Užití

1/ Člen neurčitý označuje blíže neurčené věci. 
Voilà un garçon. > C’est le garçon de M. Bertrand.
Voilà une fille. > C’est la fille de Mme Bertrand.
Pozor ale na použití un/une ve významu jeden/jedna.
Ex.: 
C’est un ami. / To je jeden přítel.

2/ Pozor, nezapomeňte, že v záporu absolutním je člen neurčitý nahrazen předložkou de.
Ex.:
Tu as une voiture? Máš auto (jakékoli) ?  
Je n’ai pas de voiture. Nemám auto (žádné).

3/ Člen určitý naopak věci známe či takové, o kterých již byla řeč.

4/ Bez členu jsou používána vlastní jména, jména měst, povolání a národnosti v přísudku jmenném.
Ex.:
madame Bertrand, Jacques
Paris, Prague
Nous sommes étudiants. Ils sont Français.

5/ Pozor: jména zemí členy mají, ale v ženském rodě je ve významu „ve“ používáme  bez členu.
Ex.:
La France est un grand pays.
La République tchèque est un petit pays.
J’habite en France / en Allemagne / en République tchèque.    

6/ V mužském rodě je použití standardní.
Ex.:
Le Maroc est un pays africain.
Je vais au Maroc.