Aktuální členění výpovědi V obsahu výpovědi zapojené do textu a do komunikační situace a textu můžeme rozlišit: a) informaci známou, kterou lze vyvodit z textu nebo ze situace b) informaci nově sdělovanou ● Ta část výpovědi, která obsahuje známou informaci, se nazývá východisko = téma výpovědi. ● Část výpovědi, která obsahuje novou informaci, se nazývá jádro = réma výpovědi. ● Rozdělení výpovědi na téma a réma se nazývá aktuální členění výpovědi. A. Téma a réma výpovědi v kontextu ● Rozlišení tématu a rématu výpovědi umožňuje znalost předchozího textu nebo znalost situace:[1] – V noci jsem navštívil jakýsi starý opuštěný dům. Dům mi byl nějak povědomý. T R (Slovo dům odkazuje na spojení jakýsi starý opuštěný dům z předchozí věty, považujeme je tedy za známou informaci = za téma výpovědi; novou informací = rématem výpovědi je spojení byl nějak povědomý.) Byl jednou jeden psací stroj. Ten stroj měl čtyřicet paliček. Ty paličky byly jeho dětičky. 2T 2R 3T 3R (Spojení ten stroj považujeme za téma druhé výpovědi = 2T, neboť navazuje na spojení psací stroj ve výpovědi předchozí; jde tedy o informaci známou. Spojení čtyřicet paliček je ve druhé výpovědi informací nově sdělovanou, považujeme je tedy za réma výpovědi = 2R. Ve třetí výpovědi je spojení ty paličky už výpovědí známou, neboť navazuje na spojení čtyřicet paliček. Spojení ty paličky je tedy tématem třetí výpovědi = 3T. Spojení jeho dětičky je informací novou, považujeme je tedy za réma třetí výpovědi = 3R.) B. Jazykové prostředky signalizace tématu a rématu výpovědi Téma výpovědi může být např.: – uvedeno zájmeny ten, ta, to, tento, tato, toto, přídavnými jmény zmíněný, výše uvedený. Příklady: Dům nesl jméno Javorová stezka. Majitel práh toho domu už mnoho let vůbec nepřekročil. Ve stovkách vesnic byla naměřena až 1500krát vyšší kontaminace céziem, než činí přípustná hranice. Všechny tyto vesnice jsou dosud obydleny. Albrecht Sedlický v r. 1589 požadoval vysvětit ornát pro svůj kostel. (….) Zmíněný ornát poslal biskupovi až do Bytomi. – vyjádřeno pouze zájmeny nebo zájmennými příslovci Příklady: Byl jeden chudobný otec a měl dvě děti, Honzíčka a Marušku. On chodíval do lesa dřevo porážet… Byli jednou dva manželé a ti neměli děti. Otec zavedl děti na velkou mýtinu jahod a tam se vše jen červenalo. (Podle B. Němcové) – osamostatněno, vytknuto před výpověď jako samostatný větný člen: Příklady: Hádat se, to vám nijak nepomůže. Do Prahy, tam jedeme až za týden. Réma výpovědi může být zdůrazněno vytýkacími částicemi a především, zejména, a hlavně, právě, jedině, pouze. Příklady: Vláček se zvolna sunul údolím. V prvním vagónu právě rozžehli petrolejové lampy. Ubytujeme se v letovisku Atlantis. Atlantis je luxusní a především dostatečně velký hotelový komplex. Jednu vzácnou houbu jsme nedávno objevili: kotrče. Najdou se zde jedině v dubových lesích a hlavně na starých trouchnivějících pařezech. Zdena dělala paní domu. Starala se pouze o pohoštění a příjemnou atmosféru. C. Spojení tématu a rématu výpovědí v textu V souvislém textu často navazuje téma výpovědi následující na téma nebo réma výpovědi předcházející. Tato návaznost tématu a rématu výpovědí následujících za sebou je jedním z prostředků vytváření souvislého textu: Byl jeden král, ten měl na peci vál; na tom vále kocoura. (Podle B. Němcové) 2T 2R 3T 3R (Téma 2. části textu ten = 2T navazuje na vyjádření z první části, tj. na slovo král, téma 3. části textu 3T navazuje na réma 2. části textu = 2R) 2T 2R 3T 3R Jednou šlo pět kluků do školy. Oni ovšem chodili do jiné školy než jiné děti. Nebyla to první ani druhá třída. (Podle J. Trnky) (Téma 2. výpovědi oni = 2T navazuje na výraz pět kluků z 1. výpovědi, téma 3. výpovědi to = 3T navazuje na réma 2. výpovědi, tj. na výraz do jiné školy.) Rozlišení tématu a rématu výpovědi je důležité pro pořádek slov v češtině. ________________________________ [1] Užíváme zkratky T = téma výpovědi, R = réma výpovědi. Téma a réma výpovědi neurčujeme v první výpovědi v textu, ale začínáme je určovat až od výpovědi druhé, tj. od první výpovědi, u níž je na základě znalosti předchozího textu možné určit známou a nově sdělovanou informaci.