Zin&na kmenové SWkfMp Zmčna kmenové souhlásky je dalším charakteristickým znakem ruských sloves. Zmenu kmenové souhlásky známe ale i v češtine (napsal - napíšu, napíšeš aid.). Pozorujte: 1. rasování II. Časov ání cicaiáTb/říci npocŔTu/žádat, prosit h CKaacý H upouiy TM CKáMftMJlb TW npócmub OH, OHá. OHli CKiľA-e I on. oná. onó upócHr MU CKRJKeM M 1.1 lipÓCHM Bhl Bbt npócHTe OH H CKáacyr on ň ijpócju jjtc: 1. Rozdíl u sloves 1. a 11. časován. - zmčnčaá souhláska zůstává u sloves I. časování ve všech t> arech přítomného času, zatímco u sloves II. časování je pouze v 1. os. jedn. čísla. 2. Vél šina sloves s pn/vukcm na koncovce, u kterých sc mčni kmenová souhláska, má pohyblivý prízvuk' j. Změna kmenové souhlásky probíhá podle určitých pravidel. Pozorné st prohlédnete následující zmeny kmenových souhlásek a uvedené příklady: k-h (luiáicarh - n;iá«iy, nnáMcuib, lumiyr), 3-ok (cKajánt cxaacý. CKáacetm.. CKáacyr), c-ui límcem. - imiiiý, III1IIIC1UI.. uiiuiyi), cK-ui (HCKán. - nmy, Hiitexrih. úmyr), cr-m (mhcthiw *uimy, HŇCTHĽib, lácurr), ji-ac (najeli. - BÚaíy, HRjWtitib. bhajit), t-1 (njiaTírrK - mianý, iwáTtiujb, tuiáTirr), x-in (nanán. - nauiý, náiueiiu., iiáinyr), t-di(nocrwiirib - uociuiuiý, in iíHiriuJb. nocBMršn fi-G i i.-ihíôkii. .:•••<>. no. .hoôhiiii.. ;i«)6iit), ii-iih (xyiíťm. - Kyiuró, Kýnauib. icýnirr), b-bji (nonFÍTb - tomto, Jióimub, nówrr), m-mui (,t.peMá-n» i'evunó, ;ipéM.icuib. JipéM/uoT). Ski n nová n í podstatných jmen ženského rodu (ITJlÓLUAAh) končících na mékkou souhlásku v jednotném tísle Vzor iuióm»,ib - podstatné jméno ženského rodu, které končí rui ničkkou souhlásku. Po osvojeni tohoto vzoru budete znÄt vScchriy vzory skloňováni rxidstarných jmen v jednotném čfslc » začnete se postupně učit množné číslo. iLnóma.ib Koncovky 1, -b 2. rmomajiH • H 3. tijiú1u3.z1h ■H 4. ruóujajlb 1» 6. 0 nnúaiaJIH -H 7. Pamatujte: L Pwor na pravopis! V 4. a 7, půdu St pSc mekkj inak - v 1, a 4. pádu na konci a v 7. pagu před koncovkou! 2. Pamatujte, že všechna slova, která jsou v ruštině zakončeni na -IllICb, jsou ženského rodu: nó^niícupodpis, pyKWmcL/i-ukopis, i[á.'iimci..,:iadpiíi1 wiinuitur h/malffotví apqd, S. C kcm? C tom? Slovní spnjťid napište v 7. píflu jŕdnotnŕhu iísla: rjOJihmaa HáAOHCt, rjtnaa oojib,. ropojiCKáfl ruiomajtib. Bá)KHan nícib, pýceras iKrnwrruet, BOSMÓKHOCTEí, TJláBHÍll UCJ1N, CTapílfl ICTpíjU., CnOICOfilSM 1IŮKb, Kpouk -ivíeiäí 6onfa, MáflfiHbKafl páflúCTh, nép~ JĚtOBtmb, MJ-OŮCTIiaH flOCTOnpHMCHíilťJlHHOCTb Telefonování Zapumatuj : -.i: Orýniaio! Y ii 1 o i.j • t i -1: i 1 I r.:,,i. Haló! Prosím! IIiiiohh. ii(nKá.iyttrra, Máptca. I