29.04.2019
1
Školní věk
PedF MU, JS 2019
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Za poskytnutí materiálů děkuji doc. PhDr. Lence Lacinové, Ph.D.
Vymezení
 Mladší školní věk začíná nástupem do školy v 6 až
7 letech a končí 5. třídou ZŠ (v 11 až 12 letech)
 Starší školní věk začíná 6. a končí 9. třídou ZŠ
(prima – kvarta víceletého gymnázia), tedy začíná
v 11 až 12 letech a končí (v 15 až 16 letech -
adolescence)
 (někteří autoři – Matějček – odlišují i střední školní
věk, zhruba 3. – 5.třída, jako zvláštní a specifické
období)
29.04.2019
2
Mladší školní věk – kontext vývojových
teorií
 Mladší školní věk se zhruba překrývá
s Gesselovým obdobím dětství, které začíná v 5 a
končí v 11 letech života.
 Podle Václava Příhody je celý školní věk součástí
tzv. druhého dětství, které končí až v patnácti letech.
 Freud – období latence
 Piaget - fáze konkrétních logických operací
 Erikson - konflikt snaživosti a pocitů méněcennosti
Školní zralost a připravenost pro školu
 Oblast tělesná, mentální, citové a sociální
Tělesný vývoj: zralost - pokud byla započata
výměna mléčného chrupu, dokončuje-li se
osifikace zápěstních kůstek (což umožňuje
rozvoj jemné motoriky) a pokud došlo
k celkovému protažení kostry – tzv. první
proměně tělesné stavby (první tvarová
proměna)
29.04.2019
3
Školní zralost
Dostatečná vyzrálost centrální nervové
soustavy
Lateralizace a rozvoj senzomotorické
koordinace
Vyspělost zrakové a sluchové diferenciace a
grafomotoriky
Kresba dítěte zralého pro školní docházku by
měla být propracovaná a bohatá na detaily
Školní zralost
 Dítě by mělo být schopno:
 odlišit práci od hry a fantazii od reality
 zvládnout základní orientaci v prostoru a v čase
 znát základní informace o sobě
 rozlišit základní i doplňkové barvy
 roztřídit věci podle velikosti, množství a druhu
 umět napočítat do deseti až dvaceti
 záměrného zapamatování
29.04.2019
4
Školní zralost/připravenost
 Dítě by rovněž mělo být schopno:
 podřídit se autoritě učitele
 vyrovnat se se situací, kdy není jediným centrem
pozornosti dospělé osoby
 alespoň deset minut vydržet u úkolu a dokončit
ho.
Motorický vývoj
 Na velmi dobré úrovni celková koordinace pohybů
 Obratnost a výkonnost jsou i důležitou složkou
sebehodnocení dítěte a důležitým faktorem
postavení školního dítěte v rámci vrstevnické
skupiny
 Fyzická nedostatečnost pak naopak bývá terčem
posměchu a příčinou odmítnutí vrstevníky
 Kolem 10. roku nabývá fyzický růst dítěte nejvyšší
intenzity.
 Děti v tomto věku bývají snadněji unavitelné, ale
jejich síly se rychle regenerují.
29.04.2019
5
Kognitivní vývoj - zaměření a pozornost
 Mladší školní věk je obdobím „střízlivého realismu“.
 Dítě již dobře rozlišuje mezi fantazii a realitou.
 Realita jej velmi zajímá, což se projevuje i v jeho zájmech.
Rádo se zabývá věcmi konkrétními, názornými. Obvykle
ochotně pomůže s činnostmi, jež přinášejí viditelné výsledky
– vyrábění nějakých věcí, vaření, opravování apod.
 Pozornost v tomto věku je již dostatečně zralá, aby ji
dítě bylo schopno zaměřit (a udržet) i na méně
zajímavý podnět, než jakým je hra (jak tomu bylo
v předškolním věku).
 Zvyšuje se intenzita, stabilita i rozsah pozornosti.
 Díky schopnosti zaměřovat svou pozornost si školák dokáže
lépe všímat detailů.
Kognitivní vývoj – myšlení
 Myšlení dítěte školního věku se od myšlení
předškoláka kvalitativně liší.
 Školák by již měl být ve svém myšlení schopen
decentrace (vnímání více aspektů problému).
 V 7 až 8 letech by mělo dítě zvládat klasifikaci a
třídění předmětů alespoň podle dvou znaků.
 Měl by si osvojit schopnost zahrnutí (inkluze – tedy
zařazení prvku do třídy) a seřazení prvků podle
nějakého pravidla (například od nejmenšího
k největšímu).
 V poznávání světa a porozumění vztahům mezi
věcmi by již měl rozumět pravidlu konzervace
(uchování množství, objemu… změnou viditelných
znaků věci nedochází ke změně její podstaty) a
reverzibility (vratnosti určitých změn).
29.04.2019
6
Emoční vývoj
 Z hlediska vývoje emocí je pro mladší školní
věk charakteristická především značná
stabilita citů.
 Převládající pozitivní valence emocí
 Emoce v tomto věku mají spíše nižší
intenzitu.
Vývoj identity
 Identita dítěte a jeho hodnocení sebe samotného je
do značné míry závislé na hodnocení okolí, zejména
pak autorit (rodiče, učitelé)
 S postupujícím věkem a začleňováním se do
kolektivu hraje stále důležitější roli hodnocení ze
strany vrstevníků.
 Dítě přijímá a objevuje nové role a experimentuje
s nimi.
 Do utváření identity a sebepoznávání též vstupuje
introspekce
29.04.2019
7
Morální vývoj
 období striktního chápání morálky, pravidel a
společenských norem a lpění na jejich
dodržování
 později dítě přestane přejímat morálku
autority nekriticky a striktně a začne do svého
uvažování o morálnosti určitého chování
zahrnovat i úmysl daného člověka a
specifický význam konkrétní situace.
Problémy
 Podrobná znalost typického vývoje dítěte školního věku, jeho
specifik a případných odchylek je podstatná zejména pro
pracovníky pedagogicko psychologických poraden, školní a
dětské klinické psychology, pracovníky dětských poradenských
center.
 Vyšetření školní zralosti dítěte, jehož závěr může být podkladem
pro případný odklad školní docházky.
 Potřeba diagnostiky a nápravy příčin školního neúspěchu.
 Příčinou školního neúspěchu může být snížená úroveň
rozumových schopností nebo nerovnoměrné nadání. Příčiny
neúspěchu mohou být též mimointelektové, způsobené vývojově
podmíněnými změnami nebo nepříznivým somatickým či
psychickým stavem dítěte.