–7 dní. cejnové (parmové) pásmo karas obec BioLib MÁLOOSTNÍ – kaprovití: karas stříbřitý (Carassius auratus) Introdukovaný, gynandromorfní (gynogenetické) populace Vzhled, velikost, potrava: viz karas obecný Rozdíly: barva, pilovitost úplného (posled.) tvrdého paprsku ve hřbetní a řitní ploutvi P1010021 MÁLOOSTNÍ – kaprovité: lín obecný (Tinca tinca) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici stojaté i tekoucí vody s vegetací, snáší nedostatek kyslíku Potrava: živočišná (bentos), rostlinná málo požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: ústa s jedním párem drobných vousků, zaoblené ploutve, drobné šupiny. Tmavozelený hřbet, zlatavé boky, bíložluté břicho. Zakrslé formy. Pohlavní dimorfismus – spolehlivé rozlišení pohlaví podle břišních ploutví. Velikost: 30 – 40 cm, 2 kg (výjimečně 70 cm, 7 kg) Věk: dlouhověká ryba (až 20 let) Rozmnožování: jarní až letní tření (V.–VII.), velké množství jiker (až milion). Líhnutí plůdku po 4 – 8 dnech. Umělý výtěr a odchov. Důležitý druh rybničního hospodaření cejnové (parmové) pásmo lín 150206 MÁLOOSTNÍ – kaprovití: cejn velký (Abramis brama) MD Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí i stojaté vody s měkkým dnem, údolní nádrže Potrava: živočišná (později hlavně zoobentos) i rostlinná požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s dlouhou základnou (A 23–30 paprsků), ústa bez vousků, vysoké tělo s hřbetním hrbem. Tmavý hřbet, stříbřité boky i břicho, šedé ploutve. Další determinační znak: počty šupin v postranní čáře /řad nad a pod – 11–16 (49–59)6–9/. Vychlipitelná polospodní ústa. Velikost: do 80 cm, až 3–5 (7) kg. Průměr. velik.: 30–40 cm, 1–2 kg Věk: dlouhověká ryba (většinou do 10), max. doložený věk 32 let Rozmnožování: jarní až letní tření podle teploty vody (15–18, i 13 ºC) často hromadný bouřlivý výtěr, do 50 000 jiker na 1 kg hmotnosti (až milion), fytofilní. Třecí vyrážka samců. Umělý výtěr a odchov. Velmi často lovený druh. cejnové pásmo c v 0212-1a c v 050330b P3220684 Cejn velký – < 24 měkkých paprsků v A tmavě šedé ploutve Třecí vyrážka ♂ cejna cejn siný cejnek malý cejn perleťový (O) A33–46 A19–23 A32–45 12–20(62–77)7–13 9–10(44–50)4–6 8–13(47–55)5–10 svrch.ústa spod.ústa polospodní ústa cejnek cejn_p Han cejn_s Han MÁLOOSTNÍ – kaprovití: plotice obecná (Rutilus rutilus) MD Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici stojaté i tekoucí vody kromě horských a podhorských toků Potrava: rostlinná i živočišná (mladí jedinci více plankton) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: protáhlé, bočně zploštělé tělo, hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Ploutve i oko oranžově červené. Tmavozelený hřbet, stříbřitě bílé boky, bíložluté břicho. Velikost: do 30 cm, max. 1 kg, obvykle 25 cm, ± 300 g Věk: dlouhověká ryba (až 20 let) Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–V.), bez substrátových požadavků, do 100 000 jiker. Kulení plůdku po 20–i dnech. Rychlý vývoj samců. Mimodruhové křížení s jinými kaprovitými rybami. Asi nejhojnější ryba našich vod. cejnové (parmové) pásmo P1000662 plot ob 060407c plot ob 060407e Přirozené zbarvení ploutví a očí plotice obecné MÁLOOSTNÍ – kaprovití: perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici stojaté a pomalu tekoucí vody Potrava: převážně rostlinná, mladí plankton požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve posunut dozadu oproti kořenu ploutví břišních. Ploutve nápadně červené. Ostrý šupinatý kýl za břišními ploutvemi. Tmavozelený hřbet, stříbřitě bílé boky i břicho. Oko spíše hnědé. Velikost: do 30 cm, 0,25 kg, výjimečně 40 cm a 1 kg Věk: dlouhověká ryba (15 let) Rozmnožování: pohlavní dospívání od (2.) 