komplimenty s primárni komunikační funkcí DcWáw, t. Í2o^y\ změnu nebo posun tématu. Proto komplimenty tohoto druhu nazýváme tematickými komplimenty. 7.1.1 Komplimenty při povšimnutí 7.1.1.1 Spontánni komplimenty při povšimnutí Tento druh komplimentu vymezujeme na základě nezávislé aktivity produktora komplimentu, který skládá komunikačnímu partnerovi kompliment z vlastní iniciativy při povšimnutí si předmětu komplimentu nebo okamžitě po něm. Výskyt tohoto druhu komplimentu je doložen v následujících třech transkriptech. A3 Julie (Ju) je na návštěvě u své kamarádky Šárky (Šá). Povídají si o své vyučující a průběhu písemné zkoušky. Julie sedí u jídelního stolu, před sebou má jídlo, které připravila Šárka. Šárka mezitím připravuje další občerstvení u kuchyňské linky. Dan, Šárčin manžel, sedí u stolu s počítačem a konverzace se neúčastní. 1 Šá: to: s ní mám takový zkušenosti že kolikrát fakt jako nevíš co 2 <- 3 po tobě chce 4 Ju: hm 5 Šá: to je hrozný mít pak u zkoušky 6 -><- 7 Ju: (-hmmmm!> rto je dobré-] 8 Šá: ==Lže jo? [((smích))]-! 9 Ju: [((smích))] to dobře vymysleli te[[da ((smích)) ]]-| 10 Šá: [[ ((smích)) ]] 11 no řikám no, je to jedna z věcí co se jim povedlo no 12 Ju: hm 13 Šá: ((smích)) 14 (5,8) 15 Ju: hm a to my ještě pudeme k ústní zkoušce 43 komunikační funkce komplimentu <-> H n LJ Julie ukusuje první sousto Julie se dívá na jídlo ve své ruce pokyvuje hlavou dívá se na Šárku pokyvuje hlavou Šárka sdělujejulii své zkušenosti sjejich společnou vyučující (i, 3). Během její promluvy se Julie zakusuje do jídla, které Šárka krátce předtím připravila. Jelikož má Julie ústa plná jídla, reaguje jen 44 neverbálně vokálním hm (4), jež zde plní především kontaktovou funkci. Jedná se o tzv. kontinuátor: adresát jím naznačuje, že šije vědom toho, že mluvčí ještě se svou promluvou neskončil, byť dospěl k místu relevantnímu pro střídání mluvčích, a že mu rozumí (Hutchby aWooffitt, 2002; Sacks, Schegloffajefferson, 1974). Šárka tedy pokračuje ve své promluvě, hodnotí vyučující ve vztahu k průběhu zkoušky (5). Během této repliky Julie oddaluje jídlo od úst a pronáší komplexní kompliment (7), jenž se skládá ze dvou odliši-telných částí. První je citoslovce ocenění hmmmm!, které je výrazně delší než kontaktové hm na řádku 4 a dále se liší také tím, že na roz-díl od kontaktového hm, jež bývá běžně realizováno s rovnou nebo (mírně) klesavou intonací, je proneseno s příznakovou, výrazně se proměňující intonací. Golatová (2005) poznamenává, že toto citoslovce ocenění je produkováno typicky přijídle, a to napříč různými kulturami: tento kompliment je totiž možno vyslovit se zavřenými ústy, což je výhodné právě ve chvíli, kdyjsou ústa využívána pro žvýkání pokrmu. Takový kompliment může být mluvčím produkován již při požívání jídla, tedy při prožívání příjemných prožitků s tím spojených. Jinak řečeno tento kompliment lze produkovat okamžitě při povšimnutí si předmětu komplimentu, v tomto případě chuti jídla. Druhou částí komplexního komplimentu je zpřesňující formulace to/edoZ>ré. Julie tedy vyslovuje explicitní hodnocení, čímž zároveň toto hodnocení zesiluje. Během pronášení komplimentu Julie navíc pokyvuje hlavou, což je dalším prostředkem pro zesílení