STRES
PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D.
a.mikotova@post.jamu.cz
CO JE TO STRES
¢  stres - z latinského stringo, stringere,
strinxi = utahovat, stahovat, zadrhovat
¢  Cítit se napjatě;
mít pocit, že mi napětím „prasknou nervy“
¢  Život = neustálá nutnost adaptace na měnící se
podmínky. Neustálé znovuobnovování rovnováhy mezi
jedincem a prostředím.
¢  Klasická definice: Stres je stav organismu, který
není s to vyrovnat se se zátěží v rámci své
rovnováhy.
¢  Autor pojmu: lékař maďarského původu Hans Selye
(čti „šeje“), 30. – 40. léta 20. stol.
DISTRES A EUSTRES
Podle toho, jak stres působí na člověka, rozlišujeme:
¢  Distres - negativně působící stres. Používá se pro
nejméně příznivé stresové situace; dlouhodobou,
škodlivou zátěž a obecně pro situace, které přestáváme
zvládat: cítíme se přetíženi, ztrácíme jistotu a nadhled.
¢  Eustres - kladně působící stres. Např.:
rozechvění při očekávání příjemné události; překonávání
překážek; sport; sledování napínavého filmu…Tj. tehdy,
když máme situaci pod kontrolou.
DISTRES A EUSTRES
¢  Určitý stupeň zátěže je nezbytný, protože otužuje náš
organismus a pomáhá jeho rozvoji. „Osobnost se může
formovat jen ve výhni stresu“ (Selye)
REAKCE NA STRES
Srdce bije rychleji;
zrychluje se dech
Krev opouští
trávící ústrojí a
kůži a kumuluje
se ve svalech
Do krve se uvolňuje
cholesterol jako zdroj
energie
Krev houstne, aby
v případě zranění
došlo k menším
ztrátám
Zostřují se smysly:
rozšiřují se zornice,
zostřuje sluch,
zlepšuje hmat...
BIOLOGICKÁ REAKCE NA STRES - GAS
Souhrn změn v celém organismu se označil H. Selye jako
obecný adaptační syndrom (General Adaptation
Syndrome; GAS).
GAS má tři fáze:
1.  Alarmová (poplachová) reakce
První odpověď těla na stresor. Zahrnuje fázi šoku, kdy je
snížená odolnost organismu a fázi pošokovou, kdy začínají
působit obranné mechanismy.
Aktivuje se autonomní nervový systém. Probíhá řada
metabolických změn (větší přívod krve do mozku, srdce a
kosternímu svalstvu) a obecné příznaky (bolest hlavy,
horečka, únava, nechutenství...)
BIOLOGICKÁ REAKCE NA STRES - GAS
2.  Stadium rezistence (odpor nebo přizpůsobení se)
Fáze vrcholného adaptačního úsilí organismu. Organismus
se vyrovnává s důsledky zátěže. Mizí příznaky z 1. fáze.
3.  Stadium vyčerpání
Přizpůsobení již není možné, adaptační schopnosti
organismu selhávají. Objevují se mnohé fyziologické
dysfunkce z 1. fáze. Stadium může končit až smrtí.
GAS - ZHODNOCENÍ
¢  Selye jako první přesněji popsal, co se děje v
organismu, který je ve stresu.
¢  Kritika GAS: jde o medicínský přístup ke stresu, navíc
vycházející z výzkumu na zvířatech. Opomíjí lidskou
psychiku.
¢  Tento nedostatek překonal Lazarus (viz dále).
REAKCE NA STRES
¢  Reakce na stres, probíhající uvnitř organismu, mají při
různých stresech u všech lidí do jisté míry stejný
základní charakter (GAS), ale vnější projevy mohou
být velmi odlišné.
