Vypracovala: Ivana Kopřivová
BS.jpg


ž2.3.1824 (Litomyšl) – 12.5.1884 (Praha)
žčeský hudební skladatel v období novoromantismu
ž
Bedrich_Smetana.jpg

žrozvíjí citovost, směřuje k velkolepému, dynamickému, nápadnému výrazu, inklinuje k rozsáhlým
dílům, vytvoření symfonické básně, rozšíření orchestru
Výstřižek.JPG

ž„Narodil jsem se 2. března 1824. Tenkráte byl masopustní úterek, a tedy jsem se už osudem musel
státi muzikantem".
ž
ž
ž
ž
ž
ž
ž

žotec František Smetana, matka Barbora Smetanová (Lynková)
ž1831 – Jindřichův Hradec
ž1835 – Růžkovy Lhotice u Čechtic
ž1836 – Německý Brod
ž1839 – Praha (Louisina a Jiřinkova polka)
¡klavírní virtuos a skladatel Franz Liszt
ž1840 – Plzeň
¡přátelství s Kateřinou Kolářovou
ž1843 – Praha
¡
¡
¡
ž

AntoninMachek-BarboraSmetanova.jpg AntoninMachek-FrantisekSmetana.jpg



800px-SmetanaGrammarSchool.jpg



ž1843
žstuduje hudbu u učitele hudby Josefa Proksche
žředitel konzervatoře Jan Bedřich Kittel sehnal místo hudebního učitele ve šlechtické rodině Thunů
(setkal se zde s Robertem a Klárou Schumannovými)
ž1847 – odchod od Thunů -> samostatná umělecká dráha (neúspěch)

JosefProksch.jpg



žhledal finanční pomoc u Franze Listza
žv dopise mu vylíčil všechny své potíže a svou cestu k hudebnímu vzdělání
žjako doklad přiložil svou první číslovanou skladbu Šest charakteristických skladeb
žFranz Listz mu neposkytl však žádnou půjčku, ale něco mnohem významnějšího
žpřijal věnování skladby a prohlásil, že patří mezi nejznamenitější, krásně cítěné a nejjemněji
vypracované, jež v poslední době poznal

žRevoluce roku 1848 – zkomponoval několik skladeb reagující na prožívané události
žZačal provozovat svou hudební školu (Staroměstské náměstí)
žfinančně zajištěn -> sňatek s Kateřinou Kolářovou (spolu provozovali hudební školu)
¡1851 dcera Bedřiška
¡1852 dcera Gabriela
¡1853 dcera Žofie
¡1855 dcera Kateřina
ž

JPSödermark-KaterinaSmetanova.jpg



ž11.října 1856 – pokus o umělecké zakotvení
žpřítel, klavírní virtuos Alexandr Dreyschock mu nabídl místo ředitele Filharmonické společnosti
žtvorba 3 symfonických básní, rozvíjel bohatou hudební činnost
ž1857 – přijel s dcerou, Kateřinou a švagrovou
¡dokončil symfonickou báseň Richard III. a Valdštýnův tábor
ž1859 – definitivní návrat do Čech (koncert na rozloučenou)
žna cestě zpět do Prahy Kateřina v Drážďanech zemřela
¡

žpo smrti Kateřiny navštívil opět Franze Listza
žodjel s dcerkou ke svému bratrovi – seznámil se svou budoucí ženou Barborou Ferdinandiovou (Betty)
žnávrat do Göteborgu (1859 – 1861)
žpolitické změny – r. 1861 definitivní návrat do Čech (narozena dcera Zdeňka)
žV Praze opět nepříznivé podmínky -> uspořádal ne moc úspěšnou koncertní cestu do Holandska
a Porýní
ž8. března 1862 naposled v Göteborgu (3 úspěšné koncerty)
ž
ž
ž
ž

WRupp-BedrichAndBettinaSmetana.jpg



žvznik mužský pěvecký sbor Hlahol -> od roku 1863 sbormistrem
žspoluzakládal Uměleckou besedu, byl zvolen předsedou hudebního oboru
žznovu otevřena hudební škola se sbormistrem Ferdinandem Hellerem
ž1863 dokončil svou první operu Braniboři v Čechách
ž1866 komická a lidová opera Prodaná nevěsta

