DIAGNOSTICKÉ DOMÉNY JAZYKOVÉ ROVINY A DALŠÍVYBRANÉ OBLASTI – SE ZŘETELEM KE ŠKOLNÍMU VĚKU STĚŽEJNÍ DIAGNOSTICKÉ NÁSTROJE  Rozhovor  Samostatné vyprávění a komentář (i s vizuální oporou)  Soubory slov, texty písniček, básničky  Specifické soubory slov – struktura a obtížnost dle jednotlivých kategorií hlásek  Soubory slov – specifické asimilace a artikulační neobratnost  Soubory slov – rezonanční vyváženost ROVINA FONETICKO-FONOLOGICKÁ  Hodnocení projevu  Srozumitelnost  Plynulost  Práce s prozodickými prvky KLIDOVÉ DÝCHÁNÍ  Slyšitelnost  Dýchání nosem  Dýchání ústy  Kombinace  Příčiny dýchání ústy – možné komplikace SÍLA HLASU BĚHEM PROMLUVY  přiměřenost  nadměrná/slabá síla hlasu  šepot, tremolo, kolísání intenzity hlasu  emoční prožívání – zátěžová situace KVALITA HLASU  Jasný – zvučný – čistý  chrapot  dyšnost  dysfonie  dysodie  afonie  melodie  přiměřenost věku a pohlaví HLASOVÝ ZAČÁTEK  měkký  tvrdý  dyšný  zvládnutí prodloužené fonace – čas/stabilita REZONANČNÍVYVÁŽENOST  přiměřenost  lehká hyponazalita  denazalizace nosových hlásek  deformace zvuku řeči – negativní ovlivnění srozumitelnosti  M/B, N/D, Ň/Ď REZONANČNÍVYVÁŽENOST  přiměřenost  zvýšená nazalita orálních hlásek  lehká hypernazalita – bez šelestů  hypernazalita se šelesty a dalšími rušivými jevy  deformace projevu, narušení srozumitelnosti SPECIFIKA KOVERBÁLNÍHO CHOVÁNÍ  tvář  hrdlo  další oblasti  situace  míra projevu SPECIFIKA PLYNULOSTI PROJEVU  repetice  prolongace  dysfluence  bloky  nadměrná námaha  psychická tenze TEMPO PROJEVU  formy akcelerace – interverbální – intraverbální  repetice  přesnost artikulace  změny ve struktuře slova  srozumitelnost ZDROJ  Vrbová, R. a kol. (2012). Diagnostické domény pro žáky s narušenou komunikační schopností. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ARTIKULACE  vyšetření výslovnosti hlásek  různá artikulační pozice  začátek – střed – konec slova  opakování slov  spontánní projev  recitace a zpěv VÝSLOVNOST  subjektivní hodnocení srozumitelnosti řeči – nápadnost a frekvence obtíží  samohlásky/souhlásky  specifika výslovnosti v domácím prostředí A E I O U OU AU ŤĎŇ P B M L FV C T S D Z N Č H Š CH Ž J CSZxČŠŽ K R G Ř BĚ PĚVĚ MĚ DIADOCHOKINEZE  Diadochokineze – tempo, stejnoměrnost  papapapapa – tatatatata – nanananana/ pa-ta-ka  i-u-i-u-i-u-i-u, o-e-o-e-o-e-oe ARTIKULAČNÍ (NE)OBRATNOST  opakování slov a vět  Redukce (elize)  Kmín – mín  Kopyto – kopy  Skříň – kříň ARTIKULAČNÍ (NE)OBRATNOST  Redundance (epenteze)  Bota – botat  Babi – babiba  Tma – tama  Situace – situlace  Kleopatra – Klelopatra ARTIKULAČNÍ (NE)OBRATNOST  Metateze  Potopa – topopa  Dvůr – drův  Velryba – verlyba SPECIFICKÉ ASIMILACE  Hodiny – hodini – progresivní  Hodiny – hodyny – regresivní IZOLOVANÁ SLOVA  larva  velryba  kontejner  favorit  obchodník  obstarává  majonéza  nepolapitelný  neopakovatelný  pravdomluvný  nejnebezpečnější  stíny  stydí  jediný  Sáša  šusťák  švestky  žízeň  kostka  srstka  střecha  střílí VĚTY  AO  mistrovství světa v krasobruslení  první pražská paroplavba  nosorožec je nejnebezpečnější zvíře  V království byla po tři týdny slavná svatba  Vojáci zdravili pana podplukovníka  Strojvůdce naolejoval lokomotivu VĚTY  Asimilace  Hodiny nyní ukazují ¾ na čtyři  Klára s panem Kloboučkem se klouzají na kluzišti  slečna nese v tašce sušené švestky  Klára Králová šlápla na syčícího hada  po písčité cestičce cestují 4 cvrčci  Žáci šli do školy  na střeše cvrlikají vrabci ZDROJE  Vrbová, R. a kol. (2012). Diagnostické domény pro žáky s narušenou komunikační schopností. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  Dvořák, J. (1999). Slovní patlavost: verbální dyspraxie. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum.  Dvořák, J. (2003). Vývojová verbální dyspraxie. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum.  Dvořák, J. (2003). Vývojová fonologické porucha. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum. VYŠETŘENÍ SLUCHOVÉ PAMĚTI  opakování  slova  slovní spojení  jednoduché věty  rozvité věty  souvětí  důležité pro porozumění řeči i vzdělávání  komplexní úkol  posouzení zralosti fonologické diskriminace (kvalitativní analýza řečových schopností dítěte)  + gramatická správnost, míra osvojení gramatických pravidel BATERIETESTŮ FONOLOGICKÝCH SCHOPNOSTÍ G. SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, M. CARAVOLAS  6 subtestů fonologického povědomí - slabikování v pseudoslovech - rozpoznání hlásek v pseudoslovech - izolace hlásek v pseudoslovech - skládání hlásek - elize hlásek v pseudoslovech - prohazování slabik  2 subtesty rychlého jmenování  1 subtest krátkodobé slovní paměti  1 subtest slovní paměti a morfologicko-syntaktické roviny  Seidlová Málková, G., Caravolas, M. (2013). Baterie testů fonologických schopností. Praha: NÚV. ZKOUŠKA SLUCHOVÉ DIFERENCIACEWEPMAN – MATĚJČEK  19 dvojic bezesmyslných slabik  od pěti let  umožní zjistit, které skupiny hlásek dítě není schopné diferencovat  nácvičné dvojice  2. sestavy slov  hrep – chrep  mreš – mreč  zlní – zlní Vágnerová, M. Testy speciálních schopností, znalostí a dovedností. In Svoboda, M. a kol. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238/9) NOVÁK, J. (2002). DIAGNOSTIKA SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍV ČESKÉM JAZYCE. BRNO: PSYCHODIAGNOSTIKA. VYBRANÉ KATEGORIE  SL. SYNTÉZA  l-e-s  rak  koza  mrak  opice  ……. SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238/9) NOVÁK, J. (2002). DIAGNOSTIKA SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍV ČESKÉM JAZYCE. BRNO: PSYCHODIAGNOSTIKA. VYBRANÉ KATEGORIE  SL.ANALÝZA  rak  pes  voda  ulice  cibule  švestka  ……. SOUBOR SPECIFICKÝCH ZKOUŠEK (T-238/9) NOVÁK, J. (2002). DIAGNOSTIKA SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍV ČESKÉM JAZYCE. BRNO: PSYCHODIAGNOSTIKA. VYBRANÉ KATEGORIE  Audiomotorická koordinace  Zácvik ** Percepce  *-*-* **--**--  -***--  ***---  *--* -**--*  Počet  Počet dl./kr.  