Soustava kosterní · pevná opora těla · ochrana orgánů · pasivní hybný aparát · tvoří ji více než 200 kostí · tvořena tkáněmi nazývanými pojiva (základem je nerozlišená zákl. hmota, ve které jsou rozloženy buňky určitých vlastností) – vazivo, chrupavka, kost · tkáň = soubor buněk o stejné velikosti a tělesné funkci Stavba kosti Povrch kosti · na kloubních plochách ho kryje chrupavka · ostatní povrch kryje okostice = vazivová blána protkaná nervy a cévami, které vnikají do kostí, větví se do Haversových kanálků a zajišťují výživu a inervaci kostní tkáně · vnitřní vrstva okostice obsahuje kostitvorné buňky → vytváření kostní hmoty a růst kosti do tloušťky Vnitřní stavba kosti · u kostní tkáně jsou v zákl. hmotě osteocyty = kostní buňky · kostní tkáň může být uspořádána: - kost hutná (= kompaktní) – nejsou v ní mezery, kost. tkáň je seřazená do lamel (plášťové lamely, Haversovy lamely s cévami a nervy, vmezeřené lamely), vyskytuje se v dlouhých (středních) částech kostí - kost houbovitá (= spongiózní) – jsou v ní mezery, ve kterých je kostní dřeň – vznik krvinek, je červená, ale s věkem žloutne, protože se v ní ukládá tuk, houbovité kosti jsou kosti krátké nebo ploché (např. pánevní), pokud je výrazně namáhána → uspořádání do trámečků Vývoj a růst kostí · většina vzniká z chrupavky = kostnatění = osifikace · do chrupavčitého základu vnikají cévy a podél nich kostitvorné buňky (= osteoblasty) → vytvoří se jádro kostní tkáně (osifikační centrum) a kostnatění postupuje k okrajům kosti · střední část kosti = diafýza, konce kostí = epifýzy, mezi diafýzou a epifýzami jsou růstové epifyzární chrupavky – jejich činností roste kost do délky, okolo 20. roku věku kostnatějí a růst do délky se zastavuje · vlastnosti kostí jsou dány složením zákl. hmoty: - organické látky - anorganické látky – vápenaté a fosforečné soli (kosti se výrazně podílejí na hospodaření s těmito prvky) - záleží na poměrném zastoupení těchto látek → v mládí jsou kosti pružné a pevné (obsahují hodně org. l.), s věkem výrazně přibývá solí → kost je velmi tvrdá, ale křehká Spojení kostí · pevné – za pomocí jiné pojivové tkáně (vazivo, chrupavka) nebo druhotný srůst kostí · dotykem = pohyblivé spojení kloubem, kloub = spojení dvou nebo více kostí dotykem na styčných plochách: - jedna vypouklá = kloubní hlavice - druhá vydutá = kloubní jamka - styčné plochy jsou pokryté chrupavkou → nedochází ke tření - kloub je fixován vazivovým pouzdrem, aby kosti nevypadávaly - na vnitřní straně pouzdra je tkáň = synoviální vrstva, produkující kloubní maz = synovii – zmenšuje tření na styč. plochách, obsahuje živné látky pro chrupavku st. ploch → neubývá, zvyšuje pevné přilnutí kloubních ploch k sobě - klouby jednoduché (styk 2 kostí) - klouby složené (více kostí) – vyskytují se v nich chrup. destičky, vyrovnávající zakřivení styč. ploch, je jich méně, nejsložitější je kolenní kloub - klouby dělíme podle tvaru zakřivení styč. ploch: ʘ kulovité (ramenní k.) ʘ válcové (články prstů) ʘ kladkové – nejčastější ʘ elipsoidní, sedlové, tuhé - malé pohyby (obratle, oblast páteře) Kostra člověka · trupu · končetin · hlavy (lebka) http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000020-c32b3c4256/kostra2.jpg Kostra trupu Páteř · osa těla · kostěná poprvé u ryb · tvořena obratly: http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000019-60bdd63acb/Brustwirbel_oben.png - krční obratle – 7 obratlů – první dva mají odlišnou stavbu – nosič (= atlas) nemá vyvinuté obratlové tělo, tvořen dvěma oblouky, na jejichž horní straně jsou 2 kloubní jamky, do jeho kloubních plošek nasedá lebka, zajišťuje kývání hlavy a čepovec (= axis) také nemá obratlové tělo, směrem nahoru vybíhá zub čepovce, kolem kterého se otáčí atlas, díky spojení