GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA Č.1 Ondřej KREJČÍ VZNIK GEOGRAFIE PRŮMYSLU •Společně se zemědělstvím tvoří geografii výrobní sféry •Geografie průmyslu je věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi průmyslovou výrobou a ostatními složkami krajiny, studiem zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu jako výsledku projevu těchto vztahů (Ivančička, 1964 in Toušek, V a kol. 2008) • •Geografie průmyslu se začala formovat na počátku 20. století – součást ekonomické geografie •V této době byl průmysl chápán jako sekundární krajinná složka, jejíž rozvoj byl podmíněný přírodními faktory (antropogeografický přístup). •Wilhelm Launhardt (1882) - abstraktní model řešení lokalizace průmyslového podniku = lokalizační trojúhelník • •Hlavním úkolem je studium zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu. • • • PRŮMYSLOVÁ VÝROBA •Průmyslová výroba je ovlivňována a zároveň výrazně ovlivňuje celou hospodářskou strukturu každého ekonomického systému. • •Dodnes velmi významnou disciplínou •Produkuje cca 70 % jeho celkové materiální produkce a zaměstnává asi 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva světa •Opakování zemědělství - cca 20 % materiální produkce a 50 % EAO •Významné rozdíly ve vyspělých a rozvojových zemích. •Podíl průmyslové výroby na HDP ve většině vyspělých zemí klesá. •podíl průmyslových výrobků a polotovarů v mezinárodní směně trvale roste. PRŮMYSLOVÁ VÝROBA - HISTORIE •Změny ve strategickém zaměření výroby => svázány s aktuální úrovní technického pokroku •Počátky rozvoje průmyslu lze klást do druhé poloviny 18. století ( 70. léta) •přeměny feudálních manufaktur •v odvětví textilní výroby – parní stroj => umožnil lokalizaci závodu kdekoliv •1. průmyslová revoluce • •II. rozvojová fáze průmyslové výroby - 2. polovina 19. století Fordismus •urbanizační procesy a prudký vzestup výroby – vznik monopolů •rozvoj hospodářství v USA - elektrifikace •masové zavádění strojů •zvyšování přesnosti strojírenství FORDISMUS „NIC NA SVĚTĚ NENÍ TAK TĚŽKÉ, ROZDĚLÍTE-LI SI TO NA MALÉ PRÁCE“. HENRY FORD •Podle nového způsobu výroby automobilů pomocí montážní linky •1913 s použitím montážní linky v Michiganu •Výroba modlu Ford T 20 let bez jediné změny •Pro maximální zjednodušení byla výroba tohoto modelu rozdělena na 7882 operací. • •Masová produkce standardizovaných výrobků spojených se systematicky rostoucím trhem masového konzumenta •důraz na cenu •Osmihodinový pracovní den se mzdou pěti dolarů pro dělníky obsluhující automatizovanou montážní linku •Období keynesiánství • •Hlavní body •Nekomplexnost úkolů a nerozšiřování objemu dovedností zaměstnance •Pracovní repetice •Nízká autonomie pracovníka 13.jpg III. ETAPA PRŮMYSLOVÉ VÝROBY • •Postfodrdimus/postmodernismus: •Počátky v 70. letech na vrcholu fordismu -> 90.léta •Nový systém kapitalistické akumulace, který se zformoval jako reakce na krizi fordismu •Spojována s nástupem automatizací, elektronikou a rozmachem informačních technologií • fordpost.gif • Charakteristické pro tyto cykly jsou bazické inovace: 1. cyklus průmyslového rozvoje - vysokopecní výroba železa, průmyslové využití parního stroje a bavlny v textilní výrobě, 2. cyklus – stavba železnic ve velkém, technické změny i v zemědělství, 3. cyklus – nástup rádia a telefonu, elektrifikace ve velkém, rozvoj chemie, 4. cyklus – výroba a využití automobilů, vznik petrochemie, 5. cyklus – informační technologie Bazické inovace vždy charakterizovaly počátek dlouhého, technického, resp. technicko-ekonomického cyklu trvajícího 30–60 let V každém cyklu šlo o generační výměnu techniky a technologií, zásadní změnu v pracovních nástrojích nebo zdrojích energie či ekonomickou konjunkturu a iniciaci dalekosáhlých