Věra Otevřelová Martina Sýkorová Renesance = znovuzrození Počátek 15. st. Ve Florencii Návrat k řecko-latinské antice Víra v člověka ÒRenesance v Čechách proběhla zvláštním způsobem. Její první signály k nám přicházejí velmi brzy. Už ve 14. století na dvoře Jana Lucemburského a Karla IV. pobývají významní renesanční umělci Guillame de Machaut i Francesco Petrarca. ÒKonec století se ale stává dobou, kdy začíná vřít politická situace. Katolická církev je zmítaná problémy dvou papežů a ztrácí důvěru. Na druhé straně hromadí majetek a mnozí její představitelé svým chováním vyvolávají kritiku. V 15. století po smrti Jana Husa napětí vyvrcholilo a vypukly vleklé války. ÒVe válce mlčí múzy. U nás ztichly múzy renesanční. Umění se sice úplně neztratilo, ale získalo jinou podobu. Místo renesančního ducha získalo charakter reformační. ÒProtireformační snahy Habsburků, kteří se v roce 1526 dostali na český trůn a v polovině století pozvali do Čech jezuity, však stály proti myšlenkám renesance. K vyhrocení sporů došlo v bitvě na Bílé hoře a v třicetileté válce. Pak už byl u nás prostor jen pro baroko. Ò ÒDoba pozdní renesance ÒOdráží se v něm krize renesance ÒUsiloval o rafinovanost ÒOsamostatnily se jednotlivé obory malby (krajinomalba..) ÒPoužívají se zářivé barvy, nepřirozené náměty ÒKresba se stala samostatným oborem ÒZa otce manýrismu je pokládán Michelangelo Buonarotti Ò ÒPolyfonie (mnohohlasý zpěv) s nástroji ÒCírkevní hudba se stává pro křesťany příliš složitá ÒNástroje klávesové, dechové, loutna, viola Ò ÒV duchu těchto historických událostí se vyvíjela i česká hudba. 15. století je ve znamení husitských bojovných a náboženských písní. Dochovaly se v tzv. Jistebnickém kancionálu. Ò ÒNejznámější je píseň Ktož jsú boží bojovníci, vytříbená a úderná píseň, provázející „boží bojovníky“ nejen v husitských taženích ale i později, třeba ve válkách proti Turkům. Ò Òhttps://www.youtube.com/watch?v=elskCac9wSI Ò Ò ÒVýznamným autorem husitských písní byl kněz Jan Čapek. Texty písní v Jistebnickém kancionálu jsou nejčastěji překlady latinského chorálu do staročeštiny, menší část tvoří nově vytvořené zpěvy. Mešní obřady byly vedeny v češtině a věřící se na nich aktivně podíleli. ÒVe 2. polovině 15. století se zpěv při bohoslužbách utrakvistů (přijímali pod obojí způsobou) vrátil k latině, ve 2. polovině 16. století se objevuje další česká verze chorálu. Po pobělohorské rekatolizaci se obřady striktně vracejí k latině. ÒRepertoár českých duchovních písní se dochoval v několika kancionálech a graduálech ( bohoslužebných zpěvnících). Většina písní byla jednohlasá. Husité vícehlas pokládali za zbytečnou rozmařilost. Nazývali to „kratochvilným dyndováním a daremným uši lektáním“. Ò ÒJednohlasost pokračovala i v činnosti jednoty bratrské. To dokládají jejich zpěvníky – Kancionál šamotulský a Ivančický kancionál. Jejich vydání připravil Jan Blahoslav. Ten je i autorem první naší knížky o hudbě. Vyšla pod názvem Musica a obsahovala i přídavek o interpretaci písní. Ò ÒVyspělá polyfonie se u nás objevuje až v 2. polovině 16. století. Doba vlády Rudolfa II. přála umění a císař bydlel v Praze. To z města i království učinilo politické i kulturní centrum říše Ò ÒVysoké úrovně dosahovala díla skladatelů císařské kapely na Pražském hradě. Nejvýznamnějším byl Jacob Handl-Gallus, který ve stylu benátské školy komponoval mše, moteta a madrigaly. Kapelu vedl tehdy (zpráva je z roku 1594) Philippe de Monte a tvořilo ji 28 zpěváků, 7 instrumentalistů a 27 dvorních trubačů ÒVelmi cenná je tvorba českého šlechtice a humanisty Kryštofa Haranta z Polžic. Byl to mimořádně nadaný člověk s mnoha zájmy. Cestoval, pracoval