Reprodukce  ** ** **  *-*-*  ---***  **--**--  *---**  -***-- ANALÝZA ŠKOLNÍCH DOVEDNOSTÍ PÍSEMNÝ PROJEV  Školní sešity  Domácí úkoly  Opis  Přepis  Diktát  Vlastní písemný projev PÍSEMNÝ PROJEV  Psaní  Charakter písma  Výbavnost  Čitelnost  Sklon, velikost  Grafomotorické tempo PRO ILUSTRACI  Stupeň čtenářských návyků  Čtení po skupinách slov – plynule, se smyslem pro kontext – správnost intonace  Po slovech, celkem vyrovnaně, bez výraznějších zarážek (daří se plynně i skupiny slov), prozatím bez intonace  Většinou po slovech – nejistě, kolísá plynulost, zarážky před těžkými a neznámými slovy, zřetelné pauzy mezi slovy  Slabikování plynulé; dvojí čtení, mezi slovy jsou pauzy  Slabikuje nahlas, slabiky zřetelně odděluje, s oporou v hláskování  Hláskuje – skládá z hlásek slabiky, vyjmenuje si hlásky ve slově a „odhaduje“ PRO ILUSTRACI  Stupeň porozumění  Spontánní projev/opora v návodných otázkách  Spolehlivě rozumí – detaily, stručnost/výstižnost  Jsou jasné dějové souvislosti, reprodukce podstatných částí textu (dílčí nepřesnosti neporozumění/chyby ve čtení)  Reprodukce podstatných částí – není spolehlivá představa o celém ději  Porozumění je útržkovité  Reprodukce pouze s klíčovými slovy – bez souvislosti  Žák nerozumí ničemu z toho, co četl.  Zkouška čtení – Z. Matějček, J. Šturma, M.,Vágnerová, Z. Žlab. PRO ILUSTRACI  Průvodní projevy při čtení  Ukazování při čtení  Předbíhání a vracení se v textu  Specifika intonace, dechová ekonomie CIMLEROVÁ, P., POKORNÁ, D., CHALUPOVÁ, E.A KOL. (2007). DIAGNOSTIKA SPECIFICKÝCH PORUCH UČENÍ U ADOLESCENTŮ A DOSPĚLÝCH OSOB. PRAHA: IPPP. DIAGNOSTIKA SPU U ADOLESCENTŮ A DOSPĚLÝCH OSOB  8 modulů  Vstupní modul – screeningový dotazník pro dospělé  Modul čtení  Modul psaní  Modul fonematické povědomí  Modul zraková percepce a koncentrace  Modul řečové funkce  Modul motorické funkce  Modul prostorové a pravolevé vnímání  ……vybrané moduly vzhledem k oblasti komunikační schopnosti….. MODUL ČTENÍ  Zkouška hlasitého čtení smysluplného textu  Zkouška hlasitého čtení nesmyslného textu  Zkouška tichého čtení (cca 580 slov) MODUL PSANÍ  Diktát – procházka lesem  Pseudoslovný diktát vět  …Štosováme žvelky načporu luho křastu.  Pseudoslovný diktát slov  …kránučka…přestulda…samkalík…klošiňte…trůl MODUL FONEMATICKÉ POVĚDOMÍ  Test fonologické manipulace  CCVC: troč/roč  CCVC: priň/piň  CVCC: vušť/vuš  CVCC: šomp/šop  Sluchová analýza a syntéza slov  SA: štěstíčko, podpalubí, bezfosfátový  SS: podplukovník, transformátor, nejnešťastnější MODUL – ŘEČOVÉ FUNKCE  Text verbální fluence  N…K…P…  Specifický logopedický nález  opakování vět:Toníkova roztodivná dobrodružství nevnímám (2x) MODUL – ŘEČOVÉ FUNKCE  Orientační zkouška jazykového citu  Písemná forma – doplňování slov ve správném tvaru  Soubor zajímavých (hra).  Mluvila jsem s (tvůj) sestrou.  Marta má na punčoše (puštěné oko). ROVINA LEXIKÁLNĚ-SÉMANTICKÁ ZÁKLADNÍ POJMY  slovní zásoba představuje celek lexikálních jednotek uložených v paměti dané osoby – část jejích jazykových kompetencí  rozsah a kvalita slovní zásoby, aktivní a pasivní slovník, včetně lexikální diferenciace  tuto oblast můžeme sledovat v průběhu celé spolupráce, nejen v izolovaných úkolech  aktivní slovní zásoba – objem, množství slov, kterým jedinec rozumí a užívá je v komunikačním procesu (při verbální komunikaci)  pasivní slovník – soubor slov, kterým jedinec rozumí, aniž je prakticky užívá MEZI NÁSTROJE, KTERÉ LZE K ANALÝZE ROVINY LEXIKÁLNĚ-SÉMANTICKÉVYUŽÍT, PATŘÍ:  obrazový materiál různého charakteru (situační, nesmysly, protiklady, dějová posloupnost)  reálné předměty (k pojmenování, popisu, manipulaci, např. tvorba