lep* i :i li i rpýfiicy. On lOKupúr no Tc-iwpOHy. íl H H M OlIV S.IICMI.IM ll'l H'I.IIK). )l IIC MOr> 10111(111 II M.Ctt. ťlBán iBoiiiii Ilán-i). Tady je Ivan. Zavolej, prosím tc. Marka. Předávám sluchátko. Domluvíme sc po telefonu. Telefonuje. Určité vám zavolám. Mll.U II n tC IlitljlDI l Mu IKI .' < »i... ciiHMárí ipvbKy. Ilo iir-uini- ip.v6K>! llcpiinoHÍnc! Nemohu se dovolat. Ivan telefonuje Pavlovi. Prosil bych Ivana. Zvedá sluchátko Zavěste! Zavolejte znovu (později). A CO když ve nenriáeme domia: m-bo kiN. Spletl jsem si číslo. To jc omyl. Máte ipatné číslo. Mám Sparné číslo. Spletl jsem si čislo. To je omyl. Mále Spatné čislo. V' mch« HC IOI HÓMťp. V nac hc ioi nÓMep. Mám spatné číslo. Máte Spatné čislo. Neurčitá zájmena a příslovce Neurčitá zájmena a příslovce se tvníí od zájmen a příslovcí táracich za pomoci částic -«G)9(k (KTň-HFTfiyiu,, qió-HHŕjjOT., raKÓň-Emôy/ui, KyM-HKoyaj, ald.), -to (któ-ttv mó-to, kukqh-tc, xyjiá-To atd.j. -.min (kxo-jihďo* mtó-íihSo, itfKOH-JiKrJo, in//iá-flHĎO utd) a kóc- (kijc-rro, Kóe-qTO, voe-KÄKófi. koc-kv/m atd.). Částice -iinfiyju., -to a -JinGo jsou vidy neprízvučné. Kařdá částice vyjadřuje určitý stupeň neurčitosti. Venujte pnjo.inosJ významovým rozdílům u jednutlivýcll částic. I. Částice -HHTíy^K (KTÓ-iílt6y1ai1.l'nékdo, kdokoliv. hto-iwGyjt/iieco, cokoliv apod,); Částice -HHfijab se používá tehdy, pokud je fot o iiekomjnččeni zcela libovolném jak pio mluvčího, tak i přijemec sdíleni a m runě možnost vyberu. Zjednodušení lze ííľl žc mluvčímu nezaleží nu tom. u koho nebo o co se jedná: IlycTb KTó-uH^ť cxcVurr 3a MéjuůM. Ať nikdo (kdokoliv/jedno kdo) dojde pro křídu. Háíto cnpocíÍTii y Korf 'umSfm flopory Musíme- se někoho (kohokoliv/nezáleží koho) zeptat na cestu. Nécu {cokoJiv/jodno coj si kuupim v obchodu. Vyberte si nijaké (jakékoliv/jedno jaké) tričko. VUuvila h nckým (s kýmkoliv)? Jestli k nám někdo {kdokoliv.jedno kdo) přijde... X ■rié-iiiiojflľ vynnfo b Mamŕme. Bú&epnTC KaK>'H>-Hiift>>tb váňrcy. Ohíi c Kŕv-HHCyjib ro&opůJia? ÉCJIH KTO-Hlľíiyab K IfiM nptTflífTř,,. Pamatujíc: Částice -imôyab se rastu uŕ.ivä v budoucím (use (íl 'iTÓ-rmoyjir! Kynuto a Marajúac.). v orá/káfh (Oná c [(éw-HHoy,ti> roaop>uia?), pfi výzvf či vybídnutí (riycTb. rro-nn6ynL. ■. (nim- 'ja NC-ioM.) a v podmínkových vétáeh (Écjiu urió-HHÔy.irt k H«M Opnu/br,...). 