Mgr. Jan Krása, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU ¡ ¡ ¡Vyjděme z poznatků etologie (Veselovský, 2008) a biologie. ¡Od těch nejprimitivnějších živočichů se krom genetické paměti postupně rozvíjejí i tzv. vrozené vzorce chování, které jsou na genetický vývoj přímo vázány, ačkoli volněji než tělesné znaky. Každý orgán na našem těle musí mít odpovídající vzorec chování, který funkci orgánu realizuje. K čemu snovací žlázy, když by neexistoval patřičný vzorec chování, který z nich utvoří síť? K čemu žláza na tvorbu vosku, kdyby z vosku nestavěly včely plástve? K čemu dokonalé oči, kdyby nás nechránily před nebezpečím? Atd.). ¡Vzorce chování se vyvíjejí od nejprimitivnějšího odlišení aktivity: od útlumu/aktivity celého těla ovládané světlem, od pohlcovacích, útěkových a pářících pohybů, přes již značně obecnou schopnost orientace v krajině (téměř všichni pohybliví živočichové ji mají) ke schopnosti řídit nadzvukové letadlo a (přitom?) uvařit svíčkovou. ¡Lidský repertoár vzorců chování je zcela enormní ve srovnání s ostatními živočichy: dennodenně nám před očima vznikají nové a novější VCH: (spinner, počítačové hry, cyklistika, honění káči ad.) ¡Díky rozrůznění vzorců chování se rozvíjí mj. i repertoár sociálního chování. Vzpomeňme na důraz, který se klade v historii kultury na dělbu práce! ¡Lidské kultury umožňují existenci nespočtu neuvěřitelných sociálních rolí založených na osvojení si specifických vzorců chování: akrobat, krotitel tygrů, mistr v cyklistice, mistr v boxu, mistři v curlingu, mistr sumo atd., mediální hvězdy, čističi bot atd. ¡Mladý člověk dneška proto před sebou nemá nijak lehkou volbu v určení si životní dráhy a tedy i sociální role a smyslu života ve společnosti. Minulé generace neměly příliš velkou možnost volby (srov. nevolnictví, poddanství atp.). Před námi stojí celá hlubina lidských možností. ¡(Učitel na ZŠ by měl u svých žáků umět poznat jejich silné stránky a také slabé stránky, aby jim mohl pomoci vykročit do života.) ¡Sociální role se nediferencují jen u člověka, či jen u obratlovců (hlavně u savců), ale i u bezobratlých (hlavně u blanokřídlých). Tyto sociální role se u všech živočichů vyvíjejí v rámci kompetice (soutěže) s ostatními možnostmi adaptace na prostředí. ¡Někteří tvorové se nijak zásadně nevyvíjejí po celé stovky miliónů let (vážky, stonožky, latimérie, želvy, krokodýli aj.). Někteří živočichové se vyvíjejí překotně (v rozmezí několika miliónů let: Darwinovy pěnkavy, rod Homo, pes a další domestikanti). ¡Podobně různé je to, zdá se, i u vývoje vzorců chování: některé se nevyvíjejí po dlouhou dobu (právě blanokřídlí), jiné vidíme vyvíjet se on-line (cichlidy v jihoafrických jezerech). ¡A podobně i u vývoje lidského sociálního chování. ¡Sociální vztahy mezi jedinci zakládají sociální systémy. ¡Sociální systémy se vyvíjejí ze základního dyadického vztahu (pro potřeby páření), přes nehierarchické skupiny k hierarchickým skupinám. ¡Hierarchická skupina je umožněna diferenciací sociálních rolí z původního dyadického vztahu (srov. teorii sociálního mozku). ¡ ¡Sociální diferenciace u blanokřídlých je založena na geneticky kódovaném systému tvorby feromonů, který tlumí a upravuje vývoj jedince. Sociální role jsou u včel dány odlišným biologickým vývojem. ¡Naproti tomu sociální role obratlovců