3. roku života, jarní až letní skupinové tření (několik M na 1 F), do 90 000 jiker, fytofilní Výskyt: tekoucí i stojaté zarostlé vody v menších hejnech stejně velkých ryb. Třeboňsko, jižní Morava, Polabí (parmové) cejnové pásmo MÁLOOSTNÍ – kaprovití: bolen dravý (Aspius aspius) MD Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí i stojaté vody, prospívá na přehradách Potrava: živočišná, loví rybky a hmyz u hladiny požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa hluboce rozeklaná (pod oko), bez vousků. Přesahující dolní čelist s hrbolem v jamce horní č. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut mírně dozadu). Modravý až šedomodrý hřbet, stříbřité boky, bílé břicho. Hluboce vykrojená ocasní ploutev Velikost: do 100 cm, až 8,5 (13) kg Věk: středněvěká ryba (do 15 let) Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–VI.) v proudech, samci s třecí vyrážkou. Umělý výtěr, odchov a vysazování – někde přebolenováno. Výskyt: blízko hladiny tekoucí rozlehlých vod dolních toků i přehrad. Zde loví rybky i hmyz hlučným útokem. (parmové)cejnové pásmo b dravý 050331 P1010345 b dravý 050330a Bolen dravý (> 65) MÁLOOSTNÍ – kaprovití: ouklej obecná (Alburnus alburnus) Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklejka, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí, méně stojaté vody Potrava: živočišná (zooplankton i létavý hmyz z hladiny) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s výrazně delší základnou než hřbetní (>14 paprsků), koncová ústa bez vousků směřují vzhůru. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Velikost: do 20 cm, 100 g Věk: krátkověká ryba (3 – 6 let), max. doložený věk 8 let Rozmnožování: jarní až letní polední tření (V.– VI.), do 10 000 lepkavých jiker Výskyt: hlubší úseky dolních toků řek, přehradní nádrže, hladinová ryba (parmové) cejnové pásmo PA120186 Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus Hořavka duhová Rhodeus amarus (sericeus) Střevle potoční Phoxinus phoxinus Drobná krátkověká rybka (do 15 cm), proudná místa, tvrdé dno čistých řek. Bezobr., málo rostlin. potravy. Bočně zploštělé tělo, prodloužená základna řitní ploutve, zešikmená ústa, dvojitý přerušovaný tmavý proužek lemující postranní čáru, tmavý pruh nad SO ! Drobná rybka, zploštělá, velké šupiny, prodloužené základny D a A, modravý proužek v ocasní části. Zkrácená postranní čára. Výskyt vázán na mlže! Drobná vřetenovitá hejnová rybka pstruhových vod. Tmavé skvrny až pás. Zkrácená postranní čára. O ! h ob Habř c 070401(4) o pruh 070804 chata Osl 006 MÁLOOSTNÍ – kaprovití: slunka obecná (stříbřitá) (Leucaspius delineatus) Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklej, střevle, hořavka, tolstolobici, Mírně tekoucí i stojaté vody tůněk, rybníků Potrava: živočišná (zooplankton) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s mírně delší základnou než hřbetní, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Zkrácená postranní čára. Horní ústa. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Hejnová hladinová ryba. Velikost: do 12 cm, 5 g Věk: krátkověká ryba (3 – 5 let) Rozmnožování: jarní až letní tření (t vody nad 18 ºC), 100 – 2 000 velmi malých jiker kladených v pruhu, ♂ hlídá (parmové) cejnové pásmo slunka ob BioLib MÁLOOSTNÍ – kaprovití: jelec tloušť (Leuciscus cephalus) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici, tekoucí i stojaté vody Potrava: rostlinná (obliba ovoce) i živočišná (cokoliv) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Řitní ploutev vypouklá, spolu s břišní oranžově červené. Šedohnědý hřbet se zelenavým leskem, světle zlatavé boky, bílé břicho Šupiny černě lemované. Relativně velká ústa. Velikost: do 60 cm, až 3,5 kg, běžně 40 cm, do 1 kg Věk: středněvěká ryba – max. doložený věk 15 let Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–VI.) v proudech, rychlý vývoj (4 dny při 15 º). Výskyt: tekoucí i stojaté vody s tvrdým dnem od pstruhového pásma až po brakickou. (pstruh.) lipanové, parmové (cejn.) pásmo, tj. všechna j tl 070804 chata Osl 004 Jelec jesen Leuciscus idus O (> 55), vydutá j jesen 050331c jproudk 010826 Jelec proudník Leuciscus leuciscus (45–55), vydutá Jelec tloušť (43–48), vypouklá j tl 070804 chata Osl 004 j tl 070804 chata Osl 004 jel proud L leucisc Mrk MÁLOOSTNÍ – kaprovití: amur bílý (Ctenopharyngodon idella) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, ostroretka, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí i stojaté vody, introdukovaný z oblasti Amuru a Číny Potrava: rostlinná požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou, ústa bez vousků. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Válcovité tělo, ploutve šedé. Ploché čelo, ústa polospodní. Tvarově podobný tloušti, zbarvením kaprovi. Velikost: přes 100 cm, přes 30 kg Věk: středněvěká ryba – max. doložený věk 15 let Rozmnožování: jarní až letní tření. Umělý výtěr a odchov. Výskyt: tekoucí vody i stojaté vody. Je využíván k likvidaci nežádoucích vodních makrofyt – tj. rostlin od řas až po tvrdé porosty (rákos, orobinec aj.) cejnové pásmo a bílý c ořez Amur bílý, 83 cm, 13,5 kg MÁLOOSTNÍ – kaprovití: ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí vody Potrava: rostlinná (řasové nárosty i s živočichy v nich) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: Spodní ústa (příčná štěrbina) bez vousků, hřbetní i řitní ploutev (A<12) s přibližně stejně dlouhou základnou. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Velikost: do 50 cm, až 2 kg Věk: středněvěká ryba (až 17 r.) Rozmnožování: jarní (III.-V.) tření, často hromadný tah proti proudu. Vývoj trvá 10 – 30 dní. Umělý výtěr a odchov. Výskyt: hlavně tekoucí vody ale i stojaté vody. lipanové (parmové) pásmo ostroret stěh 080929b ex ostroret stěh 080929f ex MÁLOOSTNÍ – kaprovití: podoustev říční (Vimba vimba) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici hlubší úseky tekoucích vod Potrava: převážně živočišná požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: spodní podkovovitá ústa bez vousků, řitní ploutev s delší základnou (A>17) než p. hřbetní. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Proměnlivé zbarvení v průběhu roku – stříbřité s šedomodrým hřbetem přes zimu a výrazně tmavé až černé s oranžovým břichem i ploutvemi v létě při tření. Velikost: do 40 cm, až 1,5 kg, málo více Věk: středněvěká ryba (10 – 13 let) Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.-VIII.) od t vody 12 º C, často hromadný tah před třením. Botnavé jikry (10 – 300 000) se přilepují na kameny. Výskyt: spíše v Čechách, ale i v Rokytné, Moravě a Bečvě cejnové (až parmové) pásmo podoust říč 080930b podoust říč 080930g MÁLOOSTNÍ – kaprovité: pův.obr. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, podoustev, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí vody Potrava: rostlinná (řasové nárosty i s živočichy v nich) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: Spodní ústa (příčná štěrbina) bez vousků, hřbetní i řitní ploutev s přibližně stejně dlouhou základnou. Kořen hřbetní ploutve nad kořenem ploutví břišních. Tmavozelený hřbet, zelené boky, bíložluté břicho. Velikost: do 50 cm, až 2 kg Věk: středněvěká ryba (až 17 r.) Rozmnožování: jarní (III.–V.) tření, často hromadný tah proti proudu. Vývoj trvá 10 – 30 dní. Umělý výtěr a odchov. Výskyt: hlavně tekoucí vody ale i stojaté vody. lipanové (parmové) pásmo ostroret ostroret stěh 080929b ex ostroret stěh 080929f ex Ostroretka stěhovavá – detail hlavy, celkový vzhled (A<12) pův.obr. MÁLOOSTNÍ – kaprovití: pův.obr. podoustev říční (Vimba vimba) Další kaprovité ryby: kapr, karasi, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, parma, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici hlubší úseky tekoucích vod Potrava: převážně živočišná požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: spodní podkovovitá ústa bez vousků, řitní ploutev s delší základnou než p. hřbetní. Kořen hřbetní ploutve není nad kořenem ploutví břišních (posunut dozadu). Proměnlivé zbarvení v průběhu roku – stříbřité s šedomodrým hřbetem přes zimu a výrazně tmavé až černé s oranžovým břichem i ploutvemi v létě při tření. Velikost: do 40 cm, až 1,5 kg, málo více Věk: středněvěká ryba (10 – 13 let) Rozmnožování: jarní až letní tření (IV.–VIII.) od t vody 12 º C, často hromadný tah před třením. Botnavé jikry (10 – 300 000) se přilepují na kameny. Výskyt: spíše v Čechách, ale i v Rokytné, Moravě a Bečvě cejnové (až parmové) pásmo podou podoust říč 080930b podoust říč 080930f uprexp podoust říč 080930g Podoustev říční – celkový vzhled, detail hlavy, A>17 pův.obr. MÁLOOSTNÍ – kaprovití: parma obecná (říční) (Barbus barbus) MD Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici tekoucí vody s kamenitým dnem Potrava: bentičtí živočichové zpod kamenů včetně ryb požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: nízké válcovité tělo s plochým břichem k pohybu u dna, spodní ústa se 2 páry vousků. Oči směřují vzhůru. Olivově zelený hřbet, světlejší boky, bělavé břicho. Ozubený silný tvrdý paprsek hřbetní ploutve. Mladé ryby tmavě skvrnité, dospělé zlatavé. Velikost: do 1 m, 4 kg, většinou méně (60 cm) Věk: dlouhověká ryba – max. doložený věk 25 let Rozmnožování: jarní až letní tření (V.