žpremiéra opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta
žpovolán do funkce kapelníka
žnejvyšší cíle: Čarostřelec (Carl Maria von Weber), Kouzelná flétna (Mozart)

žsrpen 1874 -> musel se vzdát funkce kapelníka
ži po ztrátě sluchu pokračoval v komponování na své dnes světově nejproslulejší hudbě - cyklu
symfonických básní Má vlast
ž první otevření Národního divadla s uvedením Libuše (11. 6. 1881)
ždefinitivním otevření téže operní budovy, opravené po požáru z podzimu 1881, opět Libuše (18. 11.
1883) -> naposled pozdraven obecenstvem
ž

SmetanaLibussa-Prophecy.jpg



žduben 1884 převezen do Prahy do ústavu
ž12. května 1884 v ústavu zemřel
žuložen v oděvu, který nosíval s oblibou při všech významných životních okamžicích
žpochován na Vyšehradě

JanMulač-BedřichSmetana.jpg



800px-Hrob_B.Smetany.jpg Smetana_signature.jpg



ž12. 5. v Praze
žpravidelná přehlídka vynikajících světových umělců
žna počest výročí úmrtí Bedřicha Smetany
žMá vlast se vždy hraje na zahajovacím koncertu mezinárodního hudebního festivalu

žhttps://www.smetanovalitomysl.cz/cs/



žBraniboři v Čechách
žProdaná nevěsta
žDalibor
žLibuše
žDvě vdovy
žHubička
žTajemství
žČertova stěna
žViola

žPředehry
¡Slavnostní ouvertura D dur (1848–1849)
¡Slavnostní ouvertura C dur (1868)
žSymfonie
¡Triumfální symfonie E dur (1853–54)
žSymfonické básně
¡ve Švédsku
¡v Čechách
¡

žRichard III. (1857–1858)
žValdštýnův tábor (1858–1859)
žHakon Jarl (1860–1861)
ž
ž

žMÁ VLAST
¡Vyšehrad (září–listopad 1874)
¡Vltava (listopad–prosinec 1874)
¡Šárka (dokončena v únoru 1875)
¡Z českých luhů a hájů (říjen 1875)
¡Tábor (1878)
¡Blaník (dokončen v březnu 1879)

žZ domoviny (2 dua pro housle a klavír)
žTrio g moll (napsáno pod dojmem úmrtí dcerky Bedřišky)
žSmyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ (1876)
žSmyčcový kvartet č. 2 d moll (1882–83, psán ve stavu krajního vyčerpání vlivem postupující nemoci)
ž

žpolky (např. Bettina, Lousina, Jiřinková, Ze studentského života, Vzpomínka na Plzeň,
několik polkových cyklů)
žNa břehu mořském (virtuozní koncertní etuda)
žklavírní cykly Bagatelles et Impromptus
žLístky do památníku (celkem 3 sbírky)

žVečerní písně – písňový cyklus
žtrojhlasé ženské sbory (Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Západ slunce)
žmužské sbory (Píseň na moři, Tři jezdci, Odrodilec, Věno, Modlitba, Rolnická ad.)
žkantáta Česká píseň pro smíšený sbor s klavírem (1868), také s orchestrem (1878)
ž

žPražák, Přemysl: Bedřich Smetana - Úvod do života a díla, 1961
žHRČKOVÁ, Naďa, ed. Dějiny hudby. Praha: Euromedia Group - Ikar, 2011. ISBN 978-80-249-1700-9.
žNavrátil, Miloš: Dějiny hudby. Olomouc: Votobia s.r.o. 2003. ISBN 80-7220-143-3
žhttps://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2012/HV7BP_DH3/um/is/kapit00.html
žhttps://zivotopis.osobnosti.cz/bedrich-smetana.php
žhttps://www.smetanovalitomysl.cz/cs/
ž