skupin dle nadřazených a podřazených pojmů)  vyprávění na dané, volné téma i spontánní projev  reprodukce básniček, písniček  rozhovor  porozumění vtipu, hádance DALŠÍVARIANTY  Práce se slovním/obrazovým materiálem – propojení s naukovými předměty  vyloučení ze skupiny – lze modifikovat náročnost „klíče“ k určení obrázku, pojmu, který do dané kategorie nepatří  Synonyma, homonyma, antonyma  Nadřazené, podřazené pojmy  Vysvětlení významu pojmů KONDÁŠOVA OBRÁZKOVĚ-SLOVNÍKOVÁ ZKOUŠKA  zjišťuje slovní zásobu a verbální pohotovost dětí před nástupem povinné školní docházky ( 5;6 – 6;6let)  zkouška je zaměřená na aktivní slovní zásobu: pojmenování 30 předkládaných obrázků – podstatných jmen (např. les, auta, kráva) a sloves (např. sedí, křičí, směje se)  správné odpovědi jsou bodovány, součet je možné porovnat s percentilem  lze hodnotit výsledek i kvalitativně TEST PASIVNÍ A AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY  Dr. Durdilová, doc. Klenková 1. Pasivní složka  Od 4 let – horní hranice neomezena  Výběr obrázku dle instrukce  10 kategorií/8 pojmů  Podstatná jména, přídavná jména, slovesa TEST PASIVNÍ A AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY  Aktivní složka  Od 5 let až 11 let a 11 měsíců  Vysvětlení významu slova  Přehled uznávaných odpovědí  Test vychází z amerického diagnostického testu Comprehensive Receptive and ExpressiveVocabulary test 2nd Editon, CREVT 2  Durdilová, L., Klenková, J. (2014). Hodnocení slovní zásoby dětí před zahájením školní docházky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. TEST PASIVNÍ A AKTIVNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY  Příklady  Pes  Je to zvíře, má čtyři nohy, je chlupatý, je savec, domácí mazlíček  Má štěňata, jí kosti nebo granule, štěká  Chodí s námi ven, aportuje, vodí se na vodítku, hlídá a stopuje  Honí kočky, bydlí v boudě, vrtí ocasem SLOVNÍVÝZNAM  WF hledání slov  ke třem daným slovům vymyslet čtvrté, které se k nim hodí  sémantická organizace slovní zásoby  Modrá – žlutá – červená  Teď – později – předtím  Slepice – krůta – kačena  Veliký – vysoký – hluboký SLOVNÍVÝZNAM  BK klasifikace pojmů  výběr konkrétních obrázků k danému nadřazenému slovu  sémanticko-kognitivní operace  živočichové  potraviny  oblečení POROZUMĚNÍ  prolíná všemi oblastmi komunikace i variantami zadávaných úkolů i situací – porozumění mluvenému projevu v konverzační i úkolové situaci  schopnost dospět ke smyslu sdělení předávaných ústní nebo písemnou formou – zvládnout proces zachycení informace – její zpracování i analýzu  porozumění mluvené řeči/jazyku je spojeno s lingvistickou kompetencí (znalostí jazyka)  závisí na celé řadě dalších schopností (sluchové a zrakové percepci, pozornosti, paměti, nadání apod.) V komunikační situaci je spojeno s:   CO MŮŽEME POUŽÍT?  slovní materiál různého rozsahu a obtížnosti (slova, slovní spojení, věty i souvětí)  sledovat lze porozumění i v situaci rozhovoru (porozumění otázce, sdělení), při plnění úkolů (porozumění instrukci)  ukazování (konkrétní instrukce, výběr dle souvislostí  výběr obrázku dle instrukce a výběr detailů – osoby, vlastnosti, jevy  realizace činnosti podle verbálně prezentované instrukce VYŠETŘENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI  instrukce k určité činnosti  Identifikace - manipulace  Přizpůsobení náročnosti  Struktura instrukcí – obtížnost VYŠETŘENÍ POROZUMĚNÍ ŘEČI  Chápání logických struktur (Pes je menší než slon, kdo je větší?)  