8. Výtvarné postupy využitelné v rámci etopedie. 12. Výtvarné postupy využitelné při práci s dětmi s poruchami emocí a chování. Mgr. et Mgr. Bc. Lucie Hájková Etopedie • ethos (mrav) nebo éthos (zvyk) -> edukace zaměřená na úpravu chování a návyků • česká záležitost • emotional and behavioral disorders (special education) • dříve součástí psychopedie, 1969 oddělení a samostatnost oboru • „Etopedie je vědní disciplína speciální pedagogiky, která se zabývá edukací jedinců s poruchami v chování a s rizikem vývoje této poruchy.“ (Vojtová, 2010) Etopedie – teoretická východiska • WHO – biopsychosociální model nemoci • Helus – osobnostní pojetí dítěte (individualizace) • Kauffman – perspektivní přístup (poteciál dítěte) • Říčan – životní cesta dítěte (vývojové úkoly a rizika) Biopsychosociální model ve schématu WHO (WHO 2001 s. 4) • teorie nálepkování • teorie resilience (protektivní a rizikové faktory) Etopedie – přístupy v etopedii • 3R vs. 3P • restrikce, represe, resocializace • posilování, podpora, provázení Cílová skupina etopedie • děti bez výraznějších problémů v chování • děti v riziku poruch chování • děti s problémem v chování • děti s poruchou chování Děti bez výraznějších problémů v chování • prevence • inkluzivní trend Děti v riziku poruch chování • ohrožení nebo narušení socializačního procesu • rizika: osobnost, rodina, společnost, škola • osobnost: fyzická, psychopatická, emocionální, související s intelektem nebo sociálním deficitem • rodina: struktura, narušené rodinné prostředí, špatný rodičovský vzor a výchovný styl • společnost: životní podmínky, sociální normy, kulturní normy, diskriminace, katastrofy a konflikty, média • škola: kolektiv, školní prospěch, slabá vazba na školu, nevhodné kázeňské prostředky • problémy se nemusí projevit hned • důležitá resilience • nejistota v sociálních a edukačních situacích Dítě s problémem v chování • „…neumí přizpůsobit požadavkům svého okolí a svým chováním přestupuje akceptované normy třídy, školy, společnosti, popř. ustálené normy sociálního styku“ (Vojtová, 2010) • problém často výsledkem vnitřního konfliktu mezi povinností a vnitřní potřebou dítěte • špatné vyhodnocování situací, neadekvátní reakce • problémy krátkodobé, ale mohou se opakovat v souvislosti s určitou situací • dítě si problémy uvědomuje a situaci chce vyřešit • prevence, diagnostika, poradenství, intervence, rehabilitace, provázení tabulka opravená Znázornění rozdílů mezi problémem v chování a poruchou chování (Vojtová, 2003 in Vojtová, 2010, s. 109. Dítě s poruchou chování • dítě nevnímá své jednání jako špatné • nestydí se, nemá pocit viny • dlouhodobé problémy • situaci nezvládá ani škola, ani rodina -> speciálně pedagogická péče v pobytovém zařízení • kriminalita, útěky, zneužívání návykových látek, prostituce… Porucha chování • klasifikace? Medicínské, dimenzionální, pedagogické…. • dříve: sociální narušenost, mravní narušenost, sociálně patologické projevy…. Porucha chování podle Bowera (Vojtová, 2010) 5 charakteristik: • neschopnost učit se (pokud ji nemůžeme vysvětlit intelektovými, smyslovými nebo zdravotními problémy) • neschopnost navazovat uspokojivé sociální vztahy s vrstevníky a s učiteli • nepřiměřené chování a emotivní reakce v běžných podmínkách • celkový výrazný pocit neštěstí nebo deprese • tendence vyvolávat somatické symptomy jako je bolest, strach, a to ve spojení se školními problémy Vývoj poruchy chování podle Bowera (Vojtová, 2010) tabulka vývoj pch Definice Sdružení pro národní duševní zdraví a speciální vzdělávání (Vojtová, 2010) „Pojem porucha chování nebo emocí je výrazem pro postižení, kdy se chování a emocionální reakce žáka liší od odpovídajících věkových, kulturních nebo etnických norem a mají nepříznivý vliv na školní výkon, včetně jeho akademických, sociálních, předprofesních a osobnostních dovedností. Současně je toto postižení: a) něco víc, než přechodná víceméně předvídatelná reakce na stresující události z jeho prostředí; b) vyskytuje se současně nejméně ve dvou různých prostředích, z nichž alespoň jedno souvisí se školou c) přetrvává i přes individuální intervenci v rámci vzdělávacího programu (pokud se tým odborníků ve svém posudku neshodne na základě historie daného jedince, že intervence bude neúčinná). Poruchy emocí nebo chování mohou koexistovat i s jiným postižením. Tato kategorie může zahrnovat děti a mladistvé se schizofrenií, emocionálními poruchami, úzkostnými poruchami nebo jinými trvalými poruchami chování a jeho ovládání, jestliže mají celkový nebo částečný nepříznivý vliv na školní výkon.