Daňový systém ČR jaro 2019 Český daňový systém vznikl k 1.1.1993 a prošel určitým vývojem. Jeho vznik byl spojen s naplněním strategie radikální ekonomické reformy zabezpečující přechod ekonomiky na tržně orientované hospodářství. Daňový systém přinesl oproti předcházejícím daňovým systémům podstatné změny zejména v těchto oblastech : §v soustavě daní; §ve vymezování základny zdanění; §v daňových sazbách; §v okruhu poplatníků a plátců; §v oblasti osvobození od daně; §v nezdanitelných částech základu daně; §ve slevách na dani. Český daňový systém po roce 1993 Daňový systém ČR Český daňový systém zahrnuje tyto daně : §daně z příjmů (fyzických osob a právnických osob); §daň z nemovitých věcí; §daň silniční; §daň z nabytí nemovitých věcí (daň z nemovitostí 1993-2013); §daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí (1993 až 2013); §daň z přidané hodnoty; §daně spotřební; §daně ekologické (od 1.1.2008). Český daňový systém po roce 1993 Daňový systém ČR Český daňový systém po roce 1993 DANĚ NEPŘÍMÉ 1. Všeobecné (univerzální) üDaň z přidané hodnoty 2. Selektivní üSpotřební daně üCla (při dovozu) üEkologické daně (od 1.1.2008) Daňový systém ČR Český daňový systém po roce 1993 Daňový systém ČR DPFO DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Daňový systém ČR V daňové teorii a praxi jsou rozlišovány podle teritoriálního vymezení zdrojů příjmů dva typy daňových poplatníků, a to: 1)poplatník s neomezenou daňovou povinností, §tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový tuzemec, domácí osoba, rezident); §je fyzická osoba, která na území ČR má bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. 2)poplatník s omezenou daňovou povinností, §tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, zahraniční osoba, nerezident, nonrezident) §jsou fyzické osoby, které na území ČR nemají bydliště; obvykle se nezdržují; zdržují se méně než 183 dní v roce; zdržují se pouze z důvodu studia či léčení (i když se na území ČR obvykle zdržují); fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce (i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce). Poplatník daně Daňový systém ČR Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou jednotlivé druhy příjmů, které jsou z hlediska sémantického i z hlediska uplatňování daňových režimů a technik rozděleny do 5 skupin, a to: §příjmy ze závislé činnosti (P§6); §příjmy ze samostatné činnosti (P§7); §příjmy z kapitálového majetku (P§8); §příjmy z nájmu (P§9); §ostatní příjmy (P§10). Předmětem daně jsou nejen příjmy peněžní, ale rovněž příjmy nepeněžní dosažené i směnou, přičemž nepeněžní příjmy se oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, nebo jako 5-násobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se plnění na dobu : 1. neurčitou, 2. života člověka nebo 3. delší než 5 let. Předmět daně Daňový systém ČR Předmětem daně nejsou : §příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby; §příjmy získané vydáním majetku (restituce); §úvěry nebo zápůjčky s výjimkou (viz § 3 odst. 4 písm. b)); §příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů; §příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády, kterou se Česká republika zavázala uhradit; §příjem plynoucí poplatníkovi (rezidentovi ČR), který vypomáhá domácími pracemi v zahraničí nebo příjmy plynoucí poplatníkovi (nerezidentovi), který vypomáhá domácími pracemi v ČR, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair); Předmět daně Daňový systém ČR Předmětem daně nejsou : §příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými, v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele (podrobně viz § 3 odst. 4 písm. f ZDPř); §příjem z 1. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů; 2. výměny pozemků při pozemkových úpravách podle zákona upravujícího pozemkové úpravy, s výjimkou části pozemku, který je stavbou; §částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny; §příjem plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují alespoň jednu z podmínek v § 145 odst.1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Předmět daně Daňový systém ČR Osvobození příjmu od daně V případě daně z příjmů fyzických osob je osvobození od daně zakotveno v § 4 ZDP (tzv. všeobecné osvobození), dále v § 6 (osvobození týkající se příjmů ze závislé činnosti) a v § 10 pro tzv. ostatní příjmy. V případě tzv. všeobecného osvobození od daně z příjmů fyzických osob (§ 4 ZDP) je třeba věnovat pozornost zejména podmínkám, za kterých jsou příjmy osvobozeny od daně, zejména tzv. časovým testům. Týká se to např. osvobození od daně příjmů 1)z prodeje nemovitostí, 2)příjmů z prodeje movitých věcí, 3)příjmů z prodeje cenných papírů, 4)příjmů z provozu ekologických zařízení, apod. V textu se uvádí pouze odkaz na některá osvobození od daně, další příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v § 4 ZDP a v doporučené literatuře. Daňový systém ČR Osvobození příjmu z prodeje nemovitosti U příjmů z prodeje nemovitostí existují 2 režimy osvobození od daně, a to: 1)příjmy z prodeje rodinného domu, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor (bytu), jiný než garáž, sklep nebo komoru, a včetně souvisejícího pozemku – § 4 odst. 1 písm. a) ZDP; 2)příjmy z prodeje nemovitých věcí neosvobozený a neuvedených v (1) – § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Příjmy z prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku je osvobozen od daně z příjmů při splnění 3 podmínek před prodejem bytu nebo rodinného domu: §prodávající v něm měl bydliště po dobu nejméně 2 let bezprostředně před prodejem, nebo prodávající v něm měl bydliště po dobu kratší 2 let bezprostředně před prodejem a použil získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; Daňový systém ČR Osvobození příjmu z prodeje nemovitosti §rodinný dům nebo jednotka nezahrnující nebytový prostor (byt) není nebo nebyl zahrnut do obchodního majetku pro výkon samostatné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku; §nejde o příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, jednotky nezahrnující nebytový prostor (bytu) včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho nabytí nebo jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Daňový systém ČR Osvobození příjmu z prodeje nemovitosti Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí jsou osvobozeny od daně, jsou-li splněny 2 podmínky: §doba mezi nabytím a prodejem nemovitosti přesáhne dobu 5 let; §nemovitost není nebo nebyla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od vyřazení z obchodního majetku. Do této skupiny tzv. ostatních nemovitostí patří např. obytné domy s 3 a více byty, pozemky, garáže, chaty, vinné sklepy aj. V případě, že jde o prodej těchto nemovitostí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba 5 let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele (nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem či manželkou). Poznámka : Další podrobnější informace k osvobození příjmů z prodeje nemovitostí jsou uvedeny v § 4 odst. 1 písm. a) a b). Daňový systém ČR Osvobození příjmu z prodeje movitých věcí Obecně se dá konstatovat, že příjmy z prodeje movitých věcí jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (§ 4 odst. 1 písm. c) ZDP). Osvobozeny jsou i příjmy z prodeje movitých věcí vydaných podle restitučních předpisů (§ 4 odst. 1 písm. g) ZDP). Osvobození se však nevztahuje na příjmy z prodeje movitých věcí v těchto případech: 1)příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, pokud doba mezi nabytím a prodejem nepřesáhne dobu 1 roku; 2)příjmy z prodeje movitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon samostatné činnosti poplatníka, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku; 3)příjmy z prodeje movitých věcí vrácených poplatníkovi v rámci restituce, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku – dále viz bod (2). Daňový systém ČR Osvobození příjmu ve formě náhrad Od daně z příjmů fyzických osob jsou rovněž osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP příjmy jako přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění, přičemž osvobození se nevztahuje na : 1. náhradu za ztrátu příjmu; 2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do OM pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody; 3. náhrada za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu; 4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka; 5. náhrada za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem. Daňový systém ČR Osvobození příjmu z prodeje cenných papírů Pokud jde o zdanění příjmů z prodeje cenných papírů, došlo od 1. 