Sociologie
' studium sociálního života, skupin a polečnosl
* předmětem je lidské chování, zkoumá člověka jakožto společenského tvora (vzájemné vzohy mezi jednotlivými oblastmi společenského íh/ota)
■ slovo pochází z latinského slova socius=dnihr 5odetas=5pc-le.čno5t; lono5=védn
- Široký záběr - od analýzy jednorázových Interakcí jednotlivců az pa zkoumáníglobálních společenských procesů
* vznik spojen se vznikem moderní společ. fprůmyslyvá revoluce) pFscítud ud tradiční společnosti k moderní
- zakladatEll August Comle r.       [Kurz pozitivní filozofie)
- má vztah k lllasofii, historii, ekonomii, psychologii, právu (zákony jako normy lidského chováni), politologie, antropologii...
Základní pojmy
• SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE
• Sociální mobilita       • kosmopolitismus
• KONSENSUS
• Habitus
• Racionalizace
• Legitimizace - Anomie
• Paradigma
• Sekularizace
• Deviace
• Stigma
• Altruismus
• Epistéma
• Sociální status
• Asimilace
• Sociální role
• Gender
• Etnometodologie x Pozitivismus
• Institucionalizace
• Sociální konstruktivismus
• Habitualizace
Sociologie
studium sociálního života, skupin a společností předmětem je lidské chování, zkoumá člověka jakožto společenského tvora (vzájemné vztahy mezi jednotlivými oblastmi společenského života) slovo pochází z latinského slova socius=druh, societas=společnost; logos=věda široký záběr - od analýzy jednorázových interakcí jednotlivců až po zkoumání globálních společenských procesů vznik spojen se vznikem moderní společ. (průmyslová revoluce) přechod od tradiční společnosti k moderní
zakladatel August Comte r. 1839 (Kurz pozitivní filozofie)
má vztah k filosofii, historii, ekonomii, psychologii, právu (zákony jako normy lidského chování), politologie, antropologii...
£6*
n.r.^l-..       —-r.
- ji *ii .h ľ-h   'j .IM i/-: s"~t-&:** i* *
nJiitHWJlLrrŕnHnWii-rair^ifcv
Sociolog
neaspiruje na pro to mělo být"), ale dokumentovat („ji je")
jde o nespekulati výzkumy, které pr procesům výcho\ sociální struktuře (socializace) oblastí zájmu • vý širších společ. so instituce, vnější p vzdělávání, sociál
Zaměření sociologie na:
• vztahy v malých i velkých skupinách
• sociální deviace (socio-patologické jevy)
• rodinu a přátele
• výchovu (socializaci)
• sociální stratifikaci (rozvrstvení ve společnosi
• sociální mobilitu
• sociální role, status a postavení
• stát, národ, menšiny
• kulturu
• Interakci (komunikaci)
• genderové rozdělení
• vznik moderního světa
Předpoklady vzniku
• Sociální (procesy industrializace, urbanizace, demokratizace)
• Kulturní (procesy materiálizace, sekularizace, emancipace, kulturní expanze, reformace)
• Teoretické (protestantství, matematika a přírodní vědy, utopismus, větší reflexe společnosti ve vědách obecně - právo, historie atd.)
Vývoj sociologie
1. protosociologie (Platón, Aristoteles, Moore, Hegel,..)
2. vznik sociologie
3. 40. léta 19. stol.-20. léta 20. stol. = období velkých jmen a teorií = klasické období
- např. Max Weber, Karl Marx, Emile Dürkheim, Vilfredo Pareto,
Georg Simmel, Herbert Spencer, - souvisí s Dozitivismem -
hledání objektivní pravdy
4. 20. léta 20. stol. - v USA, tzv. „sociologové vyšli do ulic", prováděli praktické výzkumy mezi lidmi - normální jevy i nenormální (=patologické) řeší se konkrétní případy
[nástup mikrosociologie)
- vznikali nové metodv (rozhovor. Dozorování.
5. 60. léta 20. stol.(po 2. WW) - sociologie se stale legitimní společ. vědou
- v otázkách návrat k počátkům
(hl.
makrosoc. problémy)
- strukturálně funkcionalistické koncepce (jak se ve společ. udržuje pořádek)-
např.
