SouvisejÃcà obrázek JAN PATOČKA Kdo to byl? •významný československý filosof •profesor filosofie UK •signatář a mluvčí Charty 77 Výsledek obrázku pro jan patoÄ�ka Dětství a rozvoj Patočkovy osobnosti •* 1. června 1907 v Turnově •Třetí ze čtyř synů • •Život ve skromnosti – nedostatek finančních prostředků • (nemocný otce, 1. světová válka) •Přísná výchova à Patočku poznamenalo na celý život –„Nestaral se o světské statky a skromnost považoval za samozřejmost.“ •Rodina kulturně založená, styky s tehdejší inteligencí – mladý Patočka přítomen rozhovorům jeho otce s lidmi z vyšších společenských kruhů •Výborné vzdělání • „Otec přísně dbal, abych měl pořádné povolání a nezaměřoval se jen na své zájmy.“ Výsledek obrázku pro jan patoÄ�ka s tatÃnkem Studia •Reálné gymnázium •1925 – obor románská a slovanská filologie na UK •Patočka se nakonec filologem nestal, ale ovládal výborně několik jazyků: němčina, francouzština, ruština, polština. •připsal si další obor – filosofii –Neuspokojen filosofií u nás v té době – ustupující, ale stále silný pozitivismus –Sympatičtější mu byl filosof Jan Blahoslav Kozák, který byl ovlivněn Husselerem a Schelerem •1929 – roční pobyt v Paříži – přednášky Edmunda Husserela –začal chápat, co postrádá v české filosofii, a to smysl pro praktické otázky, pro vážné životní úkoly, otevřenost světu a každodennosti •1931 – doktorát – asistent prof. Kozáka Návštěva Německa ve 30.letech •Další studium zprostředkované Humboldovou nadací •Nové filozofické obzory •Berlín – nástup fašismu – tísnivé dojmy z masivních demonstrací zfanatizovaných davů • „viděl jsem ty povstalé masy nesené pocitem naděje, obrácené ovšem nějak hrozně nepřátelsky proti všemu, čím my jsme historicky a politicky žili.“ • •Freiberg –Setkání s Husserlem –Věnoval se mu Husserlův asistent Eugen Fink –Učil se zde fenomenologii (vliv tíživé politické situace) –Navštěvoval přednášky Heideggera – •Patočka se vrátil do Čech a zjistil, že je se svými • novými rozhledy zcela osamocen. • http://hua.ophen.org/wp-content/uploads/sites/16/2016/02/Husserl-und-Patocka-und-Fink-Freiburg-Lore ttoberg-Mercystr-Ende-1934-Glasplatte-1024x757.jpg Jak Husserl tak Heidegger ovlivnili jeho filosofii. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti (1938) se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Mnichov a 2. světová válka •Strach z čím dál více hrozivé politické situace v Evropě •1938 – reakce na Mnichov – Světový názor, obraz světa, filozofie •17.11.1939 – uzavření VŠ (učil pouze 2 roky) •1944 – nucen přerušit své působení na SŠ a začal pracovat jako tunelář •1945 po osvobození – chtěl obnovit poválečné vysoké školství –1. semestr od června do září 1945 – docent UK, kurz dějin filozofie –Dojížděl do Brna, kde přednášel filosofii na Pedagogické fakultě MU – Výsledek obrázku pro nacistické nÄ›mecko jednotky sa Věděl že profesuru v Praze nezíská, vzhledem k tomu, že jeho filosofická orientace nebude vyhovovat, těm, kteří začínali mít hlavní slovo. Rok 1948 •vlna politických prověrek, obzvláště ve filosofických oborech – nutná nejen stranická příslušnost, ale i akceptace marxistické ideologie •Studentské prověrky a studentské kontroly VŠ učitelů •Patočka neprošel, nabídka vstupu do strany – odmítnul. •Byl tou situací zaskočen, veřejně se proto nevyjadřoval k nastalé situaci. •Dělal práci, která mu byla přidělena. •Finanční potíže – překlady filosofických děl • SouvisejÃcà obrázek 50. léta – badatelská činnost •1950-54 – vědecký badatel v Ústavu TGM (třídil Masarykovy práce) •1954 – bádal na Pedagogickém ústavu ČSAV (Komenského spisy) •Samizdat – publikace některých jeho odborných studií •1957 – přešel do edičního oddělení FF ČSAV (odborná literatura + příprava vědeckých publikací) – dostal se blíže k filosofii, ústav, ale neustále pod ideologickou kontrolou –Zde překládal Hegela, Husserla,… •Patočka už mohl být dávno profesorem, teď byl pouze k ruce mladým kolegům. •Setkávání Patočky se studenty – polooficiální semináře • Výsledek obrázku pro samizdat 60. Léta – doba uvolnění a následný zvrat •Polovina 60. let – nepovinné semináře na UK •1967/68 mohl opět učit na