2 Vyjádření přivlastnění

Francouzština nezná skloňování. Chceme-li vyjádřit situaci, kdy někdo vlastní nějakou věc či je ve takovém vztahu k nějaké osobě, stejně jako, že určité věci spadají do nějakého předem specifikovaného souboru, použijeme předložku de. (C’est le livre de Simone. Le frère de Pierre est petit.  La photo de Paris est jolie.) V češtině bývá tato situace vyjádřena buď druhým pádem – genetivem : Bratr Petra je malý. nebo přivlastňovacími přídavnými jmény – adjektivy posesivními:  Petrův bratr je malý.