GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA Č.I ÚVOD DO ZEMĚDĚLSTVÍ Ondřej KREJČÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE K PŘEDMĚTU •Celkem 11 přednášek, písemná zkouška •6 přednášek geografie zemědělství •5 přednášek geografie průmyslu • •3 povinná cvičení 21. 2., 7. 3. a 4. 4. • • HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK •20. 2. Úvod do geografie zemědělství •27.2. Lokalizační faktory v zemědělství •6.3. Zemědělství světa •13.3. Zemědělství v ČR •20.3. Vliv zemědělství na životní prostředí •27.3. Globální produkční sítě •3.4. Moderní průmysl •10.4. Lokalizační teorie průmyslu •17.4. Těžební průmysl, energetika •24.4. Strojírenství a ostatní průmyslová odvětví •8.5. Klasifikace průmyslu •17.5. Terénní cvičení/Předtermín SOCIOEKONOMICKÁ GEOGRAFIE •Studium prostorového aspektu formování, fungování a vývoj sociálních, kulturních a ekonomických prvků, složek, jevů či procesů. • •Hlavní členění •geografie obyvatelstva a sídel •geografie ekonomická (často dále členěna na část výrobní a nevýrobní) •Primér, sekundér, terciér •geografie politická ZEMĚDĚLSTVÍ •Definice ? DEFINICE ZEMĚDĚLSTVÍ GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Proč se jí zabývat? •Pěstování a výroba potravin je nejzákladnější lidskou aktivitou • •Růst poptávky po lokálních potravinách • •Silná podpora zemědělství ze strany národní vlády a EU • •Zemědělství úzce propojeno s mnoha dalšími odvětvími •... • HLAVNÍ ÚKOLY GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ • •Výzkum zemědělské výroby přírodních, ekonomických, sociálních a historických rámců • •např. velikost závodů, •způsoby obdělávání, •zaměření produkce, •produktivita, • •V dnešní době vliv hraje velkou roli vliv zemědělství na krajinu a společnost, obchod se zemědělskými produkty, vliv zemědělství na rozvoj venkova ZEMĚDĚLSTVÍ VE SVĚTĚ •Zemědělství značně diverzifikované. •Rozdílné podíly v zaměstnanosti • 2 % - 75 % •Postavením v rámci národního hospodářství • •Samozásobitelské x komerční • •Rozdílná mechanizace v zemědělství • •Extenzivní x intenzivní • •Zemědělství v mnoha zemích nemá pouze produkční funkci • • • VLIV GLOBALIZACE NA SOUČASNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ •Čím dál menší vliv hrají fyzickogeografické podmínky •zvláště díky zavádění nových technologií a chemickému průmysl • •Růst produktivity zemědělství •Např. produkce potravin se za padesát let v USA zvýšila dvakrát a počet farem se přitom snížil o dvě třetiny • •Vytvoření potravinářských korporací • •Zemědělství více řízeno poptávkou trhu •Spotřebitelé čekávají zejména potraviny: výživnější, kvalitnější, rozmanitější a bezpečnější • PŘÍKLAD Z USA •Rozdělení živočišné a rostlinné výroby • je efektivní? • •Celý systém funguje na principu globalizovaného průmyslového celku několika velkých globálních potravinářských shluků (clusters), které plně ovládají farmáře. • Fungují tak, jako by byli součástí shluků, kterým je poskytnuta dílčí samostatnost. • •Mezi farmami již nedochází ke konkurenci. • Farmář neví, jak se produkt mění přes potravinový systém a nedělá žádná rozhodnutí. • Za farmáře rozhodují rozhodovací centra, tj. několik (3 až 4) nadnárodních korporací. AGROBYZNYS •největší sektor světové ekonomiky •Zaměstnává cca 50 % pracovní síly ve světě. •klesá význam agrárního sektoru, ale agrobyznysu nikoliv • Definice Souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě výrobní činnosti na farmě; skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených MULTIFUNKČNOST AGRÁRNÍHO SEKTORU • •a) závislost na přírodních podmínkách • - přírodní vlivy: klimatické