06.03.2019
1
Rané fáze ontogeneze
Prenatální a perinatální období,
novorozenecké období
SZ6003 Vývojová psychologie JS 2019
Tomáš Kohoutek kohoutekt@ped.muni.cz
Raný vývoj (vymezení fází dle Vágnerové, 2012)
 Období
 Prenatální
 Novorozenecké (asi do 1 měsíce)
 Kojenecké (asi do 1 roku)
 Batolecí (asi do 3 let)
 Předškolní období
 Školní věk – mladší, střední, starší
 Dospívání (adolescence)
 Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60)
 Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více)
06.03.2019
2
Proč tím zatěžovat budoucí učitele (starších dětí)?
 Raný vývoj v minulosti podceňován:
 Částečně „skrytý“, bez přímých sdělení
 Děti se mohou jevit jako pasivní (příjemci péče, „výchovy“)
 V běžném jazyce charakterizovány spíše absencí schopností –
„nemluvně“
 Význam pro porozumění pozdějšímu vývoji: „Rané zkušenosti
tvoří základ, který ovlivňuje způsob zpracování nových podnětů“
(Vágnerová, 2012, s. 31)
 Ve skutečnosti patrně nejintenzivnější období učení v životě
 Kontinuita vývoje vlastností, schopností (vč. schopnosti učit se),
vztahů i rozvoje některých poruch – důležité pro podporu vývoje i
pro kompenzaci/nápravu
 Některé principy a mechanismy přetrvávají a lze s nimi pracovat i
v pozdějším věku, v raném věku pouze dominují (např.
observační učení, imitace, „zrcadlení“, některé reflexy…); dobrý
učitel je chápe a umí využít
 Obecně kulturní důvod:
 povědomí o okolnostech vývoje, porozumění počátkům vývoje člověka jako
součást profesní i lidské vybavenosti
Prenatální vývoj
 1) Období od oplození do uhnízdění blastocysty
a vytvoření tří zárodečných listů včetně vzniku
nervové trubice : první 3 týdny
 2) Embryonální období (embryo = zárodek): do 12.
týdne (první trimestr; vzhledem k diferenciaci
orgánových systémů je vývoj v této době zvláště
citlivý na podmínky)
 3) Fetální období (fetus = plod): od 12. do 40. týdne
(resp. do narození - +/- 2 týdny)
06.03.2019
3
Blastocysta a Carnegie stádia vývoje embrya
Vývoj projevů po měsících
(orientační: běžně se pro popis vývojové úrovně používá údaj týden + dny)
 2. měsíc: první pohyby (7. týden sotva znatelné, 8. týden záškuby, 9.
týden samostatné pohyby končetin a hlavy, registrovatelná EEG
aktivita)
 3. měsíc: pohyby jazyka, zívání, reakce na dotyk v obličeji, sací
pohyby; sevření prstů, otáčení kolem osy
 4. měsíc: střídavý pohyb rukama nebo nohama, reakce na dotek
kdekoli na pokožce, otvírání a zavírání úst, změny výrazu tváře;
lokalizované reakce na podráždění, počátek utváření prvních reflexů
 5. měsíc: reakce na tlak, na zvuky z matčina těla (tlukot srdce),
rozlišování základních chutí; rozdíly v denní a noční aktivitě; pohyby
plodu začínají být patrné pro matku
 6.měsíc: zvyšování intenzity pohybů, patrný vliv zkušenosti v
diferenciaci pohybů jako reakcí na různé podněty (vč. podnětů z
vnějšího prostředí)
 7. – 9. měsíc: další diferenciace pohybové aktivity i vnímání – čichové,
chuťové, akustické percepce (souvisí i se zvyšováním propustnosti
placenty); utvářejí se preference např. pro projevy matky; funkční rozvoj
(vč. vytváření specifických nervových spojení) je již závislý i na
stimulaci (není jen výsledkem zrání nervové soustavy), někteří autoři
(např. T. Verny) předpokládají počátky vývoje individuálních
psychických kvalit (na základě indiv. rozdílného prožívání)
06.03.2019
4
16., 20. a 32. týden
Pasivní nebo aktivní období?
(psychologicky relevantní projevy plodu)
 Prenatální vývoj jako období přípravy na vše, co bude plod potřebovat po
narození
 Je patrné první učení (příklady: rozlišování podnětů, toxicky narušitelná
habituace)
 Jsou patrné preference (např. chuť plodové vody)
 Aktivita ve smyslu „kontroly“ prostředí (Liley, 1967)
 Patrně schopnost snít
 Nevíme, jaké je prožívání plodu; nejde o období pasivní „blažené
nevědomosti“ – všechno těžké nezačíná až porodem…
 Interakce matky a plodu (Verny, 1993):
 Fyziologická komunikace: cestou krevního oběhu – krevní cukr, hormony
atd.
