GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PŘEDNÁŠKA Č.II LOKALIZAČNÍ TEORIE V PRŮMYSLU Ondřej KREJČÍ ASPEKTY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY •Ekonomické – HDP, hospodářská organizace, ekonomická vyspělost •Společenské – zaměstnanost, industrializace, deindustrializace, reindustrializace •Prostorové – urbanizace, koncentrační areály, územní rozvoj, plánování •Enviromentální – ochrana životního prostředí, trvale udržitelný rozvoj •Technické a technologické – technický pokrok, inovace •Politicko-geografické – ekonomická moc PRŮMYSLOVÝ LOKALIZAČNÍ FAKTOR •V regionálně ekonomickém pojetí představuje lokalizační faktor výhodu úspory nákladů, které dosáhneme tím, že danou aktivitu lokalizujeme právě na určitém místě a ne jinde •Snaha kapitalistických vlastníků hledajících nejvýhodnější umístění své firmy. =>Vznik lokalizačních teorií • •Lokalizační faktory nepůsobí selektivně, mnohé jsou vzájemně podmíněné, jiné se vylučují. Význam jednotlivých faktorů je proměnlivý v čase •Doprava x suroviny •Těžba x životní prostředí •V případě zachování průmyslových kapacit při zániku nebo změně lokalizačních faktorů hovoříme o geografické setrvačnosti (tzv. geografické inercii) •Strukturálně postižené regiony • •Základní otázka: Co má největší vliv na lokalizaci? • VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ •konec 19. století, neoklasické přístupy - hledání obecného modelu optimálního umístění jedné nebo více firem v prostoru - von Thünenova lokalizační teorie (1826), řešila zemědělství. • Wilhelm Launhardt (1882) • abstraktní model řešení lokalizace průmyslového podniku = lokalizační trojúhelník, •faktor dopravních nákladů (nejdůležitější) • trojúhelník = dva vrcholy jako místa těžby surovin + třetí vrchol místo spotřeby, - optimální umístění podniku v těžišti trojúhelníku. - •Kritika: abstrakce “izolovaného hospodářství” Snaha o minimalizaci nákladů WEBERŮV LOKALIZAČNÍ TROJÚHELNÍK •Alfred Weber (1909) •Nejlepší umístění podniku je takové, u kterého jsou minimalizovány náklady •místo s nejmenšími náklady = optimální místo •tři hlavní faktory lokalizace průmyslového závodu: •dopravní náklady, náklady na pracovní sílu a aglomerační efekty • •Přepravované materiály dělí •ubikvitní suroviny nebo zdroje, které jsou v území rozmístěny rovnoměrně v dostatečném množství a v požadované kvalitě a za stejnou cenu) •svým četným výskytem fakticky neovlivňují lokalizaci •lokalizované (některé suroviny jsou dostupné jen v omezené míře) • • Přínosy teorie: •naznačil metodické postupy, •přiblížil se k identifikaci lokalizačních faktorů, •poukázal na nezbytnost zkoumání prostorových souvislostí hospodářských procesů. OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE •druhá etapa v rozvoji prostorových teorií •Teorie lokalizace využívající vícekriteriální přístup a modelování •Zájem o rozvoj těchto teorií je motivován hospodářskými, politickými a sociálními problémy ve vyspělých zemích. •V 50. a 60. letech se zformovaly v podstatě 3 školy: •americká (W. Isard) •francouzská (F. Perroux) •Ruská (Kolosovskij ) • Snaha o maximalizací zisku W. Isard – americká prostorová škola Navázal na práce Webera a Lösche Používá lokalizační faktor dopravních nákladů (dopravní vstup definuje jako pohyb jednotky hmotnosti na jednotku vzdálenosti) a lokalizační trojúhelník Analýzu lokalizace začíná řešením rovnovážného stavu firmy z hlediska dopravní orientace, potom z hlediska orientace na pracovní síly – případně i orientace na další faktory – energie, voda, apod. Vychází z předpokladů, že firma se má umístit v prostředí, na které nemá zatím žádný vliv. V této počáteční fázi předpokládá, že trh je koncentrován do jednoho bodu, výrobní faktory jsou k dispozici, dopravní náklady jsou úměrné váze a vzdálenosti. Místem minimálních dopravních