16.3.2017
1
Ekonomie pro pedagogy
MAKROEKONOMIE
- zabývá se fungováním velkých celků (ČR, EU, NAFTA, …)
- sleduje tzv. národohospodářské agregáty:
• velikost celkového produktu (HDP, HNP zpravidla za 1 rok)
• úroveň a dynamika cen
• míra inflace
• míra nezaměstnanosti
• stupeň zapojení ekonomiky do světového hospodářství
16.3.2017
2
Makroekonomie
Makroekonomie
Investice:
- hrubé investice Ig - hodnota všech vyrobených statků, které nejsou určeny ke spotřebě,
ale slouží k další produkci
- obnovovací investice Ir - reinvestice, nahrazení opotřebených investic
- čisté investice In - zvýšení produktivního zařízení (In = Ig – Ir)
- předpoklad: všechny úspory se přemění na investice (S = Ig)
platí: Y = C + Ig
16.3.2017
3
MAKROEKONOMICKÉ CÍLE
• výkonnost ekonomiky (hospodářský růst)
• zaměstnanost (plná zaměstnanost)
• cenová stabilita
• zahraniční obchod (vyrovnaná platební bilance)
• omezení deficitu vládního rozpočtu
• minimalizace státního dluhu
Makroekonomické cíle
4 rozhodující makroekonomické veličiny:
• produkt
• míra nezaměstnanosti
• míra inflace
• bilance zahraničního obchodu
- provázanost makroekonomických cílů
- magický čtyřúhelník (N. Kaldor)
16.3.2017
4
PRODUKT
- produkt (množství výrobků a služeb), který byl v ekonomice vytvořen za 1 rok
• Nominální (běžný) produkt – ceny produkce jsou vyjádřeny v běžných
tržních cenách každého roku
• Reálný produkt – ceny produkce jsou vyjádřeny v cenách výchozího roku,
tzn. ve stálých cenách
• Potenciální produkt – produkt hospodářství, kterého by se dosáhlo při
úplném využití výrobních faktorů
Produkt
- HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (GNP)
- je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období
občany a podniky dané země v tuzemsku i v zahraničí
- ČISTÝ NÁRODNÍ PRODUKT (NNP)
- HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (GDP)
- je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených během určitého období
na území daného státu ať již tuzemskými občany a podniky nebo zahraničními subjekty
- ČISTÝ DOMÁCÍ PRODUKT (NDP)
- ČISTÝ EKONOMICKÝ BLAHOBYT (NEW)
- INDEX LIDSKÉHO ROZVOJE (HDI)
16.3.2017
5
Produkt – metody výpočtu
• Produkční metoda
- součet hodnot přidaných zpracováním (v jednotlivých výrobních etapách)
• Výdajová metoda (výrobkový přístup)
- firmy, trh výrobků a služeb
- HDP = C (výdaje domácností na spotřebu) + I (investice) + G (vládní výdaje) + X (čistý
export)
• Důchodová metoda (důchodový přístup – tok důchodů)
- domácnosti, trh výrobních faktorů
- HNP = NI (národní důchod) + nepřímé daně + obnovovací investice
Ekonomický růst
• každá ekonomika se snaží, aby její reálný Y stále rostl
• => rozdíl mezi dvěma po sobě jdoucími obdobími > 0
16.3.2017
6
Ekonomická síla a úroveň
Ekonomická síla
absolutní objem finálních výrobků a služeb, který se v ekonomice vyprodukuje za
určitou dobu (zpravidla 1 rok)
vyjadřuje se nejčastěji vytvořeným HDP / rok
Ekonomická úroveň
NEZAMĚSTNANOST
- zaměstnaní = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání
- nezaměstnaní = nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, práci aktivně
hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit do práce (schopnost a ochota)
=> ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní síla dané země
- ostatní = studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti
=> ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
- míra nezaměstnanosti = poměr nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky
aktivního obyvatelstva
16.3.2017
7
Typy nezaměstnanosti
- frikční (fluktuace)
- strukturální (nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících, povolání)
- cyklická (vazba na hospodářský cyklus)
- krátkodobá X dlouhodobá
- dobrovolná X nedobrovolná
Politika zaměstnanosti
• pasivní politika (dávky v nezaměstnanosti)
• aktivní politika
Ekonomické a sociální důsledky
- ekonomická sféra
=> OKUNŮV ZÁKON říká, že na každá 2 %, o něž GNP poklesne
vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti
zvýší o 1 %
(vztah mezi produktem a mírou nezaměstnanosti)
- sociální dopad
16.3.2017
8
INFLACE
- míra inflace = míra změny cenové hladiny
- k inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina
- cenová hladina = průměrná úroveň cen souboru statků
v běžném období v porovnání s cenami základního období
Index spotřebitelských cen (CPI)
Index cen výrobců (PPI)
Deflátor HDP (příp. HNP)
Typy inflace
• mírná inflace (plíživá) X pádivá inflace (cválající) X hyperinflace
• zjevná inflace X potlačená X skrytá inflace
• nevyrovnaná X vyrovnaná inflace
• deflace – pokles cenové hladiny, opak inflace
• desinflace – pokles míry inflace (klesající přírůstek)
Inflace tažená poptávkou
Inflace tlačená náklady
16.3.2017
9
Phillipsova křivka
- vztah mezi inflací a nezaměstnaností
Phillipsova křivka
- substituční teorie inflace
- zkoumá vztah inflace (změn cenové hladiny) a míry nezaměstnaností
- studie A. W. Phillipse (Nový Zéland) – údaje o nezaměstnanosti a nominálních
mzdách v Británii (více než 100 let)
- v krátkém období existuje inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností
16.3.2017
10
PLATEBNÍ BILANCE
- vyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a
ostatními zeměmi v průběhu daného období (zpravidla 1 rok)
- vývoz a dovoz statků a služeb, pohyb investičních zdrojů, darů, přesun peněžních
prostředků, příp. zlata
- kreditní a debetní položky
Kreditní položka – za takovou položku se považuje transakce, která vede k přísunu
peněžních prostředků do země
Debetní položka – taková transakce, která vede k odsunu peněžních prostředků ze
země do okolního světa
Platební bilance - části
dle ČNB:
Běžný účet
Obchodní bilance
Bilance služeb
Bilance výnosů
Běžné převody transferů
Kapitálový účet
Finanční účet
Přímé investice
Portfoliové investice
Ostatní investice
Saldo chyb a opomenutí
Změna devizových rezerv
16.3.2017
11
Platební bilance
Obchodní bilance
- je rozhodující položkou běžného účtu platební bilance
- pohyb statků a služeb ze země do země
- vývozy - dovozy = čisté vývozy (= saldo obchodní bilance)
Platební bilance
- platební bilance jako celek vykazuje NULOVÝ závěrečný zůstatek
(co se koupí, se musí zaplatit nebo zadlužit)
- rozbor jednotlivých finančních toků => přebytek nebo deficit platební bilance
Vnější měnová politika
• politika země vůči ostatním zemím v rámci mezinárodního obchodu (liberální,
protekcionistický)
• cílem je dlouhodobě vyrovnaná platební bilance (dostatečná zaměstnanost a
příznivá cenová hladina) a regulace měnového kurzu (ovlivňuje platební bilanci)
Nástroje vnější měnové politiky:
tržně orientované nástroje
(intervence na měnových trzích, opatření monetární a fiskální politiky)
přímé administrativní opatření
(cla, kvóty, neviditelné překážky dovozu)
16.3.2017
12
NÁSTROJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
• Monetární (měnová) politika
• Fiskální (rozpočtová) politika
• Důchodová (stabilizační) politika
• Zahraničně obchodní politika
MONETÁRNÍ POLITIKA
- prováděna centrální bankou (ČNB)
- zabezpečení cenové stability (Ústava čl. 98)
- emise bankovek (monopol)
- dohlíží nad bankovním sektorem
16.3.2017
13
Peníze
- peníze jsou všeobecný prostředek směny (všeobecný ekvivalent)
Vývoj peněz:
- komoditní peníze => barterová směna
- pravé X nepravé peníze
- pravé = plnohodnotné (zlaté a stříbrné)
neplnohodnotné
- nepravé = papírové peníze (bankovky a státovky)
bankovní peníze (bezhotovostní peníze) – zápisy na bankovních účtech
• peněžní agregáty (M1, M2, L)
Poptávka po penězích + motiv držby
množství peněz v držbě jednotlivých ekonomických subjektů
motiv držby
prostředek směny
zúčtovací jednotka
uchovatel hodnot
hlavním motivem, proč člověk drží peníze v hotovosti a ztrácí úrok, je možnost
disponovat s penězi okamžitě (likvidita)
nabídka peněz je dána tvorbou peněz a je záležitostí státu a centrální banky
16.3.2017
14
Rovnováha na peněžním trhu
kvantitativní teorie peněz (Fisherova rovnice směny)
Q * P = M * V
Q = reálný HDP
P = cenová hladina => Q * P = nominální HDP
M = množství peněz v oběhu
V = rychlost oběhu peněz
pokud M roste stejně rychle jako nominální HDP / V = cenová hladina je stabilní
Bankovní systém
souhrn (soustava) všech bank a vztahů mezi nimi v dané zemi
typy bankovních systémů
jednostupňový (neexistence centrální banky)
dvoustupňový (centrální banka a komerční/obchodní banky)
• dvoustupňové systémy zaváděny od 2. pol. 17. stol.
