Vylučovací soustava



Pojmy – vylučovací soustava
oExkrece – vylučování odpadních produktů tkáňového metabolismu z těla ven
o
oExkrety – tekuté odpadní látky
oExkrementy – tuhé odpadní látky
o
oSoučástí VS jsou i potní žlázy, plíce, tlusté střevo
o

Funkce ledvin
oExkreční = vylučovací
o
oOsmoregulační = regulace objemu vody a solí v těle (udržení homeostázy)
o
oHormonální

 Ledviny (renes)
oPárový orgán (žláza), tvar fazole, hladký povrch
o
oPravá ledvina uložena níže než levá – vzhledem k velikosti jater (ty jsou na pravé str.)
o
oUloženy po obou stranách páteře ve výši obratlů Th 12 až L 2-3 v retroperitoneálním prostoru
o
o
o

oVelikost je cca 12x6x3 cm,váha 130 – 170g
oLedviny připojeny mohutnými renálními žílami na DDŽ
oObaleny tukovým polštářem (mechanická ochrana)
oNa povrchu ledviny vazivové pouzdro (capsula fibrosa)
oLedvinná povázka (fascia renalis) – vak představující fixaci
oLedviny rostou u mužů do 35 let, u žen pouze do 20 let
o
o
o

oUpevněny úponem okruží příčného tračníku (mesocolon transversum)
oVnitřní okraj ledviny tvoří branka ledvinová (hilus renalis), kterou vstupují do ledviny krevní
cévy a nervy a vystupují močové cesty a mízní cévy
oLedvinu na svém místě udržuje kromě těchto fixačních aparátů i nitrobřišní tlak
oV případě náhlého snížení váhy či změn nitrobřišního tlaku se mobilita ledviny může zvýšit a může
sestoupit až do kyčelní jámy
o
o
o

oV hilech umístěny ledvinné pánvičky (pelvis renales) → navazují močovody (uretery), vyúsťující do
močového měchýře (vesica urinaria) a močovou trubicí (uretra) z těla ven
o
ozastavení činnosti ledvin vede během
o    3-5 dnů ke smrti

o
okůra ledviny (cortex renalis)  – vnější strana, světlejší, jemně zrnitá, korová vrstva. Vybíhá
ledvinovými sloupci mezi pyramidy dřeně. V kůře jsou umístěny začátky nefronů.
o
odřeň ledviny (medulla renalis)  – vnitřní strana, tmavší, žíhaná. Vytváří útvary = ledvinové
pyramidy (pyramides renales). Vrcholy pyramid se nazývají ledvinové bradavky (papillae renales) -
směřují do ledvinové zátoky (sinus renalis). Dřeň obsahuje dolní úseky nefronů a vývodné cesty,
které ústí na ledvinných papilách.
o
Řez ledvinou

Nefron
oZákladní jednotka ledviny
o
oU člověka je každá ledvina složena cca z 1 milionu nefronů
o
o

Nefron je tvořen:
océvní částí je cévní klubíčko tzv. glomerulus
o
oodvodní = tubulární částí je tzv. trubička, kanálek = tubulus

Glomerulus
oKlubíčko vlásečnic u slepého začátku ledvinných tubulů
o
oPřívodní klubíčková tepénka (arteriola glomerularis afferens) - silnější
o
oOdvodní klubíčková tepénka (arteriola glomerularis efferens)
o
o

oBowmanův váček – vnitřní strana naléhá na stěnu kapilár glomerulu a vnější strana pouzdra přechází
do stěny proximálního kanálku
o
oGlomerulus + Bowmanův váček = ledvinné (Malpighické) tělísko (filtrační jednotka kůry ledvin, ve
které se tvoří primární moč)
o
o

Hlavní funkce cévní části nefronu
ofiltruje se přetlakem primární moč (velmi podobná krevní plazmě)
o
oMnožství okolo 150 l/den
o
oNa definitivní moč (1,5l/24hod) se upravuje průchodem dalšími úseky nefronů