nákladů bývá obvykle jeden z vrcholů lokalizačního trojúhelníka a nikoli bod uvnitř trojúhelníka, jak předpokládal A. Weber VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ II • •Walter Isard (1956) •hlavní zakladatel disciplíny nazývané jako regionální věda • •Místem minimálních dopravních nákladů bývá obvykle jeden z vrcholů lokalizačního trojúhelníka a nikoli bod uvnitř trojúhelníka, jak předpokládal W. Laundhart • •V jeho myšlení využití rozvíjející se počítačové techniky a uplatnění matematicko-ekonomických modelů • • TEORIE RŮSTOVÝCH PÓLŮ •François Perroux -teorie pólů růstu = teorie polarizovaného rozvoje -Hnací x hnaná odvětví •=> hospodářský růst světa probíhá pod vlivem působení dominujících ekonomik několika málo zemí na ostatní země => východiskem teorie pólů je poznatek, že růst se neprojevuje všude naráz ale jen v určitých místech => hnací a hnaná odvětví a póly rozvoje •Póly rozvoje – takové jednotky, které rozsahem své produkce převyšují výrobu ostatních firem v okolí, mají schopnost vykonávat tlak na své okolí a povahou svých činností jsou předurčené sehrávat vedoucí roli v ekonomice regionu; Póly růstu vyvolávají v oblasti své působnosti toky zboží a služeb. Při hlavních pólech vzniká řada pólů vedlejších a odvozených a jednotlivé činnosti se polarizují. •Hnací odvětví – nemůže existovat sama o sobě, ale v dané lokalitě se vytváří „průmyslový komplex“ pro určitou skupinu činností – a to nejen produkce ale i marketing, výzkum, apod. • TEORIE ÚZEMNĚ - VÝROBNÍHO KOMPLEXU •Nikolaj Nikolajevič Kolosovskij (1958) •ekonomický útvar navzájem podmíněných průmyslových závodů v jednom středisku nebo regionu, • princip technologické návaznosti výrob (např.: černé uhlí – černá metalurgie nebo ropa – petrochemie), •surovinové zdroje a dopravní náklady, •plánování lokalizace na národní a regionální úrovni. •prostředek optimálního rozmístění výrobních sil a dalšího ekonomického rozvoje. KONCENTRACE FIREM • •Navazuje na teorii územně výrobního komplexu • •Klastry – viz úvodní přednáška •„třetí Itálie“ •institucí v regionech severní Itálie (Toskánsko, Emilia-Romagna, Veneto), •nepatří mezi tradiční průmyslové oblasti, •po válce etapa rychlého hospodářského růstu na rozdíl od ostatních italských regionů •Důvody •mimořádně velký podíl malých a velmi malých podniků (s méně než 10 pracovníky) a jejich specifický způsob spolupráce, => diverzifikace •prostorová blízkost •aglomerační efekty, •pospolitost místních komunit, pocit sounáležitosti s místní kulturou •tradiční hodnoty místních obyvatel •úspěšné výrobní okrsky •Bádensko-Württembersko, Silicon Valley, soustředění inovačních firem podél silnice číslo 128 kolem Bostonu. NOVODOBÉ PRŮMYSLOVÉ TEORIE •Vycházejí z makroekonomických teorií •Keynesiánství •Neoliberalismus •Strukturalismus •Založené na regionálním rozvoji •výzkum vztahů a podřízenosti mezi regiony •Např. •Teorie prostorových děleb práce •Globální produkční sítě TEORIE PROSTOROVÝCH DĚLEB PRÁCE •= Spatial Divisions of Labour • Doreen Massey •prostor je třeba chápat v pojmech relací/vztahů spojených s určitou mocí (podřízenost/nadřízenost) •dělba práce mezi regiony v rámci jednoho odvětví •Specializace regionů •prostorové rozmístění jednotlivých částí výroby MNCs •katedrála v poušti (cathedrals in the desert) • = izolovanost poboček bez vazeb na místní ekonomiku, technologicky vyspělejší oproti okolí •deskilling = omezování tvůrčí činnosti • GLOBÁLNÍ PRODUKČNÍ SÍTĚ •= Global Production Networks (GPN) •vztahy mezi firmami, dodavatelé x odběratelé • •pozice konkrétní firmy ve struktuře • •silová asymetrie, MNCs si určují své dodavatele •Uzavřené regiony • •globální dodavatelé, dodavatelé I. a II. úrovně, lokální dodavatelé III. úrovně • Je možné svou pozici měnit? LOKALIZAČNÍ FAKTORY PŘÍRODNÍ •Výskyt komplexu surovin