Umění staroorientálních států (Egypt, oblast Mezopotámie) Jitka Kašpárková & Barbora Mikovcová Starověký Egypt •Rozsáhlá oáza v povodí Nilu v délce 2000 km •Vývojová období: 1)Předdynastické – archaické (5300-2700 př. n. l.) 2)Stará říše (2700-2200 př. n. l.) 3)Střední říše (2200-1500 př. n. l.) 4)Nová říše (1500-1000 př. n. l.) •Vláda 30 dynastií faraonů •Víra v posmrtný život (potřeba mumifikace) Starověký Egypt: Předdynastické – archaické období •Období prvních dvou dynastií •Území děleno na dvě části: 1)Horní Egypt (na jihu) 2)Dolní Egypt (na severu) – podle toku Nilu - král Menes roku 3150 př. n. l. sjednotil obě území •Kult boha Usíra (pán mrtvých a posmrtného života) – faraonské hrobky budovány do země Starověký Egypt: Předdynastické – archaické období: památky •Palety (vápencové desky s reliéfy): stéla krále Uta, stéla krále Narmera Obr.: Narmerova paleta Obr.: Stéla krále Uta •Nůž ze slonové kosti (nalezený v Džebel-el Araku = Horní Egypt) Starověký Egypt: Stará říše •Hlavní město = Mennofer •Vládne III. dynastie – panovník Džosér •Náboženská reforma: ústup od uctívání boha Usíra, začátek uctívání boha slunce Réa změna v pohřební architektuře (hroby nad zemí) •Pohřební architektura – 2 typy staveb: 1) mastaby 2) pyramidy Starověký Egypt: Stará říše •Mastaby: -kamenné hrobky s obdélníkovým půdorysem a tvarem komolého jehlanu; určené zejména pro „vyšší“ úředníky Obr.: Šepseskafova mastaba v Sakkáře (99,6 x 74,4 m) Starověký Egypt: Stará říše •Pyramidy: -určené faraonům; jedná se o postupně nasazené a zmenšující se mastaby na sebe Obr.: Džosérova pyramida -lokalita: Sakkára -architektem Imhotep -výška 60 m -půdorys 107 x 116 m Starověký Egypt: Stará říše •Pyramidy v Gíze: -zleva Menkauréova, Raachefova a Cheopsova (= nejvyšší, měří 146 m) -před nimi se nachází tzv. pyramidy královen -v sousedství pyramid je několik dalších chrámů (sloužily na mumifikační obřady či uctívání faraona) Starověký Egypt: Stará říše •Na východ od pyramid v Gíze nalezneme Velkou sfingu -socha vytesaná z jednoho kusu kamene -ve tvaru ležícího lva s lidskou hlavou -20 m vysoká, 70 m dlouhá -pod tělem lvice je síť chodeb, které v minulosti vedly nejspíš k pyramidám -pravděpodobně se jedná o symbol krále Raacheva Starověký Egypt: Stará říše •Cenné památky egyptského sochařství: 1)Dvojportrét Menkauréa s manželkou -Menkaure byl panovníkem IV. dynastie -byl to syn faraona Raachefa Zdroj obrázku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Menkaure Starověký Egypt: Stará říše •Cenné památky egyptského sochařství: 2) Socha sedícího písaře -pochází z období IV. dynastie Zdroj obrázku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sed%C3%ADc%C3%AD_p%C3%ADsa%C5%99#/media/File:The_seated_scribe.jpg Starověký Egypt: Stará říše •Cenné památky egyptského sochařství: 3) Dvojportrét knížete Rahotepa a jeho paní Nofrety -pochází z období IV. dynastie -znázorňován vladařský a sebejistý postoj -nejstarší ženský portrét na světě -záměrné odlišné zbarvení kůže (muž = válečník, žena = paní v domácnosti/ve stínu) Zdroj obrázku: http://www.touregypt.net/featurestories/picture04072003.htm Starověký Egypt: Střední říše •Během vlády VI. dynastie dochází k pádu Staré říše •Politická stabilita nastává až za vlády XI. dynastie – panovníkem Mentuhotepem II. = vznik Střední říše •Hlavním městem se stal Wéset •Opět kult boha Usíra Starověký Egypt: Střední říše •Sochařství: -ovlivňováno kultem boha