Ekonomie pro pedagogy 2 Jaro 2020 Základní členění pojmů •Výnosy üpeněžní částky, které ekonomický subjekt získal, bez ohledu na jejich úhradu v daném čase (např. vydané faktury) •Náklady üpeněžní částky, které ekonomický subjekt vydal, tj. musí nebo bude muset uhradit, bez ohledu na jejich úhradu v daném čase (např. přijaté faktury) •Příjmy üpeněžní částky, které subjekt reálně získal (peněžní tok) •Výdaje üpeněžní částky, které subjekt reálně zaplatil (peněžní tok) Výnosy a náklady podniku •1) Nákup materiálu na sklad üpřijetí faktury od dodavatele = vznik závazku üúhrada přijaté faktury = výdaj (zánik závazku) •2) Zpracování materiálu ve výrobě üpřevod materiálu do spotřeby = náklad •3) Prodej výrobku üvystavená faktura odběrateli = výnos (vznik pohledávky) üúhrada vystavené faktury odběrateli = příjem (zánik pohledávky) Výnosy a náklady podniku Provozní výnosy Finanční výnosy Mimořádné výnosy Provozní náklady Finanční náklady Mimořádné náklady Provozní výsledek Finanční výsledek Mimořádný výsledek Hospodářský výsledek před zdaněním Výnosy Náklady Daně Hospodářský výsledek po zdanění Čerpání z rezervních fondů Příděly rezervním fondům Bilanční zisk (+) Bilanční ztráta (-) Hospodářský výsledek minulých let + + + + + + + + - - - - - - = = = - = Členění nákladů §Alternativní náklady §Utopené náklady §Implicitní náklady & Explicitní náklady §Náklady v krátkém období & Náklady v dlouhém období §Ekonomické náklady §Variabilní náklady & Fixní náklady §Celkové náklady & Průměrné náklady & Mezní náklady • Alternativní náklady •= náklady obětované příležitosti •Náklady spojené s užitkem (výnosy) z druhé nejlepší možnosti užití výrobních faktorů (např. kapitálu), kterou by mohl ekonomický subjekt uskutečnit, ale kterou se v konečném důsledku rozhodl nerealizovat. • •Příklady: •Náklady na bydlení ve vlastním (…ušlé nájemné – obětovaná příležitost) •Náklady na studium (…ušlá mzda ze zaměstnání – obětovaná příležitost) • •Poznámka: §výběr nejlepší příležitosti §určení výše považovaného zhodnocování preferované příležitosti • Utopené náklady •= náklady, které ekonomický subjekt musí hradit bez ohledu na alternativu kterou si vybere; bez možnosti jejich zpětného zpeněžení • •Příklady: •Prodej vily s původní cenou 5 mil Kč za 3 mil Kč v důsledku výstavby dálnice (negativní externalita) v blízkosti této vily. •Prodej ovoce nebo zeleniny s výraznou slevou před uplynutím jejich trvanlivosti. •Náklady na výzkum a vývoj… •Náklady uhrazené před založením obchodní společnosti… Implicitní náklady & Explicitní náklady §Explicitní náklady üJsou náklady vynaložené na obstarání výrobních faktorů od externích dodavatelů üJsou zachyceny v účetnictví üHradí náklady obětovaných příležitostí těchto externích poskytovatelů výrobních faktorů §Implicitní náklady ünáklady obětovaných příležitostí výrobcových (podnikatelových) vlastních výrobních faktorů üNejsou zachyceny v účetnictví • Krátkodobé náklady & Dlouhodobé náklady §Náklady v krátkém období üobvykle období kratší než jeden rok üvýrobce není schopen ovlivnit všechny výrobní faktory na základě podnětů z trhu. ünáklady spojené s výrobními faktory, které je výrobce „ihned“ schopen ovlivnit §Náklady v dlouhém období üobvykle období delší než jeden rok üvýrobce je schopen upravit zapojení všech výrobních faktorů ümůže tedy plně reagovat na podněty z trhu ü • Ekonomické náklady •Náklady, které výrobce (podnikatel) bere v úvahu při posuzování svých ekonomických aktivit. •Ekonomické náklady zahrnují jak explicitní tak implicitní náklady. •Tedy jak náklady vynaložené na zabezpečení výrobních faktorů z externího prostředí – účetně zachycené, tak na náklady obětovaných příležitostí – účetně nezachycované náklady. •Ekonomický zisk pak reprezentuje rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady. •Tedy i při nulovém ekonomickém zisku existuje motivace výrobce (podnikatele) k provozování ekonomické činnosti, nakolik i při nulovém ekonomickém zisku dochází k ohodnocení vloženého kapitálu a nesení podnikatelského rizika. Variabilní náklady & Fixní náklady •Členění nákladu v závislosti od jejich reakce na změnu objemu produkce §Variabilní náklady üNáklady, jejichž výše se mění v závislosti od změny objemu produkce ütypicky: materiálové náklady §Fixní náklady üNáklady, jejichž výše se nemění z důvodu změny objemu produkce ütypicky: odpisy nebo nájem prostor ü •??? Mzdové náklady, marketingové náklady… ??? • Analýza bodu zvratu §Zjišťuje se velikost obratu, který je třeba realizovat, aby byly pokryty všechny náklady. §Výsledkem je potom minimální hranice obratu pod kterou by podnik neměl jít. Q V, N V CN FN VN BZ ZISK ZTRÁTA BZ = V – N = 0 Celkové & Průměrné & Mezní náklady •Celkový příjem (TR): TR = P * q ü= prodejní cena * prodané množství •Průměrný příjem (AR): AR = TR / q = P ü= celkové příjmy / prodané množství = prodejní cena •Mezní příjem (MR): MR = (TR´) / dq (přírůstek TR zvýšením Q o 1) ü= derivace celkového příjmu dle prodaného množství •Celkové náklady (TC): TC = FC + VC = AC * q ü= fixní náklady + variabilní náklady = průměrné náklady * množství •Mezní náklady (MC): MC = (TC´) / dq (přírůstek TC zvýšením Q o 1) ü= derivace celkových nákladů dle prodaného množství •Zisk = TR – TC; maximalizace zisku dosaženo za podmínky MR = MC • Zamyšlení •Zachycují oba grafy stejnou informaci? • Zamyšlení •Zachycují oba grafy stejnou informaci? – A TEĎ? • Elasticita §Elasticita poptávky üZávislost na ceně = cenová elasticita üZávislost na důchodu kupujícího = důchodová elasticita üZávislost na ceně jiného statku = křížová elasticita §Elasticita nabídky üZávislost na ceně statku = cenová elasticita §Měří jak moc závislá proměnná reaguje na změn v nezávislé proměnné §Je bezrozměrná veličina – nezávisí na použitých jednotkách §O kolik procent se nabízení či poptávané množství mění, když se některý z faktorů, na kterém toto množství záleží, změní o 1 %. Cenová elasticita poptávky •Cenová elasticita poptávky (ePD) měří procentní změnu poptávaného množství (Q) při procentní změně ceny (P). • Cena a množství se mění v opačném směru, tj. elasticita je záporná. Proto se pracuje s její absolutní hodnotou. §Elastická poptávka (ePD > 1) §Neelasticka poptávka (ePD < 1) § ePD = procentní změna Q procentní změna P Cenová elasticita poptávky §Nezbytné vs. Luxusní statky üPoptávka po nezbytných statcích je cenově málo elastická, po luxusních hodně §Dostupnost blízkých substitutů üStatky s blízkými substituty mají elastičtější poptávku §Vymezení trhu üÚzce vymezené trhy mají více substitutů, a tedy elastičtější poptávku §Časový horizont üV průběhu delšího času je elasticita statků větší něž v průběhu krátkého období, protože lidem určitou dob trvá, než se přizpůsobí nějaké změně §Podíl na výdajích domácností üKdyž tvoří velkou část výdajů domácnosti, zvýšení ceny má velký důchodový efekt a elasticita je větší § Důchodová elasticita poptávky •Důchodová elasticita poptávky (eID)měří procentní změnu poptávaného množství (Q) při procentní změně důchodů spotřebitelů (I). • Rozdělení statků podle důchodové elasticity: §normální statky (eID > 0) üluxusní statky (eID > 1) ünezbytné statky (0 ≤ eID ≤ 1) §podřadné statky (eID < 0) eID = procentní změna Q procentní změna I Křížová elasticita poptávky •Křížová elasticita poptávky (eCD) měří procentní změnu poptávaného množství statku X (QX) při procentní změně ceny statku Y (PY) Rozdělení