1. 2014 k podstatné změně v oblasti osvobození těchto příjmů. §Došlo ke sjednocení a prodloužení časového testu na tři roky (mezi nabytím a prodejem) pro osvobození příjmů z prodeje CP u drobných investorů (§ 4 odst. 1 písm. x) . § §V případě, že poplatník prodá cenné papíry do tří let od jejich nabytí, bude příjem z prodeje osvobozen, pokud příjmy z tohoto prodeje nepřesáhnou částku 100 000 Kč. Daňový systém ČR Osvobození příjmu z prodeje cenných papírů Osvobození se nevztahuje na příjmy: §z prodeje cenných papírů, které byly nebo jsou zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení samostatné činnosti; §z držby cenných papírů, které jsou příjmy podle § 8 ZDP; §z prodeje cenných papírů, které nejsou zahrnuty do obchodního majetku a u nichž nebyl splněn časový test 3 let (tyto příjmy se pak zdaňují v rámci § 10 ZDP); §z převodu členských práv družstva, z převodu účasti na obchodních společnostech nebo z prodeje cenných papírů, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho samostatné výdělečné činnosti; §na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Daňový systém ČR Metodika stanovení základu daně Při stanovení základu daně fyzické osoby je nejprve třeba stanovit dílčí základy daně. Vycházíme-li z jednotlivých druhů příjmů, pak se dílčí základy daně (DZD) stanoví takto: 1.DZD§6 = PC * 1,34, (DZD§6 > 0), kde : PC je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda), 1,34 je koeficient tzv. superhrubého příjmu . 2.DZD§7 = P – Vdzu, (DZD§7 = 0, > 0, < 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (ve zdaňovacím období), Vdzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 3.DZD§8 = P (DZD§8 > 0, = 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. Daňový systém ČR Metodika stanovení základu daně Poznámka: Pouze v případě příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry se příjmy snižují o cenu pořízení předkupního práva. Tento výdaj však může být akceptován pouze do výše příjmů, takže DZD§8 může být větší než nula nebo roven nule, tedy nevzniká zde daňová ztráta. 4)DZD§9 = P – Vdzu, (DZD§9 = 0, > 0, < 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. Vdzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 5)DZD§10 = P – Vd, (DZD§10 = 0, > 0), kde: P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. Vd jsou výdaje na dosažení příjmů. Výdaje na dosažení příjmů mohou být maximálně do výše příjmů, proto DZD§10 musí být větší nebo roven nule. Nelze v žádném případě v rámci tzv. ostatních příjmů (P§10) uplatňovat výdaje na zajištění a udržení příjmů. Rovněž k příjmům podle § 10 ZDP nelze tvořit zákonné rezervy. Daňový systém ČR Metodika stanovení základu daně Základ daně fyzické osoby se pak stanoví takto: ZD = (DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10) – NČZD – PO, kde : §ZD je základ daně, §DZD§6 je dílčí základ daně ze závislé činnosti, §DZD§7 je dílčí základ daně ze samostatné činnosti, §DZD§8 je dílčí základ daně z kapitálového majetku, §DZD§9 je dílčí základ daně z nájmu, §DZD§10 je dílčí základ daně z ostatních příjmů, §NČZD je nezdanitelná část základu daně (podle § 15) §PO jsou odčitatelné položky (podle § 34, § 34 a, § 34b, § 34c, § 34d, § 34e, § 34f, § 34g, § 34h ZDP). Daňový systém ČR Metodika stanovení základu daně Základ daně může být tedy větší než nula nebo roven nule. V daňovém přiznání fyzické osoby se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Z výše uvedeného textu vyplývá, že pouze u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (P§7) a příjmů z nájmu (P§9) může vzniknout ztráta, kterou lze vzájemně zkompenzovat nebo uplatnit v následujících 5 letech formou snížení základu daně fyzické osoby. Vzájemné kompenzování ztráty podle § 7 a § 9 ZDP lze také provést s příjmy podle § 8 a § 10 ZDP. Ztráta tedy nemůže logicky vzniknout u příjmů : §ze závislé činnosti (P§6); §z kapitálového majetku (P§8); §z ostatních příjmů (P§10). Daňový systém ČR Nezdanitelné části základu daně (§15) 1)odečet hodnoty