Číslovky (numeralia)

- slova řadící se k číslovkám se vydělují na základě sémantického kritéria = vyjadřují množství
(kvantitu)

- formálně se řadí k různým slovním druhům




slovní druh: většinou ohebný, plnovýznamový, ve větě primárně funkci přívlastku nebo přísl. určení




Základní třídění číslovek:

a) určité (vyj. kvantitu přesně)

b) neurčité (nevyjadřují kvantitu přesným číselným údajem)


1. základní – vyj. počet (kolik?) jeden, několik

2. řadové – vyj. pořadí (kolikátý?) první, několikátý

3. druhové – vyj. počet druhů (dvojí, dvoje, několikerý…) (kolikerý, kolikero?)

4. násobné – vyj. počet realizací děje (kolikrát, kolikanásobný?)

Další druhy číslovek: skupinové, dílové, souborové, úhrnné, viz Čechová a kol., s. 216


Typ deklinace:

1. substantivní – sto, málo …

2. adjektivní – druhý, obojí …

3. zájmenná – jeden (ten)

4. zvláštní –    dva, oba,

                   tři, čtyři (většina tvarů jako kosti), tří/třech,

                   čtyř/čtyřech

  5-99, kolik, mnoho + počítaný předmět (pouze dva

  tvary v celém paradigmatu, např. pět (knih), pěti

  (knih)



nesklonné – půl, čtvrt, dvakrát, sto + počítaný předmět



kombinované číslovkové výrazy (dvacet pět, tisíc sto padesát pět; dvacátý druhý)




mluvnické kategorie:

(rod /živ./, číslo, pád): vyjadřují jen sklonné číslovky, některé však omezeně, například:

- tři, čtyři, pět–99: nevyj. gr. rod

- dva, oba, tři, čtyři, pět–99: mají jen číslo množné

- kategorie životnosti – jen číslovky s adjektivní deklinací (trojnásobný vítěz, skončili druzí)