GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA Č.III ZEMĚDĚLSTVÍ SVĚTA Ondřej KREJČÍ TYPY VÝROBY - SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSKÉ REGIONY •Vytvořeno Derwentem Whittleseyem •Založeno na •klimatických podmínkách, •převládajících zemědělských činnostech a zvycích, •stupni rozvinutosti daného území •Dnes rozdělení značně schematické, nicméně slouží jako vhodný základní přehled o typech výroby • •Rozdělení Země na 11 hlavních zemědělských regionů •5 typů se týká LDRs (less developed regions) •6 typů nalezneme v MDRs (more developed regions) • • MÉNĚ ROZVINUTÉ REGIONY •stěhovavé zemědělství •(„shifting cultivation“); • •pastevecký nomádismus •(„pastoral nomadism“); • •intenzivní subsistenční zemědělství s dominancí rýže • („intensive subsistence, wet rice dominant“); • •intenzivní subsistenční zemědělství s dominancí jiné plodiny než je rýže •(„intensive subsistence, crops other than rice dominant“); • •plantážní zemědělství („plantation“) STĚHOVAVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ •Vlhké tropické oblasti světa (Amazonie v Jižní Americe, střední a západní Afrika, ostrovy jihovýchodní Asie) •dohromady cca ¼ povrchu Země, •Rychlé vyčerpání půdních živiny, poté musí řadu let ležet půda ladem (cca 20 let), •základní znaky •zisk pozemku pro pěstování zemědělských plodin prostřednictvím posekání vegetace a spálením zbytků („slash-and-burn-agriculture“), •půda je obvykle vlastněna celou vesnicí, nikoliv jednotlivými rodinami; (jistý druh komunitního zemědělství) •typické plodiny •jihovýchodní Asie → rýže, • Jižní Amerika → kukuřice, maniok, •Afrika → proso, čirok (sorghum), •očekávaná budoucnost: − stálý pokles rozlohy • náhradní land-use: těžba dřeva, chov dobytka, pěstování tržních plodin, PASTEVECKÝ NOMÁDISMUS •suché klimatické oblasti (severní Afrika, Střední Východ, části střední Asie) – • dohromady cca 20 % povrchu Země, živí se jím však jen asi 15 mil. obyvatel; •základní znaky • pastva domestikovaných živočišných druhů (→ mléko, kůže, srst / vlna, …), •zvířata však nejsou chována jako zdroj masa, hlavní obživou je obilí •silný smysl pro teritorialitu (kontrola území nutného pro přežití skupiny, přesné vzorce migračního chování, někdy např. tzv. transhumance = sezónní migrace mezi pastvou v horách a nížinnách); • typické zvířecí druhy: − severní Afrika, Střední Východ → velbloud, ovce, koza, − střední Asie → kůň •očekávaná budoucnost: − pokles významu této formy zemědělství, •snahy o přesídlení / usazení nomádů např. v Číně, Kazachstánu (za bývalého SSSR) a v některých státech Středního Východu. k-nam5 INTENZIVNÍ SUBSISTENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ S DOMINANCÍ RÝŽE •Hustě zalidněné oblasti ve východní, jihovýchodní a jižní Asii (jihovýchod Číny, východ Indie, část jihovýchodní Asie); • •základní znaky: •malé pozemky (nejmenší na světě) vlastněné jednotlivými rodinami → dokonale propracované metody zemědělství (terasování strmých svahů), • •V některých oblastech sklizeň dvojí úrody za rok → jih Číny, Taiwan, zřídka v Indii (podmínkou je teplá zima), obvykle je také v zimě pěstována jiná plodina – např. ječmen. • •https://www.youtube.com/watch?time_continue=132&v=1gg0wK4JoP4 • INTENZIVNÍ SUBSISTENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ S DOMINANCÍ JINÉ PLODINY NEŽ JE RÝŽE •hustě zalidněné oblasti jižní, jihovýchodní a východní Asie se suššími léty a drsnějšími zimami ve srovnání s předchozím typem (vnitrozemí Indie, severovýchod Číny); • základní znaky: •stejné jako předchozí typ •v některých oblastech (příhodnější podnebí) sklizeň dvojí úrody za rok •důmyslné střídání pěstovaných plodin; •typické plodiny: • pšenice, ječmen, −další druhy obilovin (proso, oves, kukuřice, čirok / sorghum), luštěniny, sója, tržní produkce bavlny, lnu, konopí a tabáku; •Čína (oba předchozí typy subsistenčního zemědělství) → modifikace tradičního způsobu zemědělství PLANTÁŽNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ •oblasti tropů a subtropů (Latinská Amerika, Afrika, Asie) •základní znaky: •speciální postavení, zastoupeno sice v LDRs je typicky ovládáno společnostmi sídlícími v MDRs, také jeho produkty směřují spíše ke spotřebitelům ve vzdálených rozvinutých státech, tudíž vlastně nejde o substinenční, ale o tržní zemědělství. • tržní pěstování plodin → prodej na trzích v MDRs, •specializace velkých farem pouze na jednu, maximálně dvě plodiny, • plantáže jsou obvykle lokalizovány v řídce zalidněných oblastech → nutný dovoz pracovních sil (důsledkem toho byla v minulosti např. nucená migrace z Afriky do Ameriky), •předzpracování plodin na plantážích před exportem → snížení hmotnosti, zlevnění přepravy; • •typické plodiny: bavlna, kaučukovník, cukrová třtina, kávovník, čajovník, kakaovník, tabák, banánovník, palma olejná, VÍCE ROZVINUTÉ REGIONY • smíšená rostlinná a živočišná výroba („mixed crop and livestock“) • mlékárenství („dairying“), •pěstování obilovin („grain“), •středomořské zemědělství („mediterranean“), •tržní ovocnictví a zahradnictví („commercial gardening“) • • •https://www.youtube.com/watch?v=Qmla9NLFBvU • SMÍŠENÁ ROSTLINNÁ A ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA •západ USA, značná část Evropy (Francie až Rusko) • •základní znaky: •kombinace rostlinné a živočišné výroby (většina plodin je zkrmena zvířatům, podnik „živí“ především prodej živočišné produkce maso, mléko, vejce, …), •rovnoměrnější rozložení pracovní zátěže v průběhu roku, •Produkce ŽV => redukce sezónních variací v úrovni příjmů, • •typické plodiny: pšenice, kukuřice, další druhy obilovin (ječmen, žito, …), sója (USA). MLÉKÁRENSTVÍ •zemědělské podniky, dříve úzce vázané na blízkosti velkých městských regionů (severovýchod USA, jihovýchod Kanady, severozápadní Evropa, Rusko, Austrálie, Nový Zéland, …) • v uvedených regionech je vyrobeno a spotřebováno cca 60 % světové produkce mléka; •základní znaky: •rychlé tempo urbanizace v 19. století → růst poptávky po mléce → vznik tržního mlékárenství, − dříve velmi úzká vazba na blízkost ke spotřebitelům (max. 50 km od města), •specializace regionů (např. na Novém Zélandu – největší světový producent mléčných výrobků •čerstvé mléko na produkci mléčných výrobků jen 5 %, ve srovnání s 50 % ve Velké Británii •→ příčinou je vzdálenost Nového Zélandu od hlavních světových trhů – západní Evropy a Severní Ameriky), • PĚSTOVÁNÍ OBILOVIN •oblasti příliš suché pro rozvoj smíšené a rostlinné živočišné výroby: Severní Amerika, Argentina, Evropa (Ukrajina, Rusko); • •základní znaky: • základní rozdíl oproti typu smíšené