vyřčeného hodnocení. Toto pokyvování přechází do vyjádření souhlasu s následující Šárčinou replikou že jo? (8). Julie dále svůj souhlas vyjadřuje také verbálně: to dobře vymysleli teda (9). V této replice Julie reaguje na Šárčino předcházející (v transkriptu komplimenty s primárni komunikační funkcí nezaznamenané) vysvětlení, že se s pokrmem, který pro Julii přichystala, setkala v Dánsku, respektive že ho vymysleli Dánové. Následně Šárka vysloví další souhlas s Juliiným tvrzením: no fikám no,je to jedna z věcí co se jim povedlo no (11), na které Julie reaguje krátkým, souhlasným hm (12). Téma jídla se uzavírá Šárčiným smíchem (13). Následuje pauza (14), pro soukromou a neformální komunikaci zdánlivě velmi dlouhá. Je však naplněna činnostmi obou komunikantů: Šárka vyndává nádobí ze skříně a Julie konzumuje jídlo. Pokračování konverzace je pak iniciováno Julií - bez zvláštní verbální signalizace se vrací k tématu zkoušky: hm a to myještěpudeme k ústnízkoušce (15). Julie produkovala kompliment hned, jak jídlo ochutnala, tedy jakmile došlo k povšimnutí si předmětu komplimentu. Takové chování komunikantů je v české společnosti běžné, vyslovení pozitivního hodnocení předloženého pokrmuje považováno za projev zdvořilosti (viz Špaček, 2008). Komplimenty určené tomu, kdo jídlo připravoval, běžně zaznívají buď při ochutnání pokrmu, jako tomu bylo v tomto případě, nebo po jeho snědení (viz podkapitolu Děkovné komplimenty). Existuje však ještě třetí situace, ve které bývá jídlo chváleno, a to tehdy, když komunikant odmítá přídavek (viz podkapitolu Komplimenty při odmítnutí nabídky). Komplimenty při povšimnutí obvykle zaznívají ihned, jakmile pro-duktor komplimentu přijde do styku s předmětem komplimentu. Mluvčí tak může kompliment vyslovit bez ohledu na aktuální téma konverzace, jak je zřejmé i z výše uvedeného transkriptu. Kompliment však nemusí nutně zaznít na začátku repliky mluvčího, může být také pokračováním jeho repliky, jak dokládá následující ukázka: 45 A12 Šárka (Šá) nabízí pomoc svým rodičům Sofii (So) a Miloslavovi (Mv) při rekonstrukci koupelny. Vypráví, že již pomáhala odstraňovat dlaždičky v koupelně u kamarádů. Pak přizná, že sejí a její kamarádce při tom podařilo probourat zeď. Konverzaci je přítomen ještě Šárčin manžel Dan. i komunikační funkce komplimentu 1 Mv: může lou[pat] 2 Šá: [ako]rát sme tam udě[[lali ]]- 3 Mv: [[hele!]] 4 Šá: =díru do zdi 5 So: perníček. *díru nechci! 6 7 Mv: hele může jí [( )] 8 So: [ stapla vomítka že padala. rhezký. tenhleten 9 "S 46 10 lak-] je hezkej 11 <- 12 Mv: šárko[nej[[horšíjetožejátě]]]= 13 So: [( [[ , )]]] 14 Šá: ir[[( )> Lhmm ]]J|- 15 Mv: =nemám kde nechat; já bych tě nechal loupat ty betony 16 -i 17 dole ve sklepě jo, ale <-> n <-> LJ rr—n h narovná se Šárka vyprskne smíchy, pravou ruku drží před ústy přiblíží prsty k Šárčině zvednuté dlani a ukáže na lak na nehty Šárka se dívá na lak na nehty dívá se na Sofii Šárka přikyvuje začne se dívat na Miloslava Tématem konverzace mezi Šárkou, Sofií a Miloslavem je rekonstrukce koupelny. Šárka nabízí svou pomoc, Miloslav se snaží vymyslet, jak by se mohla do rekonstrukce zapojit (1). Šárka chce ještě rodiče upozornit, že sice již pomáhala s rekonstrukcí