GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA IV ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR Ondřej KREJČÍ HISTORIE ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR •V době první republiky – latifundie •Šlechtičtí a duchovní vlastníci (Schwarzenbergové, Lichtensteinové, Kinští) •Záborový zákon z dubna 1919. • dával státu právo velkostatky vyvlastňovat a přidělovat. •Malorolníci a sociálně nejslabší dostali na venkově půdu, čímž se mimo jiné i zmírnilo vystěhovalectví. TRANSFORMACE ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ •Před rokem 89 zemědělskou výrobu obstarávala jednotná zemědělská družstva JZD a státní statky. •Kolektivizace a znárodnění •Počet JZD se postupným procesem koncentrace a kooperace, postupně snížil z původních 12 560 (1959) o průměrné výměře 353 ha zem. půdy na 1 657 (1989) o průměrné výměře 2 563 ha zem. půdy •Proč? •R. 1989: socialistický sektor tvořil 98,7% podílu na veškeré zemědělské půdě (JZD + státní statky) •V roce 1948 pracovalo v zemědělství 2 222 tis. stálých pracovníků, v roce 1989 jen 902 tisíc •V průběhu 80. let se rychle vyvíjela i tzv. přidružená výroba JZD (významně ovlivňovala finanční výsledky podniků a ekonomické zabezpečení reprodukčního procesu •– ovlivnění zaměstnanosti • • PŘECHOD NA TRŽNÍ EKONOMIKU •Zemědělství muselo reagovat na situaci a podmínky rozvíjejícího se domácího i zahraničního trhu •Problémy především v oblasti ×Vysokých nákladů, ×Nedostatečné plnění požadavku na předstih rostlinné výroby (zejména ve výrobě krmiv), • Neudržitelný podíl živočišné výroby ne celkové zemědělské produkci (maxima pak dosáhnul v roce 1980 – 58,1 % - dnes cca 35 %) ×Technologického zaostávání (v porovnání s RVHP stále výkonné) ×Problémy v kvalitě - problémy s poptávkou => prudký pokles hrubé zemědělské produkce •Přechodem na tržní ekonomiku změna vlastníků §do roku 1991/92 - restituce §1992/93 - transformace zemědělských družstev §1994/95 - privatizace státního majetku •=> Liberalizace zemědělství, malé státní zásahy, zemědělství nekonkurenceshopné • Výsledek •pokles stavů hospodářských zvířat, (skotu) •snížení spotřeby průmyslových hnojiv •pokles hektarových výnosů většiny zemědělských plodin •snížení stavu pracovníků v zemědělství (až na polovinu) PŘEDVSTUPNÍ OBDOBÍ •Situace se mění kolem roku 1998 •Dořešení vývojových problémů českého zemědělství •Stabilizace agrárního sektoru •V souvislosti se vstupem do EU – Společná zemědělská politika • regulace trhu a podpora příjmů, zavedení přímých plateb • Agroenvironmentální opatření, • Modernizace a transformace podniků vstup zahraničního kapitálu => vzrůst závislosti • orientace na trh • •Založení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), r. 2001 HISTORICKÉ DATA • HISTORICKÉ DATA • HISTORICKÉ DATA CHARAKTERISTICKÉ RYSY SOUDOBÉHO ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ •97,8 tisíc zaměstnanců - 2,54 % (2015) •45–59 let (42,3 %) •větší zemědělská zaměstnanost obecně na Moravě, 7,0 – 10,0 % a to jak v nížinách, největší v Dolnomoravském úvalu, tak i v podhůří, Českomoravská vrchovina •Mezi roky 2000 a 2016 ubylo v agrárním sektoru přes 40 tisíc pracovníků • • Více jak 50 % plochy je využíváno pro zemědělství • 4 211,9 tis. Ha •asi 70% orná půda, 25 % louky,pastviny, 5 %sady, zahrady •Převaha počtu fyzických osob (počet) •a obchodních společností (plocha) • av05 Zaměstnanost v zemědělství •4. •Stabilizace počtu podniků v posledních 15 letech •Mírně klesá průměrná plocha obhospodařované půdy •průměrná výměra 136 (2000) na 130 ha (2016) •Zaměstnavatelé začali dávat přednost sezónním pracovníkům (+22,9 %) před pravidelně zaměstnanými (-28,8 %) •Hlavní oblasti výroby •Rostlinná produkce zaměřena na obilniny (pšenice, ječmen) •nárůst - kukuřice, olejniny •Živočišná produkce •vepřové dlouhodobě klesá (při srovnání roku 2000 a 2015) pokračovala redukce chovu prasat (-55,1 %) Drůbeže (-17,2 %) i skotu (-8,8 %) •nárůst – ovce (+250,4 %), koz (+171,3 %) a koní (+35,2 %) •krávy bez tržní produkce mléka - nárůst pouze v posledních letech •Proč pokles? – Zvýšení dovozu - nejvíc prasat do tuzemska míří například z Německa, Dánska a Nizozemska. • • CHARAKTERISTICKÉ RYSY ČESKÉHO SOUDOBÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ INTENZITA ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČR V POROVNÁNÍ S NĚKTERÝMI STÁTY EU •2015 ČR PL SRN NL •Výroba mléka (l/100ha) 75 76 170 680 •Vepř. maso (kg/100ha) 62 115 326 690 •Hov. maso (kg/100ha) 21 25 71 208 • •Na druhé straně •Česká prvenství: v rámci EU – v průměrné výměře zem. půdy na jeden subjekt – 133,0 ha, EU 28 – 16,1 ha •V podílu subjektů s výměrou nad 500 ha – 6,9 %, EU – 0,3 % •V počtu pracujících na jeden zemědělský subjekt - 5,0 osoby, EU - 2,0 osoby •A v podílu ploch řepky – 11,9% orné půdy, EU28 – 3,9, % • • 9. • • 7. a • 7. b • •Strukturální ukazatele českého zemědělství se výrazně liší od naprosté většiny zemí EU. •především velkovýrobní charakter •převaha najaté práce •většina obhospodařované půdy v nájmu •relativně nízká míra diverzifikace činností •rozdíl oproti období před transformací • CHARAKTERISTICKÉ RYSY ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ CHARAKTERISTICKÉ RYSY ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ DNES •Ve srovnání s rokem 1993 je zemědělská produkce v roce 2015 větší o 28 % • •Produkce na zaměstnance (produktivita práce) je v zemědělství oproti roku 1993 dnes dvojnásobná • •Zemědělství předmětem zájmu o vstup ze strany finančních skupin • •Zemědělci, kteří chtějí nárokovat přímé platby ( dotace na obhospodařování půdy) musí dodržovat podmínky příznivé pro klima a životní prostředí •diverzifikaci plodin, zachování výměry TTP a plochy využívané v ekologickém zájmu. • •Tržní podpora technických plodin a z části obilnin • CENA PŮDY •V ČR se uplatňují dva druhy cen zemědělské půdy, ceny úřední a tržní •Ceny úřední •Pro daňové účely, pro prodej a koupi pozemků ve vlastnictví státu a pro provádění pozemkových úprav se používají ceny úřední •Byly zjištěné na základě cenových předpisů MF a Mze, vyhláškou, která uvádí základní ceny zem. pozemků pro BPEJ •Průměrná úřední cena za celou republiku je 5,24 Kč/m2 , •Nejnižší jednotková cena je 0,70 a nejvyšší 14,81 Kč /m2 . • 45a CENA PŮDY •Ceny tržní •Pro účely trhu se zem.pozemky, tj. koupě a prodeje, jakož i pro stanovení daně z příjmu z prodeje pozemků slouží tržní ceny zem.pozemků. • •Na základě analýzy značného množství získaných údajů o tržních cenách lze jednoznačně konstatovat, že na výši tržní ceny má prvořadý vliv poloha pozemku, velikost pozemku a účel využití kupovaného pozemku. •Průměrná tržní cena zem.půdy bez ohledu na předchozí viz , v jednotlivých letech od roku 1993 značně kolísá •http://www.farmy.cz/cena-pudy/ • •https://jiho.moravskereality.cz/prodej/pozemky/orna-puda/obec-moravany-brno-venkov/ A CO POTRAVINÁŘSTVÍ? ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI •ZVO jsou nejstarší kategorizací zem. území •Zařazení k.ú. Do výrobních typů a podtypů původně sloužilo pro účely stanovení zemědělské daně, později posloužilo pro rajonizaci zemědělské výroby. •Z hlediska agroekologických a ekonomických předpokladů území jsou v ČR vymezeny čtyři výrobní typy a jedenáct podtypů: •Výrobní oblast kukuřičná – K, která se člení na podtyp K1, K2 a K3. •Výrobní oblast řepařská – Ř, která se člení na podtyp Ř1, Ř2 a Ř3. •Výrobní oblast bramborářská – B, která se člení na podtyp B1, B2 a B3. •Výrobní oblast horská – H, s rozhodujícím zaměřením na chov skotu, se člení na podtyp H1 a H2. • • 48 CHARAKTERISTIKA ZVO KUKUŘIČNÁ •Reliéf- rovinný až méně zvlněný •Nadmořská výška – do 250 m •Klimatický region – velmi teplý suchý (VT) •Průměrná roční teplota - : 9-10o C •Průměrné roční srážky: 500-600 mm •Hlavní půdní jednotky: černozemní a lužní typy, nivní půdy na píscích, •Stupeň zornění : větší než 80 % •Lesnatost: velmi nízká, trvalé kultury – 10-15 % • Hl.zem.plodiny: •kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce,vinná réva,teplomilná zelenina, pekařská pšenice, sladovnický ječmen • ZVO ŘEPAŘSKÁ •Reliéf terénu: rovinný a mírně zvlněný •Nadmořská výška: 250-350 m •Klimatický region: teplý suchý, mírně