jsou dány více méně kompeticí jedinců v určitých soubojech (síly, krásy, hlasu, tvorby hnízda apod.) ¡ ¡Druhy komunikace (hrubé rozdělení): ¡ ¡1. neverbální – vizika, mimika, posturologie ¡2. verbální – řeč, písmo, kódy ¡3. pomocí artefaktů – ozdoby, prestižní předměty, oděv, uniformy atd. ¡4. pomocí médií – kniha, rádio, televize, internet, obrazy, tanec, hudba atd. ¡1. Komunikace mezibuněčná ¡1.1 Komunikace genetická - několik druhů: pohlavní splynutí haploidních buněk (živočichové i rostliny), virová „infekce“, konjugace prvoků a baktérií. ¡1.2 Mezibuněčná komunikace - mezi stejnými i mezi odlišnými druhy buněk stejného organismu (komunikace mezi neurony a hormonální komunikace) ¡1.3 Mezibuněčná komunikace mezi odlišnými organismy (např. mykorhiza stromů a hub). ¡2. Komunikace mezi samotářskými tvory ¡Mezi velmi primitivními nebo dravými organismy. Jejich vzájemná komunikace vychází především z potřeby rozmnožování. ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡Je velice jednoduchá (asi typu: „Héj, já jsem zde!“). Může probíhat v jakémkoli smyslovém kanále (srov. žába, cvrček, světluška, můry atd.) ¡(Srov. nediferencovanost u klaksonu auta, zvonku u kola apod.) ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡3. Komunikace v nehierarchických skupinách ¡Větší počet docela jednoduchých signálů (kupředu, stop, zpět, cíl, nebezpečí atp.). Tyto signály lze opět sdělovat zrakem (pohybem těla), sluchem (zvukem) i čichem (pachovými signály). Nehierarchickou skupinou je také lidský dav. WeaverAntsNest.jpg ¡4. Komunikace sociálního hmyzu ¡Jedná se o zvláštní podskupinu komunikace v hierarchických skupinách ¡Probíhá hlavně skrze feromony (všichni sem, poplach, následuj mě aj.) ¡Mravenci znají několik pokročilých technologií (zemědělství, chovatelství, otrokářství aj.). harvester ant 2.jpg ¡4. Komunikace u sociálního hmyzu (vrchol) ¡ C:\Users\uživatel\Documents\Scanned Documents\všelí tanec.PNG Včelí tanec, coby komunikace, je natolik rozvinutý, že napodobuje některé aspekty světa (Slunce, zdroj potravy) i v jejich nepřítomnosti, čímž se podobá lidské řeči. (není ale tak dokonalá jako lidská komunikace). ¡5. Komunikace sociálních savců ¡Od určitého stupně komplexity vztahů a určitého počtu členů skupiny nastává potřeba vyznačovat strukturu skupiny (a tu samou strukturu obměňovat různými jednici), vyznačit „jména“ členů skupiny, teritorium aj. Existují i složitější signály: např. modifikátory (u šimpanzů). ¡ ¡Washoe (* září 1965, † 30. října 2007) byla samička šimpanze, jenž se stala prvním zvířetem, které se naučilo komunikovat americkou znakovou řečí v rámci experimentu zkoumajícího zvířecí jazykové schopnosti. ¡Washoe se naučila přibližně 350 slov americké znakové řeči. ¡Podobnými učebními metodami se další šimpanzi naučili 150 nebo více znaků, které poté dokázali kombinovat k vytvoření smysluplných zpráv. ¡Empatie, hra s hračkami, učení syna atp. u Washoe. ¡ ¡Divoce žijící šimpanzy užívají v komunikaci „modifikátory“, to, co Washoe, však neumějí. ¡Komunikace kytovců? – rozvinutá především u delfínů (John C. Lilly). ¡ ¡https://www.youtube.com/watch?v=2Dhc2zePJFE (Kanzi a porozumění významu vět) ¡https://www.youtube.com/watch?v=zsXP8qeFF6A (krátkodobá paměť šimpanz vs. člověk) ¡ ¡ §Je vždy manipulativní (zvířata netlachají, primáti si čistí srst) §Zřídka je jejich komunikace o tom, co není tady&teď (vyjma včel, několika mravenců a snad i havranovitých): ¡Např. mravenec Camponotus socius (U.S.A., Brazílie): nalezne-li potravu, „vrátí se k hnízdu a zanechává za sebou chemickou stopu. Když potká kolegy, charakteristickým třepáním těla jim naznačí, že našel potravu. Pak se otočí a vrací se po cestičce a ostatní jej následují.