HAiii aocyr 7 — HacTb A - Naučte se následující slovíčka: A aBTOMOÔHJib, -jih m - automobil, auto ajijiéa, -éH i - alej B ó. laronpiiHTHO - příznivě, kladně óó.ibuic (6. Bceró) - více (nejvíce) ôojibiuHHCTBÓ, -á s - většina ôýaymHH, -an, -ee, -ne - budoucí, příští B liépHbiií, -an, -oe, -bie - věrný, spolehlivý isecná, -bi i - jaro BenepíiHKa, -až- večírek bhh, -a m - druh, typ BÓ3flyx, -a m (cbcvkhíí b.) - vzduch (čerstvý vzduch) B03MÓ5KHOCTb, -TH í - ITlOŽnOSt BpéjjHbiH, -an, -oe, -bie - škodlivý BCTpéna,-ni -schůze, setkání BÚcraBKa, -až - výstava, expozice r rocTb, -TH m - host J usii>Kénne, -HH í - pohyb ,i»ía3. -a m - jazz aiiBáH, -a m - pohovka, gauč flÓJISKeH, /(OJi/KIlii, JOJ15KHÓ, flOJiaCHbl (Oh aóJiaceH yiÍTH.) - musí (Musí odejít.) aoMáuiHHH, -HH, -ee, -ne - domácí flOMOcéa, -a m hovor. - domácký člověk, pecivál jiocýr, -a m (Ha aocýre) - volný čas (ve volném čase) '/K HcejiáTejibHO - je žádoucí >Ki'iTe.ib. -jih m - obyvatel 3 3aBÓa, -a m - továrna 3BOHHTb, -HK), -HÍÍUIb, -HHT - Volat, telefonovat 3aopÓBbe, -BbH s - zdraví 3épKajio, -a s mn. sepKa.iá, 3epKáji - zrcadlo 3pňTejib, -jih m - divák H H3BécTHbin, -an, -oe, -bie - proslulý, známý, slavný K KaK npáBHJio - zpravidla KaTáTbCH, -áiocb, -áeuibCH, -áiOTCH (k. Ha pojiHKax) - jezdit, vozit se (jezdit na kolečkových bruslích) JI Jiárepb, -pn m - tábor . iioóiiMbiií, -an, -oe, -bie - milovaný, oblíbený jiioÔHTejib, -jih m - milovník M MOJioflěaíb, ->kh i - mládež My3éň, -en m - muzeum MV3biicájibHbiH, -an, -oe, -bie - hudební, muzikálni H HacejiéHHe, -hh s - obyvatelstvo, obyvatelé HeoôxoÄHMO - je nutno, je třeba HeoTbéMJieivibiH, -an, -oe, -bie - nedílný, neodmyslitelný O Ó3epo, -a s jezero óceHb, -hh i - podzim ocó6eHHO - zejména, zvlášť, obzvlášť OHeBHflHo (oneBHflHO, hto) - je zřejmé (je zřejmé, že) o B KS X n naccHBHbiH, -a$i, -oe, -bie - pasivní népBMH, -asi, -oe, -bie - první njiáTbe, -ba s - šaty, oblečení noôojiTáTb, -áio, -áenib, -áiOT - popovídat si, pokecat si 1I03B0HH1 b, -HÍO, -HHIIIb, -HHT - Zavolat, zatelefonovat noKýnKa, -h ž (aéjiaTb nokýnKii) - nákup, koupě (nakupovat) nojiOTéHue, -as - ručník nójib3a, -bi ž - užitek, prospěch nopT(j)éjib, -jih m aktovka nocemáTb, -áio, -áenib, -áiOT - navštěvovat nOCMOTpéTb, -TpŔ), -TpHUIb, -TpHT - podívat se, zhlédnout nOHBHTbCH, -BJlíbCb, -BHUlbCfl, -BHTCH - objevit sc, ukázat se, vyskytnout se npeBpaTHTbCH, -UlýCb, -THUIbCH, -THTCH eo tmo - proměnit se, přeměnit se na co/v co npefljioacéHHe, -hh s - návrh, nabídka npe/jnoiHTáTb, -áro, -áeuib, -áiOT umo nemý - dávat přednost čemu před čím, preferovat co před čím iipeiiii uiiuíiť.u., -jih m - lektor, přednášející, učitel npHTOTÓBHTb, -BJIH), -BHIIIb, -BHT - připravit npHiwép, -a m - příklad npoBCCTÚ, -Beaý, -Beflěuib, -Be/rýT (n. BpéMH) - strávit (strávit čas) zde npOBOflHTb, -BOHíý, -BÓflHUIb, -BÓ3HT (n. JléTO) - trávit (trávit léto) zde npoiýjiKa, -už — procházka npocMÓTp, -a m - prohlížení, prohlédnutí P páflOBaTbcn, -jryiocb, -ayeuibCH, -/ryioTCH umý - radovat se, mít radost z koho, čeho peryjinpHO - pravidelně pyiérfl, -HbH m - potok C cajiÓH, -a m (c. KpacoTÚ) - salón (salón krásy, kosmetický s.) CBoSó/moe BpéMH - volný čas cépaue, -a s - srdce CHjjéHbe, -ba 5 - sedadlo cjioBápb, -pn m - slovník cjiýuiaTb, -aio, -aeuib, -aioT - poslouchat cnóco6, -a m - způsob CTarácTHKa, -h ž (no CTarHCTHKe) - statistika (podle statistiky) CTaTb, -Hy, -Heuib, -HyT Km, nm - stát se kým, čím crajib, -jih m - styl, způsob CTopóiiHHK, -a m - přívrženec, stoupenec. vyznavač ciácTbe, -TbH s - štěstí T TáHeu, -Hua m - tanec TejieBH iiiÓHHbiií, -an, -oe, -bie - televizní TejTeBH3op, -a m (ciwoTpéTb t.) - televize (dívat se na televizi) TejienporpáMMa, -w ž - televizní pořad Téjio, -as- tělo ToprÓBbiií, -au, -oe, -bie (t. uémp) - obchodní (obchodní centrum, obchodní dům) TpeHaaíěpHbiH 3aji - posilovna TpéĎOBaTb, -6yio, -óýenib, -6yiOT ueeó - žádat, vyžadovat co y ycraBáTb, ycTaló, ycTaěmb, ycTaiÓT om nezó - unavovat se čím (fecTHBájib, -jih m - festival $HJibM, -a m - film X xo/iHTb, xoHcý, xóiiiiuib, xóflHT - chodit xpaiiúiiioje, -as - skladiště M HácTbiň, -an, -oe, -bie - častý LU mónnmn, -a m - nakupování 3anÓMHHTe! Há.io Spaří, npiniép c mo.io.imx .iki.kmí. Ohh peryjiápHO noceujáiOT c-uopi sa.n.i H ^JHTHeCC-uéHTpw. yBJíeHéHHbiií TejiejiK)6HTejib He iioibhvkih: eró Téjio HacáMH hokóhtcsi Ha niBaiie. Zapamatujte si! Musíme si brát příklad od mladých lidí. Pravidelně chodí do tělocvičen a fitness center. Milovník televizních pořadů nemá pohyb: jeho tělo celé hodiny leží na pohovce. 100 IIpocMÓTp TejienporpáMM MÓsiceT conpoBo^áTbCsi iKiivnimiťvi hhiicob, opéuieK, cjiáaocTeň. IIpHpÓ.Ul flaěT B03MÓ>KHOCTb no-pá3HOMy npoBOffHTb flocýr bo Bce BpeMeHá ró,aa. 3hmóh mm nrpáeivi b chc-kkú hjih KaTáeMCH Ha KOHbKáx. Beciióii Mbi 3anycKáeM k-opáô.iiiKii. I opovKáne OTawxáioT HHáne. 3to flajieKÓ He sce bujím óxabixa. ÉCTb 3aHHTHH, KOTÓpbie IIO.léiHbl flJIH (|)H3HMeCK0r0 H flJIH ncHxíÍHecKoro 3aopÓBbH. OHá cerójjHH CBoSó.ma. OH CerÓOTH 3áHHT. A KäK HacněT cpeabi? KjiáccHO. Při sledování televize můžeme pojídat brambůrky, oříšky a sladkosti. Příroda nám dává možnost různým způsobem trávit volný čas ve všech ročních obdobích. V zimě se koulujeme nebo bruslíme. Na jaře pouštíme lodičky, (oblíbená činnost v Rusku) Lidé z města odpočívají jinak. To zdaleka