společenských změn Poslední, pátý cyklus začal v polovině 70. let (tj. mimo vlastní cykly K.) a znamená mimo jiné překonání tradičního dilema: masová výroba – stanovuje hromadnou spotřebu standardizovanými uživateli anebo kusová výroba – představuje specializovanou spotřebu individuálními uživateli Jeho charakteristikou je nástup společnosti 21. století, postmoderní společnosti komunikace = informační společnosti nebo společnosti digitálního kapitalismu, ale také společnosti rozvoje služeb a nového odvětví cestovního ruchu PRŮMYSL 4.0 •https://www.youtube.com/watch?v=v9rZOa3CUC8&t=175s •https://www.youtube.com/watch?v=h9t06cyC7Es&t=3s • •Období charakteristické: •pokles zájmu o výrobky masové produkce •vzestup zájmu o více specializované výrobky a vyšší kvalitu (lidé chtějí mít věci více osobního charakteru, ochotni za kvalitu zaplatit více), •maximalizace flexibility a inovací=> důvod- snaha adekvátně odpovědět na existující poptávku na trhu po různorodých a specializovaných produktech=> flexibilní produkce a masová zakázková výroby •více specializované výrobky + kratší produkční doby => vyústění do menších a produktivnějších systémů (vzdalování od velkých továren s uniformní produkcí, přibližování malým podnikům s rozličným sortimentem) •decentralizace práce • • HIGH-TECH •V rámci deindustrializace také rozvoj high-tech oborů •Obory s nadprůměrnou úrovní uplatňovaných vědeckých a technických znalostí a systematickým zaváděním inovací ve výrobních procesech (elektronika, optické a lékařské přístroje) •Na základě úzké spolupráce průmyslu s vědeckou základnou vznikají specializovaná inovační a technologická centra – vědeckotechnické parky (technologické, vědecké) •Instituce orientované do oblasti vědy, nových technologií a inovací – hl. cílem je zajišťování transferu technologií a podpora inovačního podnikání (viz dále) • DEINDUSTALIZACE •Další z typických jevů pro třetí etapu průmyslového vývoje ve vyspělých zemích •Pokles zaměstnanosti v průmyslu (hl. u výrob s nižší přidanou hodnotou) a na to navazující sociální a ekonomické změny •Typický jev pro vyspělé světové ekonomiky -> přesun výrob do tranzitních nebo rozvojových zemí (delokalizace výroby) -> růst terciérního sektoru •Přesun výroby do jiných států můžeme označit jako delokalizaci výroby. Obecně lze rozlišit dva základní způsoby delokalizace: •a) Outsorcing – najmutí zahraničního dodavatele •b) Offshoring – založení dceřiné společnosti v zahraničí • • GLOBALIZACE PRŮMYSLU •Vznik a rozvoj nadnárodních společností v kontextu přesunů výrob v rámci deindustrializace •multinational corporations - MNCs •Hlavní hybatelé globální ekonomiky =>řídící mechanismy globální ekonomické integrace •Geografie průmyslu - výzkum jejich prostorového rozmístění a hlavně vztahů •Dělení podle vnitřní organizace: •Vertikálně integrované – produkce podniků v konkrétních zemích slouží jako základ pro výrobu v dalších podnicích společnosti v jiných zemích • •Horizontálně integrované – výrobní podniky lokalizovány v různých státech a vyrábějí stejné nebo podobné výrobky • • •Velký rozvoj od 70. let – nárůst významu řady světových koncernů hl. v rozvojovém světě •Surovinové zdroje, levná pracovní síla -> vhodná pracovní i vývozní základna řady produktů pro globální trh •Rozvoj industrializace v rozvojových zemích – avšak nepřirozený a nestal se základem pro ekonomický růst daných zemí (podniky jsou základem vertikální struktury nadnárodní společnosti a ne horizontální). • TOP 10 NEJVĚTŠÍCH SPOLEČNOSTÍ Firmy z terciéru (vyjma finančně orientovaných společností) umísťují v žebříčku největších nadnárodních společností na vrchních příčkách méně, v žebříčcích, které si všímají síly značky a její hodnoty jsou již mnohem výše (marketingově orientovaný přístup). Obsah obrázku text, mapa Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Mezi zeměmi mají z hlediska lokalizace sídel nadnárodních společností dominanci Spojené státy americké, kde sídlí čtvrtina z pěti set největších nadnárodních společností dle žebříčku Fortune – Global 500 • • GEOGRAFICKÉ PERSPEKTIVY NADNÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ •Americký obchodní řetězec Wal Mart zaměstnával v zahraničí 800 tis. pracovníků, Nestlé 329 tis. (97 % zaměstnanců společnosti), Volkswagen Group 296 tis. pracovníků (více než polovina zaměstnanců společnosti). •Těžařská nadnárodní společnost Royal Dutch Shell vykázala více než 2x vyšší tržby, než byl HDP České republiky •Elektrotechničtí giganti General electric a Siemens (Německo) a banky Deutsche Bank (Německo), HSBC Holdings (UK) a Unicredit (Itálie) měly v zahraničí více než sedm stovek poboček (2006). •Deutsche Post (Německo) má pobočky ve více než 100 státech •=> Velmi významní hráči ve stětové ekonomice – Vliv na politické rozhodování, vliv na společnost a chování PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE • • Fenomén úzce spjat s nadnárodními společnostmi „Přímé zahraniční investice (PZI) jsou definovány jako investice do jiné země za účelem získání podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodovací pravomoci.“ (Srholec, 2003) 1) Vstup vybudováním nového závodu 2) Vstup s využitím již stávající infrastruktury (fůze, akvizice, brownfilds) FAKTORY LOKALIZACE PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC •Hlavní všeobecné faktory ( na základě čeho se majitelé rozhodují, kde svůj podnik umístí) -politická stabilita -intenzita ekonomického růstu -kvalita legislativního prostředí -úroveň úrokových sazeb a daňového zatížení - •Lokalizační faktory - podle nich se investor následně rozhoduje 1)obchodní faktory - blízkost trhu, blízkost hlavních zákazníků, přítomnost zahraničních firem, podpůrné služby (služby pro podniky, zprostředkovatelé, projekční a vědecko-výzkumné služby) 2)pracovní faktory - všeobecná dostupnost pracovních sil, kvalita pracovních sil, flexibilita pracovních sil (schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám) 3)infrastrukturní faktory - kvalita silničních a železničních komunikací, blízkost větších letišť, kvalita telekomunikací 4)nákladové faktory - cena práce a cena stavebních pozemků 5)specifické lokální, resp. lokálně-regionální faktory - nabídka rozvojových ploch, potenciál finanční participace (investiční pobídky) 6)environmentální faktory - environmentální kvalita (kvalita života), urbanisticko-přírodní atraktivita • KLADY A ZÁPORY •klady (okamžitý viditelný pozitivní efekt) •- zachování či zvýšení produkce a pracovních míst •- vyšší daňové příjmy •- zvyšování konkurenceschopnosti celého hospodářství •- růst kvality výrobků ? •- transfer technologií (přenos vyspělejších technologií) a know-how -zlepšení řízení podniků (nové manažerské dovednosti) - • negativa (dlouhodobý, v počátku často neviditelný, negativní efekt) •- vytvoření závislosti ekonomiky na zahraničním kapitálu •- externí kontrola lokální ekonomiky •- odlákání kvalifikovaných pracovníků z domácích firem •- snížení konkurenceschopnosti domácích firem •- zabránění či ztížení vzniku domácích firem •- nerovnoměrná lokalizace ve prospěch rozvinutějších regionů •- snižování úrovně odbornosti a zručnosti pracovní síly (deskilling) •- riziko přesunu investic dále na Východ po vyčerpání investičních pobídek •V posledních letech stagnuji PZI ze zpracovatelského průmyslu, posilují služby •Nejvíce finanční a pojišťovací činnosti •V letech 1993 – 2015 nejvíce PZI z Nizozemí, Rakouska, Německa Lucemburska a Francie Okresy s nejvyšším přílivem