Kvartsextakordy Kvartsextakord je druhým (posledním) obratem kvintakordu. Basovým – tedy nejnižším zapsaným – tónem je kvinta původního kvintakordu, takový obrat zní harmonicky labilně (= člověk má při poslechu pocit nejistoty, jako by mělo co nejdřív následovat něco „stabilnějšího“). Z tohoto důvodu se kvartsextakordy nepoužívají libovolně, ale vždy nějakým způsobem souvisí s akordem předcházejícím akordem následujícím akordem předcházejícím a zároveň následujícím Že máte použít kvartsextakord poznáte tak, že pod zadanou notou v basu budou napsány číslice 6 4 Volba číslic není náhodná, ověřte si, že znějící akord bude složen z tónů, které jsou od basové noty vzdáleny o kvartu (4) a sextu (6). U kvartsextakordů zásadně zdvojujeme basový tón. Existují čtyři druhy kvartsextakordů, resp. čtyři způsoby používání: a) Následný b) Střídavý c) Průtažný d) Průchodný Funkční označení kvartsextakordy přebírají od akordů, na kterých jsou závislé. Jedinou výjimkou je 4/6 průchodný. 4/6 následný Def.: Následuje po kvintakordu nebo sextakordu „téže funkce“ (=složeného ze stejných tónů) Zazní např. kvintakord C dur a po něm následuje opět trojzvuk C dur, ale v basu má tón g – tedy jedná se o kvartsextakord, zazní např. sextakord C dur (v basu má tón e) a po něm následuje opět trojzvuk C dur, ale v basu má tón g – tedy jedná se opět o kvartsextakord[1]. Takovýto 4/6 je tedy „závislý“ na předcházejícím akordu (kvintakordu nebo sextakordu složeného ze stejných tónů) a od něj přebírá funkční značku. Nemá s tím nejmenší problém, protože se skládá ze stejných tónů… 😉 4/6 střídavý Def.: Následuje po kvintakordu, s nímž má stejný basový tón a do tohoto kvintakordu se zpět rozvádí. Zazní např. kvintakord C dur (c-e-g, v basu má c), basový tón c zůstane ležet a tóny e (vzdálený o tercii od basového c) a g (vzdálený o kvintu od basového c) se posunou na f (vzdálený o kvartu od basového c) a a (vzdálený o sextu od basového c) – v tuto chvíli zní onen kvartsextakord, který nechápeme jako samostatný akord (F dur), ale jako epizodní změnu předcházejícího akordu. Tóny f a a se pak vracejí zpět na e a g, bas je stále tón c. Zkráceně: c-e-g – c-f-a – c-e-g Použití vyplyne z nápadného číslování basu: 5 6 5 3 4 3 Označení 3/5 se pro kvintakord běžně nepoužívá, ale zde je použito z toho důvodu, aby bylo vidět, že kvinta kvintakordu postupuje na sextu kvartsextakordu a vrací se zpět na kvintu téhož kvintakordu, který byl na začátku (5 6 5) a že tercie kvintakordu postupuje na kvartu kvartsextakordu a vrací se zpět na tercii téhož kvintakordu, který zněl na začátku (3 4 3) – čteno horizontálně. Kvintakord C dur se vystřídá s kvartsextakordem F dur a ten se vrací zpět na kvintakord C dur, bas celou dobu leží na tónu c. Tento druh kvartsextakordu je tedy díky společnému, stále ležícímu basu závislý na předcházejícím i následujícím kvintakordu a od nich přebírá značku, což se v praxi projevuje tak, že se pod něj žádná značka nepíše. 4/6 průtažný Def.: Kvartsextakord zazní nad basovým tónem, který má společný s následujícím kvintakordem, do kterého se rozvede. Zjednodušeně řečeno je průtažný kvartsextakord shodný s druhou a třetí třetinou kvartsextakordu střídavého. Zazní např. kvartsextakord C dur, tedy akord složený z tónů c-e-g, který má v basu tón g. Basový tón g zůstane ležet, tón c (vzdálený o kvartu od basového g) klesne o sekundu na tón h, tón e (vzdálený o sextu od basového g) klesne o sekundu na tón d. Po kvartsextakordu g-c-e tedy následuje kvintakord g-h-d[2]. Tato dvojice má funkční označení odpovídající kvintakordu g-h-d, v tónině C dur tedy „D“, a to přesto, že první akord z uvedené dvojice je složen z tónů odpovídajících T. Použití vyplyne z nápadného číslování basu: 6 5 srovnej s 5 6 5 u kvartsextakordu střídavého 4 3 3 4 3 Tento druh kvartsextakordu je tedy závislý na následujícím kvintakordu, s nímž má společný basový tón. 4/6 průchodný Def.: Kvartsextakord je postaven na basovém tónu, který leží někde uvnitř stoupající nebo klesající sekundové řady tónů. Jedná se o nejsamostatnější druh kvartsextakordu, který má dokonce jako jediný svou vlastní funkční značku, která odpovídá jeho složení. Není tedy přímo závislý na předchozím nebo následujícím akordu, ale pouze na poloze basových tónů těchto akordů – bas předcházejícího akordu musí být o sekundu níž a bas následujícího akordu o sekundu výš než bas kvartsextakordu, nebo naopak: bas předcházejícího akordu musí být o sekundu výš a bas následujícího akordu o sekundu níž než bas kvartsextakordu. Uveďme příklad, co znamená hrůzu vzbuzující vyjádření „někde uvnitř stoupající nebo klesající sekundové řady tónů“: U následujících řad basových tónů budou červeně zvýrazněny tóny, které leží „někde uvnitř stoupající nebo klesající sekundové řady tónů“, tedy tóny, na kterých by mohl být použit kvartsextakord průchodný. c-d-e-f-g-f-e-d-c c-e-f-g-f-c-d-e-f-a-g-f-d-g-a-g-e-d-c[3] D.ú.: VIII – 24/1 IX – 24/2 X – 24/3, (vše na str. 34) ________________________________ [1] Jedná se o naprosto primitivní princip, který mi u zkoušky drtivá většina lidí neumí vysvětlit. Už skoro 20 let přemýšlím o tom, jak je to možné. Pokud někoho něco napadá, dejte vědět. [2] Zdvojený basový tón g v některém z horních tří hlasů zůstává ležet a u kvintakordu g-h-d se stává zdvojeným basovým tónem. [3] Doporučuji zapsat si uvedené řady do not a bude hned jasnější, co znamená „někde uvnitř stoupající nebo klesající sekundové řady tónů“.