Mgr. Jan Krása, Ph.D.
Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU


¡Znalost výzkumů, teorií a pojmů sociální psychologie (viz témata v sylabu).
¡Čtení: 4 texty z Hewstone & Stroebe ve Studijních materiálech, čtení dalších učebnic
(Hogg&Vaughan, 2010; Shiraev&Levy, 2010 ad.)
¡Schopnost aplikovat tyto znalosti při své profesi.
¡
¡Minimum je přečíst 1 odbornou knihu zabývající se sociální psychologií (viz povinnou a doporučenou
literaturu). To je nejnižší úroveň!

▪
▪
▪ Řezáč, J. (1998). Sociální psychologie.
▪ Brno: Paido. – dostupná na Uložto.cz
▪
▪
▪
▪
▪
▪ Hewstone, M., Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha: Portál.
▪
▪ vybrané kapitoly ve Studijních materiálech
http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_206144_orig.jpg

¡
Obálka titulu Základy sociální psychologie
Hayesová, N. (2007). Základy sociální psychologie. Portál: Praha. ISBN: 978-80-262-0534-0

¡Přednáška: Písemný test na 60%, tj. 12/20.
¡Seminář: aktivní účast (max 1 neomluvená absence).
¡

¡SZZ – mnoho otázek se týká soc. psychologie !
¡Test ze SocPs naprosto neodpovídá SZZ, protože ten testuje pouze základní znalosti a mírně jejich
aplikaci!
¡Tj. na SZZ se nelze učit jako na test ze SocPs!
¡
¡Nejde o to osvojit si právě a jenom obsah přednášek, ALE naučit se přemýšlet psychologicky a
rozumět a kriticky hodnotit a používat psychologické informace.
¡K tomu je nutné přečíst alespoň jednu učebnici.

Výsledek obrázku pro bloom's taxonomy revised



¡Znalost sociální psychologie je pro učitele klíčová: musí rozumět sobě a musí rozumět druhým
(žákům).
¡
¡Psychologie člověka by pro moderního učitele měla být základem, ze kterého dále uvažuje všechny
ostatní kroky vzdělávacího procesu: pedagogiku, didaktiku, vlastní obor.
¡

¡Učitel by měl každou třídu dobře znát jak po stránce osobnostní (každého žáka, rodinnou situaci
žáků) tak po stránce sociálně-psychologické (znát všechny jménem, znát soc. procesy a jevy, soc.
systém třídy a jednotlivé žáky).
¡Aktivita: Co vím o sourozencích svých žáků? O koníčcích, o zaměstnání rodičů…
¡
¡

¡Učitel zná většinou třídu lépe než kdokoli jiný, musí si však osvojit psychologickou terminologii
a psychologické uvažování, aby ji dokázal vhodně mentálně reprezentovat, popsat a uvažovat o ní.
¡

¡Def1:
¡Sociální psychologie studuje sociální interakce v různých a mezi různými sociálními útvary (soc.
skupinami, agregáty, institucemi ad.) a snaží se popsat jejich kognitivní, emoční a somatické
předpoklady a zákonitosti jejich fungování. (Hunt, 2015)
¡

¡Def2: Sociální psychologie studuje, jak jsou chování, prožívání, myšlení, pocity a tělesné procesy
ovlivňovány reálnou, zprostředkovanou nebo jen představovanou přítomností druhých.
¡
¡SocPs jakožto empirická věda ovlivňuje mnoho dalších společenských věd (filosofii, sociologii,
historii, politologii…), i mnoho přírodních věd (etologii, biologii, genetiku), ale i techniku (ve
smyslu ergonomie a sociálního rozměru práce a techniky).