Talcott S. Parsons, R. K. Merton (text)
- konfliktualistická
Karl Marx
6. 70. léta 20. stol. - interpretativní sociologie (padadigma)
- zajímá, jak je vnímána lidmi (nejprve
člověk poté
společnost, předtím obráceně),
- každodennost
7. 80. léta 20. stol. - objektivistická, -např. George H. Mead, Herbert Blumer
Sociologie jako věda
* výsledky vědeckého procesu jsou neustále předmětem revize
* konfrontace s přírodními vědami (ověřitelnost, systematičnost)
* pozitivismus - předmětem jsou fakta = exaktnost, objektivita, zákonitost, nezpochybnitelnost
* E. Dürkheim (1858 - 1917)
- společnost je syntézou sui generis, je to něco víc než
pouhá suma jednotlivců
- sociologie se zabývá sociálními fakty, která
a) jsou vůči člověku vnější
b) vyvíjí na jedince tlak sociologismus - vysvětlování sociálních faktů jinými sociálními fakty - dal vzniknout funkcionalismu
* vychovaje výsostne sociální jev
• Max Weber (1864 - 1920) - sociální jednání je klíčem k pochopení sociální reality (kvalitativní metodologie) - zásada tzv. „nehodnotící sociologie" = zamezit proniknutí subjektivních soudů do vědeckých výpovědí
• sociální a sociologický problém
• Berger, P. (2003). Pozvání do sociologie. Brno
• SOCIÁLNÍ - jevy ve společnosti, které jsou problematické
• SOCIOLOGICKÉ - otázka není proč, ale jak (společnost funguje...)
Postmodernismus
• (konec 20. století) - přináší silný relativizující prvek;
• argumentace - hodnotových soudů se v principu nelze v sociální vědě zbavit, badatel samotný není schopen vystoupit mimo svou sociální pozici, která jeho pohled nutně zkresluje.
• skepse k vnímání pravdy jako neměnné autority
• jazyk je tvůrcem reality
• lidská mluva = sociální jednání, interakce s druhými => konstrukce reality
Diskurz
«• * y
verbalizované vědění, které je sdíleno *rš soubor jazykového jednání uvnitř promluvy, JjJ produkované aktérem pro nějakého recipierita v rámci specifického kontextu jazykové promluvy, které jsou korigovány pravidly určujícími co, kdy, kde a jak smíme/nesmíme říci v rámci určitého kontextu
vztah moci a vědění - pravda je jazykovou konstrukcí - mocenský boj
Pole diskursu v sociální I pedagogice I
• zkoumání předsudků (forma sociální reprezentace jedné I skupiny, kterou sdílejí členové jiné skupiny), stereotypu -I analýza konstruktů významu I
• mediální či politický diskurs (Vašát - Janov), analýza I internetových diskuzí I
• kritický přístup (kompetence) k běžně rozšířenému „vědění" I
• interpersonální rovina diskursu - vztahy mezi mluvčími I (př. učitel - žák), lokalizace sebe v daném diskursu I
• porušení společenských norem - důsledek odlišnosti I diskursivních kontextů I
• porozumění tomu, jak text (reklama, politická řeč...) dosáhneI efektu I
• jazyková kompetence - dosažená úroveň diskurzivní I způsobilosti     (viz. Bourdieu - Kulturní kapitál) I
• vnímání subjektivních konstrukcí světa skrze vlastní I interpretace        a kontext - empatie; multikulturní vzdělávání
Mediální reprezentace romské třídy
http://www.ceskatelevize.cz/ porady/lQ719503Q09-trida-8-
!50001/video/
Metodologie
Analýza textu - príklad
Úryvek č. 1: štáb České televize (1. díl)
1. České školství má problém.
2. Na našem území žije podle odhadů 150 až 300 tisíc Romů. -
3. Výhradně romské třídy nejsou povolené.
4. Přesto je Česko opakovaně kritizováno mezinárodními institucemi za nepřímou segregaci.
5. Vlivem ninulia ukuli luslí tu vznikají třídy, ve kterých převažují romské děti.
6. Jednou z nich je 8. A ze základní školy na náměstí 28. října v Brně.
7. 95 % tvoří romské děti a rozhodně to neisou andílci.
1      Genius loci - sociálně prostorové
vymrštění
Úryvek č. 6: štáb České televize (1. díl)
1. Škola stojí v blízkosti nechvalně známé oblasti Cejl,
2. kam se mnozí Brňané bojí po soumraku chodit.
3. Často se jí říká „DrnensKy tjronx".