Usíra (sochy zahaleny smutkem) – lidé odcházejí do Usírovy posmrtné říše se všemi utrpeními, které v průběhu života zažili -vznikají kamenné náhrobky s reliéfní podobiznou zesnulého (oproti náhrobkům typickým pro Starou říši, kde reliéfy vystupovaly z pozadí, jsou tentokrát reliéfy vyhlubovány do stěny); zemřelý je obvykle zobrazen v sedě; kamenné náhrobky bývají umisťovány v předsíních hrobek -také vznikají makety služek a otroků – byly přikládány do hrobu pána, aby o něj bylo postaráno i v posmrtném životě Starověký Egypt: Střední říše •Malířství: -kolorované kresby na stěnách hrobek či ve slavnostních místnostech (cílem bylo vyprávět o egyptském světě, nikoliv však vyjadřovat emoce); typickým jevem byla strnulost a idealizace objektů -lidská postava: hlava a končetiny zachycovány z profilu, zatímco trup, ramena a oko zepředu -barvy neodpovídaly skutečnosti -malované ornamenty (výzdoba architektur) – geometrické tvary (kruh, meandr), rostlinné prvky (lotos, papyrus) -malby na papyrusové svitky Starověký Egypt: Střední říše •Malířství: 2 typy perspektivy: 1) pásová – umísťování osob a předmětů nad sebe 2) hieratická – velikost postav na obraze byla různá (odpovídala velikosti postavení ve společnosti) Obr. vlevo: Pásová perspektiva Obr. vpravo: Hieratická perspektiva Starověký Egypt •Písmo: -v roce 1799 byla objevena napoleonským vojskem v Rossetě deska s dvojjazyčným nápisem (řeckým a egyptským – hieroglyfy a démotické písmo); egyptské písmo rozluštil v roce 1822 francouzský učenec J. F. Champollion; díky tomu bylo pak možné zkoumat egyptskou kulturu více do hloubky -krom hieroglyfů (obrázkové písmo) měli písmo hieratické (kněžské) a démotické (lidové) – zjednodušené hieroglyfy -psalo se na kámen, sochy, papyrus, předměty (vázy) Starověký Egypt •Rossetská deska -kámen z masivního černého čediče -výška 118 cm, šířka 77 cm, váha 762 kg -pochází z roku 196 př. n. l. -horní část – egyptskými hieroglyfy -prostřední část – démotickým písmem -spodní část – řečtina Zdroj obrázku: cs.wikipedia.org/wiki/Rossetská_deska Starověký Egypt: Nová říše •kolem roku 1700 př. n. l. byl Dolní Egypt napaden semitskými kmeny, došlo ke zhroucení Střední říše •začíná období Nové říše – hlavním městem zůstává Wéset •známí panovníci: Ramses II., Hatšepsut, Amenhotep IV. a jeho manželka Nefertijti •kult boha slunce Réa, avšak přetrvává i kult Usíra (snaha zachovat tělo zesnulého) •změna v pohřební architektuře – faraonové XVIII. dynastie nestaví pyramidy, ale menší hroby ve skalních jeskyních (např. wésetská královská metropole zvaná Údolí králů) Starověký Egypt: Nová říše •Pohřební architektura: Údolí králů -pohřebiště králů 18. a 20. dynastie -většina hrobek vykradena -zachována pouze Tutanchamónova hrobka (objevena v roce 1922) -celkem známo 62 hrobů, z toho 38 hrobů není královských Zdroj obrázku: https://goldibis.com/udoli-kralu-2 Starověký Egypt: Nová říše •Pohřební architektura: -Panteony (chrámy zbožštěných faraonů) -místo konání pohřebního obřadu Obr.: Memnónovy kolosy - zřícenina královského chrámu Zdroj: https://egypt.afrikou.cz/egypt/memnonovy-kolosy.html Starověký Egypt: Nová říše •Architektura: -zachované chrámové komplexy Luxor (vlevo) a Karnak (vpravo) -kombinace kamene a dřeva Starověký Egypt: Nová říše •Sochařství: -pohřební masky v životní či nadživotní velikosti, do očí vsazovány drahé kameny -sochy umisťovány v blízkosti chrámů -trojrozměrné sochařství – zákon