Název seminární práce Jméno studenta, učo: 123456 Úvod Tento dokument slouží současně ke dvěma účelům: (1) obsahuje instrukce k seminární práci co do obsahu i formy, (2) zároveň slouží jako šablona, tzn. tento dokument si uložte do svého počítače a začněte text s instrukcemi přepisovat vlastním textem. Smyslem psaní seminární práce z předmětu Nadání a jeho rozvoj je umožnit studentům proniknout hlouběji do dané problematiky. Důraz je přitom kladen na kvalitu, nikoliv na kvantitu, proto požadovaný rozsah dokumentu je omezen na 2 až 3 strany textu při zachování formátování textu dle šablony. Řádkování, okraje strany, velikost a font písma apod. neměňte! Případné použití obrázků nesmí být na úkor textu. Pro zpracování seminární práce je kladena podmínka nulové shody s texty jiných autorů. Kontrolu textu na plagiát si může každý sám provést na stránkách . Zkušenosti se psaním této seminární práce využijete v dalším studiu na vysoké škole i při tvorbě bakalářské či diplomové práce. Kromě odevzdání seminární práce je podmínkou úspěšného ukončení předmětu (hodnocením P - prospěl) zpracování několika drobnějších úkolů, jež se vztahují k tématům přednášek. Zadání úkolů najdete v dokumentu „HarmonogramNADANI_jaro2018.odt“ v Učebních materiálech. Předepsaný rozsah pro tyto úkoly je dohromady 1 až 2 strany textu. Pro zpracování úkolů můžete taky použít tuto šablonu, ale není to podmínkou. Hotovou seminární práci i zpracované úkoly nahrajte do příslušné Odevzdávárny v ISu (s názvem „Seminární práce - esej“ a „Úkoly“) nejpozději do konce výuky na PdF, tj. do 12. května 2018! Téma Konkrétní téma seminární práce nechť si student zvolí sám dle vlastního zájmu. V případě váhání, zda je či není zvolené téma vhodné, obraťte se s dotazem na vyučujícího. Jestliže bude odevzdána práce, jež s problematikou nadání zjevně nesouvisí, bude vrácena k přepracování. Každá seminární práce by měla přinášet nová sdělení; nelze jen vypsat encyklopedické údaje či konstatovat závěry obecně známé. Z textu by měl být zřejmý autorův vlastní pohled na věc, můžete se podělit o své vlastní zkušenosti. Není vhodné prezentovat názory, jež pramení z nedostatečného porozumění problematice, a jsou v rozporu se stavem vědeckého poznání. Doporučená forma seminární práce je esej, případně fejeton. Zpracování Dodržujte typografické zásady. Příklady častých chyb: * používejte „české uvozovky“ (nikoliv " ") * zápis procent má dvojí význam: 5 % (pět procent ) a 5% (pětiprocentní) * rozlišujte spojovník (budeme-li, propan-butan, Frýdek-Místek) a pomlčku (slova povzbuzují – příklady táhnou, dálnice Praha–Brno, školní rok 2009–10) * mezi hodnotou a veličinou je (nedělitelná) mezera: 120 kW, 36 ºC, 130 km/h * za jednohláskové spojky a předložky vložte nedělitelnou mezeru (Shift + Ctrl + mezerník) Zkontrolujte pravopis pomocí příslušné funkce textového editoru (zapnout podtrhávání červenou vlnovkou). Je užitečné hotový text vytisknout a po sobě přečíst, případně dát ho přečíst druhé osobě. Zdroje informací Nevyžadujeme, aby seminární práce v tomto předmětu obsahovala odkazy na literaturu. Pokud ale někdo má potřebu citovat, nechť odkazy formátuje dle české citační normy ISO 690. Způsob citace webové stránky a odkazy na užitečné dokumenty k aktuální citační normě naleznete zde . U internetových odkazů v seznamu použitých zdrojů je nutné (podle normy) uvádět datum, kdy byla informace pisatelem převzata. Potřebujete-li v textu uvést hypertextový odkaz, který je příliš dlouhý, je možné jeho adresu zkrátit pomocí aplikace . Není vhodné mezi zdroji informací uvádět stránky , protože nejde o zdroj informací, nýbrž o internetový vyhledávač (asi by vás nenapadlo odkazovat se na tu či onu kamennou knihovnu). Populární encyklopedie Wikipedie je tvořena jejími uživateli. Někteří uživatelé jsou skutečnými odborníky v oboru, pro který hesla tvoří, zatímco jiní z různých důvodů Wikipedii poškozují svévolnými zásahy. Citovat Wikipedii není zapovězené (alespoň ne v našem předmětu), ale neměl by to být hlavní zdroj informací, a je třeba postupovat obezřetně. Obecně lze říci, že anglická verze je velmi dobře udržována, protože seriózní tvůrci nad škůdci výrazně převládají. Bohužel totéž o české verzi říci nelze, proto doporučujeme (je-li to nutné) odkazovat se na verzi anglickou. Odkaz by však měl vést až ke konkrétnímu heslu, ze kterého bylo čerpáno – např: . Bezpečnější je vždy dohledat primární zdroj informací a odkazovat přímo na něj. V médiích se často dočteme sdělení typu „vědci zjistili, že...“. Chcete-li takovou informaci převzít, nedoporučujeme spoléhat se na „kvalitní“ práci českých novinářů. Je zcela běžné, že interpretace výsledků vědeckého výzkumu v českých médiích bývá v přímém rozporu se skutečným stavem věcí. Vyhledejte proto alespoň abstrakt původního článku, z nějž je informace čerpána. Pokud byla původní práce publikována ve vědeckém tisku, je možné ji nalézt ve vyhledávači na webové stránce podle názvu článku nebo jmen autorů. Nejprestižnější vědecké časopisy jsou Nature, Science a PNAS. Literatura a internet KELLER, Jan, 2010. Abeceda prosperity. 4. rozšířené vyd. Brno: Doplněk. ISBN 978-80-7239-249-0. KOHÁK, Erazim, 2012. Zelená svatozář – Kapitoly z ekologické etiky. 2. přepracované vyd. Praha: Slon. ISBN 978-80-85850-86-4. LORENZ, Konrad, 2000. Osm smrtelných hříchů. Přel. Petr PŘÍHODA. Praha: Academia. ISBN 80-200-0842-X.