–VIII.), třecí vyrážka. Vývoj jiker (do 70 000) 6–8 dní. Pohlavní produkty (jikry i mlíčí) jedovaté. Samice rostou rychleji, samci dříve dospívají. Výskyt: v optimálních podmínkách početný druh – Jihlava přes 3 000 jed . ha–1, převážně noční aktivita parmové pásmo parma ob 208 MÁLOOSTNÍ – kaprovití: hrouzek obecný (Gobio gobio) Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, parmy, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka, tolstolobici, tekoucí i stojaté vody s tvrdším dnem Potrava: živočišná – zooplankton i vodní larvy hmyzu požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: protáhlé vřetenovité typicky bentické tělo, spodní ústa se 1 párem vousků dosahujících k oku. Ústa spodní, vysunovatelná. Tmavošedý až hnědý hřbet, stříbřité až žlutavé boky s velkými tmavými skvrnami. 5 řad drobných tmavých skvrnek v ocasní ploutvi. Bíložluté břicho. Velikost: do 20 cm Věk: krátkověká ryba (do 5 let), max. doložený věk 8 let Rozmnožování: jarní tření (V.–VI.) na mělkých písčitých místech, až 5 000 jiker v několika dávkách Aktivita: denní (lipanové) parmové (cejnové) pásmo hrouzek obecný Nezáměrná introdukce Hmyzožravá hejnová drobná rybka, tmavý pruh na bocích se třením (300 – 5000 jiker, chrání, M/+xF/) ztrácí, do 10 cm, 10 g, 3 – 5 let hrouzek_b hrouzek_d hrouzek_k střevvých 0212-2 Hrouzek Kesslerův Bečva KO ! h. běloploutvý Dyje, Morava, přít. h. dlouhovousý ? Střevlička východní (hrouzkovec malý) Pseudorasbora parva MÁLOOSTNÍ – kaprovití: tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) MD Další kaprovité ryby: kapr, karas, lín, cejni, plotice, perlín, jelci, bolen, amur, ostroretka, podoustev, hrouzci, střevlička, ouklej, slunka, střevle, hořavka tekoucí i stojaté vody, teplomilný záměrně introdukovaný Potrava: převažuje rostlinný plankton (sinice) požerákové zuby, bezzubé čelisti Vzhled: řitní ploutev s mírně delší základnou než hřbetní, svrchní ústa bez vousků. Prsní ploutve dlouhé, dosahují k břišním. Oči nápadně nízko, velká hlava. Břišní kýl až od břišních ploutví. Zlatošedé zbarvení s tmavými skvrnami Velikost: přes 1 m, 35 – 40 kg Věk: dlouhověká ryba (deset let), max. doložený věk 20 let Rozmnožování: umělý výtěr, 100 000 až milion vznášivých (planktonních) jiker. Přirozený výtěr v našich podmínkách nebyl dosud prokázán (20 – 25 ºC). tolst-ec p (parmové) a cejnové pásmo tols_b tols_p tolstolobec pestrý tolstolobik bílý PA070323 PA070325 Amuři a tolstolobci – Olšovec 061006 MÁLOOSTNÍ – mřenkovití (sekavcovití): mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus, Barbatula barbatula) MD Další mřenkovité ryby: tekoucí i stojaté vody Potrava: živočišná – bezobratlí dna bezzubé čelisti Vzhled: štíhlé, protáhlé (až hadovité) tělo, ústa se 3 páry stejně dlouhých vousků. Tmavohnědý hřbet, mramorované boky, bíložluté břicho. Velikost: do 16 (18 cm), 5 g Věk: krátkověká ryba (4–5 let), max. doložený věk 7 let Rozmnožování: jarní až letní výtěr párů u hladiny od stáří 1 roku, dva až dvacet tisíc lepivých jiker se chytá na rostliny, kameny. Při t 20 ºC vývoj 4 dny. Výskyt: tekoucí vody i stojaté vody. lipanové (parmové) pásmo mřen mramor 071014 chata