Vývoj sociální práce v českých zemích ČAS KE STUDIU: 70 minut  Čas potřebný k prostudování základního učiva: 30 minut  Čas na vypracování úkolů: 25 minut  Čas na vypracování úvah k zamyšlení: 15 minut PO PROSTUDOVÁNÍ TEXTU DOKÁŽETE A BUDETE ZNÁT:  Základní historická období a významné milníky, v kterých se formovala sociální práce  Stručný vývoj sociální práce v českých zemích KLÍČOVÁ SLOVA UČIVA: Historie, chudoba, chudí lidé, děti, zbídačování, žebráci, dobrodiní, církev, solidarita, města, sociální politika, vzdělávání sociálních pracovníků. Sociální práci je nutné vnímat v historickém kontextu. Sociální práce se vyvíjela staletí a měnila se spolu s novodobými dějinami. Obecně lze vyjádřit, že péče o bližního se změnila v disciplínu, která vstupuje do života sociálně znevýhodněných skupin a snaží se narovnat jejich životní situace. Několik tezí k historickému vývoji v českých zemích Nemocní a chudí; jedna ze stálic mezi cílovými skupinami sociální práce Počátky sociální práce vnímáme často v kontextu péče o chudé a nemocné. Sociální práce se začíná rozvíjet od období středověku a to především prostřednictvím církve, náboženské obce řeholních řádů a klášterů. Církev zřizuje nemocnice a útulky pro chudé, zmrzačené, staré, sirotky, slepce, nemocné, postižené pohromou. Ve větších městech jsou zřizovány špitály, které zakládali i bohatí patricijové. Příkladem může být první z nich a to roku 929, kdy zakládá v Praze před Týnem první špitál Boleslav I. Jedná se o azyl pro 12 chudých. Roku 1274 přibývají další špitály (husitské hnutí řadu ruší, obnova – přibývá chudých a nemocných). Ve 12. až 14. století postupně část iniciativy přejímají města, dochází k vyplácení lékařů a opatrovníků chudých. Mezi počátky sociální práce můžeme řadit ženské spolky, například se jednalo o bekyně, jeptišky, které pomáhají prostřednictvím darů donátorů, ale i o řadu dalších. K počátkům sociální práce patří rovněž cechovní sdružení a bratrstva, které pomáhají svým členům a jejich rodinám uživit se, snaží se o jejich podporu, o pevný počet řemeslníků. Jedná se o určité ochranářské organizace, které vytvářely podporu svým členům v období nízké prosperity, ale také v době nemoci. Měšťanstvo přejímá církevní filantropické iniciativy, v roce 1848 – městský špitál v Praze, objevují se první ohřívárny pro chudé, od 16. století pak sirotčince, v 16. a 17. století je zbrzděna práce měšťanstva. V roce 1620 – Nemocnice milosrdných bratří a v roce 1776 – hrabě Bugnoye a jeho filantropický „Spolek lásky k bližnímu“. Zamyslete se, jestli znáte ve filmovém zpracování příklad bídy, ale i vzestupu deklasovaných a dále zaznamenejte příklady péče o potřebné, které mohly vést k počátečnímu formování sociální práce. Dalším významným milníkem v počátcích sociální práce byla školská reforma z dob Marie Terezie, která nařizuje povinnou školní docházku. Ve všech historických obdobích středověku, ale i v dalších jsou nejvýraznější cílovou skupinou tehdejší iniciativ, které bychom mohli označit za předchůdce sociální práce a sociální politiky chudé děti, sirotci, děti žijící na ulicích, strádající hladem a bídou, často oběti násilí. I v této době nestačí kapacita nalezinců, které mají spíše represivní charakter, částečně však zmírňují výrazný sociální problém „dětí ulice“, pro které nestačí kapacita nalezinců. V 18. století přichází katolická církev o rozhodující postavení v péči o chudé, nový řád v péči se objevuje v městských nalezincích, sirotčincích, porodnicích, nemocnicích, chudobincích,…Dochází k rozvoji ústavních forem péče, financování – sbírky, dědické dary, výnosy peněžitých pokut… V období Rakouska-Uherska se začínají rozvíjet obecní chudinské pokladny, kdy obce poskytují chudým výživu, ošetření, otop a pomáhají s péčí o potomky péče o potomky. Probíhá další období rozvoje ústavní péče. Od 18. století je zdrojem zbídačování industrializace. S rozvojem průmyslu a továren vznikají aglomerace na pokraji velkých měst, kde živoří dělnictvo a jejich rodiny. Rok 1811 přinesl nový občanský zákon, který řeší právní postavení dítěte v rodině. Otevírají se ústavy pro děti zanedbané a zpustlé a první vychovatelny pro chlapce. Industrializace je spíše vnímána jako hybný motor společnosti, ovšem ve vztahu k sociální práci je na ni pohlíženo jako na období zbídačování velkého počtu obyvatel. Napište krátkou esej v rozsahu jedné až dvou stran a zamyslete se nad důsledky industrializace ve vztahu k chudobě a bídě. Období 19. až 20. století Významné milníky vedoucí k rozvoji sociální práce v českých zemích  Organizování péče o potřebné  rok 1902 – zemský sirotčí fond  rok 1904 – okresní komise pro péči o mládež  Rok 1918 – 1822 – velké hospodářské obtíže, které přinášejí utrpení velké části národa  Světová krize 30 léta rozvoj sociálně patologických jevů Průměrný věk obyvatelstva v roce 1908 – 1912 stoupá u mužů ze 43 na 52 let – muži, u žen v letech 1929 – 1932 ze 46 na 55 let. Zjistěte si, jaký průměrný věk máme v dnešní době a zamyslete se nad zjištěným rozdílem. Popřemýšlejte, jakou