atlasu a čepovce můžeme otáčet hlavou, ostatní krční obratle mají vyvinuté nízké obratlové tělo a výrazný trnový výběžek (nejvýrazněji poslední 7. obratel) - hrudní obratle – 12 obratlů, nejvíce patrné obratlové tělo, příčné (postranní) výběžky s kloubními jamkami, na které se vážou žebra, šikmo dolů směřující ostrý trnový výběžek - bederní obratle - 5 obratlů, nejmohutnější a vysoká obr. těla, míšní kanál – mícha - křížová kost - * srůstem křížových obratlů (5), vpředu i vzadu má 4 páry otvorů – výstup míšních nervů, připojuje se k ní pletenec pánevní - kostrční kost – 4-5 obratlů, které zakrněly a srostly · páteř je 2x esovitě prohnutá · lordóza = prohnutí dopředu (krční a bederní) · kyfóza = prohnutí dozadu (hrudní a křížová) · skolióza = bočitost páteře, vychýlení páteře do strany · mezi těly obratlů jsou chrupavčité ploténky, které tlumí nárazy · nervy vystupují v otvorech mezi obratly, může dojít ke skřípnutí nervu → ochrnutí Hrudní koš · uzavírá dutinu hrudní, chrání plíce a srdce · dorzoventrální zploštění (ve směru záda-břicho) · hrudní kost – plochá, části: rukojeť (napojení kostí klíčních), tělo, mečovitý výběžek · žebra: - pravá žebra – 7 prvních párů, vpředu se upínají na hrudní kost, vzadu na obratel (na příčný výběžek) - nepravá žebra – 3 páry, vzadu se upínají na obratel, vpředu se chrupavčitě připojují na předchozí žebro - volná žebra – 2 páry, vzadu také připojeny na obratel, ale končí volně ve svalovině Kostra končetin Kostra horní končetiny · ke kostře trupu se připojuje pletencem (= několik kostí, které vytvoří kloubní jamku pro vlastní končetinu) · pletenec lopatkový – 2 kosti – klíční a lopatka · kosti horní končetiny: - kost pažní (ramenní) - kosti předloktí – loketní a vřetenní - ruka – kosti zápěstní (8), kosti záprstní (5), články prstů (14) Kostra dolní končetiny · pletenec pánevní – 2 kosti pánevní · pánev – mísovitý tvar, skládá se z párů: kosti kyčelní, kosti sedací a kosti stydké (vytvářejí sponu stydkou – chrapavčitá, spojuje kosti stydké) + kost křížová · stehenní kost – nejdelší a nejmohutnější kost v těle, krček kosti stehenní – zákl. hmota je velmi křehká → nebezpečí ve stáří, často se může zlomit → totální endoprotéza · kolenní kloub – spojení 4 kostí – nejsložitější, čéška – kost vsunutá do šlachy čtyřhlavého stehenního svalu · bércové kosti – holenní a lýtková, nepoměr v zakřivení styčných ploch kosti stehenní a kosti holenní vyrovnávají vsunuté destičky = menisky z vazivové chrupavky · noha – zanártní kosti (7), nártní kosti (5), články prstů (14), kostra nohy tvoří na vnitřní straně klenbu – při našlapování péruje a chrání nervy, cévy a svaly, není-li dostatečně vyvinuta → plochá noha Lebka · mozkovna > obličejová část · obličejová část: 2 kosti nosní, 2 kosti slzní, horní čelist – srostlá ze 2 kostí, 2 kosti lícní – vede od ní oblouk jařmový, 2 kosti patrové, kost radličná, dolní čelist – srostlá ze 2 kostí · do čelistí jsou pevně zasazené zuby = vklínění · zuby: incisivi – řezáky, canini – špičáky, premolares – třenové zuby, molares – stoličky · dolní čelist je připojena k čelisti horní složeným kloubem → pohyblivá · mozkovna: - spodina lební - kost týlní – má týlní otvor, prochází jím mícha, kost klínová, kost spánková, kost čichová - klenba lební - kost čelní – klenutá, 2 kosti temenní http://files.lidsketelo.webnode.cz/200000018-87e2688dcb/06.lebka.jpg · kosti jsou pevně spojené, srůstají bez jakékoliv tkáně · pevný srůst na mozkovně = šev: - věnčitý (korunový) – čelní + temenní kost - šípový – spojuje 2 kosti temenní - lambdový – týlní kost + okolní kosti - šupinový – spánková kost + okolní kosti · jazylka – kost tvaru rozevřeného písmene U, je zavěšená vazy na bodcovité výběžky kosti spánkové, je na ní zavěšen hrtan