1.2 Kartografie a topografie

Teoretická východiska

Mapy se staly běžnou součástí každodenního života všech lidí. Ve výuce zeměpisu jsou pak
nenahraditelnou pomůckou, která umožňuje žákům zjišťovat informace o vzdálených místech, vyhledat
prostorové rozmístění jevů a vztahy mezi nimi.

 „Tak důležitá je práce s mapou v geografické práci, že …. se zdá oprávněné navrhnout geografům, že
pokud problém nemůže být zkoumán pomocí mapy, ... potom je otázkou, zda je to problém spadající do
oblasti geografie.“ Richard Hartshorne

S rozšířením map na internetu, digitálních atlasů a geografických informačních systémů se zdá
nezbytné, osvojit si kromě tradičních dovedností, jako je vyhledání místa na mapě, také mnohé další
dovednosti, které se vztahují k používání mapy. Tyto dovednosti souhrnně označujeme jako
kartografické. Přestože používat mapu a vyhledávat v ní informace podle některých výzkumů dovedou i
děti předškolního věku (viz například Glücková, 2001; Liben & Downs, 1989; Liben & Yekel, 1996;
Piaget & Inhelderová,1971), kartografické dovednosti si žáci osvojují až v průběhu školní docházky.
Nejdůležitější je období druhého stupně základních škol, kdy je u žáků plně rozvinuté abstraktní
myšlení, které jim umožňuje chápat i složitější operace, jako je analyzování mapy nebo vyvozování
závěrů z informací, zjištěných v mapě. (Mrázková, K., 2013, s. 7.)




                       Model kartografických dovedností (podle K. Mrázkové)