Nadání a jeho rozvoj, KFChO PdF MU, jarní semestr 2018 Název seminární práce Jméno studenta, učo: 123456 Úvod Tento dokument slouží současně ke dvěma účelům: (1) obsahuje instrukce k seminární práci co do obsahu i formy, (2) zároveň slouží jako šablona, tzn. tento dokument si uložte do svého počítače a začněte text s instrukcemi přepisovat vlastním textem. Smyslem psaní seminární práce z předmětu Nadání a jeho rozvoj je umožnit studentům proniknout hlouběji do dané problematiky. Důraz je přitom kladen na kvalitu, nikoliv na kvantitu, proto požadovaný rozsah dokumentu je omezen na 2 až 3 strany textu při zachování formátování textu dle šablony. Řádkování, okraje strany, velikost a font písma apod. neměňte! Případné použití obrázků nesmí být na úkor textu. Pro zpracování seminární práce je kladena podmínka nulové shody s texty jiných autorů. Kontrolu textu na plagiát si může každý sám provést na stránkách <[1]http://odevzdej.cz/>. Zkušenosti se psaním této seminární práce využijete v dalším studiu na vysoké škole i při tvorbě bakalářské či diplomové práce. Kromě odevzdání seminární práce je podmínkou úspěšného ukončení předmětu (hodnocením P - prospěl) zpracování několika drobnějších úkolů, jež se vztahují k tématům přednášek. Zadání úkolů najdete v dokumentu „HarmonogramNADANI_jaro2018.odt“ v Učebních materiálech. Předepsaný rozsah pro tyto úkoly je dohromady 1 až 2 strany textu. Pro zpracování úkolů můžete taky použít tuto šablonu, ale není to podmínkou. Hotovou seminární práci i zpracované úkoly nahrajte do příslušné Odevzdávárny v ISu (s názvem „Seminární práce - esej“ a „Úkoly“) nejpozději do konce výuky na PdF, tj. do 12. května 2018! Téma Konkrétní téma seminární práce nechť si student zvolí sám dle vlastního zájmu. V případě váhání, zda je či není zvolené téma vhodné, obraťte se s dotazem na vyučujícího. Jestliže bude odevzdána práce, jež s problematikou nadání zjevně nesouvisí, bude vrácena k přepracování. Každá seminární práce by měla přinášet nová sdělení; nelze jen vypsat encyklopedické údaje či konstatovat závěry obecně známé. Z textu by měl být zřejmý autorův vlastní pohled na věc, můžete se podělit o své vlastní zkušenosti. Není vhodné prezentovat názory, jež pramení z nedostatečného porozumění problematice, a jsou v rozporu se stavem vědeckého poznání. Doporučená forma seminární práce je esej, případně fejeton. Zpracování Dodržujte typografické zásady. Příklady častých chyb: * používejte „české uvozovky“ (nikoliv " ") * zápis procent má dvojí význam: 5 % (pět procent ) a 5% (pětiprocentní) * rozlišujte spojovník (budeme-li, propan-butan, Frýdek-Místek) a pomlčku (slova povzbuzují – příklady táhnou, dálnice Praha–Brno, školní rok 2009–10) * mezi hodnotou a veličinou je (nedělitelná) mezera: 120 kW, 36 ºC, 130 km/h * za jednohláskové spojky a předložky vložte nedělitelnou mezeru (Shift + Ctrl + mezerník) Zkontrolujte pravopis pomocí příslušné funkce textového editoru (zapnout podtrhávání červenou vlnovkou). Je užitečné hotový text vytisknout a po sobě přečíst, případně dát ho přečíst druhé osobě. Zdroje informací Nevyžadujeme, aby seminární práce v tomto předmětu obsahovala odkazy na literaturu. Pokud ale někdo má potřebu citovat, nechť odkazy formátuje dle české citační normy ISO 690. Způsob citace webové stránky a odkazy na užitečné dokumenty k aktuální citační normě naleznete zde <[2]http://goo.gl/diwLft>. U internetových odkazů v seznamu použitých zdrojů je nutné (podle normy) uvádět datum, kdy byla informace pisatelem převzata. Potřebujete-li v textu uvést hypertextový odkaz, který je příliš dlouhý, je možné jeho adresu zkrátit pomocí aplikace <[3]http://goo.gl/>. Není vhodné mezi zdroji informací uvádět stránky <[4]http://google.com>, protože nejde o zdroj informací, nýbrž o internetový vyhledávač (asi by vás nenapadlo odkazovat se na tu či onu kamennou knihovnu). Populární encyklopedie Wikipedie je tvořena jejími uživateli. Někteří uživatelé jsou skutečnými odborníky v oboru, pro který hesla tvoří, zatímco jiní z různých důvodů Wikipedii poškozují svévolnými zásahy. Citovat Wikipedii není zapovězené (alespoň ne v našem předmětu), ale neměl by to být hlavní zdroj informací, a je třeba postupovat obezřetně. Obecně lze říci, že anglická verze je velmi dobře udržována, protože seriózní tvůrci nad škůdci výrazně převládají. Bohužel totéž o české verzi říci nelze, proto doporučujeme (je-li to nutné) odkazovat se na verzi anglickou. Odkaz by však měl vést až ke konkrétnímu heslu, ze kterého bylo čerpáno – např: <[5]https://en.wikipedia.org/wiki/Aptitude>. Bezpečnější je vždy dohledat primární zdroj informací a odkazovat přímo na něj. V médiích se často dočteme sdělení typu „vědci zjistili, že...“. Chcete-li takovou informaci převzít, nedoporučujeme spoléhat se na „kvalitní“ práci českých novinářů. Je zcela běžné, že interpretace výsledků vědeckého výzkumu v českých médiích bývá v přímém rozporu se skutečným stavem věcí. Vyhledejte proto alespoň abstrakt původního článku, z nějž je informace čerpána. Pokud byla původní práce publikována ve vědeckém tisku, je možné ji nalézt ve vyhledávači na webové stránce <[6]http://www.nature.com/> podle názvu článku nebo jmen autorů. Nejprestižnější vědecké časopisy jsou Nature, Science a PNAS. Literatura a internet KELLER, Jan, 2010. Abeceda prosperity. 4. rozšířené vyd. Brno: Doplněk. ISBN 978-80-7239-249-0. KOHÁK, Erazim, 2012. Zelená svatozář – Kapitoly z ekologické etiky. 2. přepracované vyd. Praha: Slon. ISBN 978-80-85850-86-4. LORENZ, Konrad, 2000. Osm smrtelných hříchů. Přel. Petr PŘÍHODA. Praha: Academia. ISBN 80-200-0842-X. 2