Ekonomie jaro 2019 Mikroekonomie Ekonomie Úvod do mikroekonomie Zkoumání jednotlivých subjektů působících v ekonomice: §Domácností / jednotlivců §Firmem Ekonomie Spotřebitel Rozhodování spotřebitele vychází z předpokladu racionálního chování, bere v úvahu cenu informací a je založeno na preferencích. Zkoumání v rámci mikro ekonomie je založeno na §Neomezenosti potřeb §Omezenosti zdrojů § Potřeba üpocit nedostatku, který chceme eliminovat üMasllowova pyramida potřeb Spotřeba üaktivita pro naplňování potřeby üspotřebovávají se statky, vyrobeny ze vzácných zdrojů Ekonomie Spotřebitel Každý spotřebitel se rozhoduje na základě svých preferencí. Předpoklady spotřebitelských preferencí: §Úplnost üspotřebitel dokáže porovnat každé dva spotřební koše §Tranzitivita üpokud spotřebitel preferuje A před B, a B před C, pak preferuje A před C §Nenasycenost üspotřebitel preferuje větší množství před menším §Rozmanitost üspotřebitel preferuje různorodou spotřebu Ekonomie Spotřebitel Uspořádání preferencí spotřebitele U1 U2 U3 Proč se preferenční křivky nekříží? A ≈ B a A ≈ C pak U1 ≈ U2 U1 ≈ U2 SPOR! Ekonomie Spotřebitel Komplementy = statky, které se spotřebovávají společně (levá a pravá bota) Spotřebovává se konkrétní kombinace statků. Třeba jedna pravá a jedna levá bota. Ekonomie Spotřebitel Substituty = statky, které lze zaměňovat ve spotřebě (rohlík a chleba) Je jedno jaký statek se spotřebovává. Snížení spotřeby jednoho statku je nahrazeno spotřebou stejného množství druhého statku beze změny dosaženého užitku. Ekonomie Spotřebitel Rozpočtové omezení představuje disponibilní důchod, který může spotřebitel vydat na spotřebu. Linie rozpočtu představuje kombinací statků, které si může spotřebitel dovolit spotřebovat vzhledem ke svému rozpočtovému omezení. Amax / Bmax = maximální množství statků při daném rozpočtovém omezení spotřebitele §závisí na ceně statků §závisí na rozpočtovém omezení Ekonomie Spotřebitel Volba spotřebitele Spotřebitele preferuje vyšší uspokojení potřeb (vyšší preferenční křivka) Všechny body (1 / 2 / 3) jsou dosažitelné při daném rozpočtovém omezení, avšak kombinace statků v bodě 2 přináší spotřebiteli nejlepší uspokojení (nejvyšší dosažitelná preferenční křivka) Ekonomie Spotřebitel Odvození individuální poptávkové křivky Pokud se mění ceny jednoho statku, za podmínky ceteris paribus, mění se linie rozpočtu a taky množství daného statku, které spotřebitel preferuje. Z toho lze odvodit, že: §při poklesu ceny daného statku jeho spotřebovávané množství stoupá §při nárůstu ceny daného statku jeho spotřebovávané množství klesá § Daný vztah se označuje jako zákon klesající poptávky. Ekonomie Spotřebitel Odvození tržní poptávkové křivky Tržní poptávkovou křivku lze odvodit od individuálních poptávkových křivek horizontálním součtem individuálně poptávaného množství statků při všech cenách. D = d' + d'' b1 = b1' + b1'' (při ceně p1) b2 = b2' + b2'' (při ceně p2) Ekonomie Výrobce Výrobce je producentem statků, k produkcí kterých využívá kombinace výrobních faktorů – ekonomické členění: §práce §půda náklady §Kapitál Motivaci výrobce je dosahování zisku, jako rozdílu mezi výnosy a náklady. Vztahy mezi výnosy, náklady a ziskem: zisk = výnosy – náklad výnosy = množství * cena náklady = fixní + variabilní = průměrné * množství mezní náklady = přírůstek nákladů při změně produkce o jednotku Ekonomie Výrobce Vztahy mezi výnosy, náklady a ziskem (graficky): TR = P * Q TC = FC + VC AC = TC / Q AVC = VC / Q AFC = FC / Q Ekonomie Výrobce Odvození individuální nabídkové křivky Ekonomie Výrobce Odvození tržní nabídkové křivky Tržní nabídkovou křivku lze odvodit od individuálních křivek horizontálním součtem individuálně nabízeného množství statků při všech cenách. S = s' + s'' b1 = b1' + b1'' (při ceně p1) b2 = b2' + b2'' (při ceně p2) Ekonomie Trh a tržní mechanizmus Nabídka a poptávka se potkávají na trhu a jejich vzájemným působením prostřednictvím tržního mechanizmu se dosahuje rovnovážní ceny a rovnovážného množství. Ekonomie Trh a tržní struktury Na trhu působí subjekty (spotřebitelé a výrobci) a dle množství těchto subjektů a podmínek jejich působení na trhu lze trhy rozdělit do struktur. Konkurence = mezi subjekty (nabídka a poptávka) a mezi výrobci §Dokonalá konkurence ümnoho výrobců, identický produkt, bez barier vstupu a výstupu §Monopolistická konkurence ümnoho výrobců, diferencovaný produkt, malé bariery vstupu a výstupu §Oligopol ümálo výrobců, diferencovaný produkt, značné bariery vstupu a výstupu §Monopol üjeden výrobce, specifický produkt, specifické podmínky působení na trhu Ekonomie Trh a tržní struktury §Dokonalá konkurence ümnoho výrobců, identický produkt, bez barier vstupu a výstupu Ekonomie Trh a tržní struktury §Dokonalá konkurence üpokud je cena vyšší než rovnovážná, vede k zisku firmy a motivuje další výrobce k vstupu do odvětví a zvýšení nabídky, co vede k snížení ceny, až do momentu, kdy žádná firma nedosahuje zisku = trh pak v rovnováze Ekonomie Trh a tržní struktury §Dokonalá konkurence üpokud je cena nižší než rovnovážná, vede k ztrátě firmy a motivuje výrobce k výstupu z odvětví a snížení nabídky, co vede k zvýšení ceny, až do momentu, kdy žádná firma nedosahuje ztráty = trh pak v rovnováze Ekonomie Trh a tržní struktury §Monopol üjeden výrobce, specifický produkt, specifické podmínky působení na trhu ümonopol dokáže využít svoji sílu pro určení ceny nabízeného statku Ekonomie Trh a tržní struktury §Monopol – Cenová diskriminace üDokonalá cenová diskriminace – monopol účtuje dle ochoty spotřebitele platit – monopol získá cely přebytek spotřebitele üReálná cenová diskriminace vSlevy pro děti vSlevy pro studenty a důchodce vMnožstevní slevy, slevové kupóny… v üRegulace monopolu – Antimonopolní legislativa - ÚOHS: vbránit koncentraci – omezit fúze a akvizice, rozdělit firmu vregulovat cenu – bránit domluvám na spolupráci firem v Ekonomie Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek dne!