Přednášky  z  pedagogiky  (jaro  2019)   Tomáš  Janík,  Ins@tut  výzkumu  školního  vzdělávání  PdF  MU   Vývoj  české  školy...  Škola  pro  budoucnost:   budoucnost  pro  školu...   •  Co  je  škola  –  označení  pro   prázdno  (možnost  věnovat   se  věcem  přesahujícím   každodenní  práci)   •  Funkce  školy  a  jejich   proměny  (personalizační,   socializační,  enkulturační)     •  Vývoj  škol  od  an@ky  po   současnost   •  Správa  a  řízení  škol  a   školství  jako  systém:   makroúroveň,  mezoúroveň,   mikroúroveň   •  Vzdělávací  poli@ka:  vývoj   PřipomenuY  z  minula       STAROVĚK  –   ANTIKA   STŘEDOVĚ K     NOVOVĚK  –   MODERNÍ...     MEZIVÁLEČNÉ.. .     (PO)VÁLEČN É...     SOUČASN É...         Současné  proměny  školy   Hledání  „nové“  školy  začíná  kri@kou  „staré“  školy...   •  Škola  je  mučírna  ducha  –  martýrium  a  utrpení  –  být   žákem  je  fyzické  a  psychické  utrpení...  (kniha  Heinricha   Manna  „Profesor  Neřád“  (1905)  –  tyran  a  despota)   •  Donucovací  škola  –  nucené  práce  –  škola  je  kasárna;   škola  zabíjí  dětské  síly  –  učitelé  jsou  tyrani   •  Škola  jako  místo,  kde  se  trestá...  –  tělesné  tresty  –   strach  a  jeho  následky  (komplexy)  –  téma   psychoanalýzy...  sebevraždy  žáků  (obavy  před  tresty  a   neúspěchem  u  zkoušení...)   •  Škola  biflování,  knižní  škola...  jde  pouze  o  látku  –   vzdálené  životu  muzeum  mrtvých  pokladů“...   •  Kri@ka  Herbartova  systému  –  schemaSzované  postupy   Hledání  „nové“  školy  bylo  zahájeno  obratem  k  dítě@   •  Pedocentrismus  jako  nový  postoj  k  dítěS  –  obrat  k  dítěS   •  Naturalismus  –  přirozenost  (soulad  s  přírodou)  a   respektování  zákonů  přirozeného  vývoje  dítěte…   •  Sociální  pojeY  a  individuální  cíle  (principy  často  v   dialekSckém  napěU  svoboda  versus  zodpovědnost,   globální  versus  lokální).   •  Psychologické  zřetele:  přiměřenost,  ak@vnost  (činná   škola,  akSvní  škola,  pracovní  škola)…     •  Zajímavá,  přitažlivá  škola  (integrace  výuky)  –  princip   globalizace...   •  Blízkost  životu  „životné  vyučování“  (Decroly)  –   zkušenosS,  centra  akSvit   Hledání  „nové“  školy  bylo  zahájeno  obratem  k  dítě@   •  E.  Keyová  „StoleU  dítěte“  –  věnovala  20.  stoleU  dítěS...   •  HnuY  „od  dítěte“  –  kopernikovský  obrat  v  pedagogice  –   dítě  se  stalo  sluncem...   •  Vycházet  z  potřeb  dítěte  –  přirozená  výchova  –  navazuje   na  Komenského...   •  Akcentován  antropologický  pohled  na  výchovu...   •  Psychologický  aspekt  –  vývojové  fáze  –  psychologický   výzkum  dítěte  –  vývojová  psychologie...   •  Dítě  není  zmenšený  dospělý  –  je  to  zvláštní  forma   života...   •  V  dítěS  je  génius...   •  Důvěra  v  tezi,  že  člověk  se  rodí  dobrým...   Hledání  „nové“  školy  bylo  zahájeno  obratem  k  dítě@   •  Z  nového  pojeU  dítěte  vyplývají  nové  úkoly  vychovatele   –  brát  dítě  vážně,  rozumět  jeho  individualitě,   respektovat,  hledat  v  něm  to  dobré...     •  An@pedagogika:  „Nejlepší  výchova  je  žádná  výchova.“   •  „Vychovávat  nebo  nechat  růst?“  (Lib)   •  „Pomoz  mi,  abych  to  dokázal...“  (Montessoriová)  –   správná  míra  pedagogické  pomoci:  Úkolem  vychovatele   –  pozorovat  dítě  –  umožňovat  učení  –  přiměřená   pomoc...   •  Hra  a  její  didak@cký  význam:  Fröbel,  Montessoriová   (montessoriovský  materiál...)   Škola: včera – dnes – zítra ?   