Verbální dyskalkulie - představuje porušené schopnosti slovně označovat množství a počty předmětů,
operační znaky a matematické úkony vůbec, dále zjevnou nejistotu až chybovost při slovním
vyjmenovávání číselné řady vzestupně, častěji sestupně, např. po dvou ap., (vynechávání čísel,
vracení se, jejich opakování). Postižení jedinci nechápou význam ve slovním označení např. „o 4
více“.

 Praktognostická dyskalkulie - porucha manipulace s  předměty (kostky apod.) nebo jejich symboly
(číslice, operační znaménka apod.). Dítě není schopno vytvořit skupinu o daném počtu předmětů,
dospět k pojmu přirozeného čísla, z toho vyplývají problémy s porovnáváním čísel, uspořádáním
množiny přirozených čísel. V geometrii má potíže např. v seřazování předmětů podle velikosti, v
rozlišování jednotlivých geometrických tvarů, se směrovou a stranovou orientací atd.

 Lexická dyskalkulie - jde o neplnohodnotnou, sníženou schopnost číst matematické symboly, a to
nejen číslice, ale i operační znaky a zejména napsané matematické příklady. Při lehčí formě má
takový žák výrazné a přetrvávající obtíže se čtením vícemístných čísel, zejména pak čísel s nulou,
resp. s nulami uprostřed, se čtením desetinných čísel, zlomků a římských číslic. Příznačné jsou
inverze, např. 26 čte jako 62, 9 jako 6 a opačně. Zřetelné jsou rovněž přetrvávající nejasnosti s
pochopením významu poziční hodnoty číslic v čísle, tedy jednotek, desítek atd. Projevuje se také
poruchou pravolevé orientace.

Grafická dyskalkulie - je charakterizována výrazně sníženou, resp. narušenou schopností psát
číslice, operační znaky, kreslit geometrické tvary ap. Nemluvíme o ní v případě, jde-li o poruchu
hrubé motoriky a s ní související poruchy se psaním vůbec. K dalším typickým příznakům patří psaní
nepřiměřeně velkých neúhledných číslic při značně nepřehledném, neuspořádaném zapisování početních
operací, např. písemného násobení a dělení. Narušené schopnosti správně umisťovat do prostoru
zapisované číslice, operační znaky apod. mohou vést k vysokému nárůstu chyb v písemném provedení
početních operací, ačkoliv pamětní formy takového počítání jsou zcela přiměřeně vyspělé. V
geometrii mají takoví dyskalkuličtí žáci problémy s rýsováním i jednoduchých obrazců a s
překreslováním z tabule.

Ideognostická dyskalkulie - porucha chápaní matematických pojmů a vztahů mezi nimi. Jedinec např.
nechápe, že číslo 4 lze vyjádřit jako 2 x 2 nebo jako 3 + 1 apod. Dalším projevem je selhávání v
řešení úloh, jakmile je pozměněn šablonovitý postup. Jedinec nechápe a nedokáže převést slovně
vyjádřené vztahy mezi množstvím do početních operací.

Operacionální dyskalkulie - Při ní je přímo narušena schopnost provádět matematické (početní)
operace. Jedinec zaměňuje matematické operace a složitější operace nahrazuje jednoduššími. Jiným
projevem je uchylování se k písemným formám řešení u velmi jednoduchých příkladů,
nezautomatizovanost a zvýšená chybnost v provádění sčítání a odčítání do 20, v násobení a dělení,
složitější počítání se vyznačuje pomalostí a vysokou chybností, což je patrné především při
pamětném počítání. Složitější počítání se vyznačuje pomalostí a vysokou chybovostí. Obtíže jsou
zřetelnější při pamětním počítání. Vyskytují se i děti, které mají výrazné obtíže s numerickým
počítáním pro nezvládnutí poziční hodnoty číslic v čísle, se záměnami významu čitatele a
jmenovatele při práci se zlomky ap. Operacionální dyskalkulie se vyskytuje poměrně často. Tyto
obtíže ztěžují rozvoj matematických dovedností. Děti pak ztrácejí o matematiku zájem a dostávají z
ní strach. Tím se nadměrně zatěžuje psychika dítěte, předčasně nastupuje únava a zkracuje se doba
pozornosti ve škole. Klesá tak efektivita učení.