Tubulární část
oProximální kanálek (proximální tubulus)
oVychází z  Bowmanova váčku
o
oZpět se zde vstřebává asi 70% z celkového množství profiltrované primární moči a zadrží se látky
tělu potřebné
o
oSkládá se ze stočené části (pars cohorta), na ni navazuje přímá část (pars recta) směřující do
dřeně
o

oHenleova klička
ozpětně se zde vstřebává voda a koncentruje moč
o
otvar písmene U a tvoří sestupné a vzestupné raménko
o
oDistální kanálek (distální tubulus)
ozačíná jako přímá část (pars recta) a pokračuje jako stočená část (pars cohorta), zajišťuje zpětné
vstřebávání Na

Hlavní funkce tubulární části nefronu
oÚprava hl. tubulární resorpce tzn. přenos látek z tubulů do sítě vlásečnic umístěných kolem tubulů
o
oNávrat většiny látek z primární moči do krevní plazmy
o
oV systému kanálků se zpět vstřebává voda a v ní řada rozpuštěných látek (glukóza, nerostné látky,
aminokyseliny,  některé vitamíny)
o

otubulární sekrece - vylučují se z těla látky (např. penicilin, některé sulfonamidy), z látek
normálně přítomných v těle se touto sekrecí vylučují vodíkové ionty, K a kyselina močová


Močové cesty
oZačínají trubicovitými kalichy ledvinovými (calices renales), které se rozšiřují a spojují
v ledvinovou pánvičku (pelvis renalis) z níž vystupuje močovod (ureter), který pokračuje do
močového měchýře (vesica urinaria) a končí močovou trubicí (uretrou)

Ledvinová pánvička (pelvis renalis)
oútvar nálevkovitého tvaru který se zužuje a pokračuje v močovod


Močovod (ureter)
oPárová trubice dlouhá 25-30 cm, o průměru 4-7 mm. Sestupuje a vstupuje do močového měchýře
o
oPrůběh močovodu je protáhle esovitý se 3 vyznačenými ohyby
o
oNa močovodu jsou 3 fyziologické zúženiny přibližně v místech ohybů – zde může dojít k zadržení
ledvinových kaménků

Močový měchýř (vesica urinaria)
oPo stranách ústí močovody
o
oDutý orgán umístěn v malé pánvi za sponou stydkou a slouží ke shromažďování moči; tvar kulovitý
o
oFyziologická kapacita močového měchýře je 500-750 ml, ale nucení na močení  je již při 300 ml
o
oNaplněním močového měchýře je vyvolán vypuzovací reflex

oVyprazdňování močového měchýře ovládají  2 svěrače – vnitřní=hladká svalovina, vnější = příčně
pruhovaná svalovina


Močová trubice
oVypuzování moči je ovládáno třívrstevným svalem, měchýřovým vyprazdňovačem (m. destructor
vesicae).
o
oVyprazdňování je řízeno reflexně, a to z bederní části míchy po dosažení fyziologické kapacity.

oU žen kratší než u mužů
o
oŽ: 3-5 cm → častější záněty u žen
o
oM: 12-20 cm, prochází předstojnou žlázou

Metabolismus vody a solí
• vstřebávání, přesun látek z krve do tkání, vylučování, celá látková přeměna -> jen za pomoci
vody;
• nedostatek vody vede během pár dnů ke smrti;
• voda má největší podíl na těl. hmotnosti – dětství – 80 %, dospělost 60 %;
• 1/3 celkového množství vody je intracelulární;
• extracelulární voda je součástí mízy, krevní plazmy a tkáňového moku;
• organismus vodu přijímá (potrava, nápoje), menší část vzniká v těle při metabolismu živin;
• voda se vstřebává ve střevech, přechází do vrátnicové žíly, do jater a do oběhu;