PZI v období let 1993 až 2015 Okresy s nejnižším přílivem PZI v období let 1993 až 2015 INVESTIČNÍ POBÍDKY • • Zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách - přijat v únoru 2000, do té doby pouze usnesení vlády Pobídky 1) slevy na daních z příjmu (10 let), 2) dotace obcím na technické vybavení území (převod území za zvýhodněnou cenu), 3) dotace na vytváření nových pracovních příležitostí, 4) dotace na školení a rekvalifikace zaměstnanců. PODPOROVANÉ OBLASTI V ČR •Zpracovatelský průmysl •Technologické centrum •Centra strategických služeb •Sdílené služby, sowtware, datová centra, call centra • •Do konce března 2019 bylo uděleno 1 221 pobídek - přislíbené investice přes 864 mld. Kč - přislíbeno vytvořit téměř 189 tis. pracovních míst •Cca ½ pobídek pro české společnosti • •https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-investory/Investicni-pobidky ANALÝZA INVESTIČNÍCH POBÍDEK V ČESKÉ REPUBLICE STUDIE 2007 •1) pobídky především do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele -> rozdíly se nezmenšovaly, ale zvyšovaly •2) na nově vytvořená místa jsou přetahovaní pracovníci z jiných firem, než aby se snižovala nezaměstnanost- růst platů •3) průměrné náklady na vytvoření pracovního místa pomocí pobídek jsou příliš vysoké (1,6 mil. Kč) •4) struktura nezaměstnaných se výrazně nemění •6) Stále vysoká daňová zátěž – firmy s pobídkami si přejí vysoké daně pro ostatní firmy, aby měly konkurenční výhodu •7) poradenské firmy nezahrnují do svých výpočtů veškeré náklady -> proto se pobídky jeví jako výhodné •8) deformují trh – podpora především velkých a zahraničních firem na úkor malých a domácích, podpořené firmy často „příliš velké pro krach“ • PŘÍPAD FLEXTRONICS •Plán: •zaměstnávat v Brně a okolí více než 3 000 zaměstnanců, investovat 20 mil. USD - firma získala pozemky za symbolickou korunu •daňové úlevy na 10 let + další podporu za 100 mil. Kč - • Realita: - zpočátku vše firma plnila •začátek roku 2002 – rychlý odchod •ÚOHS proti firmě vedl správní řízení o zrušení a vrácení pobídek -> první velká nadnárodní společnost, která nesplnila své závazky a opustila ČR •Regionální struktura pobídek k 30. 9. 2017 •Strukturálně postižené regiony PRŮMYSLOVÉ ZÓNY „Ucelené souvislé území přibližně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb.“ (CzechInvest) • • • PRŮMYSLOVÉ ZÓNY - VÝVOJ •Průmyslové zóny jsou významný nástroj regionálního rozvoje. • •Významný porevoluční fenomén •impuls: snaha o řešení ekonomických problémů •rok 1995 – projekt Plzeň-Borská Pole snaha přilákat investory, zpočátku bez státních dotací •rok 1998 – systém podpory průmyslových zón -první pilotní projekty: Karviná a Bystřice nad Pernštejnem •„Program na podporu rozvoje průmyslových zón 1998-2005“ VÝVOJ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN •rok 2002 – první regenerace brownfield (Žatec) •rok 2006 –„stav nasycení“ •období 1998 – 2008: podpořeno Czechinvestem 103 průmyslových zón, -606 investorů, -investice za 210 mld. Kč, -vytvořeno 103 054 pracovních míst, -průměrná obsazenost 72 % • Nejvíce: Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Středočeský kraj BUDOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN •Hlavní kritéria pro vybudování 1)finanční výdaje na zajištění pozemků - počet vlastníků - kvalifikovaný management (reakce na trh, komunikace s veřejným sektorem) 2)možné způsoby nakládání s pozemky - koupě, pronájem, možností následného odkoupení, … 3)vybavenost zóny technickou infrastrukturou - vodovodní a kanalizační síť, zásobování el. energií a teplem 4)kvalitní silniční napojení - dálnice a rychlostní silnice, letiště, železniční vlečka, MHD •Vedlejší kritéria 1)regulace využití území zón - zaneseno v územně plánovací dokumentaci 2)výskyt specifických limitů - ochrana přírody, vodních zdrojů, nerostných surovin, záplavová území, staré ekologické zátěže, věcná břemena 3)akceschopnost správních orgánů CTP INVEST •největší a nejvýznamnější firma v oboru budování průmyslových zón v ČR DOPADY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN •Pozitivní •a) pokles nezaměstnanosti •b) pracovní příležitosti pro ohrožené skupiny obyvatel (pracovníci s nižším vzděláním) + práce u subdodavatelů •c) kontakty mezi zahraničními investory a domácími firmami •d) aktivizace soukromého podnikání •e) zvýšení životní úrovně a kupní síly obyvatel • •negativní •a) výroby s nízkou přidanou hodnotou (montovny) •b) neestetičnost staveb a zábor kvalitní zemědělské půdy •c) podpora komerční suburbanizace •d) doprava (špatná pěší přístupnost) GREENFIELD X BROWNFIELD •greenfield - ekologicky čisté, bez dřívější zástavby •brownfield - původně využívané území, -pravděpodobně kontaminace nebo jiná devastace -příčiny vzniku: Hlavně ekonomické změny po roce 1989 -základní typy brownfields v ČR - průmyslové - zemědělské - vojenské (militární) -Průměrně 4,4x vyšší náklady na rozvoj 1 ha ve srovnání s greenfield • +nenahraditelná pozice v blízkosti centra města +spojitost s životem vlastního města +není třeba budovat zóny na zelené louce • KLASTRY 80. léta – G. Becattini – „koncept průmyslových okrsků“ = územní koncentrace firem, v drtivé většině malé a střední velikosti, které vyrábí zboží nebo poskytují služby funkčně spojené s hlavní výrobní aktivitou 90. léta – teorie clusteru – M. A. Porter Klastry jsou geografická soustředění vzájemně provázených firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích a přidružených institucí, jako jsou univerzity, agentury, a obchodních asociací různých směrů, které soutěží, ale také spolupracují. • • • • KLASTRY Základem klastru je jádro zahrnující klíčové podniky, jež jsou zároveň i jeho vedoucími účastníky. V první vrstvě kolem jádra se nacházejí firmy, které přímo či nepřímo podporují organizace v jádru klastru, a proto nesou název podpůrné podniky => hlavní dodavatelé Následující vrstva patří měkké podpůrné infrastruktuře obsahující organizace, které jsou většinou veřejně financované (např. místní školy, univerzity) Tvrdá podpůrná infrastruktura je poslední vrstvou obklopující měkkou infrastrukturu. Zahrnuje silniční komunikace, přístavy, nakládání s odpady, komunikační spojení atd. PROČ PODPOROVAT KLASTRY •Obvykle zlepšení výsledků společností do nich zapojených, •Pomáhá zvýšit počet inovací, •Pomáhá iniciovat vznik nových firem, •Pomáhá zvýšit export, •Podporuje rozvoj kraje… • •Přínosy pro firmy: •poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady, •snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci, •zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu, •zvyšují rychlost přenosu informací a technologií, •podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury, • KLASTRY V ČR http://www.czechinvest.org/podporene-klastry-v-cr V ČR celkem 51 klastrů KLASTRY V ČR CLUTEX - klastr technické textilie, o.s. (2006) CREA Hydro&Energy, o.s CzechBio - asociace biotechnologických společností ČR, z.s.p.o. (2008) Czech Stone Cluster Český nanotechnologický klastr, družstvo EKOGEN, o.s. (klastr zabývající se zpracováním jemných anorganických odpadních materiálů ve stavebnictví v JČK) Energoklastr Klastr ENVICRACK (výzkumná a vývojová činnost v oblasti využívání alternativních zdrojů energie) Enwiwa Hradecký IT klastr (2008) IT Cluster Klastr českých nábytkářů Klastr přesného strojírenství Kompozitní materiály MedChemBio (2009) Moravskoslezský automobilový klastr …… • KLASTRY VE SVĚTĚ – global_innovation_clusters_L.gif PODPORA PRŮMYSLOVÝCH PODNIKŮ •