suchý i m.vlhký T1 –T3 •Průměrná roční teplota: 8-9o C •Průměrné roční srážky: 500-650 mm •Hlavní půdní jednotky: černozemní a hnědozemní půdy na spraších a spr.hlínách nivní půdy na nivních uloženinách •Stupeň zornění: větší než 80 % •Zastoupení trvalých kultur: 6-9-% •Lesnatost: nízká •Hlavní zem. plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, kořenová zelenina, někde – chmel,rané brambory, mák, řepka, jablka, třešně, víceleté pícniny na orné půdě - vojtěška • ZVO BRAMBORÁŘSKÁ •Reliéf terénu: mírně svažitý až silně svažitý •Nadmořská výška: 300-650 m •Klimatický region: mírně teplý suchý, vlhký MT1, MT2, mírně teplý značně vlhký, MT 3,4, mírně chladný vlhký MCCH •Průměrná roční teplota: 5 - 8o C •Průměrné roční srážky: 550-800mm •Stupeň zornění: větší než 60 % •Zastoupení trvalých kultur: 3-6,5 % •Lesnatost: střední až vysoká •Hlavní zemědělské plodiny: převažuje pěstování obilnin, ve vyšších polohách krmné odrůdy, některé technické plodiny – řepka, mák, brambory, pícniny na orné půdě – jetel, • ZVO HORSKÁ •Reliéf terénu: horizontálně členitý s vysokou svažitostí •Nadmořská výška: nad 600 m •Klimatický region: mírně chladný vlhký MCH 4, chladný vlhký – CH •Průměrná roční teplota: 5-6o C •Průměrné roční srážky: více než 700 mm •Stupeň zornění: méně než 50 % •Zastoupení trvalých kultur: 2,5-3 % •Lesnatost: vysoká až velmi vysoká •Hlavní zem. plodiny: méně příznivé pro rostlinnou výrobu, vysoké zastoupení TTP, ojediněle sadbové brambory, len, méně náročné obiloviny • Obsah obrázku sportovní hra, sport, tenis, patro Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA •Kořeny Společné zemědělské politiky EU (dále jen SZP) lze hledat v 50. letech 20. století v Západní Evropě, která měla po válce nevýkonné a ochromené zemědělství s nejistými dodávkami potravin. Proto byl zpočátku v rámci SZP kladen důraz na: •podporu vyšší zemědělské produkce, •stálou dostupnost potravin spotřebitelům, •životaschopnost zemědělství. •=> Důraz především na dotace vázané na produkci •V 80. letech začíná nový problém – nadprodukce • •Rozvoj venkova nebyl v prvních desetiletích fungování SZP nijak zohledňován. • HISTORIE •Koncem osmdesátých let bylo zřejmé, že SZP je nutné reformovat, a to jak z důvodu zastaralosti některých opatření, tak rovněž z důvodu probíhajících rozhovorů o liberalizaci světového obchodu • •MacSharryho reforma - kompromis mezi závazkem snížení cenových dotací a nutností udržet přiměřené příjmy zemědělců •Podniky se musely více zaměřit na potřeby trhu, začínají fungovat první přímé platby (nejsou vázané na množství produkce, ale na obhospodařovanou půdu) •Reforma zásadně ovlivnila dva sektory – pěstování obilnin a produkci hovězího masa REFORMY ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY - I •Výdaje na Společnou zemědělskou politiku i přes McSharryho reformu v roce 1994 stále dosahovaly výše okolo 40 miliard EUR. • •1997 - Agenda 2000 zvýšen objem prostředků na rozvoj venkova, naopak objem finančních prostředků na SZP (přímé platby) omezen finančním stropem. •Přijatá reforma pomohla omezit intervence na trhu pomocí snížení intervenčních cen. Agenda 2000 zdůraznila také důležitost rozvoje venkova. •Společná zemědělská politika rozdělena na dva pilíře •První pilíř představují přímé platby zemědělců a jednotná společná organizace trhu. •Druhý pilíř zahrnuje politiku rozvoje venkova. REFORMY ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY - II •Cílem zemědělské politiky po roce 2000 bylo zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství. •V roce 2002 byla formulována tzv. průběžná zpráva o stavu SZP (tzv. mid-term review) •Přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat •Zpráva se zaměřila na tyto okruhy: •Odstranění vazby na produkci (decoupling) •Respektování standardů na úrovni farmy (cross – compliance) •Modulace •Rozvoj venkova •Rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) REFORMY ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY - III •Odstranění vazby na produkci (decoupling) •odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci zavedením jednotné platby na farmu •Respektování standardů na úrovni farmy (cross – compliance) • standardy v udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním požadavků na hospodaření, zdraví zvířat a zdraví rostlin •Modulace •jedná se o přesun přímých podpor zemědělcům na rozvoj venkova. •Rozvoj venkova •podpora těchto oblastí: kvalita potravin, welfare, nové technologie pro zpracování potravin. Podpora mladých farmářů, malích zpracovatelů. •Rozdělení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) •Evropský zemědělský záruční fond (EAGRD - pro přímé platby) a na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). REFORMY ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY - III •Roku 2008 byla zpracována další zpráva o stavu SZP (Health check tzv. kontrola „zdravotního stavu“ SZP) •Členské státy se dohodly na dalších změnách v SZP. •Shodly se zkráceně na: •Zvýšení modulace •Rozšíření podpory citlivých oblastí zemědělství •Možnosti financování opatření v rámci programu rozvoje venkova z dodatečně modulovaných prostředků - (řešení tzv. nových výzev financováno z dodatečně modulovaných prostředků) • •Nové výzvy pro zemědělství -řízení rizik, klimatická změna, biopaliva, voda, biologická rozmanitost. REFORMY ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY - IV • •Nástroje •přímé platby • •intervenční opatření (nákup, prodej, podpora soukromého skladování) • •kvótní systémy (státy mají určeno kolik čeho vyrobit) • •vývozní a dovozní licence • •vývozní subvence ( dotace na vývoz např. v případě nadprodukce) SZP HLAVNÍ NÁSTROJE PROČ ZEMĚDĚLSTVÍ PODPOROVAT -REGULACE AGRÁRNÍHO TRHU • •Důvody: •v agrárním sektoru neplatí zásady tržní rovnováhy •nepružnost nabídky •– díky biologickému charakteru výroby nelze pružně reagovat na poptávku •– biologická rizika výroby •- konzervatismus zemědělských producentů •nepružnost poptávky •- poptávka většinou odvozená od poptávky po finálních produktech •- malá cenová pružnost •- malá příjmová pružnost - •nelze připustit kolísáni příjmů zemědělských producentů •nelze připustit kolísání spotřebitelských cen •vnější faktory – nasycenost světových trhů • REGULACE NABÍDKY •množstevní omezení produkce: mléčné kvóty, kvóty na cukr, v ČR spravuje SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), •omezení rozsahu výrobních faktorů: restrikce výrobních faktorů – omezení pěstebních ploch, stanovení přípustného počtu zvířat (hustota hosp.zvířat), nedodržení je sankcionováno, v případě využití pěstební plochy k jiným účelům – zalesnění, zatravnění – finančně kompenzováno •podpora exportu: exportní subvence – dotační nástroj, který má vývozcům kompenzovat rozdíl mezi nižší cenou světovou a vyšší cennou domácí •importní omezení: cla – v rámci EU – cla zrušena, volný obchod, platí jen poplatky, licence, dovozní kvóty, se třetími zeměmi stanovila EU jednotný celní sazebník • •Zvyšování konkurenceschopnosti • •Postupné sbližování úrovně přímých plateb • •Zastropování neboli capping • •Zelená složka neboli greening • •Platby pro znevýhodněné oblasti (LFA platby - ČR) • •Podpory pro aktivní zemědělce, pro drobné zemědělce a mladé farmáře • •Platby vázané k produkci zvláště citlivých komodit SZP 2015 - 2020- HLAVNÍ PRINCIPY PROGRAM ROZVOJE VENKOVA PŘÍMÉ PLATBY •SAPS, (3 543,91Kč/ ha) •Greening, (1 943,62 Kč/ha) •platba pro mladé zemědělce, •dobrovolná podpora vázaná na produkci •citlivé sektory •bílkovinné plodiny •cukrová řepa •konzumní brambory •telata masného typu •… •PGRLF - Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond •Hlavní jsou podpory ve formě subvence částí úroků z komerčních úvěrů •Dále podpora pojištění či nákupu zemědělské půdy, podpora ve formě úvěrů poskytnutých PGRLF a podpora ve formě zajištění úvěrů. •Určeno pro zemědělské prvovýrobce, zpracovatele zemědělské produkce a podnikatele v oblasti zpracování dřeva a lesního hospodářství. • •Ostatní národní dotační programy pro zemědělství zaměřené především do odvětví živočišné výroby. •Např. Programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. Nákazový fond). NÁRODNÍ PROGRAMY