16.3.2017
15
Dvoustupňová bankovní soustava
Centrální (cedulová, emisní) banka – většinou státní, ale na státu nezávislá
Obchodní banky (univerzální, realitní, investiční, …)
- Česká národní banka je nezávislá na vládě
- vrcholným orgánem je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem (Jiří Rusnok)
ČNB
KB ČS
Tvorba peněz komerčními bankami
- akumulace vkladů (pasiva) => aktivní obchody
=> rezervy
- cyklický proces
- multiplikovaná expanze bankovních depozit
- multiplikátor peněžní nabídky v systému tzv. částečných rezerv
při zapůjčování na rezervy neurčených částí depozit
16.3.2017
16
Tvorba peněz komerčními bankami
Aktiva Pasiva
- rezervy - vklady
- půjčky
- dluhopisy .
10 000 10 000
Vklad Nová půjčka Rezerva
1. banka 1 000 900 100
2. banka 900 810 90
3. banka 810 729 81
… 729 656 73
… 656 590 66
… 590 531 59
…
10 000
Tvorba peněz komerčními bankami
banka vytváří peníze „z ničeho“, banky jsou fakticky nesolventní (nemohou
v daný okamžik dostát všem svým závazků), v každém okamžiku „banky jsou
již zbankrotované“ (M. Rothbard)
způsobování velké nestability finančních zásob, větší zadlužování systému
(N. Johanisová)
„run na banky“ – krach bankovního systému
16.3.2017
17
Cíle centrální banky
základním cílem je péče o zdravý měnový vývoj (stabilitu měny):
vnitřní stabilita měny – stabilita cen v tuzemské měně a její úroveň (míra inflace)
vnější stabilita měny – vývoj měnového kurzu dané měny k zahraničním měnám
plynulý hospodářský růst
plná zaměstnanost
optimální nabídka peněz (množství peněz)
přiměřené úrokové sazby
Funkce centrální banky
emise hotovostního oběživa
banka pro ostatní banky
provádění měnové politiky
funkce banky státu
uděluje a odebírá bankovní licence, vykonává bankovní dozor, provádí bankovní
regulace
zastupuje zemi v mezinárodních finančních a měnových institucích
16.3.2017
18
Typy monetární politiky
politika centrální banky
EXPANZIVNÍ
pro oživení ekonomiky
v období recese
zvyšování nabídky peněz
RESTRIKTIVNÍ
utlumení ekonomiky
v období expanze
omezení nabídky peněz
Monetární politika
- politika Stop – Go
- kritika zásahů, tzv. efekt zpoždění
- očekávání
- adaptivní (co se stane v budoucnosti na základě minulých zkušeností)
- racionální (hypotéza – ekonomické subjekty využívají všechny dostupné
informace)
=> správná racionální očekávání a predikce budoucího vývoje
= dlouhodobá Phillipsova křivka
16.3.2017
19
Nástroje měnové politiky (CB)
- přímé nástroje měnové politiky
(administrativní)
- nepřímé nástroje měnové politiky
(politika povinných minimálních rezerv)
(operace na volném trhu)
(diskontní politika)
Přímé nástroje měnové politiky
Pravidla likvidity
– závazné relace mezi určitými položkami pasiv a aktiv banky
Úvěrové kontingenty
– úvěrové kontingenty předepisují v absolutním vyjádření maximální objem úvěrů
Úrokové limity
– úrokové limity předepisují maximální úrokové sazby z úvěrů
Administrativní nástroje
16.3.2017
20
Nepřímé nástroje měnové politiky
Diskontní sazba
– sazba, za kterou centrální banka půjčuje bankám některé úvěry
Úvěry centrální banky
– úvěry, které centrální banka poskytuje bankám
- liší se technikou poskytování, splatností, úrokovou sazbou a účelem
- lombardní sazba – úrok na půjčku u centrální banky, která je zajištěna
zástavou CP
Diskontní politika ovlivňuje úvěrové možnosti komerčních bank!