2. ( uslicc -JIHbO (icio-JlHGo.'kdokoliv, HTÓ-íWÍcVcokoliv ůpud.): raBtioe-raDojesynonyrard k častici -hm&xmf. a odpovídá českým zájmenům nu -kuli: kdokuiiv, Cokultvř jak>'kúliv, kamkoliv apod- Částice -jmfio se častěji používá v naučné a úřední sféře. . Částice -TO (Ecrfi-iu/kdosi, někdo, 4io-Tu,'eosi, nčco apod.): ■ íimicc io sc používá tehdy, pokud je reč o nekom/nčĎem vfec konkrétním, avšak pro mluvčího neznämém: Kii-r« cr>'4iiT tí .a»cpb. Nčltdo klepe na dvefe, Nevíme, kiio přesni klepe na dvere, ale kfepč j'jiŕŕ kanh-étiti osoba. Qt! ttó-txi 3a6ťui a pawBinice. Nůcu si zspnmiičl v Bataé. Nevíme, co přesně si zůfUjmnĚi, aíejiifě Si zůpomrtéi nějakou konkrétni věc. lIió-io ynáao co CTOJiá. Nčco spadlo ze stolu. Nevime, co přesné spod/o, ale jisté spadl néjaky konkrétní předmčl. X BCTpéuui ksicoio-io HcmaKÓMoro «icJioBČica. Potkal jsem nejakého neznámého člověka. Nevime, koho přesní potkal, ale [>otka! konkrétni osobu. Kió-io redi hckAji. Někdo té hledal. Nevime, kdo přesné té hledal, ale hledala té konkrétni osoba. Panr^riijte: CaMiiv -iu nejčastěji užívá v minulém čase (Mtó-to ynájio co cTOJláJOb. mto-to 3a6iiui a pawcBájiKe.) a přítomnem čase (Któ-to cryqwT » jwepb.). Neurčitá zájmena s částici -to se do češtiny také často překládají zájmeny s částicí -si (Któ-to Tt6i ucKá.i Nčkdo tč hledal/Kdosi té hledal; JI MffálJU KUKÓio-ro Me3uaK6Motx> nc-iončKa - Potkal jsem nějakého neznámého človeka. Kohosi jsem potkal apod.). 4. Částice KÓc- (KÓc-tao/neKdo, leckdo, ledakdo, KÓe-iTo/feccos. ledueo apod.): Neurčitá zájmena s částicí kóc- se používají tehdy, pokud ukazuji na predmet či osobu, které jsou známy pouze mluvčímu, přičemž mluvci nenazývá nebo nechce nazývat pfvdmčt či osobu konkrétné: H xoný re6é kóc-«i ro iipoHirráTK Chci ti nčco pfečisl. (já vim, co ti pŕečtu) npiméť TĽÓe kóc-kdkhc acvpHa.iu. Pŕincsl jsem ti nčjaké časopisy, (já vim jaké) Oh y*'ó KÓe c k*m uoioftopňii. Už 6 leckým mluvil. (on vl, s kým tnluvil) Pamatujte: Částice icAe- sc nikdy neužíva v otázkách (používá se čristicc -Hitôyai.). Pokud je částice mé- ve spojení s predložkou, potom predložka stoji až po častici a spojovník s e ncpišt. i< d VMCČ kóc c kcm IIOlOBOpHJI.). nicyrěKy, = Syn Sel do knihovny. Syn Sel du knihovny, dnsud gc nevrátil, (neukončený déj} Pohyb £ tiitstfl A do mhui B. 2a} Cuh cxWui b ĎHÍJiHOTéfty. - Syn byl v knihovne. Syn byl v knihovní, uí sc vrátil, [ukončený dej) í'uhyb l oiJJflu A lLu jiijíijl JJ 11 zpátky. T Rus.kä víta Cl-III íiM.n Ij-onŕjLH Dtľkc vyjadřuje půuzí slav, nikoliv pohyb- IIoůxhji h jih rfařjan.1? 