roli může hrát v těchto skutečnostech sociální práce. Vybrané sociální reformy v odrážkách  Vybudování a rozvoj Ministerstva sociální péče  Řešení sociálně politická problematiky, rozvoj péče o mládež, péče o válečné poškozence  Rozvoj bytové a stavební péče, ochrana družstevníků a spotřebitelů  Rok 1919 – Ústřední sociální ústav (studium sociálních věd, propagace, poradní sbor, ministerstvo sociální péče)  Rok 1923 – sociální poradna pro potřebné  Různé oblasti působnosti sociálních pracovnic - zdravotní, sociální, osvětová, státní správa  Spolupráce dobrovolníků s profesionály  Profil sociální pracovnice (Taussigová, Londýn 1936)  Časopis „ Sociální pracovnice“ (1932-1948)  Mezinárodní spolupráce na různých úrovních Vzdělávání sociálních pracovníků  Rok 1917 – 10ti týdenní kurz pro sociální pracovníky  Rok 1914 – sociální práce v tisku – Alice Masaryková  Rok 1918 – ženská vyšší škola pro sociální péče – roční studium (dvouleté pomaturitní VŠSP)  Rok 1928 – československý sjezd sociální a zdravotní práce  Obsah studia – základy práva, somatopedie, psychologie, sociologie a praxe  Rok 1926 – střední sociální školy (1927 – Vesna v Brně)  Rok 1930 – 1935 diskuse ohledně statusu nové profese (127)  Rok 1935 – 1940 utváří se sociální práce jako uznaný prvek společnosti Objevují se první definice sociální práce Sociální práce je specializovaná činnost represivní, preventivní, směřující k odstranění sociálních nedostatků za předpokladu, že je vykonávána na základě odborné přípravy (I.A.Bláha) Poválečné období (pod vlivem západoevropských zemí) přineslo vznik 4leté vyšší školy sociálně-zdravotní a v Brně byla otevřena VŠ politická a sociální Zánik sociální práce po roce 1948 Totalitní období přináší zánik řadě sociálně a sociologicky zaměřených disciplín, které jsou označeny za buržoazní pavědy. Sociální problémy jsou chápány jako přežitky kapitalistického společenského řádu. Ideologie tvrdí, že s třídními rozdíly zmizí sociální problémy a stát se představuje jako garant sociálních opatření. V této době se jedná o minimální sociální zabezpečení, objevuje se násilná redukce sociálních služeb, roztříštění oblasti sociální péče. Z původních 28 středních sociálních škol zůstala jediná. Neformální organizování sociálních pracovnic se děje v podzemních hnutích. Padesátá léta přináší vládu jedné politické strany. Šedesátá léta jako období obrody V první řadě se objevuje kritika systému a renesance vybraných institucí sociální politiky. V roce 1969 vzniká Společnost sociálních pracovníků. Je zde snaha o udržení a rozvoj sociální práce. Ovšem sociální problémy často medikanizovány. Tohle krátké období sice oživilo sociální práci, ale období normalizace ji opět devalvuje a potlačuje. Období normalizace – pomalé rozvíjení sociální práce Sociální práce je vnímána spíše jako tématika nutná pro praxi, pohybuje se v oblasti sociálně zdravotnické. Přirozené rozvíjení sociální práce probíhá ve velkých závodech a výrobních jednotkách. Cílovými skupinami jsou mladiství zaměstnanci, svobodné matky, ženy s malými dětmi, sportovci, zlepšovatele, „převýchova absentérů, fluktuantů, alkoholiků“,….bývalých vězňů, „občanů cigánského původu“ a dále podpora klubů důchodců…Výsledkem je pomalé obnovování sociální práce, do kterého vstupují dílčí poznatky ze „Západu“. Oblast sociálních patologií v této době zahrnují drogové závislosti, alkoholismus, otřesné podmínky v gerontopsychiatrických odděleních, domovy důchodců, ústavní zařízení, úmrtnost novorozenců,…Metodika péče o lidské zdroje je představována sociálním plánováním. (Osobnosti – Tomeš, Šálková – snaha o vysokoškolské studium a koncepci sociální politiky). Sociální práce se pomalu rozvíjí, ale podceňuje. Období po roce 1989 Sociální práce zažívá obrovský rozmach v teorii i praxi. Počáteční nadšení je postupně vystřídáno odborným a zodpovědným přístupem k vytváření sociální práce. Snaha o navázání na prvorepublikovou tradici. Sociální práce se stává studijním předmětem, zaměřuje se nové sociální problémy a postupně vytváří vlastní obsah. Objevují se tisíce nevládních organizací, sociální práce se formuje v konkurenčním prostředí státního a nestátního sektoru. Formulují se metody sociální práce, zkoumá se praxe a tvoří teorie. První katedra sociální práce se otevírá v Bratislavě. Vyberte si oblast historie sociální práce, tuto zachytíte do seminární práce a pokusíte se ji propojit se současností, smyslem je zachytit vývoj sociální práce a jeho význam pro konkrétní uchopení sociální práce v dnešní době. Lze čerpat z velmi rané historie až do novodobé dějiny. Můžete si vybrat drobný fragment, událost, osobnosti nebo rozpětí let. Text v rozsahu 5 stran. 1. Charakterizujte období středověku ve vztahu k rozvoji sociální práce. 2. Co jsou to cechy a jakou roli sehrávají ve vývoji sociální práce; lze je přirovnat k nějaké metodě nebo formě sociální práce, která se uplatňuje v dnešní době? 3. Jak vypadala sociální práce v období první republiky? 4. Co charakterizuje sociální práci v období normalizace?