Daňový systém ČR jaro 2019 DPH DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Pojmový aparát daně Přidaná hodnota je rozdíl mezi hodnotou prodeje a hodnotou nákupu (outputu a inputu). V praxi zahrnuje tedy výrobní náklady a zisk. Daní z přidané hodnoty se pak rozumí rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu (případně krácené daně na vstupu). Daň z přidané hodnoty je vybírána na každém stupni zpracování, resp. ekonomické činnosti (výroby, služby), tj. pouze z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno. Pomocí této daně se zdaňuje celá přidaná hodnota. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Daň na vstupu je daň: §obsažená v částce za přijaté plnění; §daň při dovozu zboží; §daň při pořízení zboží; §daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě; §daň při poskytnutí služby zahraniční osobou; §daň přiznaná podle § 92a (zvláštní režim při dodávání zlata). Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Daní na výstupu se rozumí daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění: §daň při dovozu zboží; §daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění; §daň při pořízení zboží z jiného ČS EU; §daň při dodání a pořízení nového dopravního prostředku uvnitř území ES; §daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě; §daň při poskytnutí služby zahraniční osobou; §daň přiznaná podle § 92a (zvláštní režim při dodávání zlata) nebo při poskytnutí služby dle §10k (osobě povinné k dani , která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve 3. zemi). Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Odpočet daně je daň na vstupu, popř. krácená podle § 76 tzv. koeficientem (K). V případě způsobu krácení odpočtu daně je se uplatňuje tento postup: Koeficient (K) se vypočítá jako podíl (a : b) x 100, kde: a = součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně [uvedená v § 72 odst. 1]; b = a + součet veškerých plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Vyhodnocení krácení odpočtu koeficientem je následující: §K = 0, pokud a = 0 nebo a < 0; §K = 100 %, pokud b = 0 nebo b < 0, přičemž a = 0 nebo a > 0; §K = 100 %, pokud je K = 95 % nebo K > 95 %; §v ostatních případech se uplatňuje vypočtený K zaokrouhlený na 2 desetinná místa nahoru. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Rozlišujeme koeficient: üzálohový; üvypořádací. Zálohový koeficient se stanovuje z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku (pokud údaje neexistují, odhadne si ho kvalifikovaně plátce daně). Vypořádací koeficient se stanovuje z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období, kdy vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený tímto vypořádacím koeficientem. Vypořádávané období zahrnuje všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Vlastní daňová povinnost je daňová povinnost kdy na daň na výstupu (Dvý) převyšuje daň na vstupu (Dvs). Nadměrný odpočet je daňová povinnost, kdy daň na vstupu (Dvs) převyšuje daň na výstupu (Dvý). Daňovou povinností tedy rozumíme buď vlastní daňovou povinnost nebo nadměrný odpočet. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Bez nároku na odpočet jsou osvobozena následující plnění (§ 51 až 59): §základní poštovní služby a dodání poštovních známek [§ 52]; §rozhlasové a televizní vysílání [§ 53]; §finanční činnosti [§ 54]; §penzijní činnosti [§ 54a]; §pojišťovací činnosti [§ 55]; §dodání vybraných nemovitých věcí [§ 56]; §nájem vybraných nemovitých věcí [§ 56a] §výchova a vzdělávání [§ 57]; §zdravotnické služby a dodání zdravotního zboží [§ 58]; §sociální pomoc [§ 59]; §provozování loterií a jiných podobných her [§ 60]; §ostatní plnění osvobozená od daně (např. poskytnutí služby jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran, církví, občanských sdružení, profesních komor aj., viz § 61); §dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62). Daňový systém ČR Pojmový aparát daně S nárokem na odpočet jsou osvobozena tato plnění (§ 63 až 71): §dodání zboží do jiného členského státu [§ 64]; §pořízení zboží z jiného členského státu [§ 65]; §vývoz zboží [§ 66]; §poskytnutí zboží do 3. země [§ 67]; §osvobození ve zvláštních případech (dodání potravin a paliva lodím, viz § 68); §přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží [§ 69]; §přeprava osob [§ 70]; §dovoz zboží (podrobně viz § 71, § 71a až § 71f). Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Osoba povinná k dani (OPD) je üfyzická nebo právnická osoba (§ 5), která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. üOPD je také právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti (s výjimkou státu, kraje, obce, dobrovolných svazků obcí, hl. m. Prahy, i když tyto vybírají úplatu – výjimky, příloha č. 3). Za samostatnou OPD se považuje hlavní město Praha a každá jeho městská část. Za OPD se nepovažuje veřejnoprávní subjekt při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy (týká se to rovněž odborových organizací, církví a náboženských společností). Veřejnoprávní subjekt je považován za OPD pouze v některých případech (příloha č. 3 k ZDPH), např. při dodání vody, plynu, tepla, chladu, elektřiny, při uskutečňování služeb v oblasti pořádání výstav, veletrhů a kongresů nebo v oblasti služeb prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních jídelen aj. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Osoba identifikovaná (OI) je osoba, která není plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani, pokud v tuzemsku pořizují zboží z JČS, které je předmětem daně (kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboží (§ 6g). OI je rovněž osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku (§ 6h), která není plátcem, a to ode dne přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, pokud se jedná o: a) poskytnutí služby; b) dodání služby s instalací nebo montáží; c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi. OI je rovněž osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku (§ 6i), která není plátcem, a to ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném ČS (podle § 9 odst. 1), s výjimkou poskytnutí služby, které je v JČS osvobozeno od daně. OI je povinna podat přihlášku k registraci do 15. dne ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Ekonomická činnost (§ 5 odst. 2) je soustavná činnost: §výrobců, obchodníků včetně důlní činnosti a zemědělské výroby; §vykonávaná podle zvláštních předpisů, a to zejména nezávislá činnost vědecká, literární, umělecká, vychovatelská nebo pedagogická (učitelé); §nezávislého charakteru vykonávaná lékaři, právníky, inženýry, architekty, dentisty a účetními znalci; §za účelem získání příjmů z využití hmotného a nehmotného majetku. Daňový systém ČR Pojmový aparát daně Skupinou (§ 5a) se rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce daně. Skupina se považuje za samostatnou OPD. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny. Spojenými osobami se rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby. Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob. Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. Daňový systém ČR Předmět daně Předmětem daně (§ 2) je: §dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu OPD v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku (ČR); §poskytnutí služby za úplatu OPD v rámci uskutečňování ekonomické činnosti , s místem plnění v tuzemsku; §pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemsku OPD v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo nepodnikající právnickou osobou a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU osobou nepovinnou k dani; §dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Daňový systém ČR Předmět daně Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu EU (s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně): üjestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku bylo osvobozeno od daně; üpokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně nebo nepodnikající právnickou osobou, která není plátcem DPH nebo OID a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla překročena ani v předcházejícím roce, nebo üjestliže se jedná o pořízení použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného ČS, pokud je dodání tohoto zboží předmětem daně s použitím zvláštního režimu v ČS zahájení . Zdanitelné plnění je plnění, které je předmětem daně a není osvobozené. ► Daňový systém ČR Předmět daně Za zboží se považují (§ 4 odst. 2): §hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů; §právo stavby; §živé zvíře; §lidské tělo a část lidského těla; §plyn, elektřina, teplo a chlad; §bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem ČNB nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo dovoz Českou národní bankou; §bankovky a mince české a cizí měny pro sběratelské účely za ceny vyšší než je jejich nominální hodnota; §cenné papíry při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku. Daňový systém ČR Zdanitelné plnění a daňová povinnost Plátce daně je povinen přiznat daň a uvést ji v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. Důležité je tedy tzv. datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), abychom věděli, do kterého zdaňovacího období zdanitelné plnění patří (§ 21). Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni: üuskutečnění zdanitelného plnění nebo üpřijetí platby, a to k tomu dni, který nastal dříve. Daňový systém ČR Pouze ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (neposuzuje se den přijetí platby) vzniká povinnost přiznat daň v těchto případech (§ 13 odst. 4 písm. f): dodání vratného obalu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh, jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné při dodání zboží: §dnem dodání při prodeji dle kupní smlouvy; §dnem převzetí v ostatních případech; §dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě; §dnem přenechání zboží k užívání (podle § 13 odst.3 písm.d)). Zdanitelné plnění a daňová povinnost Daňový systém ČR Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné při dodání nemovité věci (den, který nastal dříve): §dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu vlastnického práva; §dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání. §Při přenechání nemovité věci k užívání pole § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné při poskytnutí služby: §dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou platbu), a to tím dnem, který nastal dříve; §dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému; pokud je sjednán způsob stanovení ceny a k uvedenému datu není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. Zdanitelné plnění a daňová povinnost Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné v ostatních případech: §dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo; §dnem odečtu z měřícího zařízení (popř. dnem zjištění skutečné spotřeby) při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby; §dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce; §dnem uvedení do stavu způsobilého k užívání (při plnění vymezeném v § 13 odst. 4 písm. d) ); Zdanitelné plnění a daňová povinnost Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné v ostatních případech: §dnem, ke kterému dochází k pozbytí vlastnického práva k nepeněžnímu vkladu, popř. jiných práv k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě (s výjimkou nemovité věci, kdy se postupuje podle odst. 3); §dnem, ke kterému dochází k pozbytí vlastnického práva, popř. jiných práv k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovité věci, kdy se postupuje podle odst. 3); §dnem dodání 3. osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popř. dnem dodání 3. osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy; §dnem poskytnutí služby 3. osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popř. dnem poskytnutí služby 3. osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; §dnem vyjmutí peněz nebo platebních prostředků nahrazujících peníze z přístroje nebo dnem jiného způsobu zjištění výše obratu, u prodejních automatů. ► Zdanitelné plnění a daňová povinnost Daňový systém ČR Daňové doklady Plátce daně, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen vystavit na vyžádání daňový doklad za každé plnění: §pro osobu povinnou k dani nebo pro právnickou osobu nepovinnou k dani při dodání zboží nebo poskytnutí služby (plátce daně, osobu registrovanou k dani v jiném členském státě EU); §při zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku; §při dodání zboží do JČS, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně; §V případě přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost přiznat daň nebo přijal uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty. Daňový doklad musí plátce daně vystavit nejpozději do 15 dnů (§ 28 odst. 3) ode dne: §kdy vznikla povinnost přiznat daň; §nebo kdy vznikla povinnost přiznat uskutečnění plnění. Za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá plátce daně, který uskutečnil plnění. Daňový systém ČR Daňové doklady Pro účely DPH existuje několik typů daňových dokladů, především jsou to: § §daňový doklad (§ 29); §daňový doklad skupiny (§ 29a) §zjednodušený daňový doklad (§ 30, § 30a); §splátkový kalendář (§ 31); §platební kalendář (§ 31a); §souhrnný daňový doklad (§ 31b); §doklad o použití (§ 32); §daňový doklad při dražbě a při prodeji mimo dražbu (§ 32a); §daňový doklad při dovozu (§ 33); §daňový doklad při vývozu (§ 33a). 255 / 56 Daňový systém ČR Daňové doklady Charakteristika: §daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo; §uchovatel je povinen na žádost správce daně zajistit český překlad daňového dokladu vystaveného v cizím jazyce; §daňový doklad lze uchovávat elektronicky; § zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění není vyšší než 10 000 Kč. § Funkci daňového dokladu plní v případě tuzemských plnění nejčastěji daňové doklady a zjednodušené daňové doklady. Při zdanitelných plněních pro účely nesouvisející s podnikáním nebo osobní spotřebu se běžný daňový doklad nahrazuje dokladem o použití. § Daňový systém ČR Základ daně, sazby daně a výpočet daně Základem daně (§ 36) je peněžní částka, snížená o daň, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce, za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od 3. osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Při přijetí úplaty předem (tj. před uskutečněním zdanitelného plnění), je základem daně částka přijaté úplaty, snížená o daň. Základ daně také zahrnuje: §jiné daně, poplatky nebo jiná obdobná peněžitá plnění; §dotace k ceně; §vedlejší výdaje (např. balení, přeprava, pojištění, provize); §materiál přímo související s poskytovanou službou; §při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. Daňový systém ČR Základ daně, sazby daně a výpočet daně V některých případech je základem daně cena zjištěná podle zákona o č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. V případě závodního stravování je základem daně částka, kterou hradí zaměstnanec. Při dodání výrobků ve vratných zálohovaných obalech (např. u piva) je plátce povinen rozdělit základ daně na část vztahující se: §k dodávaným výrobkům a §k vratným zálohovaným obalům (jde o částku obsahující daň) Základ daně, sazby daně a výpočet daně U zdanitelného plnění se uplatňují tyto sazby daně (rok 2015): ü21 % (základní sazba daně); ü15 % (první snížená sazba daně); ü10 % (druhá snížená sazba daně) U zdanitelného plnění se uplatňuje sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. Základní sazba daně se uplatňuje u: §zboží; §služeb; §převodu nemovitých věcí; §dodání stavby. §dovozu zboží s jednotnou celní sazbou, pokud alespoň 1 druh podléhá základní sazbě daně. První snížená sazba daně se uplatňuje u: üzboží uvedeného v příloze č.3; üslužeb uvedených v příloze č. 2; üstaveb pro sociální bydlení (stavební a montážní práce). Druhá snížená sazba daně se uplatňuje u zboží uvedeného v příloze č. 3a. Daňový systém ČR Základ daně, sazby daně a výpočet daně Plátce má možnost (může) provést opravu základu daně a tím i daně za zdanitelné