Jízdní  řád:  kdy-­‐odkud-­‐kam-­‐o  čem     •  Tři  scénáře  budoucnos@  školy  a   učitelské  profese  (OECD)   pokračování     posilování     oslabování   •  Postřehy  svědčící  o  naplňování   scénářů  posilování  a  oslabování   Scénáře  vývoje  školy  (upraveno  dle  OECD...)   Pokračování     současného  stavu   Udržování  byrokraScky  řízených  školských   systémů  (tradiční  model)   Posilování     funkcí  školy   Školy  jako  hlavní  střediska  společenského   života  obcí  (model  komunitní  školy)   Školy  jako  organizace  zaměřené  na   procesy  učení  (model  učící  se  školy)   Oslabování     funkcí  školy   Sítě  učících  se  v  podmínkách  společnosS   síU  (učební  sítě)   Uplatňování  tržních  mechanismů  ve   vzdělávání  (tržní  model  školy)   Scénář:  posilování   Scénář:  oslabování   budování  školského  systému   povinná  školní  docházka   budování  systému  a  uč.  přípravy   rozvinuU  učitelského     povolání  do  profese   (vzestup  –  presSž)       rozvoj  školy     jako  silné  insStuce   zvládající  nové  výzvy     humanizace  školy     obrat  k  dítěS                       ped.  reformismus   znevažování   školy  a  učitelů     heroická  očekávání  vs.   reálné  možnosS  školy   posilování  pojeU  učitele   jako  úředníka  a  technokrata     de-­‐kvalifikace   (snižování  požadavků  na  vstup)   deformace     učitelské  přípravy     odliv  z  učitelské  profese     a  stárnuU  uč.  sborů       •  Budování  školských  systémů  a  zavádění  povinné   školní  docházky  má  zásadní  přínos  pro  zvýšení   gramotnosS  obyvatelstva  a  pozdvižení  jeho   kulturní  úrovně.   •  Pozdvižení  učitelského  vzdělávání  z  učitelských   ústavů  (sekundární  či  postsekundární   vzdělávání)  na  fakulty  univerzit  (terciérní   vzdělávání)  je  odpovědí  na  skutečnost,  že   učitelství  musí  být  znalostně  založenou  profesí   předpokládající  náročnou  přípravu.     Vlivy  působící  ve  směru  posilování   budování  školského  systému  a  učitelské  přípravy   •  Formování  školských  systémů  je  současně   procesem  vyhraňování  pedagogických  profesí  –   zejména  profese  učitelské.   •  Učitelské  profesi  je  v  systému  svěřována   speciální  úloha  (výchova  a  vzdělávání  děU),  která   je  vnímána  jako  společensky  i  individuálně   závažná  –  tudíž  je  vznášen  požadavek  na   profesionalitu.   •  Učitelstvo  „dělá  kariéru“  –  realizuje  společenský   vzestup  (zvláště  dobře  je  to  patrné  u  učitelů   primárních  škol)  a  těší  se  relaSvně  vysoké   presSži  (jakkoliv  učiteli  samými  presSž  jejich   stavu  nemusí  být  vždy  vnímána  jako  vysoká).   Vlivy  působící  ve  směru  posilování   rozvinuY  učitelského  povolání  do  profese   •  Pedagogické  profese  jsou  aktérem  poziSvních   posunů  v  náhledu  na  člověka/dítě.   •  Přispívají  k  humanizaci  školy  a  potažmo  společnosS:   s  narůstající  empaSí  a  porozuměním  se  obracejí  k   dítěS  a  podávají  mu  pomocnou  ruku.   •  Učitelstvo  vynalézá  pedagogiku  a  didakSku,  čímž   napomáhá  zefekSvňovat  vzdělávání,  takže  se  daří   relaSvně  účinně  poskytovat  vzdělávání  zvyšujícímu   se  počtu  osob  po  delší  dobu.     Vlivy  působící  ve  směru  posilování   humanizace  školy,  obrat  k  dítě@,  ped.  reformismus   •  Škola  je  nakonec  možná  jednou  z  mála  insStucí,  které   dávají  naději,  že  zvládneme  i  ty  nejnáročnější  výzvy   jako  jsou  informační  exploze,  zvyšující  se  heterogenita   žáků,  migrace  apod.   •  Společnost  nedisponuje  jiným  srovnatelným   systémem,  který  by  se  týkal  všech  (nejen  děU,  ale  i   jejich  rodin  a  širších  komunit),  v  případě,  že  mají  školy   dostatek  sil  a  expertnosS,  může  se  s  nimi  v  tomto   ohledu  počítat  (naopak:  necháme-­‐li  školy  padnout  na   kolena,  stanou  se  samy  problémem  nás  všech).   Vlivy  působící  ve  směru  posilování   rozvoj  školy  jako  silné  ins@tuce  zvládající  nové  výzvy   Vlivy  působící  ve  směru  oslabování   znevažování  školy  a  učitelské  profese   •  Je  vykreslován  obraz  školy  jako   muzea  starých  pokladů,  které   nikdo  nikdy  nebude  k  ničemu   potřebovat.   •  Učitel  je  prezentován  jako   profesionálně  deformovaný   (vztyčený  ukazovák).   •  Jakožto  nectnost  je  učitelům   předhazována  lenost...   Vlivy  působící  ve  směru  oslabování   heroický  obraz  vs.  nízká  subjek@vně  vnímaná  zdatnost   •  Heroický  obraz  učitele  a  školy,  od  nichž  se   očekává  vyřešení  všech  možných  problémů   světa,  kontrastuje  se  slabším  profesním   sebevědomím  učitelů  (srov.  výzkum  TALIS).   •  Namísto  funkčního  rozlišení  a  zapojení  širšího   spektra  pedagogických  profesí  se   nezvladatelně  rozšiřuje  záběr  učitelské   profese.   Vlivy  působící  ve  směru  oslabování   pojímání  učitele  jako  úředníka  a  technokrata   •  Pro  středoevropské  pojeU  učitele  jako  vykonavatele   státního  zadání  v  byrokraSzovaném  školském  systému   je  charakterisScká  tzv.  úřednická  mentalita  (srov.  něm.   Unterrichtsbeamte  –  úředník  pro  výuku).   •  K  posilování  úřednického  charakteru  učitelské  profese   může  docházet  také  vlivem  nevhodně  koncipovaných   standardů  a  kariérních  systémů  či  formalistního   zavádění  školských  reforem.   •  V  systémech,  kde  významnou  roli  hraje  testování  žáků,   se  učitelé  stávají  technokraty  a  vzdělávací  proces  se   stává  standardizovanou  technologií.   Vlivy  působící  ve  směru  oslabování   odliv  z  učitelské  profese  a  stárnuY  učitelských  sborů   •  Nedostatečné  finanční  ohodnocení,  nízká  atrakSvita,   nemožnost  kariérního  vzestupu  v  kombinaci  se   zvyšujícími  se  náročnosU  učitelské  práce  vede  k  odlivu   z  profese  a  k  problémům  s  rekrutováním  mladých   učitelů.   Vlivy  působící  ve  směru  oslabování   de-­‐kvalifikace:  snižování  kvalifikačních  požadavků   •  Jednou  v  souvislosS  s  finanční  krizí,  jindy  v  souvislosS   se  vzdělávací  expanzí  se  objevují  články  sugerující   nezbytnost  de-­‐kvalifikace.   •  Na  místech  učitelů  se  tu  a  tam  objevují  lidé  (místy  bez   příslušné  kvalifikace)  označovaní  jako  koučové  či   poradci  –  posouvá  se  chápání  učitelské  role.   Návrh  na  snížení   kvalifikačních  požadavků     na  bakalářskou  úroveň...   Vlivy  působící  ve  směru  oslabování   deformace  učitelské  přípravy     •  Strukturování  učitelského  studia  na  Bc.  a  NMgr.  a   dominance  návazného  na  úkor  souběžného  modelu   odklání  studium  od  praxe  a  zapříčiňuje  jeho  omezenou   účinnost.   •  Nová  vlna  „experimentování“  s  učitelským  studiem   (2016+)  v  rámci  vnitřních  akreditací  na  univerzitách   patrně  vyúsU  v  rozrůzněnost,  nepřehlednost  a   nekompaSbilitu  učitelského  studia  napříč  fakultami.   •  Znejasnění,  co  (všechno)  je  a  bude  studiem  učitelství,   povede  k  rozostření  obrazu  učitelské  profese  ve   společnosS  a  zproblemaSzuje  utváření  idenSty   učitelské  profese  na  její  cestě  do  neznáma...   Scénář:  posilování   Scénář:  oslabování   naplňují  se  oba  scénáře     souběžně  dochází     k  re(de)profesionalizaci   učitelství