u kamarádky, avšak podařilo sejí při tom prorazit zeď (2, 4). Tato replika se překrývá s Miloslavovou replikou, když se Miloslav snaží ujmout slova a získat pozornost komunikačních partnerů pomocí tzv. upoutávky39 (Liddicoat, 2007) hele (3). Vzniká tak kompetitivní překryv replik. Když Šárka dokončí svou repliku, Sofie 39 Liddicoat (2007) používá v angličtině termín summon. komplimenty s primárni komunikační funkci nejprve vtipně doplní Miloslavovu repliku může loupat (i) slovem perníček (5), okamžitě však pokračuje ve své replice, tentokrát však nereaguje na Miloslavovu repliku, nýbrž na repliku Šárčinu, když říká díru nechci! (5). Šárka se této výpovědi směje (6), následně se Miloslav v místě relevantním pro střídání mluvčích ujímá slova (7). Do rozhovoru však znovu vstupuje Sofie s replikou stačila vomítka že padala (8), dochází ke kompetitivnímu překryvu replik a Miloslav se vzdává slova. Téma rekonstrukce je přerušeno komplimentem, jejž produkuje Sofie. Sofie se nejprve vyjadřuje k probíhající rekonstrukci replikou stačila vomítka že padala (8) a následně plynule přechází ke komplexnímu komplimentu hezký, tenhleten lak je hezkej (8,10). Kompliment zaznívá, když si Sofie povšimne Šárčina laku na nehty, jen chvíli poté, co si Šárka zakryla ústa rukou. Tento bezděčný pohyb tedy upoutal Sofiinu pozornost a vedl k jejímu povšimnutí. Šárka na kompliment reaguje, zadívá se na zmiňovaný lak na nehty, mezitím se však slova ujímá Miloslav. Miloslav svou repliku začíná oslovením dcery Šárko (12), tedy další upoutávkou. Přímé oslovení dcery lze chápat jako změnu strategie pro upoutání pozornosti, neboť Miloslav se již dvakrát (3, 7) snažil převzít slovo, pokaždé neúspěšně. Miloslav dále hovoří o možnosti Šárčina zapojení do rekonstrukce (12, 15, 17), k tématu, které během kom-plimentové sekvence, produkované Sofií a Šárkou, vlastně neopustil. Sofie se však znovu ujímá slova (13), dochází k dlouhému kompetitivnímu překryvu replik, neboť Miloslav pokračuje ve své replice. Ze záznamu není rozumět, co Sofie říká, lze však předpokládat, že se ještě nějak vyjadřuje k laku na nehty. Šárka Sofii odpovídá (14), přikyvuje, souhlasí s ní. Zároveň se však zdá, že vnímá i Miloslava, neboť její replika je poměrně tichá a krátká, na záznamu je slyšitelné pouze její hmm (14). Po vyřčení této repliky se Šárka přestává dívat na Sofii, svůj pohled obrací k Miloslavovi, čímž mu dává signál, že ho plně vnímá. Všichni komunikanti se pak vrací k tématu rekonstrukce. 47 / uvedených analýz vyplývá, že spontánní komplimentyjři po-všjmnurí jsou běžně prp^ukoj^ybezodkladně po povšimnutí si předmětu komplimentu. Mohou však nastat situace, kdy si mluvčí komunikační funkce komplimentů není jist, zda jsou splněny podmínky pro produkci komplimentu, např. zda je jeho povšimnutí správné, a proto musí být produkce komplimentu odložena. Takový případ je zaznamenán v následujícím transkriptu: A26 Manželé Ludmila (La) a Vilém (Vi) a jejich kamarádka Šárka (Šá) sedí u jídelního stolu, Šárčin manžel Dan (Da) stojí u stolu s počítačem. Šárka, Vilém a Dan se věnují přípravě deskové hry, kterou budou všichni hrát. Ludmila 48 sl zaujatě prohlíží svou hrací figurku bojovnice, již drží