rostlinné a živočišné výroby spočívá v tom, že většina produkce je pěstována primárně na výrobu potravin, nikoliv na krmení; • •typické plodiny: pšenice (nejdůležitější obilovina, vyšší cena ve srovnání s ostatními plodinami → snazší skladování a efektivnější doprava na velké vzdálenosti → exportní plodina ve světě č. 1 STŘEDOMOŘSKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ • středomořské klima (podobné přírodní podmínky): Středomoří, Kalifornie, střední Chile, jihozápad Jihoafrické republiky, jihozápad Austrálie; •základní znaky: • rostlinná i živočišná výroba, ale rostlinná dominuje, • někdy praktikována transhumance → ovce a kozy se v zimě pasou na pobřeží, v létě v horách; • typické plodiny: • většina světové produkce oliv, vína, ovoce a zeleniny (státy kolem Středozemního moře, zvláště Itálie, Francie a Španělsko → ⅔ světové produkce vína), • Kalifornie → citrusové plody. TRŽNÍ OVOCNICTVÍ A ZAHRADNICTVÍ • •jihovýchod USA (dlouhá letní sezóna, vlhké klima, dostupnost velkých trhů – Bost-Wash • •základní znaky: •Velmi podobné středomořskému způsobu, je zde silnější mechanizace a specializace •vysoce efektivní způsoby hospodaření (mechanizace, experimenty, specializace farem); • základní plodiny: •jablka, třešně, salát, houby, rajčata, …, • specializace na „luxusní“ zboží pro bohatší vrstvy spotřebitelů (jahody, maliny…). ROSTLINNÁ VÝROBA •RV = základ světového zemědělství •2/3 hrubé světové produkce zemědělství •70,2 % (FAO, 2014) 65,6 % (FAO, 2010), 62,9 % (FAO, 2000) •Dominuje ve všech světových regionech •Hospodářsky vyspělé země – <60% produkce zemědělství (2014) •Evropa (64,3 %), S Evropa (55,1 %) EU (53,1 %) X J Evropa (59,5 %) • •Hospodářsky méně vyspělé země – většina produkce zemědělství • Z Afrika (86,4 %), stř. Afrika (81,7%) X J Afrika (69,1 %) • HRUBÁ SVĚTOVÁ PRODUKCE V ROCE 2014 Zdroj: FAO Region Podíl RV (%) Region Podíl RV (%) Svět 70,2 Asie 72,8 Afrika 73,4 střední 57,6 východní 70,6 východní 76,5 střední 81,7 jižní 65,0 severní 64,3 jihovýchodní 89,5 jižní 69,1 západní 55,2 západní 86,4 Evropa 64,3 Amerika 71,0 východní 73,3 severní 76,1 severní 55,1 střední 61,7 jižní 59,5 Karibik 41,2 západní 56,5 jižní 62,4 Oceánie 51,0 ROSTLINNÁ PRODUKCE ÚVOD •RV lze dále členit na: •A) produkci potravin (nejvýznamnější složka), •B) krmiv (společně s produkcí potravin zaujímají asi 90 %) •C) technických plodin •D) pochutin • •RV se svojí strukturou neustále vyvíjí •závislost na úrovni společensko-ekonomického vývoje •trvale dominantní postavení si zachovávají obiloviny •hlavně pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso a sorgho (čirok) • • OBILOVINY •50 – 60% celkové RV •velká energetická hodnota => rozhodující potravina rostlinného původu na Zemi •přímá výživa •krmivo •velká nutriční hodnota, podíl ve výživě se pohybuje od 15 % (některé státy Oceánie) do 65 % (Asie) • •dlouhodobé skladování a přeprava •-> nezaměnitelné při vytváření státních potravinových rezerv • •na světovém obchodu zemědělskými produkty dosahuje téměř 1/5 • •nejdůležitější místo ve výživě – pšenice a rýže •nejhodnotnější, nejlepší kultivace • SVĚTOVÁ PRODUKCE OBILOVIN •největší podíl na růstu sklizně – rýže, kukuřice, pšenice •cca 90% produkce obilovin •1990: 1. pšenice, 2. rýže, 3. kukuřice •2010: 1. kukuřice, 