• potřeba vody se mění s věkem;
• kojenec -> denní spotřeba odpovídá  15-20% těl. hm., větší ztráta je nebezpečná;
• dítě -> 10-15%, dospělý -> 2-4%;
• výměna vody je řízena nervově z hypotalamu, kt. je v těsném vztahu k hypofýze, zde vylučovaný
antidiuretický h. řídí v ledvinách zpětnou resorpci vody z primární moči;
• hormon kůry nadledvinek = aldosteron působí na hospodaření vody nepřímo -> zadržuje v těle
chlorid sodný;
• obsah solí v organismu se zvětší od narození -> 30-40krát = příjem > výdej;

SODÍK
• hlavní kationt mimobb. tekutin a spolu s draslíkem udržuje stálost reakce vnitřního prostředí
(pH);
• soli Na na sebe vážou vodu a s ionty K, Ca, Mg ovlivňuje Na svalovou dráždivost;
• strava obsahuje málo Na, proto se k ní přidává chlorid sodný (kuchyňská sůl);
• potřeba Na stoupá při práci v horku, při silném pocení, zvracení, průjmech;

DRASLÍK (K) A CHLÓR (Cl)
• K hlavním kationtem nitrobuněčné tekutiny, kde udržuje osmotický tlak;
• je nezbytný pro činnost srdce;
• zasahuje do metabolismu cukrů -> napomáhá ukládání glykogenu v játrech;
• potřeba K kryta stravou;
• metabolismus Na a K řízen z kůry nadledvinek;
• Cl je nejhojnější aniont mimobb. tekutin;
• podílí se na udržení osm. tl.;
• je součástí HCl v žaludeční šťávě;
• potřeba stoupá při zvracení a průjmech;
•
•
•

VÁPNÍK
• je z 99% uložen v nerozpustné formě v kostech a zubech;
• ionty vápníku v krevní plazmě -> k přeměně protrombinu v trombin (srážení krve);
• snižují nervosvalovou dráždivost -> při nedostatku se zvyšuje svalový tonus -> křeče;
• asi ½ přijatého Ca se nevstřebává -> musí být denně obsažen v potravě;
• metabolismus Ca je řízen parathormonem příštitných tělísek;
• z dalším min. látek jsou potřebné fosfor, hořčík, síra a stopové prvky (Fe, měď, jód, fluór,
kobalt, zinek, mangan, arzén, aj.)

Fosfor
•  nejvíce obsažen v kostech a zubech v podobě nerozpustných fosforečnanů;
• v organismu jsou důležité organické sloučeniny fosforu, makroergní fosfátové sloučeniny
(adenozintrifosfát, kreatinfosfát) -> po rozštěpení uvolňují velké množství energie;
• Mg je ve větším množství obsažen v kostech a ve svalech;
• Fe jako součást hemoglobinu a myoglobinu zabezpečuje přenášení kyslíku;
• ostatní Fe je v těle jako zásobní uloženo v játrech, slezině a kostní dřeni;

JÓD
• důležitý pro tvorbu h. štítné žlázy;
Organismus potřebuje řadu dalších anorganických látek -> zabezpečeny stravou;
Vitamíny ve vztahu k látkové přeměně
• jsou organické látky rostlinného původu;
• organismus je využívá k zajištění průběhu metabolických dějů;
• nejsou zdrojem energie ani neslouží jako stavební látky;
• hl. význam -> katalyzování (usměrňování) biochemických přeměn v bb (růst a obnova);
•

Karence – nedostatek vitamínů (poruchy metabolismu);
Avitaminóza – naprostý nedostatek vitamínů;
Hypovitaminóza – částečný nedostatek v.;
Hypervitaminóza – nadbytek vit.;
Neumírejme mladí – ledviny:
https://www.youtube.com/watch?v=7yYl9KBLS4w
Neumírejme mladí – kůže:
https://www.youtube.com/watch?v=yuA97bj0tTQ