Typografické názvosloví


Typografické názvosloví upravovala příslušná československá oborová norma. Přestože normy byly
zrušeny, terminologie se vžila a její základní znalost je stále nutná.



písmový znak

grafický záznam pro hlásku, slabiku, slovo, číslovku, interpunkční znaménko, hudební výraz,
matematický, chemický nebo jiný pojem


→ písmena, číslice, interpunkční a diakritická znaménka, symboly, malé grafické prvky


obraz písmového znaku

tvar písmového znaku psaný, kreslený, fotografovaný, tištěný nebo ražený


abeceda

sada písmen v ustáleném pořadí; obvykle se dělí na velkou abecedu a malou abecedu


diakritická (rozlišovací znaménka) znaménka = akcenty

písmo společně s diakritickým znaménkem vytváří akcentovaný znak


ligatura = slitek

spojení dvou nebo více písmen na jediném odlitku


kapitálky

písmena velké abecedy na střední výšku písma; používají se k vyznačování


interpunkční znaménka = rozdělovací znaménka

znaménka sloužící k členění vět a souvětí, popř. k naznačení přestávek, modulace atd. (. , ; ? !
„ “ ‚ ‘ » « – — … ( ) [ ] ’ )


kurzíva (kursiva, kurziva)

vyznačovací písmo s kresbou skloněnou doprava


verzálky = majuskule

písmena velké abecedy


minuskule (zkráceně „minusky“)

písmena malé abecedy


verzálkové (vysoké) číslice

číslice nakreslené na výšku verzálek, používají se nejčastěji


číslice minuskové (odvozené od původních rukopisných předloh) = skákavé

základní kresba je na střední výšku písma (číslice 1, 2, 0), číslice 6 a 8 přesahují nad tuto
výšku, číslice 3, 4, 5, 7 a 9 sestupují pod účaří.