v dvorských úřadech, zabýval se sportem a uměním. A také politikou. Skončil svůj život na popravišti na Staroměstském náměstí roku 1621. ÒNám se po něm dochovala pětihlasá Missa super Dolorosi martir, šestihlasé moteto, jedna čtyřhlasá píseň a několik torz. Tato díla prozrazují mimořádný talent a technickou dovednost Òhttps://www.youtube.com/watch?v=ywek7bZqQeU Òhttps://www.youtube.com/watch?v=Vn1ZjQykanM ÒRozvíjelo se ve třech druzích: Ò1) Kamenictví Ò2) Řezbářství Ò3) Kovolijectví + štuk ÒPrvní renesanční kamenická díla se uplatnila při dekoraci architektury ÒDílo: ÒOkna vladislavského sálu na pražském hradu ÒKašna na Staroměstském náměstí v Praze Ò( z mramoru ) ÒZámecké kazetové stropy Pardubice, Jindřichův Hradec Ò ÒDílo: ÒSousoší Venuše s delfínem – umístěno ve vrcholu fontány ve Valdštejnském zahradě v Praze Ò ÒItalští umělci k nám přinesli renesanční techniku štuku – uplatnila se při výzdobách interiéru ÒDílo: ÒInteriér Bučovického zámku – velké trojrozměrné postavy- vrcholné dílo středo-evropského štukatérství Ò Ò ÒAdrien de Vries ÒDílo: ÒBronzové sochy kašny ve Valdštejnské zahradě Ò ÒInspirace antickými a římskými stavbami (souměrnost, jednoduché geometrické tvary) ÒZačaly se používat cihly Ò Omítalo se štuky, mramorové obklady ÒSakrální stavby se objevovaly vzácně– církev byla v této době chudá, byly financovány od z prostředků městských a soukromých ÒKostel svatého Rocha na Hradčanech Ò Ò C:\Users\Lukáš\Desktop\Strahov_sv_Roch_od_JV_DSCN2076.JPG ÒJagellonská renesance – v tomto období se mísí s gotickými prvky ÒNejstarší prvky jsou na Moravě na portálech zámků v Moravské Třebové ÒNejstarší památka v Čechách jsou okna Vladislavského sálu (1493) autor: Benedikt Rejt ÒOkna Vladislavského sálu C:\Users\Lukáš\Desktop\2011-06-11-praha-by-RalfR-041.jpg ÒZa doby Habsburků ÒPrvní skutečně renesanční stavba – Královský letohrádek – považován za nejčistší renesanční stavbu C:\Users\Lukáš\Desktop\1280px-Pražský_hrad,_Letohrádek_královny_Anny_02.jpg ÒDalší renesanční stavby ÒLitomyšl, Telč, Český Krumlov – všechny na seznamu UNESCO ÒVelké Losiny, Opočno ÒRudolfínský manýrismus – přestavba hradu Karlštejn, Zbiroh, zámek v Pardubicích ÒDo 16. stol pozdí gotika à renesance ÒBohaté na formy a náměty, ovšem kvalita nižší ÒNástěnné malířství, sgrafito, portréty ÒDo křesťanských témat pronikla antická mytologie ÒObjevují se náměty z české historie Ò ÒZcela nový druh v Českých zemích ÒZdobeno sgrafitem, kresebnou technikou toskánského původu Ò ÒOmítková úprava používaná v největším rozkvětu Ò2 různobarevné vrstvy, vrchní se částečně odstraní C:\Users\Lukáš\Desktop\Renaissance_house.jpg ÒZámek Jana Šembery z Boskovic v Bučovicích C:\Users\Lukáš\Desktop\page_7.jpg ÒNejvýznamnější malíř – Mistr Litoměřického oltáře ÒObrazy pod vlivem italského a německého malířství Ò Ò Ò C:\Users\Lukáš\Desktop\CZE_NG.O_1587.jpeg ÒIluminované kancionály ÒLitoměřický kancionál Ò C:\Users\Lukáš\Desktop\g24.jpg Òhttps://www.youtube.com/watch?v=elskCac9wSI Òhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Jistebnick%C3%BD_kancion%C3%A1l Òhttps://www.stavskola.cz/vyukove-prezentace?view=download&link=granty%2Fvzdelavani-a-konkurencesch opnost%2Fict%2FPrezentace%2FArchitektura%2FRenesance+v+%C4%8Cech%C3%A1ch.pdf&listid=2 Òhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Man%C3%BDrismus Òhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Renesance Òhttp://www.maka.webzdarma.cz/statnice/e_e06 Òhttp://moodle2.gymcheb.cz/mod/page/view.php?id=6743 Òhttps://www.google.com/search?q=kancional&tbm=isch&source=lnms&sa=X&ved=0ahUKEwiD8ty0gMHhAhXZ8qYKH S1WCxIQ_AUIxQEoAQ&biw=1366&bih=654 Ò Ò