“ Edukační procesy v etopedii • prevence • intervence • resocializace/rehabilitace • provázení Zařízení • Školské poradenské pracoviště • pedagogicko psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, středisko výchovné péče • diagnostický ústav • dětský domov • dětský domov se školou • výchovný ústav Středisko výchovné péče • preventivně-výchovná péče • ambulantní forma, stacionář, internátní forma, pobyty • koedukovaná výchovná skupina různého věku • nerespektování autorit, problémy se školním kolektivem, šikana a zneužívání omamných a psychotropních látek a alkoholu Diagnostický ústav • podle věku, výchovné skupiny • standardní pobyt 2 měsíce • dobrovolné x nařízené pobyty • dobrovolné: cílem vyřešení problému a korekce chování, pak návrat domů • nařízené: cílem diagnostika a pak vhodné umístění dítěte do dalšího zařízení (případně domů) • IPROD Ústavní x ochranná výchova • do zletilosti, max. do 19 let ústavní: • dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy • sociální důvody, výchovné důvody ochranná: • speciální výchovná zařízení, speciální oddělení dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů • spáchání činu, za který je jinak uložen výjimečný trest Dětský domov • 3-18 let (26), bez výraznějších výchovných problémů • rodinné skupiny (max 8 dětí) • školy hlavního vzdělávacího proudu Dětský domov se školou • 3-18 let (26), poruchy chování a jiné diagnózy • rodinné skupiny (max 8 dětí) • škola přímo v zařízení, sociální a praktické znalosti Výchovný ústav • (12) 15-18 let (26), závažné poruchy chování nebo jiné diagnózy • rodinné skupiny (max 8 dětí) • škola přímo v zařízení, různé učební obory ke studiu Doporučená literatura: • Červenka, K. (2008). Není pasťák jako pasťák: Sociální konstrukce identity mládeže z tzv. preventivně výchovného zařízení. Retrieved from http://is.muni.cz/th/8596/fss_d/ • Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče (2., přeprac. a rozš. vyd). Praha: Portál. • Mühlpachr, P. Mechanizmy sociální prevence patologického chování. In: Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální (2. rozšířené a přepracované vydání). Brno: Paido. • Procházková, M. Ústavní a preventivně výchovná péče o děti a mládež s poruchami chování. In: Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální (2. rozšířené a přepracované vydání). Brno: Paido. Citováno jako Procházková, 2004a. • Procházková, M. Uvedení do etopedie. In: Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika: integrace školní a sociální (2. rozšířené a přepracované vydání). Brno: Paido. Citováno jako Procházková, 2004b. • Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál. • Šolcová, I. (2009). Vývoj resilience v dětství a dospělosti. Praha: Grada Publishing. • Vojtová, V. Edukace žáků s poruchami chování. In: Vítková, M. (2004). Integrativní školní (speciální) pedagogika: základy, teorie, praxe (Vyd. 2). Brno: MSD. Citováno jako Vojtová, 2004a. • Vojtová, V. (2004). Kapitoly z etopedie. Brno: Masarykova univerzita. Citováno jako Vojtová, 2004b. • Vojtová, V. (2008). Úvod do etopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido - edice pedagogické literatury. • Vojtová, V. (2010). Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: Masarykova univerzita. • Vojtová, V., Červenka, K. (2011). Umíme vnímat odlišné strategie dětí s poruchami chování? In: Perspektivy práce s delikventní mládeží (sborník příspěvků z konference). Brno: Tribun s.r.o. • Vojtová, V. Vyhledávání dětí s problémy v chování jako intervenční strategie 3P. In: Červenka, K., & Vojtová, V. (2013). Východiska pro speciálněpedagogické intervence v etopedii. Brno: Masarykova univerzita. • WHO (2001). The World Health Report 2001: Mental Health: new understanding, new hope. Geneva: World Health Organisation.