bezúplatného plnění (darů) poskytnutým poplatníkem v souladu s § 15 odst. 1 ZDP, pokud úhrnná hodnota darů činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze ZD (přesněji ze Σ DZD), přičemž jako dar na zdravotnické účely lze ocenit hodnotu 1 odběru krve částkou 2 000 Kč a hodnotu odběru orgánu od žijícího dárce částkou 20 000 Kč; uplatnit lze hodnotu darů maximálně do výše 15 % ze ZD (Σ DZD); 2)odečet částky úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru (úhrnná částka úroků všech poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti nesmí pak překročit 300 000 Kč za jedno zdaňovací období); 3)odečet platby příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zaplacenou částku je nutno pro tento účel snížit o 12 000 Kč), dále na penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření, nejvýše lze odečíst 12 000 Kč ročně; (od roku 2017 to je 24 000 Kč) 4)odečet částky poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění, nejvýše lze odečíst 12 000 Kč ročně; (od roku 2017 to je 24 000 Kč) 5)odečet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace odborové organizaci, do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období; 6)odečet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj, nejvýše 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením nejvýše 13 000 Kč, u osob s těžším zdravotním postižením nejvýše pak 15 000 Kč. 7) Daňový systém ČR Položky odečitatelné od základu daně (§34) 1)100 % nebo 110 % nákladů (výdajů) vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. 2)daňová ztráta – nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích (ztráta vyměřena za rok 2010, pak možnost uplatnění 2011 až 2015); 3)odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání; 4)odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání (200 Kč/hod. praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací akreditované činnosti). 5) Daňový systém ČR Sazby daně z příjmů fyzických osob (§16) Sazba daně činí 15 % ze základu daně. Daň se zvyšuje o solidární zvýšení daně ve výši 7 % z kladného rozdílu mezi: 1)součtem příjmů podle § 6 a příjmů podle § 7; 2)48-násobkem průměrné mzdy (podle zákona o sociálním pojistném). §pro rok 2015 je tato hranice 1 277 328 Kč, průměrná mzda = 26 611 Kč §pro rok 2016 je tato hranice 1 296 288 Kč, průměrná mzda = 27 006 Kč §pro rok 2017 je tato hranice 1 355 136 Kč, průměrná mzda = 28 232 Kč §pro rok 2018 je tato hranice 1 438 992 Kč, průměrná mzda = 29 979 Kč §pro rok 2019 je tato hranice 1 569 552 Kč, průměrná mzda = 32 699 Kč § § § Daňový systém ČR Slevy na dani Klasické slevy na dani (§35) 1)Z titulu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností – 18 000 Kč na 1 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 35 odst. písm. a). 2)Z titulu zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením – 60 000 Kč na 1 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (§ 35 odst. 1 písm. b). Daňový systém ČR Slevy na dani nahrazující nezdanitelné části základu dane Fyzické osoby mohou uplatnit slevy na dani v této výši §35ba, §35bb, §35bc: §základní sleva 24 840 Kč na poplatníka; §sleva 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 68 000 Kč ročně; je-li manžel(-ka) držitelem průkazu ZTP - P, zvyšuje se částka slevy na dani na dvojnásobek, tj. na 49 680 Kč; §základní sleva na invaliditu 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod 1. nebo 2. stupně; §rozšířená sleva na invaliditu 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod 3.stupně; §sleva 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P; §sleva na studenta 4 020 Kč, je-li poplatník osobou soustavně se připravující na své povolání studiem nebo předepsaným výcvikem §sleva za umístění dítěte, ve výši prokazatelných nákladů, nejvýše do výše minimální mzdy za rok – detail §35bb, (minimální mzda = pro rok 2018 to je 12 200 Kč) §Sleva na evidenci tržeb – 5000 Kč jen v roce první evidence tržeb Daňový systém ČR Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§35c) Poskytuje se ve výši 15 204 Kč ročně (u zaměstnanců při výpočtu záloh na daň ve výši 1 267 Kč měsíčně) na jedno dítě 19 404 Kč ročně na druhé dítě (1 617 Kč měsíčně) a 24 