 Smyslová/behaviorální komunikace: plod reaguje např. na změnu polohy,
masírování břicha, hlas matky; o svém stavu (např. přílišné stimulaci) „dává
vědět“ prostřednictvím pohybů
 Emoční a racionální postoj matky k plodu: doba těhotenství jako „aktivní
rozhovor“ na řadě úrovní
06.03.2019
5
Porod, perinatální období
 Význam pro psychický vývoj: škála názorů od představy banální,
nevýznamné epizody, popř. pouze negativní a nebezpečné
zkušenosti, po pojetí události zásadního a nezastupitelného
významu
 Sociální aspekty porodu (na straně dítěte, matky i dalších vč.
otce); „bonding“ – rané vytváření základu emoční vazby dítěte a
matky (humánní obdoba imprintingu – vtištění)
 Jednoznačně se více doceňuje raný kontakt dítěte a matky v
prvních chvílích po porodu (posun od standardní separace přes
„rooming-in“ po „klokánkování“, zapojení otce, šířící se důraz na
familiární prostředí atd. – Klaus a Kennell, Leboyer); argumentem je
i nerušený vývoj připraveného emočního pouta
 Od 70. let kritika medikalizace porodu; v ČR dnes vyostřená veřejná
debata, legálně nedostupné alternativy k porodu ve zdravotnickém
zařízení
 Nepochybně období náročné i při normálním průběhu (přechod
nezralého organismu z chráněného intrauterinního prostředí do
světa plného podnětů)
Pro ilustraci: Michel Odent – rozhovor pro ČT
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095690193-pred-pulnoci/313281381940033/
Méně obvyklý průběh
(předčasné narození dítěte, komplikace během porodu)
 V gestačním věku 40. týdnů
obvyklé rozdíly mezi
donošenými novorozenci a
předčasně narozenými:
 nižší srozumitelnost
signálů
 labilita, dráždivost
 menší reaktivita na sociální
signály; častěji „křičící
kojenci“
 odlišnosti mohou
přetrvávat i v pozdějším
věku (poruchy
koncentrace, úzkosti, SPU,
vizuomotorické poruchy,
poruchy chování, řeči…)
 častější i závažnější
vývojové poruchy v
důsledku komplikací
 Rozdíl dán patrně i prostředím, resp. rychlým
příchodem nepřipraveného organismu dítěte do
nepřirozeného prostředí, přerušení kontaktu s
organismem matky, i při podpoře kontaktu stres u
matky…
 – Perinatální asfyxie: podobné příznaky se mohou
rozvinout i u dětí vystavených během porodu
nedostatku kyslíku (hypoxii) – podkladem je
narušení některých nervových spojení, popř. i léze v
některé oblasti mozku
06.03.2019
6
Možné negativní změny prožívání u matek
 „Poporodní blues“ – vyčerpanost, rozlada, „slabé nervy“; až 80 %
rodiček
 Poporodní deprese – těžký smutek, pocity beznaděje, neschopnost
rozvinout kladný vztah k dítěti nebo naopak úzkostlivá péče a
strach, že „nejsem dobrá matka“, nezájem o okolí, těžká
vyčerpanost; asi 10 % rodiček
 Poporodní psychóza – rozrušení – nekontrolovatelná úzkost,
extrémní výkyvy nálad, poruchy koncentrace a vnímání času,
dezorientace, případně i halucinace, bludy… ; méně než 1 %
rodiček, obvykle 2 – 4 týden po porodu, útlum v řádu měsíců
 Možné nepříznivé faktory v obvyklých podmínkách: způsob
vedení porodu – rodička v roli podřízeného pacienta; neosobní
přístup personálu; upřednostňování hygienických aspektů péče
před psychologickými s dopady pro bonding; separace matky a
dítěte; nedostatečné informace o kojení; nerespektování
biorytmů dítěte; rutinní péče sester (Mrlinová a Šulcová, 1993, dle
Langmeier a Krejčířová, 1998)
06.03.2019
7
Novorozenecké
období
Novorozenecké období
 Věkově vymezeno různě: 1. měsíc (Vágnerová, 2012) až první 3
měsíce
 možné vývojové mezníky: homeostáza organismu, zrání nervové
soustavy, sociální úsměv
 Tělesný vývoj: průměrná hmotnost 3300 – 3400 g, délka 50 cm
 Apgar skóre: dýchání, srdeční akce, svalový tonus, barva kůže,
reakce na podráždění nosní sliznice
 Motorika: svalový tonus, „procvičování“ (grimasy, nahodilé pohyby,
protahování), reflexy
 Vědomí: odlišení spánku a bdění (spánek 17 – 20 hodin v kratších
úsecích)
 Brazelton (1967) - 6 základních stavů: hluboký spánek, lehký
