BEZPEČNOST POTRAVIN
Bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje
ochranu zdraví spotřebitelů.
Bezpečnost potravin zahrnuje hygienu výroby potravin, kontrolní mechanismy, monitoring potravních
řetězců a bezpečnost krmiv. K zajištění bezpečnosti potravin přispívají státní organizace a instituce
financované státem, a to zejména tvorbou legislativy, průběžnou a důslednou kontrolou zdravotní
bezpečnosti a kvality, dlouhodobým sledováním výskytu cizorodých látek (monitoring), aplikací
vědeckých stanovisek do praxe, informováním a vzděláváním spotřebitelů, mj. v zacházení s
potravinami.
Strategie bezpečnosti potravin
Již od roku 2001 jsou základními řídícími dokumenty České republiky v oblasti bezpečnosti
potravin strategie bezpečnosti potravin. V současné době platí již pátá strategie, Strategie
bezpečnosti potravin a výživy 2014 - 2020, schválená usnesením vlády České republiky č. 25 ze
dne 8. ledna 2014.
2014-2020
Strategie zajištění bezpečnosti potravin a výživy pro roky 2014-2020 je rozdělena do několika částí. V
první části stručně popisuje současný stav zajištění bezpečnosti potravin v ČR, definuje jeho hlavní
prvky, zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti bezpečnosti potravin na národní úrovni a vyzdvihuje
spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Dokument v této první části také
popisuje aktuální situaci v oblasti výživy, která je jedním z klíčových faktorů primární prevence
nejčastěji se vyskytujících chronických neinfekčních onemocnění (onemocnění srdce a cév, diabetes
mellitus 2. typu, hypertenzní nemoc atd.).
V druhé části Strategie přináší východiska pro stanovení priorit. Uvedena je zde celá řada pozitivních
a negativních trendů vč. popisu situace v oblasti legislativy, které charakterizují současnou situaci v
oblasti bezpečnosti potravin a v oblasti výživy. Na základě uvedených charakteristik jsou v třetí části
dokumentu definovány konkrétní priority pro období let 2014 – 2020, vč. uvedení zodpovědného
rezortu či organizace.
2010-2013
Tento dokument navazuje na předcházející koncepční materiály z let 2001, 2004 a 2007, přičemž
problematika bezpečnosti potravin, která je dlouhodobě jednou z priorit vlád ČR, je nově rozšířena o
otázky výživy, jež jsou zásadní z pohledu dlouhodobého zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva.
Vláda ČR vzala tento dokument na vědomí ve svém usnesení č. 61/2010.
Dlouhodobým cílem Strategie bezpečnosti potravin a výživy je posílení ochrany a podpory zdraví a
oprávněných zájmů spotřebitelů. Souvisejícím cílem je posílení důvěry veřejnosti v systém zajištění
bezpečných potravin, v jejich kvalitu a výživovou hodnotu. Dokument definuje klíčové oblasti rozvoje
v letech 2010 – 2013 a stanovuje střednědobé úkoly pro subjekty působící v oblasti bezpečnosti
potravin a výživy.
Za hlavní oblasti zájmu Strategie označuje další posilování spolupráce s Evropským úřadem pro
bezpečnost potravin, otázky komunikace a vzdělávání spotřebitelů i pracovníků státní správy a nově
také oblast výživy obyvatel, která byla doposud řešena samostatně a nebyla součástí předcházejících
strategií bezpečnosti potravin.
Předchozí strategické dokumenty v oblasti bezpečnosti potravin
2001 – 2004
Prvním strategickým dokumentem ČR v oblasti bezpečnosti potravin byla Strategie bezpečnosti
(zdravotní nezávadnosti) potravin v ČR, schválená usnesením vlády ČR č. 1320/2001 ze dne 10.
prosince 2001. Strategie stanovila jako klíčové požadavky dokončit harmonizaci legislativy EU, zajistit
koordinaci činností ústředních orgánů státní správy a příslušných orgánů státního dozoru,
optimalizovat síť laboratoří, ustavit vědecké výbory, zajistit intenzivní komunikaci se spotřebiteli,
zajistit budování systému RASFF, zajistit spolupráci a koordinaci činností s EFSA.