Nepřímé nástroje měnové politiky
Operace na peněžním (volném) trhu
– spočívají v obchodech s cennými papíry mezi centrální bankou a obchodními
bankami
- REPO-operace
Povinné minimální rezervy
- prostředky, které banky musí udržovat jako svůj neúročený vklad u centrální
banky
Konverze a swapy cizích měn
– nákup a prodej cizích měn za měnu tuzemskou, termínovaný prodej za předem
stanovený měnový kurz
16.3.2017
21
Měnová politika
kvantitativní uvolňování („peníze z vrtulníků“ - Friedman)
kapitálová přiměřenost bank (poměr kapitálu a rizikových aktiv)
měnová politika prováděna EU (ECB) - EURO
Úroky a úročení
úrok = částka placená dlužníkem věřiteli jako odměna za půjčení peněz
(cena zapůjčených peněz)
starověk (antika), středověk – nemorálnost úroků (Aristoteles, Akvinský)
náhrada za odložení spotřeby do budoucna (Böhm-Bawerk)
16.3.2017
22
Úroky a úročení
výše úroku je dána:
velikostí vkladu (jistiny) - Ko
velikostí úrokové sazby - i (%) = ir při p.a.
(úroková sazba je podílem úroku na jistině - cena peněz)
úroková sazba v % za rok – per annum (p.a.)
pololetí – per semestrum (p.s.)
čtvrtletí - per quante (p.q.)
měsíční - per mensem (p.m.)
(př.: 12% p.a. = 6% p.s. = 3% p.q. = 1% p.m.)
úrokovacím obdobím = n
Úroky a úročení
Typy úročení:
jednoduché úročení – výše úroků se počítá z původní jistiny
složené úročení – úrok se připisuje k jistině a spolu s ní se dále úročí
smíšené úročení - kombinace jednoduchého a složeného úročení
dekurzivní a anticipativní úročení
16.3.2017
23
Úroky a úročení
Jednoduché úročení
U = ir * Ko * n
U = (ir v % / 100) * Ko * n = (ir * Ko * n) / 100
U = ir (desetinné číslo) * Ko * n
n (za jeden kalendářní rok při p.a.) 360/360
(německá uzance 30E/360)
U = ir * Ko * (180/360) - za půl roku při p.a.
Výsledný kapitál Kn = Ko + Un
Un = úrok po zdanění
Úroky a úročení
Složené úročení
Výsledný kapitál na konci n-tého roku:
Kn = K0* (1+ir)n před zdaněním
Kn = K0* (1+ (1- daň) * ir)n po zdanění
16.3.2017
24
FISKÁLNÍ POLITIKA
soubor postupů a nástrojů pomocí nichž vláda ovlivňuje chod ekonomiky
fiscus = košík
souvisí se státními zásahy do ekonomiky z důvodu existence „tržních
selhání“
hlavní cíle
podpora ekonomického růstu
utlumení výkyvů ekonomiky (hospodářského růstu)
zmírnění inflace
Fiskální politika
předmětem fiskální politiky jsou VEŘEJNÉ FINANCE
finanční vztahy a operace probíhající mezi orgány a institucemi veřejné správy
na jedné straně a spotřebiteli, firmami, nestátními organizacemi na straně druhé
soustava veřejných rozpočtů
státní rozpočet
municipální
státní fondy
rozpočty státních podniků
16.3.2017
25
Státní rozpočet
centralizovaný peněžní fond
podoba bilance
příjmová a výdajová stránka
schvaluje jej Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na návrh vlády
Zákon č. 457/2016 Sb. o státním rozpočtu ČR na rok 2017
funkce státního rozpočtu:
stabilizační
(re)distribuční
alokační
Struktura rozpočtu
Příjmy a výdaje rozčleněny do tzv. kapitol.
