VÝCHOVA V RODINĚ Lucie Grůzová Požadavky na zápočet •Vypracování seminární práce na téma: •(vyberte si jedno téma nebo navrhněte své téma) • •Téma 1: Současné výchovné styly: Jaká je jejich funkčnost? •Téma 2: Komunikace v rodině: Co vše komunikace obsahuje? Jaké jsou důsledky efektivní a neefektivní komunikace v rodině pro další vývoj dítě? •Téma 3: Rodina: Proč je rodina stále důležitá? Jaké funkce dnes plní či neplní? • Zápočet •Kritéria pro hodnocení: •rozsah práce do 5 stran, •citace z doporučené literatury (nejméně ze 3 knih), •stylistická a gramatická správnost. • •Odevzdání práce do 12.5.2019 na e-mail: gruzova@ped.muni.cz • Rodina •= nejdůležitější soc. skupina a instituce, která je základním článkem soc. struktury a zákl. ekonomickou jednotkou • •Rodina jako systém •Prvky systému – lidé ve VZÁJEMNÝCH INTERAKCÍCH (ne lidé sami) •Chování každého jednotlivce ovlivňuje ostatní. •Systém má své subsystémy (děti, prarodiče...) = „porucha“ v jednom ovlivňuje celý systém •RODINA (mikrosystém) = •ŠIRŠÍ SPOLEČENSTVÍ (mezosystém) = •SPOLEČNOST (makrosystém) • • • • • • •V rámci rodiny se vytváří podsystémy (rodiče, matka+dcera, otec+děti, manželé, sourozenci) •Změny systému: •KONTINUÁLNÍ DISKONTINUÁLNÍ •(pozvolné – stárnutí) (události - rozvod) Společnost Širší rodina Rodina Sociální síť rodiny •Schopnost rodiny vychovávat děti a vyrovnávat se s těžkostmi je závislá na tom, jak je rodina napojena na své sociální okolí. • •Sociální síť rodiny = koalice rodin na sobě závislých, do níž se někdy počítají ještě nepříbuzní lidé (přátelé, známí) • •Obecně platí: duševní i tělesné zdraví je závislé na vazbách v rodině. Mnohé aspekty prosperity jsou závislé na vazbách v širší rodině. •„Systém musí být vůči svému prostředí ohraničen, aby se v něm nerozpustil.“ •(zvenči, ale také uvnitř – jasné hranice) •Nejasné hranice vedou k prolnutí a znečitelnění kompetencí (nediferencovaná masa rodinných já - Bowen) •„Zároveň musí s okolím komunikovat, aby nezanikl.“ •(komunikace má obsahový a vztahový aspekt) •„Systém se udržuje v ustáleném stavu pomocí zpětných vazeb.“ • •(Matoušek, 2003, s. 77) Struktura rodiny •Uplatňuje se v ní působení: -Otcovské -Mateřské -Sourozenecké -Prarodičovské -Širší rodinné (tety, strýčkové) • - • Rodina a vnější vztahy •Vytvoření na základě své koncepce sociální skutečnosti. Představa je propojena s místem, kde rodina žije. (bezpečí, co je žádoucí, možnosti) • •Ve své studii Reiss (in Matoušek) rozlišil 3 dimenze rodinného paradigmatu: •1) konfigurace – ukazuje nakolik rodina pojímá své prostředí jako předvídatelné, nakolik je schopna objevovat ve společnosti pravidelnosti vysvětlující podstatné události •2) koordinace – parametr vyjadřující, jak se rodina cítí být vnímaná svým sociálním prostředím. Jde o pojetí rodiny, její prestiž. • •3) uzavřenost – udává rovnováhu mezi otevřeností rodiny vůči novým zkušenostem a uchováváním rodinných tradic. • Socializace •Rodina jako první učitelka socializace •= celoživotní proces, v jehož průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti •(Mareš, Walterová, 2003) • •Dítě si prostřednictvím rodiny osvojuje společenské normy, morální návyky, postoje a vytváří si rysy své osobnosti. •(Mertin, Gillernová, 2010) • • • 2. Funkce rodiny (polyfunkčnost) •Výchovná (socializační) – poznávání mezilidských vztahů, formování „já“ dítěte; •Emocionální – uspokojování základních emocionálních potřeb (láska, bezpečí, …); •Ekonomická – materiální zabezpečení •Biologická – biologická reprodukce společnosti prostřednictvím rodiny •(Z hlediska vztahů ke společnosti je jednou z nejdůležitějších) • úkol •Zkuste se nyní vymyslet konkrétní prvky, které by měla zabezpečovat rodina pro funkční