ROMANTISMUS Erika Tesárková – 443181 Ludmila Sáblíková – 458153 Historický vývoj romantismu —nastupuje na počátku 19. stol. v Anglii, poté se rozšiřuje do celé Evropy —rozvinul se v období mezi dvěma revolučními roky (1789 a 1848) - historický podtext francouzské revoluce a napoleonského pustošení —reakce na přemíru chladného rozumu – racionalismus, který škodí a nevede k vytváření rozumně uspořádané společnosti —útok proti klasicismu a racionalismu v osvícenství vyšel z literárních popudů Základní rysy romantismu —zavržení antického světa —středem zájmu – doba středověku —podtrhuje vše individuální, netypické —proti rozumu zdůrazňoval sílu lidských citů, kladl důraz na fantazii, spontánnost, originalitu —extrémní citové projevy, divokost, bizarnost, exotika —téma – střetávání sil přírody a sil člověka —řešení vztahu jednotlivce ke společnosti i jednotlivce (individua) a přírody Základní rysy romantismu —oproštění se od pravidel, porozumění řádu, jež byly v osvícenství základem civilizačních zvyků —důraz na svobodu a uvolnění tvůrčích sil jedince i celých společenství —projevil se zejména v literatuře, ale i ve výtvarném umění či hudbě —v architektuře docházelo k přebírání vzorů z minulých slohů — Inspirace romantismu —ve středověkých mýtech, legendách, hrdinských eposech a v přírodě —fascinace života nespoutaných, svobodných osob žijících v souladu s přírodou (např. divochů, cikánů, tuláků) —láska k pravdě —posedlost myšlenkou na smrt, vábila je noc, kterou považovali za předobraz smrti —byl fascinován přírodními živly (divoká rozervaná příroda, opuštěné hrady, noční krajina) —zaujetí přírodou odráželo lidské obavy, strach i naděje Literatura —uplatnění v poezii - opěvování přírody —v próze - láska jako osudový cit a vášeň způsobující duševní bolest (Utrpení mladeho Werthera – J.W.Goethe) —nádech pohádkovosti (bratři Grimmové) —zpracování hrdinských eposů (keltský bojovník Ossian, král Artuš, píseň o Nibelunzích) —základní tematické okruhy – romantismus se snažil nalézt pro jedince pocit bezpečí v rozbouřené době (láska a přátelství), obrat ke středověku, návrat k přírodě a dodržování jejich zákonů, hledání prostého nezkaženého člověka vyústilo v kult venkovského života — Představitelé literární tvorby — —hlavním tématem romantických děl – konflikt mezi člověkem-jedincem a společností, únik do nezkaženého světa minulosti nebo přírody, do exotiky nebo fantazie —např. Victor Hugo, Alexander Dumas, Alexej Sergejevič Puškin, Honoré de Balzac, E. A. Poe aj. —představitelé nesvobodných národů hledají příklon k národu a lidu, podněty lidové slovesnosti – např. K. J. Erben, J. K. Tyl —u nás vrcholem romantismu – K. H. Mácha, K. J. Erben, Božena Němcová —na Slovensku – Ľudovít Štúr a štúrovci —v Německu – bratři Schlegelové, Novalis, J. G. Herder — Malířství —nevšední tajuplné náměty ze středověkých dějin —snaha o zachycení sbližování se s přírodou - krajinomalba – vášeň v neklidných temných krajinách a lesích —divoká hornatá příroda, kterou hrozící bouře a světelné záře zahalovaly vzrušivou atmosférou —vyhrocování děje do maxima – dramatičnost, hra světla a stínu —největší důraz byl kladen na obsahovou stránku díla a dosažení efektu neklidu a dynamiky Malířství – Španělsko —Francisco de Goya —(1746 – 1828) 800px-Vicente_López_Portaña_-_el_pintor_Francisco_de_Goya.jpg 1280px-El_Tres_de_Mayo,_by_Francisco_de_Goya,_from_Prado_in_Google_Earth.jpg Popravy 3. května 1808 Do roku 1793 byly jeho umělecká i životní dráha prodchnuty optimismem. Pak ale kvůli válce a ohluchnutí trpěl. Duševní neklid ho vedl postupně až tzv. černým malbám. Malířství – Německo — Caspar David Friedrich (1774-1840) — — — — — — — — — — Žena před vycházejícím sluncem — — — — — — — — Staví do protikladu zanedbatelně malého člověka a vznešenou přírodu. Tím vyjadřuje tragický pocit života. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Gerhard_von_Kügelgen_portrait_of_Friedrich.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\woman-before-the-rising-sun-caspar-david-friedrich-1818-da18a321.jpg Malířství – Německo — — — — — — — — — Poutník nad mořem mlh — — Neusiluje o zachycení skutečnosti, ale o to, vyznat se krajinomalbou ze svých pocitů a přimět diváka, aby se zamyslel nad svou existencí. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\OKS384dc2_obraz.JPG Caspar David Friedrich (1774-1840) Malířství – Anglie —Joseph M. W. Turner /žousef terner/ ◦(1775-1851) ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ Rybáři na moři — — — — Ve svých dílech vyjadřoval bezmocnost člověka před ničivými silami přírody. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Joseph_Mallord_William_Turner_Self_Portrait_1799.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Joseph_Mallord_William_Turner_-_Fishermen_at_Sea_-_Google_Art_Project.jpg Malířství – Anglie —John Constable (1776-1837) — — — — — — — — — — Stonehenge — — — — Stejně jako Turner vypovídá o tom, jak člověk v dojetí před přírodou vnímá sebe sama. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\john-constable.jpg!Portrait.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stonehenge-1835.jpg!Large.jpg Malířství – Francie —Théodore Géricault /žeriko/ — (1791-1824) — — — — — — — — — — Derby v Epsomu — — — — Jeho obrazy jsou osobitou kronikou neštěstí, v níž se zrcadlí lidská agonie. Ke konci života zpodobňoval duševně choré. — Rád jezdil na koních, zemřel na následky pádu z koně. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\the-epsom-derby-1821.jpg!Large.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\225px-Horace_Vernet,_Jean-Louis-André-Théodore_Gericault,_probably_1822_or_1823,_1998.84,_ MET.jpg Malířství – Francie —Eugéne Delacroix /ežen delakrua/ — (1798-1863) — — — — — — — — — — — Alžírské ženy — — — — Největší francouzský romantický malíř. Jeho únik do exotických scenérií jej dovedl k výpovědím o boji za svobodu. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Félix_Nadar_1820-1910_portraits_Eugène_Delacroix.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stažený soubor.jpg Malířství – České země —Antonín Mánes (1798-1865) — — — — — — — — — — —Krajina s Kokořínem a Křivoklátem v bouři — — — — — V jeho tvorbě se projevují výrazné realistické prvky a snaha po vystižení atmosféry. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\CZE_NG.O_11475.jpeg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Antonín_Mánes_-_Autoportrét_1825.jpg Malířství – České země —Josef Navrátil (1798-1865) — — — — — — — — — — — Osamělá kaplička — — — — Klade důraz na vystižení snivé atmosféry horské přírody. — Jeho nástěnné malby zdobí dodnes různé objekty v Praze. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stažený soubor (1).jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\CZE_NG.O_13635.jpeg Architektura —napodobování středověkých slohů —největší obliba gotiky – novogotika (též pseudogotika, pseudo = nepravý) —tvorba nepůvodní, netvůrčí přejímání minulých slohů – nedostatek tvůrčích nápadů —prvky: tupé zakončení věží, nárožní věžičky (mnohoboké), zubaté cimbuří —vliv na koncepci přírodního krajinářského parku – skleníky, altány, rozhledny, umělé zříceniny a jeskyně —rozvoj městských parků (Centrální park v New Yorku, Boulogneský lesík v Paříži) Architektura – Anglie — — — — — — — — — — — — — — — — přestavba Westminsterského paláce (zničen požárem) D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\westminstersky-palac-a-big-ben-pohled-z-london-eye-w-369.jpg Architektura – České země —dostavba chrámu sv. Víta v Praze —dostavba Karlštejna —novogotická úprava zámku Hluboká, zámku Lednice a Orlík —úprava olomouckého dómu sv. Václava — — — — — — — zámek Hluboká Dóm sv. Václava v Olomouci — — — — — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\hluboka_trcka.