VŠ, jmenován profesorem •Vycestoval za hranice – dostal se opět do centra mezinárodního filozofického dění •Události, které pohltily optimismus –vpád sovětských tanků –střelba v ulicích –upálení Jana Palacha (student FF UK) –opakující se politické prověrky – –Situace se opět promítla do jeho filosofie. –Měl možnost opustit zemi, ale nedokázal si představit život mimo domov. Výsledek obrázku pro 1968 praha Normalizace – definitivní ztráta všech nadějí •1971 – propůjčen čestný doktorát z FF Vysoké technické školy v Cáchách –Nemohl vycestovat, předán až 1975 na německém velvyslanectví v Praze – •1972 – penzionován (neprošel prověrkami) •Žádné veřejné působení, zákaz jeho publikací. •1973 – vycestoval pomocí lsti do Bulharska • – cesta do „spřátelené země“ •Od té chvíle předmětem trvalého zájmu StB. • • •Bytové přednášky a semináře, podzemní univerzita. Výsledek obrázku pro jan patoÄ�ka s tatÃnkem Přechod z badatelského ústraní k občanským záležitostem •Prvotní podnět pro jeho politické angažmá – zákaz činnosti kapely The Plastic People of the Universe a zatčení jejích členů •Prohlášení na podporu odsouzených hudebníků – podepsal i Patočka •Na podzim 1976 vznikla myšlenka zásadnějšího prohlášení •Leden 1977 text prohlášení – CHARTA 77 –Mluvčí – Václav Havel, Jiří Hájek (bývalý min. zahraničí), Jan Patočka –Vtisknul Chartě morální rozměr – – –„když do toho půjdu, tedy půjdu celý, nikdy neslevím, nikdy –necouvnu, nebude cesty zpět.. Když je člověku 70, měl by nějak –završit svůj život. Jde o víc, o něco důležitějšího, o to, co po –člověku zůstane, co udělal pro ostatní lidi..“ Výsledek obrázku pro jan patoÄ�ka charta 77 Výsledek obrázku pro jan patoÄ�ka v pařÞi Charta 77 a pronásledování Jana Patočky •Ujal se Charty s vervou – psal, komentoval, sháněl podpisy, přesvědčoval •Charta ohlas v zahraničí – vzbudila zájem u holandského min. zahraničí – sešel se s Patočkou, další tiskovka už rozehnána •Psychická i fyzická zátěž – jednání dlouho do noci, brzy ráno další setkání, výslechy •Nemocný musel podstoupit 10 hodinový výslech à hospitalizace (srdeční slabost) •Sepsal politický testament –odpověď na možné pochybnosti o smyslu Charty •Význam Charty v rovinách: • občanské, mezinárodní, mravní Smrt a rozloučení s Janem Patočkou •StB chtěla výslech v nemocnici à rozčilená konfrontace – 13.3. Patočka v nemocnici zemřel •Pronásledování odpůrce i po smrti •16.3. pohřeb –1200 lidí (předpokládaná účast disidentů) –Stal se policejní akcí • SouvisejÃcà obrázek – odklon dopravy pro ztížení přístupu příchozích, kamery na hrobech, zatýkání před hřbitovem, někteří postiženi ztrátou zaměstnání, úmyslně zpožděn tisk smutečního oznámení, vydán zákaz prodeje věnců a květin Patočkova filozofie •Hlavní část jeho filosofie – FENOMENOLOGIE –Husserel + Heidegger –Přirozený svět jako filosofický problém •Rozvinul Platónovu péči o duši – je vlastním jádrem evropské identity a jedinečnosti –Krize, ve které se Evropa nachází bude překonána, pokud se vrátíme k sókratovské „péči o duši“ –Péče o duši, Evropa a doba poevropská – •Pokus o novou filosofii dějiny – Kacířské eseje o filosofii dějin •Filosofie výchovy, kultury Zdroje •BLECHA, Ivan. Jan Patočka. Olomouc: Votobia, 1997. Velká řada (Votobia). ISBN |a80-7198-287-3. •DUBSKÝ, Ivan. Filosof Jan Patočka. 2. opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 1997. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 80-86005-37-2. •Jan Patočka v jubilejním roce 2017. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017. ISBN 978-80-7464-906-6. •TESAŘ, Tomáš. Péče o duši u Jana Patočky. Praha, 2013. Bakalářská práce. Karlova univerzita, Evangelická teologická fakulta. •SPURNÝ, Jaroslav. Památník holandského ministra připomíná schůzku, která Jana Patočku stála život [online]. [cit. 2019-04-22]. https://www.respekt.cz/komentare/socha-holandskeho-ministra-pripomene-schuzku-ktera-jana-patocku-st ala-zivot. •Jan Patočka: darovat smrt https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10430569092-jan-patocka- •Kacířský filosof Jan Patočka https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/212452801400012 • • •