v ruce. Dan původně jednobarevné herní figurky pomaloval a na jejich podstavce nalepil sypaný čaj, takže to vypadá, jako by stály na trávě. Již cca 10 vteřin všichni mlčí. 1 La: dane t- tys jí ne- tys jí maloval i rty? 2 Da: trošku je má mázly no 3 La: *že Do:? má tam]= 4 Šá: [ {(smích)) ] 5 La: =rtěnku hele. vidim to. 6 Da: hm 7 Šá: [ ((smích)) ] 8 La: [to je dobrý.] to je to je precizní práce (tohle) 9 Vi: ((téměř neslyšný smích)) 10 00 L- 11 Da: to bude teď t- trochu padat z toho ta tráva [možná] 12 La: J I nl°: 13 [[ to chápu ]] 14 Da: [[ protože to já sem, to sem ]] tam lepil teprve 15 [ dneska ] 16 La: [ ((pousmání)) kou]sek čaje upadl" * kývne hlavou co Ludmila odloží figurku 1—1 Ludmila uklízí čaj spadaný z podstavce figurky ° napije se vína Komunikanti se soustředí na přípravu hry, nikdo již chvíli nepromluvil. Ticho přerušuje Ludmila, kterou zaujala pomalovaná figurka, komplimenty s primární komunikační funkcí a otevírá nové téma konverzace. Nejprve zjišťuje, jak detailně Dan figurku namaloval: dane t- tysjí ne- tysjí maloval i rty? (1). Dan její domněnku potvrzuje: trošku je má mázly no (2). Samotné produkci komplimentu tak předchází tzv. poe^ejcvence, tj. [pJosloupnost (verbálních) akcí, vjejímž průběhu mluvčí ověřuje, zdajsou splněny základní předpoklady k provedení určité akce (Nekvapil, 1999/2000, s. 83; viz také Lid-dicoat, 2007; Sacks, 1992). V tomto případě si Ludmila před produkcí komplimentu ověřuje, zda je její povšimnutí si detailnosti zpracování správné. Tyto otázky napomáhají identifikovat předmět komplimentu a přivést k němu pozornost (Mánes a Wolfson, 1981). Ludmila dále 49 komentuje namalované rty figurky, vyjadřuje souhlas s Danovým tvrzením: žejo.? má tam rtěnku hele. vidim to. (3,5). Během Ludmiliny repliky že jo:? má tam rtěnku hele. vidim to. (3,5) zaznívá krátce Šárčin smích (4). Dan na Ludmilin komentář reaguje jen kontaktovým citoslovcem hm (6), Šárka se opět směje (7). V částečném překryvu s Šárčiným smíchem zaznívá komplexní kompliment produkovaný Ludmilou, adresovaný Danovi: to je dobrý, to je to je precizní práce (tohle) (8). Ludmilin komplexní kompliment se skládá ze dvou částí. Nejprve Ludmila říká toje dobrý, ve druhé části komplexního komplimentu toje to je precizní práce (tohle) Ludmila své pozitivní hodnocení jednak intenzifikuje, když adjektivum dobrý nahrazuje adjektivem precizní a tento výraz zdůrazňuje, jednak své vyjádření zpřesňuje pomocí substantiva práce a deiktického zájmena tohle. První část komplimentu to je dobrý je poměrně vágní, ve druhé části to je to je precizní práce (tohle) však mluvčí vztahuje pozitivní hodnocení explicitně na zpracování figurky. Po zaznění komplimentu se Vilém velmi tiše směje (9), Dan na kompliment nereaguje ani verbálně, ani neverbálně. Místo toho si všímá Ludmiliny neverbální akce, všímá si, jak odstraňuje ze stolu čaj spadaný z podstavce figurky, a tuto skutečnost komentuje: to bude teď t- trochu padat z toho ta tráva možná (11) a protože to já sem, to sem tam lepil teprve dneska (14, 15). Na to přímo reaguje Ludmila: kousek čaje upadl (16). Dosud byly analyzovány tři případy spontánních komplimentů při povšimnutí, tj. komplimentů produkovaných mluvčími