spánek, dřímota, klidný bdělý stav, aktivní bdělý stav, pláč
06.03.2019
8
Rané reflexy
 Hledací
 Sací
 Polykací
 Vyměšovací
 Obranné
 Orientační
 Úchopové
 Polohové
 Moroův reflex (udržování rovnováhy)…
 !! vyhasínání vrozených reflexů mohou rodiče nesprávně
vnímat jako regresi, narušení vývoje
Asymetricko-tonický šíjový reflex a „pasení koní“ v různém věku
06.03.2019
9
Kognitivní funkce, emoční vývoj
 Vnímání:
 Doteky
 Teplota
 Změny polohy
 Zrakové vnímání: zorné pole
cca 30 cm vzdálenost,
postupně se prodlužuje a
zaostřuje
 Sluchové vnímání
 Patrně schopnost analýzy
signálů z více receptorů
současně (multimodální)
 Schopnost apercepce
(lidské tváře)
 Preference „zajímavých“
podnětů – kontrastní,
sociální
 Emoční vývoj:
 Výraz emocí
 Synchronizace pozornosti a
afektu
 Zárodky vztahové vazby
 Učení
 Spojené se základními
smyslovými vjemy
 Aktivované ranou sociální
interakcí
 Rozpoznání známých podnětů
 Rozpoznání matky
 Čichem
 Po hlasu
 Vnímání těla i obličeje matky
Protosociální chování novorozence
 Dítě od počátku má a postupně rozvíjí schopnost identifikovat,
vyhledávat a maximalizovat interakce – novorozenec je „sociálně
naivní, nikoli sociálně slepý“
 Řadu svých funkcí (uspokojování potřeb, uklidňování…) musí na někoho
„delegovat“, což vyžaduje nikoli pasivitu, ale mimořádné schopnosti; k
účinnému kontaktu slouží:
 Sací reflex
 Reakce na lidský obličej, lidský hlas
 Mimické výrazy emocí (radost, strach, odpor, smutek, překvapení)
 Počátky vzájemného „zrcadlení“ výrazu
 Silnější reflexy, pokud se plazí po nahém těle; úchopový reflex
silnější, pokud chytá prst
 Diferencovaný křik
 Vývojový mezník: (záměrný) sociální úsměv (cca po 3 měsících)
06.03.2019
10
Výrazy tváře
– projevy pocitů (zde), reakce v kontaktu – „zrcadlení“ (následující)
06.03.2019
11
Sociální kontext – „předprogramované“
rodičovské / pečovatelské chování
 Zrcadlení (Rizzolatti, Keyes…)
 zrcadlové neurony umožňují chápat aktivitu druhého na
základě vlastní zkušenosti, „vzájemné vyladění“, patrně
souvisejí s přenosem emocí a empatií, možná s učením
imitací (vč. osvojování jazyka apod.)
 Často interakce charakteru „vzorce chování“
 D. Stern: přehánění výrazů (výška hlasu, jiný rytmus,
výraznější mimika, delší pohledy z očí do očí…), omezení
repertoáru na pochopitelné výrazy, opakování sekvencí
 Brazelton: synchronizovaný cyklus interakce matky a
dítěte (trvá několik sekund): zahájení interakce (vzbuzení
zájmu) - vyladění vzájemné pozice - pozdravení (mimika,
vokalizace, úsměv...) – „dialog“– oslabení - odvrácení
pozornosti
Hanuš a Mechthild Papouškovi:
„Intuitivní rodičovství“
 Komplexní vzorce pečujícího chování, které souvisejí s vnímáním
aktivit a potřeb dítěte a s jeho přiměřenou stimulací
06.03.2019
12
Intuitivní rodičovství
 Popsané projevy byly ověřovány napříč různými kulturami, jsou patrně z
podstatné části univerzální
 Schopnost synchronní interakce s novorozenci má asi 90 % dospělých
 Nejsou reflektované - charakteristické bývá, že rodiče většinou nejsou
schopni verbálně formulovat, na které signály dítěte se zaměřují a podle
kterých jednají
 např. matky bez ohledu na lateralitu drží děti častěji na levé ruce, což obvykle
vysvětlují právě lateralitou;
 dospělí a starší děti tvrdí, že své chování řídí podle výrazu tváře novorozence, i
když ten je neměnný, mění se pouze poloha rukou; apod.)
 reakční časy jsou kratší, pečující zvládá reagovat přiměřeně a včas, aniž by o
tom musel přemýšlet
 Nejdůležitější charakteristikou dobré interakce je „vyladěnost v čase“ –
synchronizace a emoční vyladění
 Napodobování dítěte rodičem = respekt k jeho ladění i tempu, pozitivní vlivy na
vývoj ověřeny výzkumně i ve věku 3-4 let
 Podpora „kompetence“ dítěte – učí se, že vyvolává předvídatelnou odezvu u
druhých
 Podpora pocitu bezpečí, jistoty, důvěry
Děkuji za pozornost!