¡Pohled evoluční, komparativní a kognitivní psychologie na sociální procesy a jevy.
1.Socializace
2.Jak se náš mozek vyvinul do dnešní podoby? Aneb proč je mozek moderního člověka spíš fušeřina 1.
Modularita mysli. Kognitivní moduly a jejich evoluce. Kognitivní moduly v sociální oblasti.
3.Vnímání druhých lidí, budování dojmu o druhých, teorie mysli (sociální kognice), kategorizace v
sociální oblasti, sociální stereotypy a různá zkreslení
4.Druhy sociální komunikace a vývoj komunikace
5.Role emocí v komunikaci
6.Vznik a dynamika sociálních skupin (skupinová dynamika a rolové chování), sociální ovlivňování
7.Meziskupinové chování
¡
¡

Související obrázek



¡Co je to socializace?
¡Čím je lidská socializace unikátní?
¡Jaké místo má v lidském životě učení?
¡Čím je lidské učení naprosto unikátní?
¡Jaké místo má v lidském životě pochvala?
¡Jak uspořádání lidského společenství (struktura rodiny) ovlivňuje socializaci?
¡

¡DEF3: Socializace = proces osvojování si (kulturou) sdílených poznatků, postojů (ideálů), jednání,
vzorců chování, hodnot, norem a zákazů atd., které jsou spojeny s „manipulací“ s předměty
(artefakty, technologiemi) a/či myšlenkami.
¡
¡DEF4: Socializace = všechno, co se naučíme (a vše, co budeme učit druhé).
¡
¡Kultura je soubor adaptací (často spojených s určitou technologií a tedy většinou i s artefakty) a
myšlenek (spojených s těmito adaptacemi).
¡
¡Kultura navíc představuje od buněčné dědičnosti odlišný způsob přenosu a kumulace informace.
Kulturu se učíme, geny dědíme.
¡Téma příroda proti kultuře (natura vs. cultura, fýzis x nómos) je filosoficky velmi plodné (srov.
např. Šmajs, 2003; Kratochvíl Zdeněk aj.)
¡

¡Srov. vlčí děti - kam by to dotáhl člověk bez péče druhých
¡https://www.youtube.com/watch?v=VLXI7-vmFAY
¡
¡Člověk je sociální tvor (jsou i nesociální živočichové) a jeho sociálnost je zcela druhově
zvláštní (species-specific; jen něco je species-general).

¡
Výsledek obrázku pro oxana malaya


¡Scarr (1992) identifikoval 4 faktory, které vedou k tomu, že jsou děti z jedné rodiny nebo z
různých rodin odlišné:
¡1. Genetické  odlišnosti
1.
¡2. Odlišnosti v tom, jak k nim přistupovali rodiče a další lidé (= sociální vliv = vliv
socializace).
¡
¡3. Odlišnosti v reagování na tytéž zkušenosti
¡4. Odlišné volby v prostředí




/// This has to be one of the top cute birdy pics. | Wonderful Places



¡Evoluční perspektiva.
¡Jsou i nesociální živočichové (viz přednáška Historie lidské komunikace).
¡Sociálnost tedy není lidským výtvorem - je to v přírodě celkem rozšířená vlastnost (nejen lidé
jsou sociální!).
¡
¡
¡
¡
¡

¡Sociálnost včel či mravenců je však jiná, než sociálnost lidská.
¡Sociálnost blanokřídlých je určená více méně hormonálně (a je proto víceméně uniformní). Lidská
sociálnost je sice také spoluurčována hormony (např. oxytocin), ale také odlišností individuí (a u
moderního člověka pak nabývá nepřeberného množství konkrétních a specifických podob – srov. vliv
sociálních sítí).
¡Základy sociálnosti jsou tedy pudové (tj. mj. jsou společné všem zástupcům daného druhu!; srov.
pud attachmentu), ale také individuální.
¡
¡
¡

¡U sociálních tvorů je navíc sociálnost spojená s péčí o potomstvo!
¡Rozvinula se asi před 300 milióny lety s nástupem therapsidů a dinosaurů a z nich vzniklých
¡savců a ptáků.
¡
¡Péče o potomstvo je mj. spojená se sociobiologickým termínem parental investment (= investice do
rodičovství). Teorie investice do rodičovství dobře vysvětluje různé proměny sexuality druhu ve
vztahu k péči o potomky druhu.
¡
¡Např. vztah mezi pohlavním dimorfizmem a uspořádáním rodinné jednotky.

