Kurikulum: cíle a obsahy vzdělávání
Tomáš Janík
d
o
c
e
r
e
d
i
s
c
e
r
e
s
c
i
r
eKomenský:
učitel uvádí (docere)
vědění (scire)
do vztahu s učícími se (discere).
Klafki:
učitel aranžuje plodné setkání
určitých žáků
s určitými obsahy.
žákučiteltvůrce
kurikula
rovina obsahů
rovina
transformací
rovina
aktérů
učenívyučování
rovina
procesů
oborové
obsahy
kurikulární
obsahy
obsahy
výuky
znalosti jako
obsahy mysli
ontodidaktická
transformace
psychodidaktická
transformace
kognitivní
transformace
ontodidaktická transformace
aneb od oborových obsahů ke kurikulárním obsahům
Tvůrce kurikula na cestě do VÚP/NÚV
za účelem tvorby RVP
Ontodidaktická transformace
•  Oborové obsahy – fakta, pojmy, struktury oborů vědeckých,
uměleckých, technických a jiných.
•  Transformace oborových obsahů může mít různé formy podle
funkce, kterou má plnit.
•  Transformace pro další badatele v oboru.
•  Transformace pro aplikační či technologickou oblast.
•  Transformace při popularizaci pro širší veřejnost.
•  Transformace pro školy různých typů a stupňů.
•  Ontodidaktika – úkolem je analyzovat obsahy vědních a jiných
oborů s cílem jejich didaktického zpracování v kurikulu.
•  Výběr obsahu aneb čemu vyučovat?
•  Legitimizace obsahu aneb proč tomu vyučovat?
•  Strukturování obsahu aneb jak jej uspořádat?
•  O tyto otázky se vedly spory → obsah vzdělávání vymezený v
kurikulu se proměňuje s tím, jak se střídají historické epochy.
•  Průvodním jevem proměn je zápas, který obory vedou se záměrem
vydobýt pro sebe místo v kurikulu a zajistit tak svoji reprodukci.
•  „…zápas o učební plán... zápas o uskladnění duchovních sil ve
škole“ (Weniger 1952, s. 22).
Ontodidaktická transformace
•  Kurikulární obsahy jsou v kurikulárních dokumentech uspořádány
zpravidla do vzdělávacích oblastí nebo vyučovacích předmětů.
•  Vyučovací předměty „vymezují rámec učiva a zároveň poskytují
předpoklady pro odbornost výuky tím, že jsou zakotveny
v jednotlivých specializovaných oborech“ (Slavík, 1999, s. 220).
•  Vyučovací předměty:
•  jsou způsoby myšlení o určitých jevech;
•  nejsou vědami v „kapesním vydání“; transformují je s ohledem na žáky a na
cíle vzdělávání.
•  Vztah obor – vyučovací předmět jako klíčový problém tvorby
kurikula.
Ontodidaktická transformace
psychodidaktická transformace
aneb od kurikulárních obsahů k obsahům výuky
Jak vás to ve škole učili, že tomu nerozumíš…!?
•  Aranžování „plodného setkání určitých dětí s určitými vzdělávacími
obsahy“ (Klafki 1967, s. 121).
•  Učitel vybírá „nejúčinnější analogie, ilustrace, příklady, vysvětlení, slovní
demonstrace, způsoby znázorňování a formulování tématu, které jej učiní
srozumitelným pro jiné“ (Shulman 1986, s. 9) → reprezentace obsahu.
•  Učitel nabízí ve výuce různé reprezentace obsahu s cílem podněcovat u žáků procesy
utváření a rozvíjení znalostí – dovedností/kompetencí...
•  Reprezentace obsahu jako nástroj sémantizace (nabývání / rozšiřování obsahu) s
cílem porozumět obsahu na základě dorozumívání se o něm.
Psychodidaktická transformace
EXPERT ŽÁK
Kontext oboru Kontext přirozené
zkušenostiDidaktický metajazyk
učení
vyučování
Dvojdimezionálnost psychodidaktické transformace
(upraveno dle Slavík, Janík 2007, s. 272; srov. také Jelemenská et al. 2003)
žákovi blízká reprezentacežákovi vzdálená reprezentace
kognitivní transformace
aneb od obsahů výuky ke znalostem...
•  Kognitivní transformace – obsah se stává znalostí.
•  Znalosti – výsledek procesu poznávání (učení); kognitivní struktura zahrnuje
zapamatované informace vč. porozumění vztahům mezi nimi.
•  Utváření znalostí – konstruktivní proces: nové znalosti zabudovány do
dosavadních kognitivních struktur.
•  Děti si přinášejí do školy řadu představ, které se ukáží jako neadekvátní,
nepřesné; nekompatibilní s věděním prezentovaným ve škole.