2005 – 2009
V letech 2005 - 2006 byly střednědobé cíle ČR v oblasti bezpečnosti potravin definovány Strategií
zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU, kterou schválila vláda ČR usnesením č.
1277/2004 dne 15. prosince 2004. Jednotlivé kroky směřují k efektivnímu propojení dílčích činností
tak, aby se celý systém bezpečnosti potravin stal kompaktním, schopným pružně a efektivně reagovat
na denní problémy i případné krize.
Strategie zajištění bezpečnosti potravin v ČR po přistoupení k EU byla v závěru roku 2006 vyhodnocena
a revidována. Na základě vyhodnocení byl vládě ČR předložen ke schválení revidovaný text, který
definoval nové úkoly na období 2007 – 2008.
Ačkoliv měl být navazující strategický dokument připraven do konce roku 2008, vzhledem k
Předsednictví ČR Radě EU v první polovině roku 2008, byla platnost této Strategie prodloužena do
konce roku 2009
Systém zajištění bezpečnosti potravin
Organizace systému zajištění bezpečnosti potravin v ČR vychází, tak jako ve všech zemích EU, z
analýzy rizik. Ta je složena ze tří velkých celků, jež jsou uspořádány nezávisle, ale navzájem se
doplňují: hodnocení a řízení rizik a komunikace o riziku.
Bezpečnost potravin je jednou z priorit vlády ČR, proto jsou koncepční strategická rozhodnutí
předkládána vládě ČR k informaci, případně souhlasu.
Hodnocení rizik
Za hodnocení zdravotních rizik jsou zodpovědná odborná pracoviště Ministerstva zdravotnictví. V
celém potravinovém řetězci se ovšem vyskytuje celá řada dalších rizik, která mají vliv např. na zdraví
zvířat a rostlin. Pro jejich hodnocení byly ustaveny vědecké výbory.
Řízení rizik
Systém bezpečnosti potravin je v České republice koordinován resorty zemědělství a zdravotnictví, ve
spolupráci s dalšími ministerstvy a jinými organizacemi státní správy.
Pro koordinaci spolupráce byla výše uvedeným usnesením vlády ustavena Koordinační skupina
bezpečnosti potravin, která je meziresortní platformou propojující jednotlivé subjekty v systému
bezpečnosti potravin, tedy organizace zodpovědné za hodnocení rizik, řízení rizik a komunikaci o
riziku.
Důležitou roli v systému bezpečnosti potravin hrají dozorové orgány, které vykonávají úřední kontrolu
potravin (a krmiv) na trhu a dohlížejí nad dodržováním požadavků stanovených zákonem o potravinách
a souvisejícími vyhláškami.
Komunikace o riziku
Klíčovou částí systému je sdělování informací všem zúčastněným a veřejnosti. Nedílnou součástí
systému je Informační centrum bezpečnosti potravin. V systému zajištění bezpečnosti potravin také
mají nenahraditelné místo zájmové organizace a spotřebitelská sdružení, reprezentující právě tyto
skupiny.
Informační centrum bezpečnosti potravin
Informační centrum bezpečnosti potravin (ICBP) vzniklo v roce 2002 na základě usnesení vlády ČR č.
1320/2001 ke Strategii zajištění bezpečnosti potravin v České republice. ICBP je součástí odboru
bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství. Jeho úkolem je získávat a třídit dostupné informace
z oblasti bezpečnosti potravin, zajišťovat jejich tok k příslušným institucím, zajišťovat osvětu a
organizovat vzdělávací akce pro spotřebitele.
Uživatelé služeb ICBP dostávají ověřené a srozumitelné informace pokrývající celý řetězec výroby
potravin, tj. od farmy až po konečného spotřebitele. Vedle problematiky bezpečnosti (nezávadnosti)
potravin se ICBP zaměřuje na otázky výživy obyvatel s cílem dosáhnout zlepšení zdravotního stavu
populace v ČR.