nejsou všechny způsoby odpočinku. Jsou takové činnosti, které jsou užitečné pro fyzické i psychické zdraví. Dnes má volno/Dnes má čas. Dnes je zaneprázdněn/Dnes nemá čas. A co třeba ve středu? Super. - HacTb B - TejieBH30p H JliBáH - BOT, HTO Hý>KHO HEM 074 L07 A01 IlO CTaTHCTHKe, ÔOJIblilHHCTBO JUOfléS CBOÔÓfl- Hoe Bpéivra npoBÓaHT 3a npocMÓTpoM cepuánoB H (bÚJIBMOB. j\\\BkR H TejieBH30p CTajlH HálHHMH BépHBIMH Äpy3bHMH, a Mbl npeBpaTHJIHCb b aoMocéflOB. MHÓrae flýMaiOT, hto ára cnóco6 OTaoxHýrb, ho Ha cáMOM iiéjie jrójirne h nácTbie npocMÓTpu TejienporpáMM ónem, BpejiHbi /jjih 3aopÓBba. C oflHÓň eropoHŮ, chjilho ycTaibT ma3á. C ítpyróíí - yBJíeqěHHtm TejiejnoGáTejib He noflBÚaceH: eró tójio nacáMH noKÓHTca Ha jHBáHe. KpÓMe Toró, npocMÓTp TejienporpáMM \ič»KeT conpoBoacfláTbca noe/iámieM núncoB, opéuieK, cjráflocTeM. Ohcbiíjiho, wío t3kóh KHHOJiroÔHTejib HaôupáeT Bec. A KaK M05KH0 npHHTHO H C nÓJIKÍOH OTfltlxáTt? HeJIOBČKy Hý5KHO flBn>KéHHe h, acejiáTejibHO, Ha CBéaceM BÓ3jxyxe. Há/rp 6paTb npHMép c mojio/jíix jnofléň - ohh peryjiápHO nocemáiOT cnopT3ánbi h qiHTHecc-uéHTpH. TáK>Ke mó>kho xoflHTb Ha nporýjiKH b jiec jíjih b napK, KaTáTbca Ha Bejiocnné^e hjih Ha pÓJIHKaX - BCě 3TO ÓHeHb nOJlé3HO. llpHpÓjia flaČT B03MÓ:>KH0CTb no-pá3HOMy npoBOflHTb jipcýr bo Bce BpeMeHá rÓAa. JIótom mójkho KynáTbca b pénxe h 3aropáTb, óceHbK) - ryjiáTb no pa3H0UBéTHMM aJiJiéaM, 3HMÓh - HrpáTb b CHeKKÓ hjih KaTáTbca Ha KOHbKáx, a BecHÓň - 3anycKáTb KopáÔJíHKH no népBbiM pynbáM. Kohóhho, sto flaneKÓ He Bce bhjj,m aKTHBHoro ÓTflbixa. y aepeBéHCKHx >KHTejieH 6ÓJibiiie bo3MÓ5khocth oTjjbixáTb Ha CBéaceM BÓ3jjyxe. HanpHMép, ohh MÓryT xo/HÍTb 3a rpnôáMH h coônpáTb ároflbi. Topoxá oT/jbixároT HHáne - ohh nojiynářOT acreTiiHecKoe yjjoBÓnbCTBHe ot noceméHHa Myse* BbICTaBOHHbIX 3ájI0B, TCäTpOB. TopOflCKáH MOJIOJJ,ě>Kb npeAnOHHTáeT OT^MXáTb B HOHT-5 KnýGax. TéxHo, xáyc, non, áp sh/j 6h, flaca3 - cáMbie nonyjiápHbie My3biKajibHbie cthjih. rioHBHJicJi emě ojihh BHfl ÓTflbixa - ujónnHHr. He jjýuaŮTe, hto noxó/t no Mara3~' npe^noHHTáiOT TÓJibKO >KéHHiHHbi. B ToprÓBO-pa3BueKáTeJibHbie uéHTpbi o6mhho OTnpaBJíáraTcd Bceň ceMběň. Poaktcjih c aeTbMÓ He TÓJibKO fléjiaiOT noKýnKH, ho h nocemáfOT khhó, cW KpaCOTbl HJIH HrpOBbie 3ájlbl. My>KHHHbi h McéHinHHbi OTflbixáiOT no-pá3HOMy. My^KCKÓH nOJlOBHHe HacejiéHHa ÓTflbixa HyacHá MaimÍHa hjih TpeHa>KěpHbiH 3aji, a TKéHuiHHbi npejjnoHHTáiOT BbinnTb h~ KÓcbe h noôojiTáTb c noapýrofl. KaK bhaho H3 npHBeaěHHwx npHMépoB, aocýr mók&t 6 aKTHBHHM hjih naccHBHbíM. K JHOÔHTejlaM naccŮBHoro ÓTflbixa npHHaflJie>KáT He TÓÍJ TeJie3pÉTeJIH, HO H Te, KTO HHTálOT KHHTH, CJlýlIiaiOT Mý3bIKy HJIH HTpálOT B