socializaci? Funkce rodiny k úspěšné socializaci (viz Helus) žvysoký stupeň soudržnosti a spolupráce v rodině, a to mezi všemi členy navzájem; žemočně pozitivní vztahy; žotevřenou, upřímnou a srozumitelnou komunikaci mezi všemi členy rodiny; žvzájemný respekt všech členů navzájem; žproměnlivou dělbu rolí, při které se respektuje zralost i zájmy jednotlivých členů rodiny; ždynamiku vztahů; žschopnost a dovednost rodiny překonávat zátěžové a konfliktní situace; žoporu rodiny v širším sociálním zázemí. Typy rodin podle funkčnosti • Funkční rodina - nenarušené, schopné zabezpečit dítěti dobrý vývoj a prosperitu • Problémová rodina - s výskytem poruch některých funkcí, které však vážněji neohrožují rodinný systém a vývoj dítěte v něm žDysfunkční rodina - s výskytem vážnějších poruch některých nebo všech rodinných funkcí, které bezprostředně ohrožují rodinu jako celek, a především vývoj dítěte ž Afunkční rodina - kdy poruchy jsou takového rozsahu a kvality, že rodina přestává plnit svůj základní účel. Dítěti závažným způsobem škodí, nebo dokonce ohrožuje jeho existenci. Řešením je umístění dítěte v náhradní rodinné výchově. •(Podle Dunovského) •Dunovský, •Höhne, S., Kuchařová, V., Paloncyová, J. (2016) Rodiny s dětmi v České republice -Sociodemografická struktura, finanční a materiální podmínky; Praha: VÚPSV. •Kraus, B., Poláčková, V. (2001) Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido. •DE SINGLY, F. (1999) Sociologie současné rodiny. Praha : Portál. Interakce •Vztahy v rodině jsou definovány pravidly. •(Kdo se má ke komu jak chovat.) •Pravidla se projevují v komunikačních stereotypech rodiny. •Výzkumy rodinných interakcí se zaměřují na tyto kategorie: •Jasnost •Téma (návaznost jednotlivých témat na sebe) •Svěřování (mluvčího i druhého, popř. odmítnutí) •Souhlas (jednoznačný, nejednoznačný) •Vzájemné vztahy (negativní, pozitivní, neutrální) Komunikace •Ovlivňuje sebehodnocení dítěte a tím i psychický stav, činnosti a formování osobnosti v určitých aspektech. •(Čáp) • •Respektující komunikace v knihách: •Respektovat a být respektován •Mluvit tak, aby nás děti poslouchaly LITERATURA: •ČÁP, J. Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha: ISV, 1996. •BEAN, R. Jak rozvíjet tvořivost dítěte. Praha: Portál, 1995. •DE SINGLY, F. Sociologie současné rodiny. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178-249-1 •DINKMEYER, D – McKAY, G. D. STEP: Efektivní výchova krok za krokem. Praha: Portál, 1996. •DOBSON, J. Výchova dětí. Brno: Nová naděje, 1995, s. 237. •HELUS, Z. Vyznat se v dětech. Praha: SPN, 1984. •HERZKA, H. S. Rozumíme svému dítěti? Praha: 1996. •KOMENSKÝ, J. A. Informatorium školy mateřské. Praha: SPN, 1958 •LEMAN, K. Sourozenecké konstelace. Praha: Portál, 1997. •MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha: Portál, 1994. •MATĚJČEK, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-325-3 •MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN, 1992. •MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986. •MATĚJČEK, Z. Škola rodičů. Praha : MAXDORF, 2000. ISBN 80-85912-29-5 •MATĚJČEK, Z. – DYTRYCH, Z. Děti, rodina a stres. Praha: 1994. •MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství, 1993. •MOŽNÝ, I. Rodina a společnost. Praha : Sociologické nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-86429-87-8 •ROGGE, J-U. děti potřebují hranice. Praha: Portál, 1996. •STŘELEC, S. a kol. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992. •SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. •ŠULOVÁ, L. Raný psychický vývoj dítěte. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0877-4 •ŠULOVÁ, L. Všechny příspěvky z Raabe. •YABLONSKY, L. Otcové a synové. Praha: Portál, 1995.