Informační centrum bezpečnosti potravin zajišťuje:
1) Internetové stránky a aplikace
Internetové stránky bezpecnostpotravin.cz
Internetové stránky bezpecnostpotravin.cz poskytují základní informace o problematice bezpečnosti
potravin a systému jejího zabezpečení v rámci ČR. K dispozici jsou tiskové zprávy dozorových orgánů,
hlášení systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), aktuální informace o možném
riziku z potravin, hygieně při manipulaci s potravinami, ale i informace z oblasti výživových
doporučení. Uživatelé internetových stránek mohou zdarma využívat službu tzv. e-mail listu, tj. po
zaregistrování je jim zasílán souhrn aktuálních informací v periodicitě, kterou si sami určí.
Rychlé informace o závadných potravinách na českém trhu
Prostřednictvím internetových stránek bezpecnostpotravin.cz se uživatelé mohou zaregistrovat
k elektronickému zasílání zpráv o závadných potravinách, které v tržní síti zachytily dozorové orgány.
Další informace (i k hromadným registracím) na e-mailové adrese olaf.deutsch@mze.cz nebo na
telefonním čísle 221 81 2361, 607 886 278.
Bezpečnost potravin A-Z
Slovník Bezpečnost potravin A-Z objasňuje základní termíny z problematiky bezpečnosti potravin,
potravinářství, výživy a z dalších souvisejících oborů. Slovník je volně dostupný z internetových
stránek bezpecnostpotravin.cz. Vstup do A-Z slovníku zde.
Aplikace do mobilních telefonů "Víš co jíš?"
Odbor bezpečnosti potravin Úřadu pro potraviny Ministerstva zemědělství spustil novou aplikaci „Víš
co jíš?“, určenou pro majitele mobilních telefonů, které pracují v operačním systému Android verze
2.3.3 (Gingerbread) a vyšších verzích. Nový program přináší do mobilních telefonů přehledný seznam
povolených potravinářských přídatných látek (tzv. Éček) s jejich detailním popisem a výkladový
slovník pojmů „Bezpečnost potravin A-Z“.
Nová aplikace do mobilních telefonů "Víš co jíš?" je ke stažení na
adrese: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.viscojis
Internetové stránky viscojis.cz
Internetové stránky viscojis.cz jsou primárně určeny spotřebitelům. Na jejich tvorbě se podílejí
odborníci z rezortu ministerstva zdravotnictví a ministerstva zemědělství, a to ve spolupráci s
odborníky z České zemědělské univerzity. Uvedené stránky poskytují seriózní a ověřené informace o
potravinách, možných rizicích z konzumace potravin, výživových a hygienických doporučeních a řadu
zajímavostí z domova i ze zahraničí.
Součástí webových stránek je aplikace, která je přímo vázaná na výukový program pro pedagogy 2.
stupně ZŠ "Výživa ve výchově ke zdraví" a pracovní sešity, které jsou určené pro žáky osmých a
devátých tříd ZŠ.
Internetové stránky foodsafety.cz
Internetové stránky foodsafety.cz jsou určeny zahraničním uživatelům. Poskytují jim informace o
tom, jak funguje v České republice systém zabezpečení nezávadných potravin. Uživatelé ze zahraničí
mají k dispozici vybrané překlady tiskových zpráv dozorových orgánů a kontakty na organizace, které
jsou součástí systému bezpečnosti potravin v ČR. Dostávají rovněž informace z koordinačního místa
(Focal Point) pro technickou a vědeckou spolupráci s EFSA.
2) Vzdělávací aktivity a přednášková činnost ICBP
Výukové programy pro děti předškolního věku a 1. stupně ZŠ
Výukové programy vycházejí z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) „5 klíčů k
bezpečnému stravování“ - dospělá verze „5 klíčů k bezpečnému stravování“ - dětská verze.
Od roku 2011 programy volně čerpají i z programu „Výživa ve výchově ke zdraví“. Na realizaci
zábavných programů pro děti se podílejí Sdružení Tereza a hudební skupina Vanda a Standa. Programy
jsou nabízeny zdarma pouze předškolním zařízením a 1. stupni ZŠ.
Přednášky pro žáky 2. stupně ZŠ
Cílem přednáškové činnosti je představit nový produkt ICBP pro děti a pedagogy 2. stupně ZŠ. Téma
bezplatných přednášek je sestaveno podle osnovy nového výukového programu pro pedagogy 2. stupně
(„Výživa ve výchově ke zdraví“). V rámci přednášky vedené jedním nebo dvěma odbornými lektory
jsou probírána témata týkající se problematiky zdravé výživy, základních hygienických a stravovacích
návyků, alimentárních onemocnění.