204 Kč ročně na třetí a každé další dítě (2 017 Kč měsíčně), ve 3 formách, a to jako §sleva na dani, §daňový bonus, §kombinace slevy na dani a daňového bonusu (§35 c). Daňový bonus se poskytuje na každé vyživované dítě (maximálně 5 025 Kč měsíčně nebo 60 300 Kč ročně). Daňový bonus může uplatnit poplatník, který měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši 6-násobku minimální mzdy (min. mzda: 12 200 Kč). Daňový bonus lze uplatnit, pokud činí minimálně 100 Kč. Nonrezident může uplatnit daňový bonus, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. Daňový systém ČR Zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Do příjmů ze závislé činnosti zahrnujeme: 1)příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru: §pracovně – právního, §služebního, §členského, §obdobného; 2)příjmy za práci: §člena družstva, §společníka s.r.o., §komanditisty komanditní společnosti; 3)odměny (podíl na zisku) člena orgánu právnické osoby (tantiémy) a likvidátora; 4)příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti se současným, dřívějším nebo budoucím výkonem závislé činnosti; 5)příjmy z tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly. Daňový systém ČR Techniky výběru daní a daňové režimy U příjmů ze závislé činnosti se uplatňuje technika výběru daně spočívající v odvodu daně prostřednictvím plátce daně, který pod svou majetkovou odpovědností srazí daň nebo zálohu na daň poplatníkovi a odvede ji správci daně. Uplatňují se zde 2 daňové režimy, a to : 1)zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní); 2)zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň stanovené podle § 38h (po skončení zdaňovacího období může a nemusí následovat tzv. roční zúčtování záloh na daň, které provádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec podá daňové přiznání za sebe). 3) Zvláštní sazbou daně se zdaňují příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce (max. 300 hod. ročně), pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani, a úhrnná výše příjmů nepřesáhne částku 10 000 Kč za 1 měsíc u téhož zaměstnavatele. Neplatí se ani pojistné na soc. zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Daňový systém ČR Techniky výběru daní a daňové režimy Schéma výpočtu zálohy na daň (měsíční) je následující : + měsíční příjem (Kč) * 1,34 = superhrubý příjem (Kč) = základ daně pro výpočet zálohy na daň (Kč) - zaokrouhlit na 100 Kč nahoru = záloha na daň vypočtená (Kč) – měsíční sleva na dani, a to : §2 070 Kč na poplatníka, §210 Kč na invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně, §420 Kč na invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, §1 345 Kč na držitele průkazu ZTP-P, §335 Kč na studenta; Daňový systém ČR Techniky výběru daní a daňové režimy = záloha na daň snížená o měsíční slevy na dani (§35ba) v Kč – měsíční daňové zvýhodnění formou slevy na dani na 1. dítě 1 267 Kč (na 2. dítě 1 617 Kč, na 3. a další dítě 2 017 Kč ) = skutečně sražená záloha na daň (Kč); + měsíční daňový bonus na dítě (Kč); = záloha na daň upravená o slevu na dani nebo daňový bonus (Kč). Solidární zvýšení zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi : a) příjmy zahrnovanými do základu daně pro výpočet zálohy a b) 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravující pojistné na sociální zabezpečení (130 796 Kč) Poznámka : záloha na daň se stanovuje podle § 38h ZDP, pokud poplatník podepsal prohlášení k dani. V případě, že toto prohlášení nepodepsal, záloha se určí rovněž podle § 38h ZDP, tj. bez slev na dani. Daňový systém ČR Techniky výběru daní a daňové režimy Při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se provádí výpočet daňové povinnosti takto : + roční příjem * 1,34 = superhrubý příjem Kč (DZD§6) – odpočet nezdanitelných částek (§ 15 ZDP) = základ daně (zaokrouhlit na celé 100 Kč dolů) = daň – roční slevy na dani = daň po slevách (§ 35ba) = daňové zvýhodnění na vyživované dítě; = zúčtování měsíčních daňových bonusů = zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění Daň se stanovuje podle § 16 ZDP. Daňový systém ČR Zdaňování tantiém U tantiém se uplatňuje technika výběru daně spočívající v odvodu daně prostřednictvím plátce daně, který pod svou majetkovou odpovědností srazí daň nebo zálohu na daň poplatníkovi a odvede ji správci daně (př. jednatel s.r.o. srazí daň a odvede ji FÚ). Uplatňují se zde 2 daňové režimy, a to : 1)zdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní), je-li poplatníkem daně nonrezident; 2)zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň (po skončení zdaňovacího období může a nemusí následovat tzv. roční zúčtování záloh na daň), je-li poplatníkem rezident ČR. Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z DPP a DPČ §U dohod o provedení práce (maximálně 300 odpracovaných hodin u jednoho zaměstnavatele ročně) se nesráží zdravotní a sociální pojištění do výše příjmu 10 000 Kč/měsíčně včetně, kdežto §u dohod o pracovní činnosti (znějící na částku alespoň 2 500 Kč a počet dní více než 14/měs.) se toto pojištění sráží. U dohod se uplatňují 2 daňové režimy, a to : üzdaňování příjmů zvláštní sazbou daně ve výši 15 % ze samostatného základu daně (tzv. srážkovou daní), pokud poplatník nepodepsal prohlášení k daní a měsíční příjem nepřevyšuje 10 000 Kč v případě DPP; üv ostatních případech se uplatňuje záloha na daň, pokud podepsal prohlášení k dani, pak podle § 38h, pokud nepodepsal prohlášení k dani, tak záloha na daň vypočtená rovněž podle § 38h. Daňový systém ČR Samostatná činnost Samostatná činnost je soustavná činnost za účelem dosažení zisku prováděná samostatně fyzickou osobou vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Příjmy ze samostatné činnosti zahrnují (§ 7 odst.1): a)příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [80 %]; b)příjmy ze živnostenského podnikání [80 %, 60 %]; c)příjmy z jiného podnikání [40 %]; d)příjmy v podobě podílů na zisku společníků v.o.s. a komplementářů k.s. Daňový systém ČR Samostatná činnost Příjmy ze samostatné činnosti dále zahrnují (§7 odst. 2): a)příjmy z užití nebo poskytnutí práv (průmyslové vlastnictví, jiné duševní vlastnictví, autorská práva, práva příbuzná právu autorskému, vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem) [40 %]; b)příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku [30 %]. c)příjmy z výkonu nezávislého povolání [40 %]. Při uplatnění paušální částky ve výši : = 40 % lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč; = 30 % pak do částky 600 000 Kč; = 60 % do částky 1 200 000 Kč; = 80 % do částky 1 600 000 Kč. a) Daňový systém ČR Zdaňování příjmů (podíl na zisku v.o.s. a k.s.) Podíl na zisku (základ daně) se rozděluje na jednotlivé společníky podle podílů stanovených ve společenské smlouvě, jinak rovným dílem. Při zdaňování příjmů společníků v.o.s. platí tyto zásady: 1)u fyzických osob je podíl na zisku dílčím základem daně (DZD§7), u právnických osob základem daně; 2)do nákladů společnosti lze zahrnout i výdaje na pracovní cesty zaměstnanců a společníků; 3)dary poskytnuté v.o.s. nesnižují základ daně v.o.s., ale rozdělují se na společníky stejným dílem jako podíl na zisku a posuzují se podle § 15 odst. 1 a 2; 4)obdobně jako podíly na zisku a dary rozdělují se na společníky odčitatelné položky podle § 34 (např. ztráta, 100 % výdajů na projekty výzkumu a vývoje a pod.) a slevy na dani podle § 35 (na zaměstnance se zdravotním postižením); Daňový systém ČR Zdaňování příjmů (podíl na zisku v.o.s. a k.s.) 5)příjmy společníka v.o.s. nelze rozdělit na spolupracující osoby; 6)je-li společníkem v.o.s. právnická nebo fyzická osoba, která není rezidentem ČR, pak se z hlediska zdanění považuje za stálou provozovnu a její podíl na zisku se zdaňuje v ČR; V případě komplementářů k.s. platí stejné zásady jako u společníků v.o.s. Základ daně komanditní společnosti se rozdělí na jednotlivé společníky podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Komplementáři k.s. (fyzické osoby) zdaní svůj podíl na zisku v přiznání k dani z příjmů, část podílu na zisku připadající na skupinu komanditistů je zdaněna v přiznání k dani z příjmů právnické osoby. Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z kapitálového majetku U příjmů z kapitálového majetku (P§8) se uplatňují 2 režimy zdanění: 1)příjmy vstupují do dílčího základu daně zdaňovaného v přiznání k dani z příjmů fyzické osoby s daňovým zatížením 15 %, přičemž dílčím základem daně (DZD§8) je příjem nesnížený o výdaje s výjimkou příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry , kdy je výdajem cena předkupního práva, maximálně však do výše příjmů z prodeje tohoto předkupního práva; 2)příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR a v zahraničí [vymezené v § 8 odst. 1 písm. a) až f) a v odst. 2 písm.a)] jsou zahrnuty v samostatném základu daně a zdaňují se zvláštní sazbou sazbou daně 15 % (§ 36), přičemž do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši. Daňový systém ČR V daňovém přiznání [režim daně (1)] se zdaňují tyto příjmy z kapitálového majetku: §úroky z vkladů na běžných účtech, které jsou podle podmínek banky určeny k podnikání; §úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček; §úroky a poplatky z prodlení; §úroky z práva na dorovnání; §úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací; §příjmy z předkupního práva na cenné papíry; §příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů v zahraničí, pokud poplatník nevyužil možnosti je zahrnout do samostatného základu daně a zdanit je sazbou 15 %; §úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR nebo Českou republikou plynoucí rezidentům ČR. Zdaňování příjmů z kapitálového majetku Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z kapitálového majetku Zvláštní sazbou daně (podle § 36) ze samostatného základu daně, tzv. srážkovou daní se zdaňují příjmy z kapitálového majetku se zdrojem v ČR a v zahraničí, a to [režim (2)]: §podíly na zisku z majetkového podílu na a.s., na s.r.o. a k.s. a podíly na zisku z členství v družstvu [sd = 15 %]; §úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů [sd = 15 %]; §příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (mimo stojící společník), podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy; §podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání [sd = 15 %]; §úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání (např. termínované vklady, sporožirové a devizové účty) [sd = 15 %]; §výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného; Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z kapitálového majetku Zvláštní sazbou daně (podle § 36) ze samostatného základu daně, tzv. srážkovou daní se zdaňují příjmy z kapitálového majetku se zdrojem v ČR a v zahraničí, a to [režim (2)]: §dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [sd = 15 %]; §plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, snížené o zaplacené pojistné [sd = 15 %]; §rozdíl mezi vyplacenou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému a emisním kurzem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného odkupu [sd = 15 %]; §plnění ze zisku ze svěřeneckého fondu [sd = 15 %]; Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z kapitálového majetku §úroky a jiné výnosy z držby směnek s výjimkou úrokových příjmů a jiných výnosů z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, plynoucí ze zdrojů na území ČR, které jsou samostatným základem pro zdanění zvláštní sazbou daně (podle § 36); V případě společného jmění manželů se příjmy z kapitálového majetku zdaňují tak, že příjem plynoucí do společného jmění manželů se zdaňuje: §u toho manžela, u kterého je vložen do obchodního majetku; §jen u jednoho z nich, jedná-li se o příjem ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku. Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z nájmu Příjmy z nájmu (P§9) lze věcně vymezit takto: §příjmy z nájmu nemovitých věcí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí); §příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu, který se zdaňuje v rámci ostatních příjmů (P§10). V rámci § 9 ZDP jsou zdaňovány příjmy z nájmu za podmínky, že nejde o příjmy podle § 6 až 8. Příjmy z nájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich. Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z nájmu V případě zdaňování příjmů z nájmu existuje pouze jeden režim zdanění, a to stanovení dílčího základu daně (DZD§9) s technikou výběru daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů. Dílčím základem daně jsou příjmy z nájmu snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U příjmů z nájmu (P§9) může vzniknout daňová ztráta. Výdaje lze uplatnit dvojím způsobem: 1)procentem z příjmů ; 2)jako prokazatelně vynaložené. Daňový systém ČR Zdaňování příjmů z nájmu 1)V případě výdajů stanovených procentem z příjmů lze uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů, v nichž jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka. Poplatník je povinen vést evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem. 1) 2)Do výdajů prokazatelně vynaložených lze zahrnout mimo jiné rovněž: §odpisy pronajímaného majetku; §rezervu na opravy hmotného majetku; §pojištění pronajímaného majetku; §opravy a výdaje na údržbu majetku. Daňový systém ČR Zdaňování ostatních příjmů z nájmu Při uplatňování prokazatelně vynaložených výdajů je poplatník povinen vést: §záznamy o příjmech a výdajích v časovém sledu; §evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat; §evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud je vytvářena; §evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu; §mzdové listy, pokud poplatník vyplácí mzdy. Daňový systém ČR Zdaňování ostatních příjmů Za ostatní příjmy (P§10) považujeme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, a přitom nejde o příjmy podle § 6 až 9. Ostatní příjmy zahrnují zejména: §příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem; §příjmy z převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci; §příjmy z převodu účasti na společnosti s.r.o., k.s. a z převodu družstevního podílu; §příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských; §přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky; §výhry v loteriích, sázkách, z reklamních soutěží a slosování; Daňový systém ČR Ostatní příjmy zahrnují zejména: §Podíl člena obchodní korporace s výjimkou společníka v.o.s., komplementáře k.s. nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku, nebo majitele podílového listu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu; §bezúplatný příjem; §příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu; §vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka v.o.s. a komplementáře k.s., nebo další podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění; §ceny z veřejných soutěží , ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže; § Zdaňování ostatních příjmů Daňový systém ČR Zdaňování ostatních příjmů Ostatní příjmy zahrnují zejména: §příjmy, které společník v.o.s. nebo komplementář k.s. obdrží v souvislosti s ukončením účasti na v.o.s. nebo k.s. od jiné osoby než od v.o.s. nebo k.s., v níž ukončil účast; §příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev; §příjmy z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem; §příjem z výměnku http://www.dan-poradce.cz/informace/Info49.pdf §příjem obmyšleného ze svěřeneckého fondu. Daňový systém ČR Zdaňování ostatních příjmů Z ostatních příjmů (P§10) jsou osvobozeny od daně: 1)cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže nepřevyšující 10 000 Kč (s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníka, u něhož je sportovní činnost podnikáním); 2)cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely stanovené v § 15 odst. 1; 3)výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného MF podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nebo na základě předpisů vydaných v členských státech EU nebo v dalších státech, které tvoří EHP; 4)příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů z příležitostné zemědělské výroby, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč (příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí počet včelstev 60, je částka 500 Kč na 1 včelstvo). Daňový systém ČR Zdaňování ostatních příjmů 5)bezúplatné příjmy (1) od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů; (2) od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu 1 roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou; (3) obmyšleného z majetku, který byl do svěřeneckého fondu vyčleněn nebo, který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě (1) nebo (2); (4) nabytého příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje úrovně 15000 Kč. Daňový systém ČR Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek dne!