2. rýže, 3. pšenice •2014: 1. kukuřice, 2. rýže, 3. pšenice • •růst: žitovec (tritikále) - křížení žita a pšenice (USA, Evropa, Austrálie) •stagnace: čirok (pěstován mimo Evropu), proso •pokles: ječmen, žito, oves • •spotřeba obilí na 1 obyv. •HVZ pokles, HMVZ vzestup •Poměr přímá spotřeba / krmivo závisí na vyspělosti státu •V HVZ se již zkrmuje 65 – 80 % produkce obilí. • • tritikále proso SVĚTOVÁ PRODUKCE OBILOVIN (2014) Zdroj: FAO 2014.png Zdroj:FAO světováprodukceobili.png Zdroj:FAO podíl.png SVĚTOVÁ PRODUKCE OBILOVIN REGIONÁLNÍ DIFERENCIACE PŠENICE PRODUKCE •významné postavení ve světovém obchodě •produkce v roce 2014: 729 mil. tun •největší produkční oblasti. •Dálný východ (hlavně v Severočínské nížině), •Jižní Asie (hlavně severozápadní Indie a přilehlé oblasti Pákistánu) •Evropa (Východoevropská pšeničná oblast) •Severní Amerika (prérie kolem Mississippi a v Kanadě) •Austrálie (JV část) •Jižní Amerika (Argentina – La Plata) •Pěstování pšenice v HVZ se vyznačuje: •vysokou mechanizací •vysokou produktivitou práce, •vysokou rentabilitou celosvětový průměrný hektarový výnos = cca 3,0 t/ha, záp. Evropa (7,0 t/ha), sev. Evropa (6,1 t/ha), Nizozemsko (8,9 t/ha), Belgie (8,8 t/ha), stř. Asie (1,3 t/ha), záp. a stř. Afrika (1,6 t/ha) V roce 2014 je největším producentem Čína (126,2 mil.tun.) SVĚTOVÁ PRODUKCE PŠENICE (2014) Zdroj: FAO RÝŽE •Nejdůležitější obilovina vlhkých subtropů •Při vysokých a stálých teplotách a dostatku vláhy 2-3 sklizně ročně •prům. produkce v letech 1948 – 1952: 167 mil. t •produkce v roce 2014: 741 mil. tun • •areál pěstování velmi široký: •severní polokoule až po 46° s.z.š. (Francie, Itálie, Rumunsko), •jižní polokoule do 40° j.z.š. •převážná část její produkce je však rozložena ve velkých nížinách s dostatkem vody nutné pro závlahy pestovani_ryze Zdroj:FAO rýže_svět.png SVĚTOVÁ PRODUKCE RÝŽE (2014) Zdroj: FAO KUKUŘICE •Objemem produkce nejvýznamnější plodina •Dynamický nárůst produkce •produkce v roce 2010: 840 mil. t •produkce v roce 2014: 1037 mil. t •Velmi přizpůsobivá •množství vyšlechtěných odrůd •Nejhodnotnější jadrné krmivo •většina slouží ke krmení (na siláž x na zrno) •Průmyslová plodina •škrob, bioplynové stanice, bioethanol, bioplastu PLA Kukurice-pro-pevne-nervy-vitalitu-a-krasu celosvětový průměrný hektarový výnos = cca 5,2 t/ha S Amerika (9,6 t/ha), Z Evropa (9,2 t/ha), Izrael (28,4 t/ha), Střední Afrika (1,0 t/ha), Karibik (1,1 t/ha), východní Afrika (1,6 t/ha) Zdroj:FAO kuku_svět_graf.png Zdroj:FAO kuku_svět.png SVĚTOVÁ PRODUKCE KUKUŘICE (2010) Z0047 Geografie zemědělství a průmyslu doc. RNDr Antonín Věžník, CSc. Zdroj: FAO Zdroj:FAO kuku_produ_graf.png Zdroj: FAO JEČMEN •Důležitá krmná plodina •Zejména v oblastech, kde nedozrává kukuřice •produkce v roce 2014: 144,4 mil. t •Snáší nižší teploty, kratší vegetační doba (<100 dní) •Extrémní polohy, často na okraji výskytu vegetace •S polokoule - do 70° s.š. •Tibet – do 3 700 m n. m. •Oblast s kvalitními půdami, vyššími teplotami a dostatkem vláhy •Část produkce na sladovnické odrůdy (výroba piva) Největší producenti (2014): Rusko (20,4 mil. t), Francie (11,7), Německo (11,5), Austrálie (9,1), Ukrajina (9,0) BRAMBORY • •významné role v období průmyslové revoluce •obilnářství nestačilo pokrýt spotřebu •dříve čistě potravinářské využité •postupně se značně změnilo (krmiva, škrob, líh) •v současnosti se konzumuje asi 1/5 produkce •začátek 20. století •nejvýznamnější krmivo (řada států 3/4 sklizně na krmivářské účely) •význam v Evropě klesá • • potatoes-group průměrné světové výnosy: 17,4 t/ha USA (45,0 t/ha), sev. a záp. Evropa (41,5 t/ha), V. Británie (43,9), Nizozemsko (43,6) Oceánie (36,6) záp. Afrika (4,0 t/ha), stř. Afrika (5,9), vých. Afrika (9,2) Zdroj:FAO PRODUKCE CUKRU •vysoká nutriční hodnota •objem spotřeby je ukazatelem úrovně výživy •výroba cukru •cukrová třtina •z 1 ha 6 tun cukru (levné extenzivní pěstování) •cukrová řepa •z 1 ha 4,5 – 5 tun cukru (dražší intenzivní pěstování) •poměr produkce řepného a třtinového cukru je asi 30:70 • •ostatní (jen okrajově) •čirok, datle, kokos, javor... • profil_cukrovar_dobrovice_velky 13599 1514186 největší producenti (2014): Brazílie (37,3 mil. t), Indie (26,6), Čína (11,4), Thajsko (10,0), USA (7,6), v Evropě: Rusko (5,2) Francie (4,6 mil. t), Německo (4,5) CUKROVÁ TŘTINA •vytrvalá bylina (až 10 let) •původ z Indie •vyrábění cukru již za dob Alexandra Velikého •Hlavní výskyt především tropy a subtropy •Velký význam pro mnoho států •zejména menších států v Karibiku •výroba kvalitních destilátů a etanolu •zdroj obnovitelné energie – bioetanol •Brazílie – významně kryje spotřebu pohonných hmot • průměrné světové výnosy: 71,7 t/ha sev. Afrika (108,8 t/ha), již. Evropa (85,0), již. Amerika (78,9) Etiopie (126,9 t/ha), Egypt (116,8) záp. Asie (20,2 t/ha), Karibik (33,9) CUKROVÁ ŘEPA •cukrová řepa pochází ze Středozemí • •výroba cukru z cukrové řepy až v pol. 18. stol. (Německo) •Napoleonské války => blokáda => omezení dovozu třtinového cukru • •20. století pokles •řepný cukr nestačil konkurovat levnějšímu třtinovému • průměrné světové výnosy: 48,6 t/ha již. Amerika (77,3 t/ha), záp. Evropa (74,1), sev. Amerika (61,7) Chile (87,3 t/ha), Francie (83,1), Španělsko (76,7) stř. Asie (13,7 t/ha), záp. Afrika (14,1) BANÁNY •V řadě HMVZ důležitou plodinou •Nahrazují obiloviny a okopaniny (vysoká nutriční hodnota) • •Plantáže v Latinské Americe většinou majetkem monopolů z USA •produkce prudce roste •světová produkce (2014): 114,1 mil. t •Asie, Latinská Amerika •Největší producent (2014): Indie (29,7 mil. t) • průměrné světové výnosy: 20,3 t/ha Největší: jižní a severní Afrika, jižní Evropa Indonesie (56,8 t/ha), Côte d‘Ivoire (50,7), JAR (49,5) Zdroj:FAO CITRUSY •převážně v subtropických oblastech, někde velmi intenzívně •(Izrael, Kypr, Španělsko, USA atd.). • •produkce prudce roste •světová produkce (2014): 139 mil. t •Amerika, Asie, jižní Evropa, severní Afrika •Největší producent (2014): Čína (38,4 mil. t) • •průměrné světové výnosy: 14,1 t/ha •Největší: jižní Afrika, severní Amerika • •Největší produkce pomerančů (68,3 mil. t.), následují mandarinky (21,4), citróny (13,9) a grepy (7,1) • • Zdroj:FAO ZELENINA •nejintenzivnější odvětví RV. •Vyžaduje mnoho ruční práce a je náročné na investice. •V našich podmínkách hlavně díky samozásobitelství •Rozdíly ve výnosech, spotřebě živé práce a vlastních nákladech závisí pak na intenzitě a organizaci výroby. •Zelenina se pěstuje jako „doplněk“ RV prakticky všude •tržní produkce se většinou soustřeďuje v ucelených oblastech se zvlášť vhodnými půdními a