Přednášky pro dospělé spotřebitele
ICBP realizuje v omezené míře i přednášky pro dospělé spotřebitele a studenty středních škol. Cílem
přednášek je poskytnout informace o fungování systému bezpečnosti potravin v ČR. Přednášky pro
spotřebitele jsou plně hrazeny z prostředků MZe.
Hlavní témata přednášek:
 Systém bezpečnosti potravin
 Činnost Informačního centra bezpečnosti potravin (jak získat informace)
 Prevence onemocnění z potravin, zdravá výživa
Elektronická učebnice Výukový program pro resort MŠMT „Výživa ve výchově ke zdraví“
Elektronická učebnice byla vypracována ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou UK a je určen pro
pedagogy a žáky 2. stupně ZŠ. Cílem produktu je nabídnout rezortu MŠMT kvalitní produkt pro výuku
žáků 2. stupně ZŠ, který vychází pouze z ověřených informačních zdrojů. Samotný program je rozdělen
na šest základních témat:
 Živiny a voda
 Výživová doporučení
 Výživa a nemoci
 Nákazy z potravin a jejich prevence
 Otravy z jídla
 Potravinová bezpečnost
Každý pedagog má možnost si ke své výuce vybrat požadované téma. K výuce jsou připraveny k
volnému stažení pracovní sešity k elektronické učebnici pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ, který slouží k
procvičení probrané kapitol. Výukový program a pracovní sešity jsou k dispozici na hlavní stránce
webových stránek viscojis.cz/teens ale i na stránkách www.bezpecnostpotravin.cz.
Další vzdělávací akce pro spotřebitele
ICBP realizuje pro spotřebitelskou veřejnost kromě přednášek a výukových programů i další akce s
tématikou bezpečnosti potravin, na kterých spotřebitelé získávají podrobné informace k dané
problematice. Součástí tzv. Dnů bezpečnosti potravin jsou nejenom přednášky, ale i realizace výše
uvedených programů pro děti, popřípadě i rozdávání materiálů z produkce ICBP. Aktivity ICBP se
realizují pouze na akcích nekomerčního charakteru, např. pro školská zařízení, zdravá města, Státní
zdravotní ústav - regionální pracoviště podpory zdraví apod.
Další informace ke vzdělávacím aktivitám ICBP získáte u Olafa Deutsche (tel.: 607 886 278, e-mail:
olaf.deutsch@mze.cz).
3) Tiskový materiál ICBP
Propagační materiály a publikace
ICBP poskytuje veřejnosti řadu vzdělávacích materiálů – publikací, letáků a příruček. Publikace jsou
k dispozici v elektronické verzi zde. Označené materiály lze získat v omezeném množství v tištěné
formě, a to přímo na adrese MZe, Těšnov 17, Praha, nebo poštou na vyžádání (e-mail:
olaf.deutsch@mze.cz).
Všechny publikace jsou k dispozici zdarma, včetně úhrady poštovného. Publikace jsou určené (v
omezeném množství) pouze na aktivity k danému tématu.
Koordinační skupina bezpečnosti potravin
Koordinace činností jednotlivých rezortů a dalších organizací.
Zajištění ochrany zdraví a podpory zájmů spotřebitele prostřednictvím bezpečných potravin vyžaduje
vysokou míru spolupráce a koordinaci aktivit všech zainteresovaných vládních i nevládních institucí
v rámci vymezených kompetencí.
V roce 2002 byla proto v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 10. prosince 2001 č. 1320 ke Strategii
zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v ČR ustavena meziresortní Koordinační skupina
bezpečnosti potravin (KSBP). Jsou v ní zastoupeny ústřední orgány státní správy, příslušné orgány
státního dozoru, spotřebitelské a profesní organizace. Pro podporu činnosti KSBP jsou podle potřeby
vytvářeny pracovní skupiny k jednotlivým problematikám. Sekretariátem KSBP je odbor bezpečnosti
potravin ministerstva zemědělství.
Úkolem KSBP je zejména koordinace činností jednotlivých rezortů a stanovení priorit v oblasti
bezpečnosti potravin, zajištění vzájemné spolupráce na národní úrovni, posilování spolupráce
s národními institucemi bezpečnosti potravin členských států EU a EFSA.