4. KroDiémy s arogami, alkoholem, hazardem a prostitucí jsou tu patrné na každém kroku.
5. Není divu, že Lu několikrát denně zasahuje policie.
6. A pravo odtud pochází většina žáků 8. A.
7. Našli byste i lepší místo pro start do života.
• jsme v zajetí kategorií - "žena", "muslim", "anarchista"
• teorie rolí - sociální místo je utvářeno očekáváními ostatních
"svobodná matka" "manažerka" "důchodce"
• role mají vnitřní - internalizující aspekt, ztotožnění
• identita (považujeme za svou), ale ROLE je sociálně determinována
• pozor na vliv předsudků na sebepojetí člověka
„Profesor po svém jmenování se cítí být moudrým. Kazatel po určité době začne věřit tomu, o čem káže. Voják objeví v srdci bojové nadšení, když navlékne uniformu." (Berger, 2003, s. 102)
Interpretativní paradigma
• symbolický interakcionismus, etnometodologii nebo fenomenologickou sociologii
• výzkum „všedního dne" - každodennosti
• lidé jednají na základě významů, které jsou produktem jejich vzájemné interakce a které se mohou neustále měnit
• sociální realita je tvořena významy, které mají různou dobu trvání
• Sociologie sama přikládá určité významy a tím konstruuje
• T. Luckmann, P. Berger, E. Goffman, H. Garfinkel
Sociologie vědění
jako reakce na proaktivitu sociálního prostředí
zákl. kniha Sociální konstrukce reality (1999) zakladatel: Karl Mannheim (1893 -1947) stejně jako lidé jsou podmíněny myšlenky, systém myšlení a jednání v něm kriticky zhodnocuje legitimizaci sociální situace
myšlení v epistémé (Foucault), paradigmatu
Sociologie vědění klade otázky: Kdo to říká? Za jakých okolností? Co plyne pro ty, kdo to říkají?
Udržování společenského řádu
• souvisí s procesy institucionalizace
• každá opakovanná činnost nabádá člověka k habitualizaci - opakování vede ke konstituci vzorců, z nichž ritualizací vznikají typizace
text
Ideologie
• systém idejí, který vykládá svět tak, aby podpořil zájem určitých skupin, pro to používá určitou symboliku
• Mannheim - každá ideologie je vedena snahou o ovládnutí skutečnosti, nikoli o její poznání
• Funkcionální přístup k ideologii- nezkoumá pravdivost ideologie, ale její funkci a to jak tuto funkci naplňuje
• od ideologie se lze osvobodit pouze převzetím jiné ideologie
• hlavní funkcí je LEGITIMIZACE - interpretuje sociální realitu v duchu toho, aby ospravedlnila to, co skupina dělá ^^^^^H
• (komunismus, nacismus, ruská propaj^^H^H mediální masáž...) ^^ÉHM
Sociologie výchovy
• neaspiruje na produkci norem („jak by to mělo být"), ale chce sdělovat a dokumentovat („jak to je a proč tomu tak je")
• jde o nešpekulatívni a nenormativní výzkumy, které pomáhají porozumět procesům výchovy, vzdělávání, škole, sociální struktuře a jejich procesů (socializace)
• oblasti zájmu - výchova a vzděl. v širších společ. souvislostech, vzděl. instituce, vnější prostředí, efekty vzdělávání, socializace
Aktuálně zkoumaná témata:
1. rovnost vzdělávacích příležitostí sociální
stratifikace
Náš vzdělávací systém sociální
mobilita
reprodukce vzdělávacích nerovností
"Pokud budete soudit rybu podle její schopnosti šplhat na strom, tak bude celý život věřit tomu, že je hloupá." - Albert Einstein
Katrňák, T. Odsouzení k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: SLON, 2004.
Náš vzdělávací systém
"Pokud budete soudit rybu podle její schopnosti šplhat na strom, tak bude celý život věřit tomu, že je hloupá." - Albert Einstein
P. Bourdieu
* Sociální pole
• Posstruktura lista
*l* neustálý symbolický boj o pozici -❖ vlastní systém distribuce kapitálů
• Na čem je závislá pozice aktéra v sociálním poli?
-vlastnictví kapitálů (kulturní, ekonomický, sociální, symbolický = uznání)
• kapitál - vtělený, objektivizovaný, institucionalizovaný
P. Bourdieu - habitus
Habitus = soubor individuálních a individualizovaných dispozic (předpokladů), není plně vědomý
(vliv sociální struktury + role a jednání), situační, jde o způsob chování a myšlení
Literatura pro samostudium:
Bauman, Zygmunt. 1996. Myslet
sociologicky. Praha: SLON.
Berger, Peter, L. 2003. Pozvání do sociologie
Barrister & Principal.
Berger & Luckman. 1999. Sociální
konstrukce reality.
Keller, Jan. 1997. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
Giddens, Anthony. 1999. Sociologie. Praha: Argo
Disman, Miroslav. 2000. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Jandourek, Jan. 2003. Úvod do sociologie. Praha: Portál.
Pojmy k zapamatování: