Četba – 27. 2. 2020
Vymazalová, H., "Moskevský matematický papyrus", in: Vymazalová, H., Staroegyptská matematika. Hieratické
matematické texty. Praha: Český egyptologický ústav FF UK, 2006. pp. 75–87.
Vymazalová, H., "Ukázky z egyptských matematických textů", in: Bečvář, J., Bečvářová, M., Vymazalová, H.,
Matematika ve starověku. Egypt a Mezopotámie, Praha: Prometheus, 2003: 149–166.
Poznámka: matematika ve starověkém Egyptě
Naše povědomí o matematických poznatcích obyvatel starověkého Egypta je založeno nejen na četbě
písemných pramenů, které se z této doby dochovaly, ale také na stavbách, popřípadě malbách, z této
doby. Je například známo, že sochaři při vytváření soch sfing používali bokorysy, nárysy a půdorysy,
které si načrtli na příslušné stěny kvádru, z něhož sochu pak vytesávali. Podobně je známo, že pro
nástěnné malby se ve starověkém Egyptě využívaly čtvercové sítě.
Početní znalosti a znalosti o zápisu čísel můžeme, kromě textů věnovaných výpočtům a měření,
čerpat i z textů administrativních nebo dějepisných (kolik mužů padlo, kolik obilí se urodilo, ....).
Koncentrovanými texty týkajícími se matematiky jsou zejména Rhindův a Moskevský papyrus,
pojmenované podle jejich objevitelů či místa uložení. Ty obsahují pomocné tabulky (Rhindův p.) a
úlohy (Moskevský papyrus). Má se za to, že tyto texty sloužily k výuce písařů či jako jejich pomůcky.
Úkoly
1. Prohlédněte si tabulku identit pro zápis zlomků s lichým jmenovatelem. Pokuste se odpovědět na
otázky:
a) proč existoval zvláštní znak pro zlomek 2/3?
b) proč jsou v tabulce uvedeny pouze zlomky s lichými jmenovateli?
2. Prostudujte si příklady z Moskevského papyru č. M3, M4, M9, M14, M17, M23.
a) rekonstruujte staroegyptský výpočet
b) vypočtěte úlohu tak, jak by se počítala dnes.
3. Co podle vás znamená, že Egypťané měli či neměli teoreticky zdůvodněné identity a vztahy, které
používali?