…prekoncepce, miskoncepce,
intuitivní představy, naivní teorie…
Kognitivní transformace
Vosniadou, Brewer (1992); Doulík (2005); Mandíková (2006); Janík (2007)
Země jako zploštělá koule
Země jako dutá koule
Dvojí Země
Země ve tvaru disku
Země ve tvaru obdélníka
Vosniadou, Brewer (1992)
•  Dítě má svoji představu o tom, jaké věci jsou a jak fungují.
•  Škola je garantem „správné“, tj. kulturně a vědecky akceptované
verze toho, jaké věci jsou a jak fungují.
•  Rozpor mezi žákovou prekoncepcí a vědeckou koncepcí →
kognitivní konflikt.
•  Kognitivní konflikt – motor konceptuální změny.
•  Konceptuální změna jako přestavba:
žákovská prekoncepce → vědecká koncepce.
Kognitivní transformace
•  Kognitivní konflikty – vyvolané prostřednictvím manipulace s
reprezentacemi.
•  Na manipulaci s reprezentacemi je založeno modelování a řešení
učebních úloh → kognitivní operace.
•  Žáci jsou uváděni do didakticky připravených situací (učebních úloh),
jejichž řešení vyžaduje:
•  interpretovat reprezentace
•  třídit reprezentace
•  konfrontovat reprezentace…
•  Reprezentace ztvárňují obsah a lze z nich vyvozovat, jaký význam kdo
obsahu dává, resp. jak obsahu rozumí.
Kognitivní transformace
Manipulace s reprezentacemi ve výuce
Reprezentace (A) konstruovaná
učitelem (schéma el. obvodu)
Reprezentace (B) konstruovaná
žáky (zapojení el. obvodu)
Žáci jsou uvedeni do didakticky připravené učební situace, kdy konstruují
reprezentaci (B) analogickou k reprezentaci (A).
Učebnice: 142/11: Změř, jak se mění proud procházející rezistorem, když měníš napětí na
svorkách. Výsledky měření zapiš do tabulky. Znázorni grafem závislost proudu procházejícího
rezistorem na napětí mezi svorkami.
Komplementarita vícečetných reprezentací – jejich kognitivní integrace zakládá porozumění (zde:
Ohmův zákon: I = U/R).
U
I = -----
R
el. napětí
je fyzikální veličina,
která se nazývá
el. odpor
je fyzikální veličina,
která se nazývá
el. proud
je fyzikální veličina,
která se nazývá
ohmmetr
měří
voltmetr
měří
ampérmetr
měří
ohm (Ω)
jednotkou je
volt (V)
jednotkou je
ampér (A)
jednotkou je
žákučiteltvůrce
kurikula
oborové
obsahy
kurikulární
obsahy
obsahy
výuky
znalosti jako
obsahy mysli
ontodidaktická
transformace
psychodidaktická
transformace
kognitivní
transformace
výběr obsahu
zdůvodnění obsahu
strukturování obsahu
adaptace obsahu
sémantizace obsahu
zvnitřnění obsahu
instrumentalizace
obsahu (aplikace)
Kritická místa (tvorby, realizace, hodnocení kurikula)...
Kritické místo ontodidaktické transformace: výběr
Na otázku, které vědění se má zprostředkovávat ve škole (na jaké typu
a stupni?), se dříve odpovídalo:
•  to, které je součástí kánonu...
•  jenomže odvozovat vědění pro školu z kánonu znamená vytvořit kurikulum sice
obsahově hodnotné, avšak zastaralé (neboť součástí kánonu není to, co
neprověřila tradice) a přehlcené (neboť kánon je rozsáhlý).
Dnes se proto jde spíše cestou
•  vymezování klíčových (velkých) pojmů a metodologií oborů, pokud se bavíme o
kurikulu konkrétních vyučovacích předmětů, a
•  obecnějších (klíčových) kompetencí (popř. i tematických či problémových oblastí),
pokud se bavíme o obory přesahující (či obory „míjející“) části kurikula.
Kritické místo ontodidaktické transformace: zdůvodnění
Na otázku, proč má být určité vědění X zprostředkováváno ve škole (na
jaké typu/stupni?), se dříve odpovídalo:
•  ...protože X je součástí kánonu
•  ...protože X je předpokladem pro porozumění XY.
Objevuje se však námitka:
•  ...že je vědění X součástí kánonu a předpokladem čehosi dalšího, je dnes k
zahrnutí do kurikula neoprávní, když je zastaralé a k ničemu.
Při tvorbě kurikula lze v posledních letech registrovat:
•  ...odklon od obsahově (věcně/tematicky) vymezovaných kurikul ve prospěch (a)
obtížně uchopitelných kurikul založených na širokých klíčových kompetencích,
nebo naopak úzkých kurikul založených na detailních formulací výstupů z učení.