plnění (dříve tzv. daňový dobropis). Jde o případy, kdy oprava základu daně má za následek snížení daně na výstupu a tedy snížení daňové povinnosti plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, např.: §zrušení nebo vrácení zdanitelného plnění (vrácení zboží, odstoupení od smlouvy); §snížení základu daně za zdanitelné plnění. Plátce daně musí (je povinen) provést opravu základu daně v případě zvýšení základu daně, k němuž dojde po jeho uskutečnění (dříve tzv. daňový vrubopis). Oprava základu daně a výše daně se provádí prostřednictvím tzv. opravného daňového dokladu (dříve daňový vrubopis a daňový dobropis). Daňový systém ČR Základ daně, sazby daně a výpočet daně Každá oprava se považuje za samostatné zdanitelné plnění. Při opravě základu daně se uplatňuje vždy sazba daně, která platila ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Při opravě základu daně u zdanitelných plnění uskutečněných pro neplátce daně se místo daňového vrubopisu nebo dobropisu se vystavuje doklad o opravě základu daně. V případě, že plátce daně uplatní nesprávnou sazbu daně nebo nesprávně uplatní osvobození od daně, vystaví opravný daňový doklad, přičemž postupuje podle § 49 a 50 ZDPH. Daňový systém ČR Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je: §kalendářní čtvrtletí (obrat za předcházející kalendářní rok < 10 mil. Kč), a pokud plátce daně není tzv. nespolehlivým plátcem, není skupinou; §kalendářní měsíc (obrat ze předcházející kalendářní měsíc ≥ 10 mil. Kč). Plátce, jehož obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl částku 2 mil. Kč, má možnost zvolit si dobrovolně jako zdaňovací období kalendářní měsíc. Při stanovení zdaňovacího období nově registrovaného plátce se vychází z jeho předpokládaného ročního obratu. Prvním zdaňovacím obdobím plátce po registraci je nadále kalendářní měsíc nebo čtvrtletí, v němž se stal plátcem. Daňový systém ČR Plátcem daně se stává osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč. Plátcem daně se stává od 1. dne 2. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Změnu zdaňovacího období je plátce oprávněn provést nejdříve od počátku následujícího kalendářního roku, přičemž je povinen tuto změnu oznámit nejpozději do 31. ledna příslušného kalendářního roku. Zdaňovací období Daňový systém ČR Zdaňovací období pouze jako kalendářní čtvrtletí je stanoveno v těchto případech: §pro osobu identifikovanou k dani; §pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě EU (nerezident ČR); §pro zahraniční osobu povinnou k dani (nerezident ČR). Při rozhodnutí o úpadku končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni nabytí rozhodnutí o úpadku a následující zdaňovací období začíná dnem následujícím po dni a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku. Zdaňovací období Daňový systém ČR Termín pro podání daňového přiznání je stanoven ve lhůtě nejpozději do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Plátce daně musí podat i negativní daňové přiznání, pokud mu nevznikla daňová povinnost (§101). Pouze osoba identifikovaná k dani, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani nemusí podávat negativní daňové přiznání. V případě úpadku je plátce povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období končící dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, a to ve lhůtě do 30 dnů od skončení zdaňovacího období. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízení, vč. zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, činí lhůta 25 dnů od skončení zdaňovacího období. Plátce, který jako určený společník vede evidenci pro účely DPH, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daň ze své činnosti a zdanitelná plnění a daň z činnosti celé společnosti. Ostatní společníci v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daň ze své činnosti. Daňové přiznání a splatnost daně Daňový systém ČR Daňové přiznání a splatnost daně Dodatečné daňové přiznání se podává, když plátce: §souhrnem oprav zvyšuje daňovou povinnost (jde o povinnost); §souhrnem oprav snižuje daňovou povinnost ( jde o možnost). Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Nadměrný odpočet se vrací bez žádosti nejpozději do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu (do 30 dnů od lhůty předložení nebo skutečného předložení daňového přiznání), pokud je vratitelný přeplatek vyšší než 100 Kč. To neplatí, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou stanovené daně na základě dodatečného vyměření. Daňový systém ČR Registrační povinnost Pro registraci plátců jsou stanoveny procesní podmínky. Registrace se provádí v následujících případech: § §při překročení limitu obratu (1 000 000 Kč); §u plátců ve společnosti; §při nabytí majetku v rámci privatizace a při koupi podniku; §při transformaci obchodní společnosti nebo družstva; §oprávněnou osobou v případě úmrtí plátce; §při pořízení majetku z jiného ČS (cena bez daně > 326 000 Kč); §při zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně; §při přijetí služby od ORD v jiném ČS nebo zahraniční osoby povinné k dani; §při dodání zboží s instalací nebo montáží; §při registraci osob registrovaných k dani v jiném ČS a zahraničních osob povinných k dani; §při dobrovolné registraci; §při registraci OID; §při skupinové registraci (§ 95a). 37 / 56 Daňový systém ČR Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek dne!