REAKCE NA STRES
Fyziologické příznaky:
¢  bušení srdce
¢  bolest a sevření za hrudní kostí
¢  nechutenství
¢  křečovité bolesti v dolní části břicha, průjem
¢  časté nucení k močení
¢  sexuální impotence či nedostatek sexuální touhy
¢  změny v menstruačním cyklu
¢  svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, bolesti
v těchto částech těla
¢  úporné bolesti hlavy či migréna
REAKCE NA STRES
Emocionální příznaky:
¢  rychlé změny nálady
¢  nadměrné trápení se s věcmi, které nejsou tak důležité
¢  neschopnost projevit sympatizování s druhými lidmi
¢  nadměrné starosti o zdravotní stav a fyzický vzhled
¢  nadměrné snění a omezení kontaktu s druhými
¢  zvýšená podrážděnost, popudlivost a úzkostnost
REAKCE NA STRES
Projevy v chování:
¢  nerozhodnost a nerozumné nářky
¢  zvýšená osobní nehodovost
¢  zhoršená kvalita práce
¢  snížené množství vykonané práce, snaha vyhnout se
úkolům, výmluvy až podvádění
¢  zvýšená konzumace cigaret, alkoholu; větší závislost na
drogách, zvýšená spotřeba léků na spaní či uklidnění
¢  přejídání
¢  problémy s usínáním a pozdní vstávání s pocitem velké
únavy
PROTO...
¢  Učme se naslouchat svému tělu.
¢  Jak? Věnujme mu čas a pozornost:
—  Pravidelně kontrolujme svůj zdravotní stav
—  Vychutnejme si kvalitní (ne rychlý) jídelníček
—  Nezapomínejme na pohyb
—  Neupírejme si spánek
—  Relaxujme (u čehokoliv, co je nám milé a
příjemné)
VZNIK STRESU
¢  Stresory = činitele způsobující stres.
¢  Existuje mnoho způsobů, jak je dělit do skupin:
¢  Např. fyzikální (změny tlaku vzduchu, viry, bakterie,
nehody, drogy...) a emocionální (úzkostnost,
zármutek, obavy, strach...).
¢  Příklady stresorů:
hlad, žízeň, agrese či manipulace druhých lidí, nedostatek
času, pocit osamění…
VZNIK STRESU
¢  Velké interindividuální rozdíly v působení stresorů:
Některé stresory působí na všechny lidi, jiné jen na
určité osoby.
¢  Různí lidé navíc reagují na tentýž podnět odlišně.
¢  Proč…?
LAZARUSOVA TEORIE STRESU
¢  Americký psycholog Richard S. Lazarus:
Psychologický přístup ke stresu: výzkum s lidmi, ne se
zvířaty.
¢  Stres nemůže být vymezen objektivně: rozhodující je
způsob, jak situaci ohodnotíme. Stres prožíváme až v
okamžiku, kdy situaci subjektivně ohodnotíme jako
přesahující naše osobní adaptační zdroje.
¢  Člověk podle Lazaruse reaguje na ohrožení jako na
ohrožení tehdy, když ho za ohrožení považuje.
¢  Lazarus tak mezi emoce a chování vřadil navíc
kognitivní procesy (kognitivní ohodnocení)
LAZARUSOVA TEORIE STRESU
¢  Fáze ohodnocení situace:
1.  Primární ohodnocení: Jsem v nesnázích? Ohrožuje mě
daný podnět?
Zvažování významu určité události vzhledem k tomu, jak
moc mě ohrožuje.
2.  Sekundární ohodnocení: Zvládnu to? Jak?
Týká se možností, které ohrožený má k dispozici k tomu, aby
situaci zvládl.
Zhodnocení nejen toho, co mám, ale i jak je to účinné. Např.
schopnosti a dovednosti daného člověka, zdroje sociální
opory, pomoc odborníků…
LAZARUSOVA TEORIE STRESU
¢  Ohodnocení není jednorázový proces.