16) Bóra nnÉia.n Ha Jia"qy, = Vpva je] na chatu. Vova jcJ na chatu, jůilů nevrátil. (nLiikrmOertý dej) Pohyb z uisti Ado nlsta B. 2ty Bóra t]rriiHJi »a ^vy. = Vbva byl U chacé", Vúva byl na íhatí, ní ge vrátil, (ukončený dej) pghyb z místu A do úitsla B ■ zpftlky. f Ruská vala Bosa duje * fcs. fláne vyjadřuje půúze stav. nikoliv pohyb, Pjuiiiitu jtf: 1. Väimnčbe si, ís pin vyjádřeni jcriiiorázavÉhu půllybd (la. LČí) puuŕívámcpředponu íio-a pohybová slovesa luiTHAJiari^ pro vyjádřeni pohybu tím a /pér (2ah 2ťi) ptedpojiu O a pnhybnvá slrivesa 1W1H t im ti.. 2. Nciapnmcfilí na pravopis! Tvíify sJovcsa CKSim-t puVmc s tvrdém znakem - CtrédiLTHJL, LTb^iflKoa, ciéijitĽJu, ctťgtfDnnr! 3. IvLiry i-Lu-v-Ľi uitiiľi'i.'noňar^ (notmy. milíuewi., noRflýTYnoém/, Qoéaieiíitp. ifocuyr) se používají stejné jako v reátiůc (půjduř půjdea, půjdou/pojedu, pojedeS, pojdou). Tvary sIovch ťMuiiiTih'citC'tji.j-iÍCS0*y\ cxóumiii, csó.tRTi'CTjŕimy. d^cyiHin]., tiiéiHHi) se do Ľíŕliny prekladaj i jaká (zajdu, zajdeš, /bijdou/zajeduh najede^ zajedou). Mužský rod: Tvrdý v/.or Měkký vzor Koncovky 1. laBÓAbi tttfPOXIoGlijlll -bl-H 2. OB'-EH 3. tanónaM MflOMOOHJIflM -AM'-Ä M 4. jaitóabi/Máji uwkoh tVroMoCAjui/iiHcárcjicH 1-1 -f»l«- li. M: 6. O laBÓ/iax 06 asi uMitCiH.it« x AX/-HX 7. 'JiLBÚMUXlH asTctMrôfuuMH AMH HMH Žensky rod: Tvrdý vzor Měkký vzor Koncovky 1. iiiKÓ.nw M-H 2. I1JKOJI ueaénu - 3. ujKÓ.naM AM/-ÄM 4. ii!x6.-ii>ľ;«ciiujiiii HlVlCAM/lIflMb -W,-/-H.- 6. 0 U1KÓJIUX 0 HCAé^íX -AX/-HX 7. U1KÓJ1BMII HCjdlHMM AMH/ HMH 1. Všimnete si. podstainá jnténa vc 3., 6M a 7. pádu nm. čísla Ženského i mužského rodu maji stejné koncovky <-aM'-SM. -ax/-ax. -amm-hmii). 2. Mčjtc stále na pamcti základni pravidlu pravopisu v koncovce se po r, k, x piíc -u (KiiHiM. ainéxu. xiýxH). po n sc pKc -m (npenaWBámibiiHuu) a po at, m -m Ctýiim. iioäh), ale vyslovuje se Ivrdé. 3. POZOR: U životných podstatných jmen na rordil od écstiny tveprobíliá zmena kmenové souhlásky iH XJies ne ó'ienb HKyciibiii Jíblchi prekážku představují slova, ktcra znějí stejnS íi podobně v ruštinu i češtině. Mohou ale mít zcela odlišný význam. Z následujícího přehledu se naučte slovat která jcgtt neznale a dobře si zapamatujte jejich význam. hanba pozoi(l) iiHUMniniť tvrdý, ztvrdlý čerstvý tuŕsKMlI imihi. zápach vůíiě lámu HIMlAl1> páchnout vončl opfemm zapamatovat si zapomenout brt Způsob života byt Knapuípa ii KÚ-1| 1,1 h chutný, dobíý vkusný HJÍJJPLJÍt iM;.n.-.-lř;:i Žena kl-ipeiiipiiii ■ij...-. manžel muž Mvwnma rychle, brzy skoro y^ii ľ hľQz&t 7dCäcní U3vujiéiinc hubený chudý óéjuuii jpj t ihí druhý Britpófi iiiKUiiVn. ubjednat si zakázat wnpe 1111 u Pttrnlujie: k la.iéi i. van/ovládat co >í xopouió RJia/icio aiiriMHCKHM shukú.m. LX>bfv ovládám anglický jazyk. Tu bjui léťiiii. vroii rfporpavivioti'7 Ovládáš tento program? Ohh cobcčm hc tuiaiěMM KOMiibiorepoM. Vůbec neovládají pocitač.