¡



Související obrázek



¡Lidský mozek váží 2% hmotnosti, nicméně spotřebuje 20% zdrojů.
¡Mozková kůra člověka má 4 krát větší plochu než mozek šimpanze. Krysa má mozek zcela plochý – i
proto se používá v neuro-výzkumu.
¡
¡
¡
¡

¡Mozek člověka ztrojnásobí (3,26) svoji velikost od narození do dospělosti. Zde je patrná
důležitost postnatální péče o jedince, čili výchova!
¡
¡Proč mají lidé tak velký mozek?
¡(moderní lidské vynálezy dneška jej těžko vysvětlí, neb zhruba stejnou velikost měl již před
200-300 tisíci lety).
¡

¡Robin Dunbar a jeho social brain hypothesis: primáti si vyvinuli neobyčejně velký mozek (v poměru
k tělu), aby řídil neobyčejně komplexní sociální systémy, ve kterých žijí. Počet sociálních vazeb
(resp. velikost skupin) je u primátů přímo úměrný velikosti mozku.
¡
Výsledek obrázku pro robin dunbar

Výsledek obrázku pro social brain hypothesis



SouvisejÃcà obrázek Výsledek obrázku pro robin dunbar social brain



¡Dunbar (2009): Další výzkum: u ostatních savců (než primátů) a u ptáků neplatí zmíněná závislost
velikosti neokortexu a velikosti skupiny. ALE platí: Větší mozek mají druhy, které žijí a
rozmnožují se párově!
¡Dunbar (2009) vyslovuje hypotézu, zda sociální systémy, které vytvořili primáti, nejsou odvozeny
zobecněním párové vazby na další jedince ve skupině?
¡Odevzdanost jedince skupině je skutečně celkem podobná odevzdanosti v dyadické lásce. Jak ve
skupině, tak v partnerství lze spatřovat jevy jako je: soc. konformita (motorická i postojová,
synchronizace), soc. koheze, polarizace myšlení ad.

¡Lidský a šimpanzí genom se liší pouze v 1.23 %, přesto jsme na první pohled naprosto odlišní.
¡
¡Šimpanzi začnou rodit děti cca v 12 letech a děti mají po cca 5 letech. Ne dříve. Šimpanzice jsou
plodné až do smrti (nemají menopauzu).

¡Člověk začíná rodit v 18 letech. Děti má po sobě po dvou, po třech, ale i po jednom roce. Lidské
děti jsou „soběstačné“ tak kolem osmi let. Jak je možné, že lidské matky uživí více dětí zaráz
(šimpanzice by to jednoduše nedokázaly)?
¡Rodičovství se účastní i otcové.
¡A navíc i babičky, dědové, strýcové atd. U primátů jsou tyto pečovatelské vztahy ze strany širší
komunity zcela výjimečné!
¡Odtud role otců, prarodičů, ale i sourozenců v lidském životě!! Proto jsou komunity lidí mnohem
kooperativnější než u ostatních primátů.
¡

¡Lidské ženy mají skrytou ovulaci (to je zcela raritní mezi živočichy!!). Šimpanzí samice inzerují
svoji ovulaci stejně jako všichni ostatní živočichové.
¡
¡Jak a proč může existovat něco jako skrytá ovulace?
¡
¡Adaptací mužů na skrytou ovulaci žen (aby zajistili svoje otcovství, zúročili svůj parental
investment) je možná monogamie (Diamond, 2003), čili celoživotní soužití s jednou partnerkou (tzv.
mate guarding – to existuje i u šimpanzů, ale v mnohem menší míře).
¡

¡U raných homininů (H. rudolfensis, H. habilis) se ještě setkáváme s velkým pohlavním dimorfizmem
(poměr 1,4), který je dokladem harémového uspořádání sociálního života.
¡
¡Snížení pohl. dimorfizmu (z 1,4 na 1,2) je dokladem posunu k párovému uspořádání společností a
tedy ke stavu, který je podobný našemu stavu, kdy základ rodiny tvoří dyáda (nikoli harém).