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stažený soubor.jpg Architektura – České země — — — — — — — — — románská zřícenina Janova hradu D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Januv_hrad,_Lednice.JPG Architektura – České země — — — — — — — — — Minaret v Lednici — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\minaret01.jpg Sochařství —dlouho přetrvával vliv klasicismu (hladký povrch a pevný obrys) —používaly se reliéfní ozdoby z historických slohů —novinkou se stalo zobrazování zvířat – návrat k přírodě —převládala tvorba na zakázku – podléhala panujícímu vkusu —zadavateli zakázek byly veřejné instituce (stát, městské rady, soudní orgány) —vzniklo značné množství kamenných a bronzových soch (tzv. pomníková mánie) —v církevním prostředí se objevovala monumentální plastika —romantismus se prosadil zejména ve Francii —u nás jediný významný romantický sochař – Václav Levý, další činní sochaři – Josef a Emanuel Maxovi Sochařství – Francie — Francois Rude /rydú/ — (1784-1855) — — — — — — — — — — — —Reliéfy Odjezd dobrovolníků – Triumfální oblouk na náměstí Étoile v Paříži D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\La_Marseillaise_06-2012.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\250px-Paris_July_2011-30.jpg Sochařství – Francie — Antoine-Auguste Préault (1809-1879) — — — — — — — — — — Reliéf Vraždění (katedrála v Chartres) — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\killing.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Chartres_1.jpg Sochařství – Francie — Antoine Louis Barye /bari/ (1796-1875) — sochař zvířecích těl — — — — — Jaguár požírající zajíce — — — — Theseus a Minotaurus – nádvoří v pařížském Louvru — — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Theseus_Slaying_Minotaur_by_Barye.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Antoine-Louis_Barye_-_Jaguar_Devouring_a_Hare_-_Walters_27180_-_Profile.jpg Sochařství – České země — Václav Levý (1820-1870) — — — — — — — — — — — Pískovcové reliéfy Čertovy hlavy D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\1024px-Čertovy_hlavy1.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Jan_Vilímek_-_Václav_Levý.jpg Sochařství – České země — Václav Levý (1820-1870) — — — — — — — — — — — — Poškozené reliéfy postav před jeskyní Klácelka — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\1024px-Klácelka_-_Blaník.jpg Sochařství – České země — Josef Max (1804-1855) a Emanuel Max (1810-1901) — — — — — — — — — — Františkův pomník Sousoší sv. Františka Serafínského — (Smetanovo nábřeží V Praze) (Karlův most) — — — — — — — — — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Fountain-of-Francis-I-Emperor-Prague2011g.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\img_3781.jpg Zdroje —BELTON, R. (2004). Galerie světového malířství. Dobřejovice: Rebo. —HLAVAČKA, M. (2007). Dějepis pro gymnázia a střední školy. Praha: SPN. —KUDĚLKA, V. (1983). Malý labyrint literatury. Praha: Albatros. —ODEHNALOVÁ, A. (1997). Vybrané kapitoly z dějin kultury. Brno: Cerm. —SCHEJBAL, J., JUNGMANNOVÁ, M. (2002). Svět umění. Umělci, směry a slohy. Praha: Knižní klub. —https://cs.wikipedia.org —http://plant.ffa.vutbr.cz/~jiricek/prenos/marky/dejiny/kap_24.pdf —