Chápání abstraktních pojmů  Metafora, básnická řeč  Postupný rozvoj porozumění obecným znakům a symbolům – značky, varování, noty…  Obsah kreseb a fotografií, grafy, mapy (od 10 let)  Postupný rozvoj porozumění informacím v psaném jazyce  Porozumění v cizím jazyce Vrbová, R. Porozumění. In.Vrbová, R. a kol. (2012). Diagnostické domény pro žáky s narušenou komunikační schopností. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. VĚTNÁ STRUKTURA  VS – porozumění větám  porozumění větám různé gramatické obtížnosti  osvojení gramatických, lingvistických pravidel  materiál – figurky CÍL SUBTESTU • Zjištění schopnosti porozumět větám různé gramatické obtížnosti • Zjištění míry akvizice lingvistických pravidel • Manipulace s figurkami zvířátek • Konkrétní i abstraktní instrukce MORFOLOGICKO-SYNTAKTICKÁ ROVINA ….  Hlavní kritéria jazykového vývoje  Obratnost ve vyjadřování – flexibilita….  Pozorování spontánního projevu dítěte – vyprávění, rozhovor, popis, reprodukce příběhu, opakování vět  Jazykové cítění v písemném projevu – písemné odpovědi na otázky, psaní na dané téma  Porozumění otázce, instrukci, větě….delšímu souvětí, přečtenému textu (sluch) SPONTÁNNÍ PROJEV  Souvětí  Rozvité věty  Holé věty  Jednoslovné odpovědi  Citoslovce  Sledujeme, co převládá + příležitost OPAKOVÁNÍVĚT  Bezchybně  S ojedinělými chybami (1-2 nepřesnosti)  S chybami (3-5? nepřesností)  S častými chybami  Nedokáže uceleně zopakovat žádnou větu  Charakter nepřesností – zásah do významu věty  Mlčáková, R. Morfologicko-syntaktická rovina. In.Vrbová, R. a kol. (2012). Diagnostické domény pro žáky s narušenou komunikační schopností. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. DALŠÍ KATEGORIE  skloňování  časování  užívání rodů substantiv  tvorba singuláru a plurálu  stupňování adjektiv, příslovcí (8)  tvoření deminutiv  Přechylování  odvození přídavných jmen od substantiva nebo slovesa  využívání předložkových vazeb  využívání zájmen – osobní, přivlastňovací  jazykový cit MORFOLOGICKO-SYNTAKTICKÁ ROVINA  Převedení do minulého, budoucího času  Užití zvratných sloves  Kořen slova z řady slov (8 let) SYNTAX  správnost větné skladby  tvoření a chápání věty – rozlišení nesprávné  délka a složitost větných celků ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU  Varianta pro předškolní děti  Varianta pro děti školního věku – dle doporučení 1.-5. ročník ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU PRO PŘEDŠKOLÁKY (DOPLŇKOVÝTEST ZKOUŠKY JAZ. CITU – Z. ŽLAB)  3 krátké věty – 2 špatně/1 správně  dítě určuje správné řešení  hodný pejsek/hodná pejsek/hodné pejsek  posloucháme rádi veselá pohádka/  posloucháme rádi veselé pohádke/  posloucháme rádi veselou pohádku  Vašek včera sáňkovala/  Vašek včera sáňkoval/  Vašek včera sáňkuje ZKOUŠKA JAZYKOVÉHO CITU –VARIANTA PRO ŠKOLÁKY  1.TEN/TA/TO  Určování rodů podstatných jmen  zácvik: teta – prázdniny –pero  míč  kolo  hodiny 2.A MUŽSKÝ/ŽENSKÝ ROD  Přechylování  zácvik: lékař – řidič – kuchařka – hráčka  dělník  běžkyně 2. BTVORBA ADJEKTIV OD SUBSTANTIV A SLOVES  zácvik: bouda pro psa – polévka z ryby – papír, do kterého něco balíme  člun s motorem 3.A SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN  Zácvik: u stolu je židle/sedni si na – dostal jsem nové kolo/budu jezdit na – ve třídě jsou lavice/sedím ve 2. máme doma štěně – rádi si hrajeme….  