¡Člověk (industriálních kultur) je jediným primátem, u kterého jsou matka s dítětem (před
osamostatněním) separováni od sebe po delší časové úseky (jen u některých poloopic matky děti
opouštějí, aby se nakrmily). U všech ostatních primátů se dítě drží matčiny srsti (srov. úchopový
reflex) a nepouští se. U opic matka navíc dítě objímá rukou (přidržuje ho). Nikoli u poloopic (tam
se mládě jen drží).
¡
¡Separace dětí u lidí vede k většímu tlaku na rozvoj hlasové komunikace, která někdy v dávnověku
musela nahradit tělesný kontakt (Dunbar a jeho social grooming/gossiping theory).
¡
¡Lidská poloha na zádech je zcela ojedinělá mezi primáty a savci vůbec.

Výsledek obrázku pro african breastfeeding



¡Všichni živočichové jsou po odstavení samostatní (čl. nikoli).
¡Člověk prodlužuje tzv. období učení se co do délky (ve 14-15 letech končí povinná školní docházka,
což je nejdelší absolutní délka času dětství u mnohobuněčných organismů). Navíc přesahuje doba
učení i z období dětství a adolescence i do dospělosti a stáří (srov. U3V).
¡
¡U člověka (žen) existuje menopauza, po které ženy žijí cca ještě 30 let. To jim umožňuje roli
prarodiče (babičky + dědečka). U neandrtálců pravděpodobně prarodiče snad nebyly kvůli kratšímu
věku populace, ale klidně mohly být.
¡
¡

¡Člověk se nejenom stará o potomky, ale zároveň je také učí. To je mezi živočichy zcela ojedinělé!
¡Lidé vytvořili explicitní kumulativní kolektivní paměť na objevené technologie (=kultura).
¡Šimpanzi znají jen hrstku technologií a kulturní transmise je u nich velmi pomalá a nejistá.
¡My, AMH (anatomically modern humans) jsme mistry učenlivosti.
¡
¡

¡Šimpanzi mají také různé kultury, které si předávají: např. šimpanzi z Gombe používají větvičky,
aby s nimi lovili termity; šimpanzi z Bossou zase používají kameny k rozbíjení ořechů.
¡
¡Meziskupinová transmise kultury je však velmi omezená.

Výsledek obrázku pro the cultures of chimpanzees



¡U šimpanzů se výchovy (cca 4 roky) účastní pouze matky. Samci pouze zajišťují matkám s dětmi
ochranu a přístup ke zdrojům potravy.
¡
¡Děti se učí pouze observačním učením (tj. pozorováním). Matky nikdy svoje děti neučí: neukazují
jim pohyby, aby to pochopily; nepodají jim vhodný kámen k louskání; nevytvarují jim ruku tak, aby
dobře provedla pohyb. Pouze jim umožňují, aby se dívaly.
¡Takto se šimpanzi naučí jakž takž louskat ořechy po třech až pěti letech!
¡Dospělí šimpanzi nevěnují pozornost mladým.
¡

¡U lidí je tomu zcela jinak! Základní lidskou adaptací je vyučování (socializace) dětí.
¡
¡Učitelé jsou profesní skupinou, která přejala část socializace od rodičů na svá bedra. Učitelé
jsou profesionálové v socializaci dané věkové skupiny.
¡

¡Šimpanzí matky svoje děti nikdy neplísní, nebijí ani je nezanedbávají.
¡Ale (!) nepoužívají v takové míře jako člověk pozitivní ujištění (pochvalu). Lidské dítě je
závislé na pochvale (srov. metoda Kopřivových).
¡
¡Šimpanzí děti (v noci) nepláčou. Šimpanzí děti to nepotřebují, protože jsou s matkou neustále (do
3 měsíců na ní stále visí).
¡

