Základní principy koučování – aneb stručně na co nezapomenout:
Co kouč nedělá
Co kouč dělá
Nevnáší vlastní obsah (témata, názory, nápady, rady…)
Naslouchá, vidí svět očima druhého (alfa)
To o čem koučovaný mluví, nehodnotí a neinterpretuje
Pomocí otázek rozvíjí myšlenky druhého (omega)

Od obsahu k procesu myšlení (reflexe)
•Sledovat obsah myšlení: o čem to ten druhý myslí
•JAK: upozadit vlastní myšlenky, názory, témata (…) – pozornost druhému (ne sobě)
•
•Provázet procesem myšlení: jak ten druhý myslí
•JAK: korigovat myšlenky (pozornost) druhého určitým směrem – tradičně pomocí modelu GROW – kouč
klade otázky, aby pomohl druhému uvědomit si co chce a jak toho chce dosáhnout
•

Model GROW
•Goals (cíle) – Co chcete, aby se stalo? (jednak v reálu a jednak během rozhovoru)
•Reality (realita) – Jak je to teď, v realitě? Jak to teď reálně probíhá?
•Options (možnosti) – Jaké jsou podle vás možnosti řešení? Co lze udělat proto, aby…?
•Will (vůle) – Co konkrétně uděláte a kdy?
•

Pravidla správně definovaného cíle
•Pozitivně formulovaný (mozek neumí nemyslet, nelze nemyslet na růžového slona, je výhodnější
myslet na to, co chci než na to co nechci – myšlenky přechází v prožívání a jednání). Co chceš
místo toho?
•Pod vlivem koučovaného – nemohu např. změnit postoj druhého, pouze svůj postoj (škála 1-10 – jak
moc je to pod tvým vlivem?)
•Orientovaný na výsledek spíše než na aktivitu – je to více motivační. Co ti to přinese? Na
aktivitu znamená např. chci chodit včas na srazy. Na výsledek znamená např. můžu se na sebe víc
spolehnout, druzí se na mě můžou spolehnout.
•

SMART-ER
•specifický – Co konkrétně…?
•měřitelný – Jak poznáš, že už to máš? (konkrétní příklad co bude jinak)
•ambiciózní – Jak moc velká výzva to je? Jak velká chceš, aby byla?
•reálný
•termínovaný – Do kdy chceš, aby se to co chceš, stalo?  (Aby byl cíl naplněn?)
-------
•ekologický (etický) – Koho a jak to ovlivní ve tvém okolí?
•zapsaný (recorded)
•

Pár doporučení při kladení otázek…
•Používejme otevřené otázky (není na ně odpověď pouze ano a ne)
•Vyhýbejme se otázce PROČ? – směřuje pozornost do minulosti, negativní konotace z dětství (často
jsme otázku slýchávali v obviňující rovině), vyvolává obranou reakci nebo útěk, agresi
•Je dobré používat slova koučovaného – nedochází tak k (dez)interpretaci
•Ověřovací otázka – na čem chceš tedy dnes pracovat? O čem to tedy je?
•