Ekonomie jaro 2019 Makroekonomie Ekonomie Spotřeba §Spotřeba je důležitá üpři dlouhodobé analýze v souvislosti s jejím významem pro ekonomický růst üpři krátkodobých analýzách s ohledem na úlohu spotřeby v při determinaci agregátního důchodu ü §Teorie spotřební funkce tradičně zkoumá funkční závislost mezi spotřebními výdaji na straně jedné a důchodem (resp. jeho rozdělením), bohatstvím, úrokovou mírou a různými demografickými a sociálními faktory na straně druhé. §Mezní míra spotřeby (MPC) je částka, o kterou se změní spotřeba, když se disponibilní důchod změní o „1“. Ekonomie Spotřeba podle Keynese J. M. Keynes: Obecná teorie (1936): üspotřeba je jádrem jeho teorie hospodářských cyklů üKeynes obhajoval, že hlavním determinantem spotřeby je důchod a nikoliv úroková míra: Y↑ → C ↑ To bylo v zásadním rozporu s klasickou školou, která jej předcházela, a která obhajovala, že spotřeba a úspory jsou determinovány především změnami úrokových sazeb i↑→ S↑ → C↓ i ↓ → S ↓ → C ↑ Ekonomie Spotřeba podle Keynese Mezní sklon ke spotřebě (c; mpc) = přírůstek spotřeby vyvolaný přírůstkem disponibilního důchodu o jednotku c = Δ C/ Δ Yd Keynesova hypotéza: 0 < c <1 C = CA + c Yd C……celková spotřeba CA…..autonomní spotřeba (nezávislá na důchodu) c…..mezní sklon ke spotřebě (0 < c <1) Yd…..disponibilní důchod C Yd CA CA udává průsečík s osou y. c je sklon spotřební funkce. Ekonomie Model mezičasové volby Irving Fischer: Theory of Interest (1930): Teorie mezičasové volby, která objasňuje rozhodování jednotlivce mezi současnou a budoucí spotřebou Parametry teorie §Rozpočtové omezení → současný disponibilní důchod, očekávaný budoucí disponibilní důchod a reálná úroková míra §Tvar indiferenční křivky → subjektivní preference současné versus budoucí spotřeby § Fischerův model mezičasové volby ukazuje, že přítomná spotřeba je ovlivněna nejen současným disponibilním důchodem, ale též očekávaným budoucím disponibilním důchodem a reálnou úrokovou mírou. Ekonomie Současná spotřeba 0 Y1 = současný důchod Y2 = očekávaný budoucí důchod A = mezičasové rozložení spotřeby, když není možný mezičasový obchod P = mezičasové rozložení spotřeby s půjčkou na současnou spotřebu M = mezičasové rozložení spotřeby s úsporami na budoucí spotřebu B = čistá současná hodnota současného i budoucího příjmu r = reálná úroková míra Y1 Y2 D B M P A Jestliže domácnosti nemají přístup k úvěru (ale mohou spořit), potom se mohou pohybovat pouze v oblasti A-D Ekonomie Teorie životního cyklu Franco Modigliani – 50. léta → snaha vyřešit paradox spotřeby Podstata teorie: Modigliani zdůrazňoval, že celoživotní příjem systematicky osciluje během lidského života a úspory umožňují spotřebitelům přesouvat důchod z období s vysokým příjmem do období s nízkým příjmem. Rozšíření oproti Fischerově modelu: člověk chce mít během života rovnoměrnou spotřebu 1)Dokáže-li člověk spolehlivě předvídat svůj celoživotní důchod, vytvoří si podle něj stálou spotřebu, kterou pak nemění 2)Člověk nereaguje na předvídatelné změny důchodu, protože tyto již předem zakalkuloval do své celoživotní spotřeby. 3)Dojde-li k nepředvídanému zvýšení důchodu, člověk zvýší spotřebu 4)Agregátní spotřeba země tak závisí také na věkové skladbě obyvatel Ekonomie Teorie životního cyklu a b c mládí produktivní věk stáří spotřeba důchod a – půjčka b – splacení půjčky a tvorba úspor c – rozpouštění úspor Ekonomie Teorie permanentního důchodu Komplikace: některé neočekávané změny důchodu na spotřebu působí a některé ne. Milton Friedman (1957): Theory of the Consumption Function §Rozlišení změn důchodů na přechodné a trvalé §Člověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, které považuje za trvalé. §Na ty změny důchodu, které jsou přechodné, spotřeba nereaguje (buď vůbec nebo jen velmi málo) §Přechodný přírůstek důchodu člověk raději celý uspoří jako