Role třídního učitele Doporučení pro třídního učitele při vedení třídy, jak je stanoví H. Belz, M. Siegrist (2001): - má přehled o tom, co se děje ve třídě - soustavně a důsledně zasahuje při nesprávném jednání žáků - při souběhu kázeňských přestupků řeší nejprve ten závažnější - předvídá podle chování třídy problémy a zasahuje dříve, než vzniknou - vytváří si se třídou smluvené symboly, používá i řeč těla - snaží se vyhnout škatulkování - jedná asertivně, ale dovede chválit - je důsledný ve vztahu k žákům i rodičům - jasně definuje pravidla chování, vymezuje jeho mantinely - stanoví předem tresty za určité přestupky - naslouchá žákům, podporuje správné chování a jednání, vysvětluje nesprávné - přistupuje k žákům individuálně, má je rád a dává jim to najevo V průběhu svého třídnictví by se měl každý třídní učitel zabývat alespoň rámcově diagnostikou třídy a porovnávat její výsledky v každém školním roce. Měl by se zajímat o to, co si žáci myslí o škole, o třídě, co jim vadí, proč jsou nebo nejsou dobrý kolektiv, a získávat odpovědi. Schopnosti důležité pro profesní kvalifikaci učitele jsou zahrnuty v klasifikaci dle D. Holouškové, kterou uvádí K. Kohout (2007): - diagnostické schopnosti – umožňující stanovit diagnózu žáka nebo žákovské skupiny, dnes uznávané jako jedny z nejvýznamnějších pro práci třídního učitele - didaktické schopnosti – jasně a srozumitelně vysvětlit žákům učivo, vzbudit u nich zájem a aktivní tvůrčí myšlení, provést analýzu učiva, dokázat vytýčit cíle výchovy, regulovat učení žáků - schopnost neustále rozšiřovat obzor svých vědomostí – celoživotní studium - schopnost empatie vůči žákům – vidět svět očima žáka, porozumět mu, schopnost tlumočit vlastní myšlenky, pocity a přání a pedagogický postřeh vnímat tyto expresivní projevy u druhých - konstruktivní schopnost – projektovat osobnost žáka, vybrat a uspořádat učivo s ohledem na věk a jeho individuální zvláštnosti - výrazové schopnosti – jasně a přesně se vyjadřovat pomocí řeči a mimiky, vhodným způsobem dát najevo své pocity, city i názory - organizační schopnosti – vhodně organizovat žákovský kolektiv, práci žáků i vlastní práci - schopnost získat autoritu – ve výchovném procesu vzniká jako přirozený důsledek tehdy, když učitelovy odborné, povahové a charakterové vlastnosti převyšují všeobecné představy o tom, jak má výchovný pracovník vypadat, pokud tato kritéria učitel nesplňuje, těžko si autoritu získává. Autorita se váže nejen na osobní vlastnosti, ale závisí i na vážnosti a společenském poslání instituce, kterou reprezentuje. Věk učitele nehraje roli. Jeho autoritu podmiňují i věkové zvláštnosti žáků, u mladšího a středního školního věku bývá mnohem snadnější získat si autoritu než u starších žáků, neboť u nich se s rozvojem poznání a životní zkušenosti zpřísňují kritéria na hodnocení a posuzování dospělých.