¢  Situace se vyvíjí, je potřeba ji opakovaně
přehodnocovat
MODERNÍ POJETÍ STRESU
¢  Stres je vnitřní stav člověka, který je buď něčím
přímo ohrožován, nebo takové ohrožení očekává
a přitom se domnívá, že jeho obrana proti
nepříznivým vlivům není dostatečně silná.
¢  Při vzniku stresu je klíčová:
1.  subjektivní interpretace - jak JÁ daný stresor
vnímám
2.  moje odolnost vůči stresu.
1. SUBJEKTIVNÍ INTERPRETACE
STRESORŮ
1. SUBJEKTIVNÍ INTERPRETACE
STRESORŮ
¢  Jaké životní události byste označili za velmi stresující?
HOLMES A RAHE: INVENTÁŘ
ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ (ZKRÁCENO)
Životní událost Body
Úmrtí partnera 100
Rozvod 73
Uvěznění 63
Úmrtí blízkého člena rodiny 63
Úraz nebo vážné zranění 53
Sňatek 50
Ztráta zaměstnání 47
Narození dítěte 39
Změna finančního stavu 38
Změna odpovědnosti v zaměstnání 29
Problémy a konflikty s nadřízeným 23
Změna pracovní doby či podmínek 20
HOLMES A RAHE: INVENTÁŘ
ŽIVOTNÍCH UDÁLOSTÍ (UKÁZKA)
¢  Pozor: inventář je pouze orientační. Vždy nutno
brát zřetel na interindividuální rozdíly
1. SUBJEKTIVNÍ INTERPRETACE
STRESORŮ
¢  Každodenně se setkáváme s různými životními
událostmi:
1.  daily hassles (každodenní potíže) – mírně stresující
životní události, které když se nasbírají, mohou nás
„položit na záda“ (tj. mají kumulativní efekt)
2.  daily uplifts (každodenní malé radosti) – menší
pozitivní životní situace, které mohou posílit naše
psychické zdraví (tj. mají protektivní vliv), pokud si
jich dokážeme všímat
FLOW-LÍSTEK (VYUŽITÍ PROTEKTIVNÍHO
VLIVU DAILY UPLIFTS)
¢  Každý den si poznamenám 3 pozitivní věci, které se mi
přihodily. Zároveň každý den ohodnotím na stupnici
1-10, jak jsem byla v daný den spokojená.
¢  Systematické zvyšování orientace na to pozitivní
I. II. III. 1-10
1. 3. 2016
2. 3. 2016
3. 3. 2016
…
2. ODOLNOST – STRESOVÁ TOLERANCE
¢  Je rozmezí, ve kterém daný člověk bez obtíží zvládá
všechny požadavky.
¢  Je dána zejména:
vrozenými vlastnostmi
věkem
konkrétními zkušenostmi se stresem
výchovou rodičů
aktuálním stavem organismu…
¢  Hranice naší odolnosti jsou proměnlivé.
JAK UPEVŇOVAT ODOLNOST VŮČI STRESU
Nejvhodnější je sebedůvěra pramenící z fyzicky i duševně
vyváženého života. Je potřeba pečovat o své fyzické i
psychické zdraví, proto se doporučuje:
¡  Kontrolovat pravidelně svůj zdravotní stav
¡  Pohyb
¡  Koníčky – dělat něco čistě pro radost
¡  Kvalitní jídelníček
¡  Spánek
¡  Klást na sebe reálné nároky
¡  Sociální opora, přátelé
¡  Relaxace
¡  Základy asertivity (např. naučit se říkat NE; otevřeně
vyjadřovat své pocity…)
BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOPADY STRESU
¢  Pokud se člověk dlouhodobě dostává do stresu a
neumí si s ním správně poradit - negativní vliv na jeho
celkový stav (bio-psycho-sociální).
¢  Naše fyziologická stránka je úzce propojená s
psychikou.