KSBP umožňuje zapojení zájmových svazů (Potravinářská komora, Agrární komora, Svaz obchodu a
cestovního ruchu ČR) a nevládních organizací (spotřebitelská sdružení) do systému bezpečnosti
potravin. Tato sdružení a organizace představují důležitý hlas producentů a spotřebitelů potravin a
krmiv.
Konkrétní odpovědnost jednotlivých rezortů viz Systém bezpečnosti potravin v ČR.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) má od roku 2005 své stálé sídlo v italské Parmě.
Posláním úřadu je poskytovat nezávislá vědecká stanoviska, vědeckou a technickou podporu pro
činnost Evropského společenství ve všech oblastech, které mají přímý nebo nepřímý vliv na
bezpečnost potravin a krmiv. Tím má přispívat ke zvyšování důvěry spotřebitelů, hladkému
fungování vnitřního trhu a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví
rostlin a ochrany životního prostředí.
Dozorové orgány
Dozorové orgány nad potravinami a krmivy.
Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí
příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány ) v působnosti Ministerstva zemědělství (Státní
veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský a Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv) a Ministerstva zdravotnictví
(orgány ochrany veřejného zdraví). V odůvodněných případech se dále na úřední kontrole podílí Státní
úřad pro jadernou bezpečnost a orgány Celní správy České republiky.
Úřední kontroly slouží k ověření toho, zda jsou dodržována pravidla, jejichž cílem je zejména:
 a) předcházet rizikům, která přímo nebo prostřednictvím životního prostředí hrozí člověku a
zvířatům, tato rizika odstraňovat nebo snižovat na přijatelnou úroveň;
 b) zaručovat poctivé jednání v obchodu s krmivy a potravinami a chránit zájmy spotřebitelů,
včetně označování krmiv a potravin a jiných forem informování spotřebitelů.
Kompetence dozorových orgánů jsou stanoveny v příslušných zákonech a jejich odpovědnosti jsou:
Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává státní dozor při
výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu a při vstupu a dovozu potravin
a surovin ze třetích zemí, pokud tento dozor není prováděn orgány
veterinární správy, nad ohlášením zásob.
Bližší údaje naleznete na www.szpi.gov.cz.
Státní veterinární správa ČR - orgány veterinární správy
provádí státní dozor při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a
vývozu surovin a potravin živočišného původu, při prodeji
surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích,
při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a
prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb,
drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin,
pokud jsou místy určení při příchodu surovin a potravin
živočišného původu z členských států Evropské unie.
Bližší údaje naleznete na www.svscr.cz.
Orgány ochrany veřejného zdraví provádějí výkon státního dozoru při poskytování stravovacích
služeb a ke zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění
nebo jiného poškození zdraví z potravin. Odpovídají také za kontrolu materiálů a předmětů určených
pro styk s potravinami. Bližší údaje naleznete na www.mzcr.cz.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský provádí správní řízení
a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony, kontrolní a
dozorové činnosti v oblasti odrůdového zkušebnictví, krmiv, agrochemie,
půdy a výživy rostlin, osiv a sadby pěstovaných rostlin, trvalých kultur
(vinohradnictví a chmelařství), ochrany proti škodlivým organismům a
v oblasti přípravků na ochranu rostlin. Bližší údaje naleznete na
www.ukzuz.cz.
Dozorový orgán "Státní rostlinolékařská správa" zanikl ke dni 1. ledna 2014, kdy nabyl účinnosti zákon
č. 279/2013 Sb., jímž zanikla Státní rostlinolékařská správa a všechna práva a závazky, které do dne
účinnosti výše uvedeného zákona tento úřad vykonával, přešly na Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský.
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv plní úkoly
dané zejména zákonem o léčivech a veterinárním zákonem v oblasti
regulace výroby, kontroly jakosti, distribuce a používání veterinárních léčiv
a veterinárních přípravků.
Bližší údaje naleznete na www.uskvbl.cz.