“ (Bickerton, 2009, 137) ¡ ¡Téměř vždy postrádá sřetězování více znaků (konkatenaci). Avšak: ¡Mravenec Leptothorax: Nalezne-li zdroj potravy, vrátí se do hnízda. Zde vyvrhne pro kolegy část potravy a poté zdvihne zadeček a vysune žihadlo s kapičkou feromonu , která přiláká jeho druhy Jakmile jej první z kolegů začne následovat, otáčí se a vrací se ke zdroji potravy.“ (Bickerton, 2009, 138) ¡Zvířecí komunikace postrádá predikaci (o něčem něco tvrdím: „ten strom je vysoký“), nicméně primáti v zajetí ji používají (jejich mozek tedy umožňuje leccos, problém je v motivaci: různé adaptace člověka a šimpanze). §18 měsíční děvče užívalo 1,91 MLU, ve 2 letech užívala 3,19 MLU. §Šimpanz bonobo Kanzi používal stále jen 1,5 MLU. §Nicméně šimpanzi dokážou odlišovat mezi osobním jménem (proprium) a kategorií (apelativum): Peter x cup. §Věty primátů byly nejčastěji „X and Y“, ale dost z jejich vět byly predikace X[Y]: „Roger tickle“, „bus go“, „no balloon“ – nicméně chybí gramatika i syntaxe (Bickerton, 2009, 80-81) ¡ ¡6. Proto-jazyk prvních hominidů? ¡Hmmmmm komunikace (Mithen, 2005): •Holistický (nepříliš konkrétní – asi jako dětská řeč) •Manipulativní (koordinovala či iniciovala činnosti) •Multimodální (byla pantomimou, zvukem, pohybem) •Muzikální (rytmická, melodická, zpívaná) •Mimetický (napodobovala přírodní entity) • ¡(„potkáme se u jezera“, „rozděl se o jídlo s XY“...prý i: “jdi a ulov zajíce, kterého jsem viděl před chvílí na kopci za stromem“) ¡Důvod k vývoji komunikace nad úroveň hierarchickou? (transmise některých technologií?) ¡7. Jazyk moderního člověka ¡Je převratným vynálezem, jak napodobovat svět – má fci reprezentativní ¡Umožňuje téměř neomezený rozvoj výpovědí (cyklická semióza) ¡Umožňuje hovořit o entitách, které nemají smyslovou kvalitu (abstrakce, negace, novotvary, vynálezy atp.) ¡Umožňuje zápis do jiných médií (písmo, Braillovo písmo, znaková řeč, Morseova abeceda, šifry aj.). ¡Umožňuje rozvoj konceptuálních systémů. ¡Má metakognitivní funkci! ¡ rovnováha hmat zrak sluch chuť čich X dotyky, podání ruky, polibky, Braillovo písmo dopravní značky, vlajky, semafor, znaková řeč, gesta, mimika, prestižní předměty, pantomima, početní hůl, písmo, kniha, web, TV, piktogramy, fotografie, film, oděv, účes, tělesné zdobení a mutilace (tetování, zjizvování aj.), šperk2, symbol, mapa, nákres, turistické značky, fasáda domu aj. řeč, křik, rozhlas, zvony, klakson, píseň X snad marketingové vůně, snad parfémy komunikační díla ¡Umí jiní tvorové lhát? ¡Jsou i jiné kanály komunikace? ESP? Živočichové např. mají i smysly, kterými člověk nedisponuje, a tedy mohou komunikovat z našeho hlediska mimosmyslově! ¡Jak vznikl moderní jazyk? ¡Kam se vyvine moderní jazyk? ¡Otázka evoluce mimolidských komunikačních systémů? Např.: narodily se včely již se schopností včelího tance nebo tento komunikační systém lopotně rozvíjely podobně jako člověk svoji řeč? ¡ ¡