Kapitoly:
vláda (ministerstva)
Kancelář prezidenta, Parlament, Ústavní soud, NKÚ,
Kancelář Veřejného ochránce práv
samostatné instituce (např. ČSÚ, AV ČR)
specifické kapitoly (státní dluh, operace státních finančních aktiv)
16.3.2017
26
Rozpočtové příjmy
Nenávratné
daňové (přímé, nepřímé) => daňový systém
nedaňové (platby soc. pojištění, soudní poplatky)
kapitálové (prodej půdy, koncesí, akcií)
Návratné
emise dluhopisů
bankovní úvěry
Lafferova křivka
16.3.2017
27
Rozpočtové výdaje
transferové platby domácnostem
vládní nákupy
transferové platby podnikům (subvence)
vyplacený úrok z veřejného dluhu
MANDATORNÍ VÝDAJE
(QUASI MANDATORNÍ VÝDAJE)
NEMANDATORNÍ (ostatní)
Saldo rozpočtu
dle vzájemného vztahu příjmů a výdajů můžeme státní rozpočet označit jako:
přebytkový – aktivní saldo
vyrovnaný
deficitní – pasivní saldo
rozpočtový deficit je financován výpůjčkami (dluhopisy)
veřejný dluh – celkový dluh
16.3.2017
28
Saldo rozpočtu
Možnosti vlády vypořádat deficit
zvýšení daní
emise obligací
monetizace
půjčky ze zahraničí
rozprodej státního majetku
Rozpočtový deficit je pak hlavním zdrojem tzv. STÁTNÍHO DLUHU.
16.3.2017
29
Státní bankrot
platební neschopnost země
důsledky - devalvace měny, utlumení vládních výdajů,
„bankovní prázdniny“
Státní bankroty v novodobých dějinách:
ČR (1953)
Rusko (1998)
Argentina (2002)
Řecko (2015)
16.3.2017
30
Fiskální politika
kontrola hospodaření
Ministerstvo financí České republiky
Nejvyšší kontrolní úřad
státní závěrečný účet
je dokument vypracovaný ministerstvem financí, který
každoročně schvaluje parlament na konci fiskálního období
jeho součástí jsou zejména údaje o celkovém
hospodaření státního rozpočtu pro daný rok
Cíle a nástroje fiskální politiky
expanzivní - snížení čistých daní, zvýšení vládních výdajů
restriktivní - zvýšení čistých daní, snížení vládních výdajů
(hypotéza o vazbě typu fiskální politiky na politický cyklus - před volbami, po volbách)
Nástroje fiskální politiky
- záměrná opatření (diskrétní)
- jednorázová rozhodnutí (daňová sazba, struktura výdajů, …)
- vestavěné (automatické) stabilizátory
- např. progresivní daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských
přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce
16.3.2017
31
Důsledky fiskální politiky
monetizace rozpočtového deficitu (růst peněžní zásoby)
časová zpoždění
efekt vytěsňování (vytlačování)
růst produktu v důsledku fiskální expanze – část výdajů je vytěsněna
růstem úrokové sazby
rostoucí veřejný dluh
DŮCHODOVÁ POLITIKA
ovlivňování mezd, cen některých druhů zboží, opatření v oblasti sociální politiky, atd.
regulace mezd (minimální mzda, tarify)
regulace cen (cenové stropy)
zásahy státu do sociální oblasti (sociální zabezpečení)
Důchodové pojištění:
starobní důchody – průběžný systém financování (pay-go)
dostatek platících osob
pokud NE – nefunkčnost systému – nutnost reformy
=> parametrické změny X systémové změny
16.3.2017
32
ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA
mezinárodní obchod je směna zboží či služeb v rámci světového hospodářství
míra zapojení (podíl vývozu a dovozu)
=> otevřenost vs. uzavřenost ekonomiky (autarkní ekonomika)
teorie absolutních a komparativních výhod
typy mezinárodního obchodu
bilaterální
trilaterální
multilaterální
Nástroje zahraničně obchodní politiky
Přímé nástroje
kvóty
celní tarify
vývozní subvence
překážky dovozu
Nepřímé nástroje
intervence centrální banky na devizových trzích (devalvace, revalvace)
16.3.2017
33
Cíle zahraničně obchodní politiky
aktivní obchodní bilance (dlouhodobé udržování aktivního salda)
vede k apreciaci (opakem depreciace)
pro dlouhodobou udržitelnost nutnost intervencí
(ČNB, protekcionismus, vývozní subvence)
Protekcionismus
jakékoliv opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích
odvětví před dovozy
diskriminační stereotypy
formy protekcionismu – cla, dovozní kvóty, mimocelní bariéry
16.3.2017
34
Zahraničně obchodní politika ČR
před rokem 1989 silná vazba na RVHP (centrální plánování)
poté vazba na ES (EU) => nárůst objemu ZOP
vstup ČR do EU => součást jednotného vnitřního trhu EU =>
převzetí celního sazebníku EU => růst mezinárodního obchodu
v současnosti kladné saldo obchodní bilance