Monitoring cizorodých látek
Program "Monitoring cizorodých látek" zahrnuje sledování cizorodých látek v celém potravním
řetězci, nejen v potravinách, ale i v surovinách. Každoroční sledování přináší ucelený pohled na
zatížení agrárního a potravinářského sektoru jednotlivými kontaminanty. Monitorování je pro ČR
závazné a vychází z každoročních doporučení Evropské komise k získání srovnatelných dat v
daných oblastech, která slouží buď k tvorbě limitů u látek, u nichž limity stanoveny zatím nejsou,
nebo k mapování výskytu určitých látek na území EU.
Výsledky monitoringu cizorodých látek jednotlivých členských států jsou využity a zpracovány v
pracovních orgánech EK. Experti jak dozorových organizací podílejících se na provádění monitoringu
cizorodých látek, tak Ministerstva zemědělství, se na základě existujících dat mohou aktivně účastnit
jednání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a jeho jednotlivých podskupin. S
ohledem na nové informace a vývoj v Codexu Alimentarius je možno pružně měnit maximální limity
některých kontaminujících látek. Jsou stanoveny maximální limity některých kontaminujících látek v
potravinách a je třeba průběžně sledovat jejich dodržování.
Plány monitoringu jednotlivých organizací jsou průběžně upravovány o některé analýzy kontaminantů
či o komodity, jak bylo projednáno a dohodnuto v pracovních skupinách Evropské komise, a ve vazbě
na plnění právních předpisů Komise. Zároveň se přihlíží na zjištění notifikovaná systémem RASFF.
Zadání požadavků na zajišťování monitoringu cizorodých látek se pružně mění s požadavky Evropské
komise.
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF)
Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF)
slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny
nebo krmiva. Umožňuje rychlé a účinné sdílení informací o nebezpečných potravinách nebo
krmivech mezi členy systému: Evropskou komisí, členskými státy EU a EFTA (Island,
Lichtenštejnsko a Norsko) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).
Systém RASFF byl zřízen na základě článku 50 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský
úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
Ve všech členských státech a v Evropské komisi byla vytvořena kontaktní místa, mezi nimiž probíhá
výměna informací o nebezpečných potravinách nebo krmivech. Pokud má některý člen RASFF
informace o závažném zdravotním riziku u potravin či krmiv, musí prostřednictvím RASFF okamžitě
informovat Evropskou komisi. Komise vyhodnocuje všechna příchozí hlášení a předává je dále všem
členům RASFF prostřednictvím jednoho ze čtyř typů oznámení:
 Varování jsou zasílána, pokud jsou potraviny či krmiva představující vážné rizika nabízeny
spotřebitelům ke koupi a je tedy nutné rychle jednat.
 Informace se používají v případech, kdy rizikové potraviny či krmiva již nejsou na trhu nebo
se riziko nepovažuje za závažné, tudíž není od ostatních členů rychlý postup vyžadován.
 Odmítnutí na hranicích se týká zásilek potravin a krmiv, které byly testovány a odmítnuty na
vnějších hranicích EU (a EHP), bylo-li u nich zjištěno zdravotní riziko.
 Novinky jsou veškeré informace týkající se bezpečnosti potravin a krmiv, které nejsou
sdělovány prostřednictvím varování či informací, avšak jsou považovány za významné pro
kontrolní orgány.
Následně členové systému provedou kroky podle typu oznámení a okamžitě informují Komisi o
přijatých opatřeních.
Přístup do on-line databáze všech oznámení, výroční zprávy o fungování systému RASFF v EU a další
informace a jsou dostupné na internetových stránkách Evropské komise.
Týdenní přehled hlášení ze systému RASFF ZDE
RASFF v ČR
Fungování RASFF v České republice je upraveno Nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví
systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv.
Národním kontaktním místem (NKM) v RASFF je podle §15 odst. 4 zákona č.110/97 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). NKM soustřeďuje
informace ze všech dozorových orgánů nad potravinami a krmivy v ČR. Dojde-li ke zjištění výskytu
nebezpečného výrobku některým z dozorových orgánů v ČR, odesílá NKM do Evropské komise
informace získané od jednotlivých účastníků národního systému. Česká republika je pak zpětně
informována o kontrolních zjištěních v členských státech EU.