Kritické místo ontodidaktické transformace: strukturování
Řeší se vztah mezi disciplinární částí kurikula (obory / vyučovací
předměty) a obecnou částí kurikula:
•  ...sice se proklamuje, že obě částí jsou propojenosti a vzájemné podmíněné,
avšak ve skutečnosti není zpracování obsahů v disciplinární části ke (klíčovým)
kompetencím vztaženo.
Uvnitř disciplinární části kurikula může být problémem
•  nezvládnutá obsahová, metodologická nebo i časová koordinace příbuzných
oborů v rámci širších vzdělávacích oblastí.
Nezvladatelný nárůst komplexity učiva v
integrovaných předmětech (klade vyšší nároky na
porozumění), zvládnutí oborů jako předpoklad pro
diferenciaci oborových perspektiv.
Jan Neruda jako jeden z největších básníků století
Kritické místo psychodidaktické transformace: adaptace
Adaptace obsahu není jen jeho druhým výběrem (redukcí),
•  spíše jde o jeho „úpravy“ pod zorným úhlem vzdělávacích možností, ale i
problémů žáků.
Zvyšující se rozrůzněnost žáků, resp. jejich vzdělávacích možností a
problémů je výzvou
•  nejen pro metodiku výuky, ale i pro nastavení obsahu (učiva)
•  nejde přitom jen o rozlišení různých úrovní náročnosti učiva, ale také o různé
způsoby práce s ním.
Kritické místo psychodidaktické transformace: sémantizace
Že se z obsahu podaří vytěžit významy, které budou pro žáky přístupné, není
samozřejmé:
•  výuka může být vlivem různých didaktických formalismů vedena úzce tak, že možnosti
utvoření významů a (mnohostranného) porozumění žáky s různými vzdělávacími
předpoklady i problémy jsou omezeny.
Kromě toho, z jednoho obsahu lze vyformovat vícero různých významů, které
mohou:
•  vycházet z... a směřovat do... vícero různých oborů či kontextů a v nich mohou dávat
speciální smysl.
Kri$cké(místo(kurikula(jako(součást(práce(
učitele(se(vzdělávacím(obsahem(
Zvuk%
Rychlost%
Intenzit
a%
Krása%
Aplikovat* ČINNOST*
Fenomén*
VLASTNOST*
Fenomén*
SUBSTANCE*
Hodno>t*
Tvořit*
Fyzika*
Hudební*
výchova*
Konceptuální*–*
deklara>vní**
znalost*
Procedurální*
znalost*
Znalost*
faktů*
Primární*intuice*
Měření
Tvorba, interpretace
Kritické místo kognitivní transformace: zvnitřnění
Znalost je širší kognitivní struktura,
do níž vstupují a jíž obohacují nově
příchozí informace, které se
začleňují do existující struktury a tím
se zvnitřňují
•  obtíže v učení mohou nastat, jsou-li
nedobře založeny znalostní základy,
tedy nemají-li nově příchozí
informace možnost napojit se na již
existující části kognitivní struktury.
U
I = -----
R
el. nap tí
je#fyzikální#veličina,#
která#se#nazývá#
el. odpor
je#fyzikální#veličina,#
která#se#nazývá#
el. proud
je#fyzikální#veličina,#
která#se#nazývá#
ohmmetr
měří#
voltmetr
měří#
ampérmetr
měří#
ohm ( )
jednotkou#je#
volt (V)
jednotkou#je#
ampér (A)
jednotkou#je#
Kritické místo kognitivní transformace: instrumentalizace
Znalosti mají být v důsledku
využitelné v praxi – může se stát, že
žáci mají znalosti, ale nedaří se jim
je aktivizovat a aplikovat při řešení
praktických úloh
•  setkáváme se s problémem tzv.
inertních znalostí – ty byly získány
během výuky např. při řešení určité
úlohy, nicméně žákům se nedaří je
aktivizovat v jiných kontextech než v
těch, ve kterých byly získány.
Odpovědí na problém
inertních znalostí je kognitivní
flexibilizace
...
pro výuku se vymýšlejí různé
typy úloh s různými formáty
zadání a řešení tak, aby žáci
uplatňovali „tutéž znalost“ na
vícero způsobů jinak...
žákučiteltvůrce
kurikula
oborové
obsahy
kurikulární
obsahy
obsahy
výuky
znalosti jako
obsahy mysli
ontodidaktická
transformace
psychodidaktická
transformace
kognitivní
transformace
výběr obsahu
zdůvodnění obsahu
strukturování obsahu
na cestě ze školy
adaptace obsahu
sémantizace obsahu
na cestě do školy
zvnitřnění obsahu
instrumentalizace
obsahu (aplikace)
Kritická místa (tvorby, realizace, hodnocení
kurikula)...