dědeček má hůl – musí chodit o …… 3.B PŘEVODVĚTY DO MINULÉHO ČASU  zácvik: venku svítí sluníčko/včera..  Tondo, hraješ s kluky kopanou.. /včera..  díváme se na televizi /včera..  čteme hezkou pohádku – včera.. 4. SKLOŇOVÁNÍ SLOVNÍCH SPOJENÍ  zácvik: hluboký les/děti zabloudily..  naše nová škola/tešíme se na..  vysoké skály/horolezci šplhali po..  rozbité pero – nemohl psát s.. 5. HLEDÁNÍ SPOLEČNÉHO ZÁKLADU – KOŘENY SLOVA  Zácvik:  (lep) lepidlo, lepit, nálepka, polepený…  (kov) kovář, kovový, výkovek, podkova…  (lov)lovec, výlov, lovit, loviště, lovecký  (chod) chodec, východ, chodník, průchod VĚTNÁ STRUKTURA  IS opakování vět  používání vývojově specifických syntaktických pravidel  zkracování vět  nahrazování pasivních vazeb aktivními apod.  Dnes na závodech předběhl Honza Petra.  Teta, která u nás dávno nebyla, přijede na návštěvu.  Představím vám pána, jehož syn je velmi úspěšný. MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  PS vytváření plurálu a singuláru  morfologicky správné rozlišování  běžná slova a pseudoslova  obrazový materiál  jedno auto – dvě...  jedna tykalka – dvě....  jeden stabor – dva...  dvě koulátka – jedno...  dva tumbíci – jeden... MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  AM tvoření odvozených slov  schopnost vytvářet odvozená slova od základních tvarů podle gramatických pravidel  zahradničit zahradník – zahradnice –zahrada– kvítko  čangařit - čangař – čangařka – čangárna – foktor MORFOLOGICKÁ STRUKTURA  AD odvozování přídavných jmen  vyjádření rozdílů mezi vnímanými vlastnostmi předmětů – stupňování  částečné využití pseudoslov  jablko – fleky  trojúhelník – venty VĚTNÝVÝZNAM  KS oprava významově nesprávných vět  rozpoznat a opravit nesprávná syntagmatická spojení PŘÍKLADYVĚT  Maminka položila vázu s květinami pod stůl.  Když jdeme nakupovat do obchodu, vyděláváme peníze. VĚTNÝVÝZNAM  SB tvoření vět  tvorba vět ze dvou, tří zadaných slov  složitost je dána sémantickou blízkostí slov  tvorba syntakticky a logicky správných celků  dvůr – ležet – pes  radovat se – otec – dárek  slunko - studený PRAGMATICKÁ ROVINA ŘEČI  kognitivní aspekt – lze sledovat obtíž, které souvisí s příčinou a důsledkem, s logickými vazbami mezi jednotlivými prvky, činiteli situace  kontextový aspekt – dítě nebere v úvahu kontext reprezentovaný na obrázku  aspekt interpretace emocí druhých – dítě má obtíže s identifikací emocí zachycených na obrázku nebo verbalizovaných vyšetřujícím  aspekt diferenciace – dítě nedělá rozdíl mezi tím, co ví, a předpokladem toho, co ví zobrazené osoby  sociální aspekt – jedná se o obtíže související s neznalostí rolí nebo zvyklostí  lingvistický aspekt – dítě nezná, nebo nedostatečně přiléhavě užívá formulace v různých situacích (pozdrav, požadavek) PRAGMATICKÁ ROVINA ŘEČI  Schopnost vyjádřit různé komunikační záměry  Požádání  Vyjádření postoje a emoce  Iniciace či usměrnění sociální interakce  Vyžádání si informace INTERAKČNÍVÝZNAM  BF Flexibilita pojmenování  danou osobu pojmenovat vždy jinak na základě jejích různých vztahů k jiným osobám  rozlišování struktur mezilidských vztahů na základě oslovení  Tady je muž. Jmenuje se Jan Novák.  