Týdenní přehledy notifikací jsou zveřejňovány na stránkách Informačního centra bezpečnosti
potravin. Na základě přehledů Evropské komise je zpracovává Ústav zemědělské ekonomiky a
informací.
SZPI ze své funkce NKM uveřejňuje přehled oznámení, která v rámci RASFF přijala nebo odeslala.
Tento přehled se v průběhu roku aktuálně doplňuje o nová oznámení. Přehledy hlášení nejdete zde.
Ministerstvo zemědělství zpracovává pravidelně od roku 2005 zprávu o činnosti systému RASFF v ČR.
Zpráva obsahuje vysvětlení fungování systému, zhodnocení funkčnosti systému, textové a grafické
vyhodnocení jednotlivých typů oznámení a toxikologický slovníček.
Varování před závadnými potravinami
Informační centrum bezpečnosti potravin zprovoznilo na internetových stránkách
bezpecnostpotravin.cz aplikaci tzv. e-mail list, která poskytuje uživatelům veškeré informace, které
byly vložené na web bezpecnostpotravin.cz. Uživatelé internetových stránek mohou tuto službu
zdarma využívat, tj. po zaregistrování je jim zasílán souhrn aktuálních informací v rozsahu a
v periodicitě, který si sami určí. Prostřednictvím internetových stránek bezpecnostpotravin.cz se
mohou také uživatelé zaregistrovat k elektronickému zasílání zpráv a to pouze o závadných
potravinách, které v tržní síti zachytily dozorové orgány.
Další informace (i k hromadným registracím) na e-mailové adrese olaf.deutsch@mze.cz nebo na
telefonním čísle 221 81 2361, 607 886 278.
Environmentální techniky a technologie
Všechny současné moderní postupy, metodiky, techniky a technologie, které souvisejí s intenzivní
potravinářskou, asanační a zemědělskou výrobou, lze souhrnně definovat jako environmentální
techniky a technologie. Jedná se o klasické konvenční techniky a technologie s cílem zajistit
prevenci, ochranu, snížení nebo eliminaci znečištění životního prostředí. V resortu Ministerstva
zemědělství zahrnují environmentální a technologickou problematiku potravinářských a
zpracovatelských výrobních odvětví, kafilerií a asanačních výrobních činností, a intenzivních chovů
hospodářských zvířat.
Podstatou těchto technik a technologií jsou progresivní know-how stávající environmentální a
technologické úrovně poznání, nejlepší dostupné techniky (BAT) a nově vzniklé techniky (emerging
techniques). Jejich urychlená aplikace do výrobní praxe je v současnosti hlavní prioritou znamenající
výhodu konkurenceschopnosti pro každý podnik. Problematikou potravinářských, asanačních a
zemědělských výrobních odvětví se zabývají členové a experti Technických pracovních skupin (TPS).
Jednání a činnost TPS je řízena a koordinována Ministerstvem zemědělství.
V oblasti agro-potravinářství pro výzkum, vývoj, eko-inovace a nejlepší dostupné techniky (BAT) byla
v r. 2011 zřízena tzv. Centra BAT.
BAT centrum při Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se specializuje na
poradenství, vzdělávání, výzkum, vývoj a eko-inovace zejména v oblasti intenzivních chovů
hospodářských zvířat (Katedra zemědělské, manipulační a dopravní techniky, zf.jcu.cz).
BAT centrum při Mendelově univerzitě v Brně na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální
techniky (af.mendelu.cz) se specializuje na poradenství, vzdělávání, výzkum, vývoj a eko-inovace
např. v potravinářství, odpadech, asanační či bioplynové problematice.
Prevence, ochrana a znečištění životního prostředí z výrobních činností na centrální úrovni státní
správy spadá pod kompetence resortů Ministerstva životního prostředí (MŽP, mzp.cz), Ministerstva
průmyslu a obchodu (MPO, mpo.cz), Ministerstva zemědělství (MZe, eagri.cz), dále odborných
institucí např. České informační agentury životního prostředí (CENIA, cenia.cz) nebo České inspekce
životního prostředí (ČIŽP, cizp.cz).
Kontakty pro dílčí odborné oblasti:
Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC, ippc.cz)
Integrovaný registr znečištění (IRZ, irz.cz)
Integrovaný systém pro ohlašování povinností (ISPOP, ispop.cz)