dostupných v daném regionu formuje jeho prostorovou strukturu a má velký vliv na rozvoj •Struktura vytvořená v období rozvoj těžby obvykle získá nový charakter v pozdějších obdobích (nové impulsy rozvoje) • •Se zkvalitněním dopravy – pokles významu jako lokalizačního faktoru •Voda •Při lokalizaci analýza z hlediska kvantity a kvality •Řada výrobních oborů spotřebovává velké objemy vody •Největší spotřeba – chemický průmysl, rafinace ropy, energetický průmysl, hutnictví železa a barevných kovů, průmysl papíru a celulózy •Na kvalitu vody náročné – potravinářský průmysl •Klima •Faktor lokalizace s klesajícím významem, možnost klimatizace •Vliv na kvalitu produkce – při výrobě fotografických materiálů, zpracování vlny •Kvalita ovzduší důležitá pro farmaceutický a kosmetický prům. • PŘÍRODNÍ LOKALIZAČNÍ FAKTORY •Suroviny •Význam surovin typický v období počátků rozvoje průmyslu – první manufaktury a továrny vznikaly v oblastech s dostatečným výskytem surovin (dřevo, uhlí, železná ruda, sklářské písky, oblasti chovu ovcí, pěstování lnu, obilovin…) •Neobnovitelné (minerální, nerostné) x obnovitelné (biomasa) •Minerální suroviny •Rudné (zpracovatelné na kovy – železná ruda, rudy barevných a drahých kovů) •Energetické (ropa, zemní plyn, uhlí, uran…) •Chemické (fosfáty, nitráty, ropa, draselné soli…) •Stavební (stavební kámen – žula, pískovec; vápenec, jíly, písky, štěrky…) •Ostatní (sklářské písky…) • LOKALIZAČNÍ FAKTORY SOCIOEKONOMICKÉ •Energie •Průmysl má největší spotřebu energie ze všech hosp. odvětví, některé obory – energeticky náročné (hutnictví železa, bar. kovů, chemický p., výroba skla) •Tendence ve spotřeby energie: •Růst celkové spotřeby energie •Strukturální změny ve využívání energetických zdrojů (dřevo – uhlí – ropa, zemní plyn – jaderná energetika – alternativní zdroje) •Nerovnoměrnost rozmístění zásob a spotřeby (exportní oblast – Perský záliv (ropa), Austrálie (uhlí, uran), Kanada (uran)… x oblasti deficitu – dovozci – Z Evropa, USA, Japonsko) •Intenzifikace využívání energetických zdrojů – snižování energetické náročnosti po ropné krizi, racionálnější využívání •Zavádění alternativních zdrojů energie – vodní, geotermální, větrná, sluneční, přílivová energie, biomasa… • SOCIOEKONOMICKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY II •Doprava •Jeden z prvních lokalizačních faktorů, význam však klesá • Náklady na dopravu závisí na vzdálenosti, druhu přepravy, množství a druhu přepravovaného materiálu •Stálé (fixní) náklady – čím větší vzdálenost, tím menší náklady na přepravu jednotkového množství •Nestálé (provozní) náklady – závislé na vzdálenosti, diferencované podle jednotlivých druhů dopravy • •Lokalizační implikace prostorové diferenciace dop. nákladů: •A) Prům. výroba může být vázaná na oblast odbytu – velká hmotnost a objem (např. výroba nápojů) nebo rychle se kazící produkty (pekárny) •B) Na oblast s jinou lokalizační výhodou (výskyt surovin) – objem zpracovávaných surovin – hutnictví, cukrovarnictví •C) Lokalizace v přechodné oblasti – významné dopravní uzly, např. přístavy – petrochemie, zpracování ryb • SOCIOEKONOMICKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY III •Pracovní síla •Kvantita pracovní síly •Kvalita pracovní síly •Náklady na pracovní sílu •Kvalifikovaná x nekvalifikovaná pracovní síla (montáž x hi-tech) • •Infrastruktura •Soubor technických a stavebních zařízení, která jsou potřebná pro technické zabezpečení výroby •Investice do území, která vytváří podmínky pro jeho rozvoj •Technická infrastruktura – dopravní síť a dopravní zařízení, (dopr. infr.), energetická síť a zařízení (energetická infr.), informační síť a zařízení (informační infr.) •Sociální infrastruktura – soubor zařízení, které poskytuje služby pracovníkům resp. obyvatelstvu (školy, zdrav. , sport. a kult. zařízení) •