Jak mu říká jeho manželka?  Jak mu říká jeho ředitel? INTERAKČNÍVÝZNAM  VN Spojování verbálních a neverbálních informací  přiřazení daného výroku jedné ze čtyř osob na obrázcích na základě jejich emocionálního výrazu  To je doopravdy moc nepříjemné.  To je přece na zbláznění.Ty jsi úplný blbec! INTERAKČNÍVÝZNAM  ER dekódování a kódování záměru  Dítě má odlišně verbálně reagovat na obsah jednotlivých výroků dle převzaté emocionální reakce  Porozumění obsahu výroku  Ztotožnění s jinou osobou  Empatické i kognitivní převzetí její perspektivy  Slovní formulace daného výroku  Vyjádření příslušného záměru mluvčího  Subtest se zadává pouze pětiletým a starším dětem  práce s obrázky PŘÍKLADY  obrázek Spokojený  Chlapec právě vrazil tříkolkou do tohoto pána. Pán chce, aby byl příště opatrnější. Co řekne tomu chlapci?  Zuřivý  Do tohoto pána také vrazilo dítě. Co myslíš, že řekne on tomu chlapci?  Smutný  Tomuto pánovi se zdá o tom, že se mu ztratil pejsek. Zapomněl mu dát obojek. Co si myslíš, že ve snu říká? INTEGRAČNÍ ÚROVEŇ  TG paměť pro text  dítě má za úkol udržet v paměti a s větším časovým odstupem rekonstruovat delší smysluplný text  pohádka PRÁCE S OBRAZOVÝM MATERIÁLEM  Obsah  Interpretace  Porozumění situacím  Rozlišení „chování“  Porozumění a vyjádření – specifická slovesa SLEDOVÁNÍ PROJEVU  Interpretace projevu dítěte  Kognitivní oblast  Pragmatika  kontext  interpretace emocí druhých  sociální  lingvistická KATEGORIE KE SLEDOVÁNÍ A ROZVOJI  Identifikace a verbalizace jednoduchých a komplexních emocí  Poznání příčiny událostí z kontextu  Vytvoření vztahu mezi vnitřním rozpoložením a chováním  Předvídání chování druhých KATEGORIE KE SLEDOVÁNÍ A ROZVOJI  Porozumění základním otázkám – kdo, co, komu, proč….?  Porozumění přímé/“nepřímé“ řeči  Porozumění situacím – lež, podvod, žert….  Porozumění a vyjádření morálního úsudku  Řešení „pragmatických“ problémů DOPLNĚNÍ ZDROJŮ  Pukačová, M. (1972). Príručka k testu Obrázkovo-slovníková skúška: administrovanie, vyhodnotenie, interpretovanie. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy.  Grimmová, H., Schöler, H., Mikulajová, M. (1997). Heidelberský test vývoje řeči H-S-E-T. Brno: Psychodiagnostika.  Horáková,A. Lexikálně-sémantická rovina. In.Vrbová, R. a kol. (2012). Diagnostické domény pro žáky s narušenou komunikační schopností. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  Lechta,V. a kol.(2003). Diagnostika narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál.  Monfort, M., Juarez A., Monfort Juarez, I. (2005). Les troubles de la pragmatique chez l´enfant. Isbergues: Ortho Edition  Monfort, M., Monfort Juárez, I. (2006). L´Esprit des autres. Isbergues: Ortho Edition.  Žlab, Z. (1993). Zkouška jazykového citu. Ostrava: Microdata.