Související obrázek



¡Socializace primární (raná, v rodině, cca do 3. roku) a sekundární (mezi vrstevníky, ve škole, v
zaměstnání, od 3 let dále)
¡
¡Socializace probíhá kvůli vrozenému pudu k vazbě (srov. attachment theory; citová vazba a J.
Bowlby).
¡Ke zdárné socializaci může dojít v případě, že dítě během 1. roku získá ke svému okolí důvěru.
¡Dítě si pak osvojuje způsoby chování (návyky), mateřský jazyk, hodnoty, různé modely a obrazy
světa a věcí v něm.
¡Důvěru získává především skrze mateřský objekt. Již přístup ke kojenci (kojení, první hry a
hračky, oblékání) má proto zásadní sociální rozměr!
¡Srov. rozvinutí důvěry (a další fáze vývoje) u E. Eriksona.
¡
¡
¡
¡

¡Rodina – dává základy sociálního života
¡Škola – předává další, většinou vědecké a nesamozřejmé znalosti o světě a dovednosti.
¡
¡Vrstevníci (resp. přátelé) – tvoří centrum sociálního světa jedince.
¡Tvůrci v masových médiích – vytváří kontext sociálního světa jedince (písaři, spisovatelé, umělci,
hvězdy, vládci, státy, majitelé médií atd.).
¨

¡Základním sociálním činitelem jsou rodiče a jejich rodiny. V tradičních společnostech učí děti
rodiče, celý kmen a specificky je učí (při iniciaci) stařešina/šaman.
¡
¡V moderní společnosti neučí děti většině rozvinutých poznatků rodiče (neumí ani?), ale učitelé!
Dítě/člověk je ve škole (v ČR):3+9+4+5 let.
¡Ergo: role učitelů v kultuře je zcela klíčová!
¡Srov. rozdílnost různých kultur a roli a formu vzdělávání v nich!
¡

¡
¡Dítě v podnětném prostředí se naučí mnohem více než v nepodnětném.
¡Na druhou stranu tu jsou určité limity: např. dítě s DS má svoje limity i ve velmi podnětném
prostředí.

Související obrázek



¡Socializaci nelze chápat jen jako  jednosměrný receptivní proces, kdy se do dítěte nalévá kultura.
Socializace má dva póly (receptivní a distribuční).
¡
¡I dítě (zdánlivě pasivní při socializaci) je od prvního dne narození samo velmi významným
sociálním činitelem – srov. narození dítěte a změna celého partnerského (nyní již rodinného)
života! Vše se točí kolem dítěte! Místo, věci, strava, spaní, styk s ostatními atd. Všechno.
¡+ Dítě se často velmi silně bouří proti socializačním postupům: chtějí víc/méně mléka, strava jim
ne/chutná, za někým nepůjdou, něco je nudí,  chtějí být občas neposlušné (srov. Freudovu teorii
dynamiky osobnosti založenou na konfliktu id x superego). Tím si dítě buduje autonomii i identitu.

¡Všechny mezníky lidské ontogeneze mají svůj sociální rozměr (!):
¡početí
¡narození
¡umí chodit, umí … tisíc věcí (srov. lidské chválení)
¡umí mluvit
¡jde do školky (nároky instituce – různé nároky v různých zemích)
¡jde do školy (nároky instituce)
¡puberta – nově působí pohlavní pud; první veřejný partnerský svazek a někdy i první pohlavní styk;
vývoj vztahu: zamilování, vztah, dlouhodobý vztah.
¡adolescence – resp. právní dospělost, tj. zodpovědnost; ekonomická dospělost, tj. ekonomická
nezávislost; aj.
¡dospělost (od založení vlastní rodiny) - asi nejdelší období, tudíž obsahuje  obrovské změny,
které se uvnitř jednoho období odehrávají.
¡stáří (od desintegrace těla?)
¡I smrt je slavena velkolepou oslavou! A hrob je označen viditelně, často i s obrazem zemřelého.
Drazí zesnulí žijí v našich pamětech a příbězích dál.

¡Neverbální komunikace (chování, jednání, projev) – první druh komunikace! Komunikace činem, resp.
chováním.
¡Verbální komunikace (moderní druhy komunikace vizuo-skripturální).
¡Komunikace artefakty (prestižní předměty, uniforma, snubní prsten, šperky…).
¡Masová média (knihy, učebnice, televize, internetové stránky, oděv aj.).
¡
¡

¡