podmínky, půdní podmínky • - ostatní odvozené vlivy: poloha (nadmořská výška, svažitost), velikost pozemků •b) biologický charakter výroby • - práce s živými organismy, animalwelfare • - biolog. podstata určuje délku životního a produkčního cyklu • - sdružená výroba: pěstujeme hlavní produkt, ale při tom vyrobíme i produkty vedlejší •c) nesoulad výrobního procesu s „trhem“ (výroba trvá určitou dobu) •d) nesoulad nákladů a výnosů (dokud se něco nevypěstuje) • - náklady na osiva, benzín, atd., je určitá prodleva před prodejem •e) existence „sdružené výroby“ • - jedním nákladem získávám více produktů – len (semínko/vlákno), kráva (maso/mléko) •f) předmět agr. trhu: horší manipulovatelnost, skladování, omezená trvanlivost, •g) „dokonalost“ konkurenčního prostředí v zemědělské prvovýrobě (všichni jsou si rovni =dodávají to samé) • SPECIFIKA VÝROBNÍHO PROCESU V ZEMĚDĚLSTVÍ Obsah obrázku osoba, muž, zeď, fotka Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku text Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti VÝVOJ GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •počátky na konci 18. a začátku 19. století •T. R. Malthus - problematika růstu obyvatelstva a jeho potravinové uživitelnosti) •mezi zakladatele moderní geografie zemědělství patří Johann Heinrich Thünen (1826) - autor první teorie o rozmisťování zemědělské výroby •druh zboží nebo plodin ustupuje v zámezí měst jinému bez pozorovatelné změny na půdy, klimatu nebo terénu. • • VÝVOJ GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •práce z 1. poloviny 19. století • popis jednotlivých regionů •na přelomu 19. století •zkoumání vlivu přírodních faktorů, •Podmínek rozmisťování zemědělské výroby •po 1. světové válce •otázky zajištění potravin a problémy ekonomického rozvoje •využití země, •typologie a regionalizace zemědělství… • SMĚRY GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ •Popisný – (1. pol. 19. stol.) – reprezentují ho první práce zaměřené na popis charakteru zemědělství daného regionu (HANG, GETZ) •Statistický – (70. a 80. léta 19. stol.) – formulování základních, obecných a nových metodických postupů, s využitím prvních statistických údajů – užívají se kvantitativní metody (HAHN) •Ekonomický – zbožíznalecký – studium ekonomických a tržních podmínek v hospodářství – pochopení a využití produkčních a tržních podmínek zemědělských produktů (CHISHOLM) •Historický – (konec19. a začátek 20. stol.) – vznik a šíření zemědělství jako hospodářské činnosti člověka – hledání center domestifikace kulturních rostlin (HETTNER, DECANDOLLE, HAN, SAUVER, VAVILOV) •Výzkum zaměřený na využívání země (STAMP, KOSTROWICKI) •Výzkum vztahů mezi zemědělstvím a obyvateli – zdůrazňuje se závislost zemědělství na kulturních i hospodářských podmínkách (BERNHARD, KASTRO, SORE) •Regionalizace a zemědělská typologie – (počátek 20. století) – rozsáhlé používání statistických údajů kartografické vyjadřování sledovaných jevů (ENGELBRECHT, BAKER, FINCHE, KOSTROWICKI) • GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ DNES •Více propojena s geografií venkova •Hlavní témata geografie zemědělství ve vyspělých zemích dnes •Zemědělská politika •Dodavatelsko-odběratelské vztahy •Vývoj venkovského prostředí •Globální problém hladu •Problematika zemědělství v rozvojových zemích • ZDROJE DAT O ZEMĚDĚLSTVÍ •FAO - Organizace pro výživu a zemědělství • •Ministerstvo zemědělství (Zelená zpráva, publikace Zemědělství) • •ČSÚ – Arocenzus (2010, 2020) • •LPIS (veřejný registr půdy) – uživatelé půdy, typ hospodaření • •Výzkumný ústav meliorizace a ochrany půdy – BPEJ, eroze, půdní sondy •