Nastolování agendy, jinak známé pod označením agenda setting, je proces, který byl v mediálních studiích poprvé popsán (pod tímto označením) na začátku 70. let. Jde o reflexi toho, jak a proč se některá témata stávají důležitá, stanou se součástí mediálního prostoru a/či veřejného diskurzu a jiným se to nepovede. Znamená to tedy, že jde o to, která témata jsou inkludována a která naopak exkludována, což je minimálně stejně důležité, ne-li důležitější. Nemluvíme pouze o agendě mediální, ale také agendě politické či veřejné. Je to ale pouze velmi zjednodušené členění. Například je jasné, že různá média mají různou agendu, podle toho, jak jsou zaměřena jak obsahově, tak podle publika.

Nejde ale pouze o to, o čem se (v našem případě) v médiích mluví. Současně jde o to, že to, o čem se mluví a jak toto mluvení probíhá, ovlivňuje to, jak si lidé utváří obraz o světě. Co považují za důležité a co nikoli, o čem vlastně nepřemýšlí. A to i za předpokladu, že jsou schopni kritické úvahy nad tím, co čtou. Tato představa, že média svými obsahy ovlivňují nejenom svou vnitřní agendu, ale i tu veřejnou, souvisí s tématem třetího bloku, kterým budou publika a působení médií na ně.

Jinými slovy je možné říci, že koncept nastolování agendy upravoval představu, že média respektive žurnalisté jsou schopni zobrazovat a popisovat objektivně existující realitu. Naopak se zde objevuje přístup, který hovoří o mediálně konstruované realitě. (K tématům sociální konstrukce reality se také dostaneme v hodinách sociologie.) To, jak tato mediálně konstruovaná realita vypadá, tedy jakou sadu informací, sdělení, média kombinují, souvisí právě s hodnotou zpráv.

Co je podstatné z hlediska fungování naší společnosti, a co je tématem textu Slobody o mediální socializaci v rodině (v původním sylabu 19/3). Socializace (opět odkážu k příštím semestrům a hodinám sociologie), je procesem, ve kterém si jedinec osvojuje základní normy a hodnoty společnosti, ve které má žít. Seznamuje se průběžně s pravidly, která má jako jedinec ve svých různých rolích dodržovat. Učí se kým je a jaká je jeho pozice ve světě. Tak poznává i svět. A většina toho, co o současném světě víme, známe právě zprostředkovaně skrze média. O to důležitější je přemýšlet o mechanismech toho, jak vznikají obsahy, která nám média přinášejí.

K tématu nastolování agendy je možné přečíst (nejenom :) ) str. 11 - 13 z textu Agenda-setting: teoretické přístupy.

Poznámka k původně zadané četbě: Ze Slobodova textu považuji za nejdůležitější pro nás šest bodů bodů, které popisují média jako specifické socializační prostředí (str. 88) a dále uvědomit si rozdíl mezi mediální socializací a socializaci k médiím. Je třeba si uvědomit, že náš svět, jakkoli jej zhusta skrze média poznáváme, není tvořen pouze médii a i média jsou jednou jeho součástí.