frontality (pohyb těla maximálně vpřed nebo vzad, nikoli ohnutí trupu) -výraz strnulý, vážný Starověký Egypt: Nová říše •Během vlády Amenhotepa IV. (Achnatona) dochází k převratu v egyptském umění: -nové náboženství (monoteistické) – žádné násilí, zlo, boje -hlavní město přesunuto do el-Amarny -nový způsob portrétu (obr.: Socha Achnatona) - oproštění od hranatého a atletického typu -ovšem po jeho smrti (vládl 16 let) hlavním městem opět Wéset a znovu kult boha Amona-Rea Zdroj: http://www.starovekyegypt.net/faraoni-nove-rise/amenhotep4-achnaton.php Starověký Egypt: Nová říše •Za vlády Amenhotepa IV. vznikla Umělecká škola el-amarnská: •Díla: polychromovaná hlava královny Nefertijti (obr. vlevo), nedokončený portrét Nefertijti z růžového křemence, stéla Milenci v zahradě (obr. vpravo) Starověký Egypt: Nová říše •Egyptské umělecké řemeslo: -Egypťané byli výbornými kameníky (vytvářeli vázy, náhrobky, sarkofágy, plastiky různých rozměrů) -hrnčířský kruh byl pro ně známý již v 3. tisíciletí př. n. l. -zpracování dřeva – výroba dřevěného nábytku a drobnějších předmětů -od 1600 př. n. l. - používání skla (nicméně neznali techniku foukání skla) -textil – plátěné obaly pro balení mumií -zpracování kůže, košíkářství, pletení rohoží, zpracovávání kovů (měď, bronz, železo) Starověký Egypt: Nová říše •Hudba: -zejména při slavnostech -hudební nástroje: harfa (obvykle 21 strun), flétna (z rákosu), citera, loutna, buben, destičky na tleskání -pohřební koncerty: naříkání pěvců do rytmu, doprovod dvojitého klarinetu a flétny Mezopotámie Význam: “meziříčí” - oblast mezi řekami Eufrat a Tigris Dělení na jednotlivá období: 1)Předhistorické období (4. tis. př. n. l.) 2)Sumerská a Akkadská Babylónie (přelom 4. a 3. tis. př. n. l.) 3)Semitská říše 4)Chetitská říše (19. - 13. stol. př. n. l.) 5)Asyrská říše (12. - 7. stol. př. n. l.) 6)Novobabylónská říše (625 - 539 př. n. l.) Mezopotámie Stručná charakteristika umění Omezené možnosti sochařské práce (vzácnost kamene) Hlavní stavební materiál: hlína - cihly sušené na slunci Města byla chráněna zdivem, měla kanalizaci a vodovod Paláce vládců - reprezentační komplexy budov s nádvořími, chrámy stály na vysoké podezdívce (Babylonský chrám = jeden z tzv. sedmi divů světa) Sochařské a malířské umění = oslava vládců; panovala představa, že živého člověka může nahradit jeho obraz (duchovnost - zvětšené oči) Reliéfy - v kovu, kameni, hlíně (barevně glazované obkladačky) Mezopotámie Předhistorické období Středisko Súsy -založ. asi kolem 4000 př. n. l. -keramika (nádoby, černá výzdoba) Obr.: talíř a pohár pocházející ze 4. tis. př. n.l., nalezený na území střediska Súsy Mezopotámie Sumerská a Akkadská Babylónie Město Uru (Tell al-Ubajd - oblast zřícenin města Uru, archeologická náleziště) -věžovité stupňovité chrámy, hroby -realistické zvířecí a rostlinné motivy, mozaiky v perleti, reliéfy Lagaš (Tell el-Hiba) - sumerský městský stát na jihu Mezopotámie -socha krále Gudey (realismus, idealismus) 4. tis. př. n. l. - vpád semitských Akkadů do severní Mezopotámie pol. 3. tis. př. n. l. - akkadský Sargon I. vytvořil v Mezopotámii velkou říši (= pomalý zánik Sumerů) Obr. vlevo nahoře: socha krále Gudey (dnes vystavena v Metropolitním muzeu, New York) Obr. vpravo nahoře: První známé vyobrazení kola - fragment nalezený na území Uru Obr. vpravo dole: Lagašský král v čele vojska, nalezeno na území Lagaše Mezopotámie Semitská říše Hlavní město Babylón (odtud název Babylónská říše) Výtvarné umění vývojově ustrnulo Obr.: Horní část reliéfu stély s vepsaným Chamurapiho zákoníkem Mezopotámie Chetitská říše Úpadek babylónské kultury způsobený vpádem Chetitů, kteří přejímali mnoho z původní kultury Chetitská říše se rozléhala na severo- západě území Mezopotámie, hlavní město: Chattaušaši Obr.: “Lví brána” v Chattaušaši Mezopotámie Asyrská říše Asyrové = dědici a pokračovatelé babylónské kultury, ozmach výtvarného umění Mohutné paláce obkládané reliéfy: -Sargonův palác v Chorsábádu - nejzachovalejší, průčelí členěno věžemi, mezi nimi tři brány, střední z nich s postavou Gilgameše nesoucího lva; Chorsábád = hl. město Asýrie za Sargonovy vlády -Aššurbanipalův palác - v hlavním městě Asýrie Ninive Obr. vlevo: Aššurbanipal na lovu, reliéf z paláce v Ninive Obr. vpravo: “šédu” - v sumersko-akkadské mytologii býk s lidskou hlavou, reliéfy nalezené v Chorsábádu v 19. století Mezopotámie Novobabylónská říše Po rozpadu Asyrské říše a pádu Ninive se hlavní metropolí Přední Asie stává Babylón - chrám Nabukadnesarův Město Uruk - nejstarší zbytky monumentálních budov v Mezopotámii zikkuraty = velkolepé jehlanovité stavby, stupňovité, vysoké až několik desítek metrů (proslulá Babylonská věž neboli Mardukův zikkurat) Ištařina brána v Babylonu - obložena modrými kachlemi, postavena kolem r. 575 př. n. l. Obr. vlevo: Ištařina brána v Babylonu (kopie) Obr. vpravo: zikkurat Choga Zanbil z 13. století př. n. l. poblíž střediska Súsy Mezopotámie Náboženství Existovaly stovky různých božstev různých kultur, které se prolínaly a opakovaly, náboženství byla polyteistická Zpočátku patřili kněží k vládnoucím vrstvám, s nástupem krále byla jejich moc omezena, stále jsou ale mezi důležitými osobami Kněží sídlili v chrámech - zikkuratech Někteří bohové: An (bůh nebe), Ištar (bohyně života), Enlil (bůh země a osudu), Enki (bůh vody a moudrosti) aj. Mezopotámie Písmo Mezopotámci věřili, že písmo vytvořil bůh (Enki) Za účely účetnictví v zemědělství se na hliněné nevypálené nádoby na obilí razily znaky, obrazce; psalo na zasychající hliněné destičky rákosovým nástrojem Aby šly znaky zapsat rychle, než hlína zaschne, písmo se zjednodušilo na tvar “klínů”, vzniklo tak tzv. klínové písmo Zajímavostí je, že klínové písmo rozluštil český orientalista Prof. Dr. Bedřich Hrozný (mj. roz- luštil také hieroglyfické písmo a krétské písmo) Mezopotámie Literatura Kromě úřednictví vzniká se vznikem písma i náboženská, zábavná i naučná (vědecká) literatura, nejčastěji básně a texty oslavující bohy, panovníky, úrodu, vznikaly tzv. hymny doprovázené na hudební nástroje, v době válek pak vznikaly nářky nad zničenými městy Nejznámnějšími dochovanými spisy jsou báje, pověsti a eposy (Epos o Gilgamešovi, Epos o Etanovi) Obr.: tabulka s částí zápisu Eposu o Gilgamešovi Mezopotámie Sochařství Nejčastější materiál: hlína (byl jí dostatek) Jen výjimečně se používal kámen nebo kov Plastiky, glazované kachle s reliéfy na vnější výzdobu (viz Ištařina brána) Zdroje: •http://egyptologie.cz •https://udalosti.signaly.cz/1307/stela-z-ar-rasidu-rosettska •https://www.dejepis.com/ucebnice/mezopotamie •http://artmuseum.cz •ODEHNALOVÁ, Alena: Vybrané kapitoly z dějin kultury: [od pravěku do konce 19. století]. Brno: CERM akademické nakladatelství, 1997. ISBN 80-7204-058-8. •KECOVÁ, Magdalena: Dějiny umění (Výtvarné umění od pravěku po současnost). Ostrava: Ateliér Milata, 1995.