rezervu pro budoucí možný pokles důchodu. §Důchod má tedy často dvě složky – permanentní a přechodnou §Spotřeba je pak funkcí důchodu permanentního Ekonomie Peníze Funkce: §Prostředek směny §Uchovatel hodnot §Účtovací jednotka Hlavní přínos peněz: Osvobození od barteru a nutnosti hledání oboustranné shody potřeb Typy peněz: §Komoditní §Nekomoditní Ekonomie Peníze - poptávka ≠ snaha být co nejvíce bohatý = snaha držet peníze namísto jiných aktiv. Determinuje ji volba jednotlivce o struktuře jeho bohatství. Peníze jsou aktivem §s nejvyšší likviditou §s nízkým rizikem §s nulovým výnosem Ekonomie Peníze - poptávka Transakční motiv §držba peněz za účelem provedení běžných transakcí §způsoben časovým nesouladem mezi peněžními příjmy a výdaji; §porovnávání (likvidita x výnos) Opatrnostní motiv §držba peněz z důvodu jejich nízkého rizika §porovnávání (riziko x výnos) Ekonomie Peníze - nabídka Centrální banka §veřejná instituce s monopolem na emisi peněz. §Jejím hlavním deklarovaným cílem je stabilita měny. Komerční banky §soukromé subjekty zabývající se finančním zprostředkováním. Tvorba peněz §centrální banka ovlivňuje nabídku peněz pomocí: a) operací na volném trhu ünákupy a prodeji cenných papíru ovlivňuje množství peněz (M1) v oběhu b) povinných minimálních rezerv üjejich změnou CB mění schopnost KB poskytovat nové úvěry a měnit tak (M1) Ekonomie Kvantitativní teorie peněz Změny cenové hladiny odpovídají změnám v peněžní zásobě. Rovnice směny M x V = P x YR (=YN) M……peněžní zásoba V……rychlost obratu M P…..cenová hladina YR…..reálný produkt P x YR…nominální produkt (YN) Rovnice směny je identita, která platí vždy a všude. Nevyplývá z ní automaticky, že M↑ → P↑ Ekonomie Banky a bankovní systém Banka §finanční instituce, která přijímá vklady a poskytuje úvěry Bankovní systém §souhrn všech bankovních institucí v dané zemi a uspořádání vztahů mezi nimi • Jednostupňový bankovní systém §jediná banka plní funkci centrální banky, komerční banky a investiční banky a prakticky řídí činnost ostatních bank Dvoustupňový bankovní systém §centrální banka je oddělena od obchodních bank Ekonomie Centrální banka Základní definiční znaky: §Emisní monopol na hotovostní peníze §Provádění měnové politiky §Regulace bankovního systému – Zásady činnosti centrálních bank §Nekonkuruje jiným bankám v obchodní činnosti §Je nezávislou institucí §Je bankou pro ostatní banky §Působí jako zúčtovací centrum pro ostatní banky §Monitoruje vývoj bankovního systému v zemi §Sleduje cíl zdravé měny Ekonomie Centrální banka Nástroje měnové politiky: §Nepřímé nástroje üOperace na volném trhu üDiskontní nástroje üKurzové intervence §Přímé nástroje üPravidla likvidity üPovinné vklady üLimity úvěrů bank üLimity úrokových sazeb §Přímé i nepřímé nástroje üPovinné minimální rezervy üDohody, výzvy, doporučení Ekonomie Ostatní banky §Obchodní banky §Investiční banky §Stavební spořitelny §Hypoteční banky §Speciální banky üČeskomoravská záruční a rozvojová banka üČeská exportní banka §Banky – podnikatelské subjekty §Hlavní funkce bank üFinanční zprostředkování üProvádění platebního styku üEmise bezhotovostních peněz üZprostředkování finančního investování – Ekonomie Finanční trh Finanční trh je souhrnem investičních instrumentů, institucí, postupů a vztahů, při nichž dochází k přelévání volných finančních zdrojů mezi přebytkovými a deficitními jednotkami na dobrovolném smluvním základě. • Účastníci finančního systému §Deficitní subjekty §Přebytkové subjekty §Finanční zprostředkovatelé §Orgány ochrany a regulace finančního trhu – Ekonomie Finanční trh Investiční nástroje üaktiva, která investorovi přináší nějaký nárok na budoucí příjem. Kritéria rozhodování §Výnos §Riziko §Likvidita • • Magický trojúhelník investování výnos likvidita riziko Ekonomie Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek dne!