NEMOCI ZE STRESU
V důsledku stresu trpí v těle nejčastěji:
¢  srdce a cévy (hlavně tepny)
¢  žaludek (sekrecí kyselin naprázdno vzniká vřed)
¢  střeva (narušení pohybů střev)
Konkrétní nemoci, na jejichž vzniku se stres uplatňuje:
¢  ischemická choroba srdce (infarkty myokardu)
¢  vysoký krevní tlak
¢  vředové nemoci
¢  rakovina
 
Další potíže: poruchy spánku, oslabená imunita, problémy
s pletí (ekzém), snížený zájem o sex, stavy napětí...
BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOPADY STRESU
¢  Uvedenými nemocemi není ohrožen
každý, kdo se do stresové situace
dostane, ale ten, kdo stres
nezvládne.
¢  Zároveň: naprosté osvobození od
stresu se rovná smrti.
¢  Proto nejde o to se stresu vyhýbat,
ale naučit se jej efektivně zvládat.
ZVLÁDÁNÍ AKUTNÍHO STRESU
¢  Je potřeba se naučit:
1.  rozeznávat první signály stresu
2.  hledat ty formy zvládání, které mně osobně nejlépe
vyhovují
¢  Například:
¢  protáhnout se, vykřičet se, zasmát se, omýt obličej ve
studené vodě, vyběhnout schody...
¢  či naopak dechová cvičení, masáž, rituál čaje nebo
kávy, klidná procházka, hledání jiných vizuálních
podnětů, vybavení si příjemné vzpomínky...
CVIČENÍ NA ZVLÁDÁNÍ AKUTNÍHO
STRESU: UVOLŇOVÁNÍ SVALŮ
¢  Střídavé napínání a uvolňování svalů
¢  (v sedě) zhluboka se nadechněte (rychle a tiše),
¢  sepněte ruce a tiskněte je silně proti sobě, napněte
svaly nohou a vtáhněte břišní svaly, zatněte zuby.
Vydržte tak asi 5 vteřin,
¢  vydechněte,
¢  nechte napětí rozplynout a řekněte si při tom:
„Uvolnění.“
UVOLŇOVÁNÍ SVALŮ – OBLIČEJ
¢  Odložte brýle
¢  Zavřete oči
¢  Přiložte obě ruce dlaněmi na obličej
¢  Obličej maximálně uvolněte
¢  V dlaních se snažte vyvinout vyšší míru síly na sevření
celého obličeje (pár desítek vteřin)
¢  Hluboký nádech výdech
DALŠÍ ZAJÍMAVÁ DOPORUČENÍ
Jak se z práce nezbláznit
1.  Naučte se myslet a mluvit o něčem jiném, než o práci.
2.  Dodržujte pracovní dobu. Nechoďte dříve a neodcházejte později.
3.  Nevyhýbejte se dovolené a ani ji nezkracujte.
4.  Stýkejte se s přáteli a známými.
5.  Neztrácejte smysl pro humor.
6.  Odpočívejte dostatečně, naučte se uvolňovat a zkuste dělat i něco
jiného, než na co jste byli doposud zvyklí. Narušte svůj stereotyp.
7.  Nezanedbávejte svůj zdravotní stav.
8.  Přinuťte se k nějakému zpestření svého života (sport, kultura...).
9.  Nezapomínejte, že co můžete udělat dnes, můžete udělat obvykle i
zítra. Všechno má svůj čas.
10.  A pozor: Nenahraditelných jsou plné hřbitovy!
(Zdroj: Cimický, J. (1996). Minimum proti stresu. Praha: Olympia.)
LITERATURA
1.  Baštecká, B. (2015). Klinická psychologie. Praha:
Portál.
2.  Bedrnová, E. (1999) Duševní hygiena a
sebeřízení : pro vysokoškoláky a mladé manažery.
Praha: Fortuna.
3.  Míček, L. (1984). Duševní hygiena. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství.
4.  Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha:
Grada-Avicenum.
5.  Křivohlavý, J.(2001). Psychologie zdraví. Praha:
Portál.