klimatickými podmínkami nebo v příměstských oblastech. •Některé druhy zeleniny jsou také ve značném množství i důležitou surovinou pro potravinářský průmysl. • • zelenina světová produkce (2014): 1116,9 mil. t východní a jižní Asie (2/3 produkce) Největší producent (2014): Čína (598,8 mil. t) nejvíce: rajčata (14,6% produkce), vodní meloun (9,6%), cibule (7,6%), Zelí (6,4%), Okurky (6,0%) Zdroj:FAO 4086hainan1 http://www.vegcraft.mcdonaldcontractors.co.uk/pictures/vegharvest1.jpg CHOV SKOTU •Rozšířen rovnoměrně po světě. •Chov skotu zabezpečuje přes 90 % světové spotřeby mléka a více než 30 % masa (kromě ryb). •Územní vazba na krmivovou základnu je poměrně výrazná •Hlavní koncentrace obyvatelstva v HVZ zpravidla lemují zóny zaměřené na chov skotu na mléko, naopak v marginálních oblastech převládá chov skotu na maso. •V HVZ je chov skotu většinou založen na vysoké intenzitě chovu •v HMVZ se často jedná o primitivní úroveň chovu, který tak často nevytváří ani přebytky pro trh. •počet skotu neustále roste •počet chovaného skotu ve světě je 1 474,5 mil. (2014) • nejvíce v jižní Americe (26%) a jižní Asii (24%) nejvíce skotu (2014): Brazílie (212,3 mil.) VÝROBA HOVĚZÍHO MASA •produkce hovězího masa neustále roste •světová produkce v roce 2014 dosáhla 68,4 mil t •nejvíce v jižní (21%) a severní Americe (20%) •největší světový producent(2014): USA (11,4 mil. t) • MLÉKO •produkce kravského mléka v roce 2014: 652,3 mil. t •rovnoměrně rozprostřená po světě •menší význam v Africe a JV a záp. Asii •největší producent (2014): USA (93,4 mil.t) • •produkce buvolího mléka v roce 2014: 74,5 mil.t •produkce prudce roste •převážně jižní Asie (93%) •největší producenti (2014): •Indie (74,4 mil.t), Pákistán (25,0), Čína (3,1), Egypt (2,9), Nepál (1,1) CHOV PRASAT •početní stavy prasat v roce 2014: 985,6 mil. •východní Asie (více než ½ stavu), Evropa, Amerika •největší stavy (2014): Čína (480,0 mil.) •produkce vepřového masa v roce 2014: 109,2 mil. t •východní Asie (více než ½ stavu), Evropa, severní Amerika •největší producent (2014): Čína (55,3 mil.t) ¤ CHOV OVCÍ •do 60.let 20.století nejpočetnějším chovem domácích zvířat •cca ¼ chovu na vlnu, nejextenzivnější chov •Austrálie a NZ specializace na vlnu, UK na maso •početní stavy ovcí v roce 2014: 1195,6 mil. •poměrně rovnoměrné rozložení •Větší počty v Asii a Oceánii •největší stavy (2014): Čína (194,9mil.) •produkce skopového masa v roce 2014: 8,9 mil. t •Východní Asie (cca 1/4 produkce), jižní a západní Asie, Oceánie, severní Afrika •největší producent (2014): Čína (2,18 mil.t) • • CHOV DRŮBEŽE •Spotřeba vajec ani drůbežího masa není v rozporu s různými náboženskými předsudky. V HMVZ zatím ovšem převládají drobné primitivní chovy s minimální produktivitou •Naopak v HVZ je produkce masa i vajec spojena s jeho koncentrací a stále výraznější orientací na kupovaná krmiva z jiných oblastí, často i z dovozu •Industrializace •početní stavy drůbeže v roce 2014: 21,4 mld. t •Asie, Amerika •největší producent (2014): Čína (4,6 mld.t) •produkce drůbežího masa v roce 2014: 98,5 mil. t •severní (21%) a jižní (17%) Amerika, východní Asie (19%) •největší producent (2014): USA (17,7 mil.t) •produkce vajec v roce 2014: 75,5 mil. t •východní Asie (45%) •největší producent (2014): Čína (29,0 mil.t) •