Osl 011 Čisté vody horských potoků, drobní živočichové 6 rozdílných vousků, velké hranaté skvrny na bocích, drobné zarostlé šupiny krátkověká ryba do 15 cm, max. 800 jiker KO! sekavec sekavcik Piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis Zabahněné vody, bezobratlí a detrit. Žlutočerné pruhy, 10 vousků, střevní dýchání. Drobné a zarostlé šupiny krátkověká r., do 30 cm, 25 000 jiker O ! Sekavčík horský Sabanejewia aurata Sekavec podunajský Cobitis elongatoides dříve s. písečný, C. taenia Pomalu tekoucí vody, písečné dno, drobní bezobr. SO ! MÁLOOSTNÍ – sekavcovití: piskoř pruh Třeb SUMCI – sumcovití: sumec velký (Silurus glanis) MD Další sumcovité ryby: tekoucí i stojaté vody, teplomilný Potrava: převažuje živočišná potrava – požerákové zuby nemá, čelisti se zuby Vzhled: velká hlava s širokými ústy, vřetenovité tělo. Ústa se třemi páry vousů (dva delší na horní čelisti, čtyři krátké na bradě). Malé oči i hřbetní ploutev, řitní p. s dlouhou základnou, ocasní zaoblená. Chybí šupiny. Tmavý až modročerný hřbet, boky světlejší s mramorovanou kresbou v šedých odstínech, žlutobílé břicho. Albinotičtí a xanthoričtí jedinci. Velikost: přes 3 m, 100 i více kg Věk: dlouhověká ryba (deset a více let), max. doložený věk 50 let Rozmnožování: teplota vody nad 18 ºC (V. – VII.), „hnízda“ z kořínků, 700 000 jiker. Hlídání a ošetřování jiker samci. Rychlý vývoj (3 dny) Aktivita: noční, přes den v úkrytech cejnové pásmo sumci sumec v Sumec velký (Silurus glanis) – xanthorický (xantoforický)jedinec SUMCI – sumečkovití: sumeček americký (Ictalurus nebulosus) Další sumečkovité ryby: tekoucí i stojaté zarostlé vody, teplomilný introdukovaný! hlavně tůně a slepá ramena v povodí Labe Potrava: převažuje živočišná potrava – i rybky požerákové zuby nemá Vzhled: hnědočerný hřbet přechází přes nahnědlé boky do světlého břicha. Mramorovaná boční kresba. Ústa se čtyřmi páry vousů (čtyři krátké na bradě, dva delší a dva kratší na horní čelisti). Malé zlatožluté oči, tuková ploutvička, řitní pl. s dlouhou základnou, ocasní pl. zaoblená. Chybí šupiny. M stejný jako F. Velikost: do 50 cm, max. 3 kg Věk: středněvěká ryba, max. doložený věk 18 let Rozmnožování: teplota vody nad 20 ºC (VI. – VII.), pouze 5 000 jiker. Samec jikry hlídá. Rychlý vývoj (6 dní) Aktivita: noční, přes den v úkrytech cejnové pásmo Sumecek%20americky%20kopie Seznam ryb (Osteichthyes resp. Actinopterygii) k dílčímu zápočtu Základů zoologie strunatců Ryby nezbytné k poznání modelové druhy (vzorové popisy) Další ryby JESETEŘI – JESETEROVITÍ: jeseter malý HOLOBŘIŠÍ – ÚHOŘOVITÍ: úhoř říční MÁLOOSTNÍ – KAPROVITÍ: plotice obecná, p. lesklá, perlín ostrobřichý, jelec tloušť, j. proudník, j. jesen, střevle potoční, amur bílý, bolen dravý, slunka obecná, lín obecný, ostroretka stěhovavá, parma obecná, p. středomořská, hrouzek obecný, h. dlouhovousý, h. Kesslerův, h. běloploutvý, střevlička východní, ouklej obecná, ouklejka pruhovaná, cejnek malý, cejn velký, c. perleťový, c. siný, podoustev říční, hořavka duhová, karas obecný, k. stříbřitý eurasijský, kapr obecný, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý SEKAVCOVITÍ: sekavec podunajský (písečný), sekavčík horský, piskoř pruhovaný (páskovaný) MŘENKOVITÍ: mřenka mramorovaná SUMCI – SUMCOVITÍ: sumec velký SUMEČKOVITÍ: sumeček americký ŠTIKY – ŠTIKOVITÍ: štika obecná LOSOSI – LOSOSOVITÍ: losos obecný, pstruh obecný f. potoční, p. o. jezerní, p. duhový, siven americký, s. severní (alpský), hlavatka podunajská SÍHOVITÍ: síh severní (maréna), síh peleď LIPANOVITÍ: lipan podhorní HRDLOPLOUTVÍ – TRESKOVITÍ: mník jednovousý VOLNOOSTNÍ – KOLJUŠKOVITÍ: koljuška tříostná ROPUŠNICE – VRANKOVITÍ: vranka obecná, v. pruhoploutvá OSTNOPLOUTVÍ – OKOUNKOVITÍ: okounek pstruhový, slunečnice pestrá OKOUNOVITÍ: okoun říční, candát obecný, c. východní, drsek větší, ježdík obecný, j. žlutý HLAVÁČOVITÍ: hlavačka mramorovaná Opakovací otázky Jmenuj ryby v našich vodách s dlouhou řitní ploutví (nejméně 6, po prostudování dílu III celkem 8). Mimo to jmenuj alespoň tři naše ryby s prodlouženou základnou řitní ploutve. Které ryby žijí v parmovém pásmu? Podle kterého znaku rozlišíš velkého hrouzka a malou parmu? (nevíš–li, vrať se k popisu druhů) A) velikosti B) tvaru hřbetní ploutve C) velikosti úst D) počtu vousků Ověř svoji dovednost determinace: urči následující taxony, příslušná pásma, převažující potravu perlín ostrobřichý, cejnové pásmo, rostlinná Správná odpověď (pod obrázkem): Karas obecný, cejnové pásmo, všežravec Správná odpověď (pod obrázkem): Perlin%20ostrobrichy%20kopie Karas%20obecny%20kopie Proč ryba na obrázku nemůže být: parma – jelec jesen – plotice – karas – cejn – tolstolobik – síh severní – štika – jeseter malý? – nemá 2 páry vousků hluboce – hluboce rozeklaná ústa – hřbetní ploutev je posunuta dozadu – h.p má krátkou základnu – řitní ploutev má krátkou základnu – oko není pod osou těla – nemá tukovou ploutvičku – nemá hřbetní a řitní ploutev vzadu – bez rypce s vousky Správné řešení pod obr. Byly–li všechny odpovědi správně, znáš tuto část ryb. Lín obecný, cejnové pásmo, živočišná Správná odpověď pod obr. Lin%20obecny%20kopie Mřenka mramorovaná,lipanové pásmo, živočišná Správná odpověď pod obr. Mrenka%20mramorovana%20kopie bolen dravý 01 Determinační studijní literatura – ryby Všeobecné publikace: ČIHAŘ, J. a kol., 2002: Příroda v České a Slovenské republice. Academia, 430 s. CHINERY, M., 1998: Flóra a fauna Evropy. Slovart Praha, 384 s. GARMS, H., 1997: Rostliny a živočichové. Příručka k určování s ilustracemi Wilhelma Eigenera. Knižné centrum Žilina, 336 s. KREJČA, J., KORBEL, L., 1993, 1997, 2004, 2009: Velká kniha živočichů. Hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci. Príroda a.s., 345 s. Monotaxonové publikace (ryby): ČIHAŘ , J., MALÝ, J., 1978: Sladkovodní ryby. SZN Praha,191 s. ČIHAŘ , J., KNOTKOVI, J.a L., 1993: Ryby sladkých vod. Aventinum Praha, 184 s. ČIHAŘ , J., (1993) 2003: Naše ryby. Ottovo nakl. Praha, 184 s. HANEL, L., 1992: Poznáváme naše ryby. SZN Praha, 288 s. HANEL, L., 2001: Naše ryby a rybaření. Nakl. Brázda, 288 s. LUSK, S., BARUŠ, V., VOSTRADOVSKÝ, J., 1992: Ryby v našich vodách. Academia Praha, 248 s. MIHÁLIK, J., REISER, F., 1986: Naše ryby. SZN Praha, 144 s. POSPÍŠIL, O., 2003: Atlas našich ryb. Ottovo nakl. Praha, 200 s. TEROFAL, F., 1997: Sladkovodní ryby. KK a Ikar Praha, 288 s. VODINSKÝ, S., VODINSKÝ, M., (1962)1989: Ryby našich vod. Albatros Praha, 382 s.