statků podle křížové elasticity: §substituty (eCD > 0) §komplementy (eCD < 0) § eCD = procentní změna QX procentní změna PY Cenová elasticita nabídka •Cenová elasticita nabídky (ePS) měří procentní změnu nabízeného množství (Q) při procentní změně ceny (P). • Cenová elasticita nabídky závisí na schopnosti výrobců reagovat na změnu ceny. §Obnovitelné vs. neobnovitelné statky üNabídka Mony Lisy je dokonale neelastická, nabídka reprodukcí je elastická §Časový horizont üv průběhu delšího času je elasticita větší než v průběhu krátkého üvýrobci mohou získat víc vstupů, postavit nové továrny, mohou vstoupit do odvětví § ePS = procentní změna Q procentní změna P Spotřeba §Spotřeba je důležitá üpři dlouhodobé analýze významem pro ekonomický růst üpři krátkodobých analýzách determinace agregátního důchodu ü §Teorie spotřební funkce tradičně zkoumá funkční závislost mezi spotřebními výdaji na straně jedné a důchodem (resp. jeho rozdělením), bohatstvím, úrokovou mírou a různými demografickými a sociálními faktory na straně druhé. §Klasická školou obhajovala, že spotřeba a úspory jsou determinovány především změnami úrokových sazeb üi ↑ → S ↑ → C ↓ (zvýšení úrokové míry vede k zvýšení úspor a snížení spotřeby) üi ↓ → S ↓ → C ↑ (snížení úrokové míry vede k snížení úspor a zvýšení spotřeby) Spotřeba podle Keynese J. M. Keynes: Obecná teorie (1936) ühlavním determinantem spotřeby je důchod a nikoliv úroková míra: Y ↑ → C ↑ (zvýšení důchodu vede ke zvýšení spotřeby) üCelková spotřeba (C) je tvořená autonomní spotřebou (CA), nezávislou od výše disponibilního důchodu (YD), a spotřebovanou částí disponibilního důchodu v závislosti od mezního sklonu ke spotřebě (c) C = CA + c * YD C … celková spotřeba CA … autonomní spotřeba c … mezní sklon ke spotřebě (0 < c < 1) YD … disponibilní důchod Model mezičasové volby Irving Fischer: Theory of Interest (1930) üobjasňuje rozhodování jednotlivce mezi současnou a budoucí spotřebou üukazuje, že přítomná spotřeba je ovlivněna nejen současným disponibilním důchodem, ale též očekávaným budoucím disponibilním důchodem a reálnou úrokovou mírou Parametry teorie §Rozpočtové omezení (BL) → současný disponibilní důchod (Y1), očekávaný budoucí disponibilní důchod (Y2) a reálná úroková míra (r) §Tvar indiferenční křivky (IC) → subjektivní preference kombinace současné a budoucí spotřeby Teorie životního cyklu Franco Modigliani: The „Life Cycle“ Hypothesis of Savings (1963) üsnaha vyřešit paradox spotřeby = během života rovnoměrná spotřeba üceloživotní příjem systematicky osciluje během lidského života a úspory umožňují spotřebitelům přesouvat důchod z období s vysokým příjmem do období s nízkým příjmem. §Dokáže-li člověk spolehlivě předvídat svůj celoživotní důchod, vytvoří si podle něj stálou spotřebu, kterou pak nemění §Člověk nereaguje na předvídatelné změny důchodu, protože tyto již předem zakalkuloval do své celoživotní spotřeby. §Dojde-li k nepředvídanému zvýšení důchodu, člověk zvýší spotřebu §Agregátní spotřeba země tak závisí také na věkové skladbě obyvatel Teorie permanentního důchodu Milton Friedman (1957): Theory of the Consumption Function üněkteré neočekávané změny důchodu na spotřebu působí a některé ne ürozlišení změn důchodů na přechodné a trvalé üčlověk mění spotřebu pouze v reakci na takové změny důchodu, které považuje za trvalé. üna ty změny důchodu, které jsou přechodné, spotřeba nereaguje (buď vůbec nebo jen velmi málo) üpřechodný přírůstek důchodu člověk raději celý uspoří jako rezervu pro budoucí možný pokles důchodu. üdůchod má tedy často dvě složky – permanentní a přechodnou üspotřeba je pak funkcí důchodu permanentního Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek dne!