KOMnblOTep árpu. AKTHBHbiH Ó6pa3 )KH3hh BbiÔHpáiOT CTopÓHHHKH cnópTa, nyTeuiécTBHH, Typů Ká>KflbIH JIÓJDKeH nOJlOHTH K BOnpÓCy CBOÔÓÄHOrO BpéMeHH Cepbě3HO. JJocýr - HeorbéMJieMaa qacTb >kh3hh, noáTOMy HeoôxoflHMO cepbě3HO noaýMaTb, k ó6pa30M eró npoBOflHTb. Beiib noMHMO TeJiecepnánoB ecTb h Apyníe HHrepécHbie 3aHÍ KOTÓptie noJié3Hbi He TÓJibKO fljia 4>H3HHecKoro, ho h mm ncHXHHecKoro 3^opÓBba. Výklad: 1. Spojení BMjjbi ÓT/ibixa (podobně i bú/jm cnópTa aj.) je nutno překládat jako způsob/ odpočinku/sportu. Slovo ÓTflbix se nepoužívá v množném čísle, slovo cnopT dokonce! množné číslo v ruštině nemá. Je vyjádřeno opisem bm/jm cnópTa: KaKÚe bm/tm cnópTa Bbi npe/jnoiHTáeTe? Výraz bhjj cnópTa se užívá i v jednotném čísle: TaKÓň bha cnó oh He npeAnoiHTáeT. 2. Slovo bhuio (bhjjho, HTO...) do češtiny přeložíme jako je vidět (je vidět, že...): Kas BHflHO H3 npHBeflěHHbix npHMépoB... - Jak je vidět z uvedených příkladů... 3. Slovo 3aii5Í nic (mn. č. jaHÚruH) má mnoho významů. Používá se zpravidla v množném čísle. Ve tvaru jednotného čísla se 3amí i ne překládá jako práce, zaměstnání. V množné— čísle se toto slovo překládá jako činnost. Pouze v množném čísle se slovo jarníma užívá při významu vyučování: Ha iaHíí ihíiv - při vyučování, bo Bpé.Míi iainn nií - při vyučování, npaic \ HMecKiie jaiiáthíi - praktická cvičení, praktika (Ha npaKTÍÍHecKHX 3aHHTHHx) apod. 1. Rusky převyprávějte text. Jaké jsou druhy volnočasových aktivit uvedených v textu? 2. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích můžete vycházet z úvodního textu: 1. HeM 3aHHMáeTC5i b CBOě cBo6ó/jHoe Bpéiwa 6ohbuihhctbó moaéň? 2. HeM 3aHHMáK>TCH Monoflíie nibzíH? 3. KaKÚe bhjj,u cnópTa bu 3HáeTe? 4. KaKÚM bújiom cnópTa bu 3aHHMáeTect? 5. HcM MÓ5KHO 3aHHMáTtC5I JléTOM, ÓCeHbK), 3HMÓÍÍ, BeCHOH? 6. KaK OTflHXálOT jhojih b aepéBHe h b rópoae? 7. Bu noceruáeTe MV3ÓH hjih TeáTpu? 8. Bt>i npe/j,noHHTáeTe ónepy hjih 6ajiéT? 9. Kto ceróflHH nácTo xó/iht no KJiý6aM? 10. KaKáe My3UKájibHue cthjih bh 3HáeTe? 11. Hto TaKÓe mómrHHr? 12. HeM mó>kho 3aHáTbca b ToprÓBbix uéHTpax? 13. KaK Mac™ bh oTnpaBJíáeiecb b Mara3HH hjih GoJibniÓH ToprÓBbiň KÓMiuieKC? 14. Hto bu o6úhho noKynáeTe? 15. KaK OTflbixáiOT My>KHHHu? 16. KaK npeflnoHHTáioT npoBojiHTb cBoě CBo6óflHoe BpéMa >KéHmHHbi? 17. KaKÚe ecTb bh/ju ÓT/iuxa? 18. KaKÓfí bha ÓTnuxa npe/inoiHTáeTe Bbi? 3. Poslechněte si telefonický rozhovor Káti a Dimy, poté si rozhovor přečtěte. Neznámá slova vyhledejte ve slovníku a text přeložte: 075 L07 A02 JS: Ajijió. Kára, npHBéľ! KaK /jena? K: ripHBéT, J\Řual Bcě xopouió. 51 KaK pa3 coÔHpánacb Te6é sbohhtb. JS: Cepbé3Ho? K: J\a. Y MeHá k Te6é ecTb npemioaceHHe. Tu ceróflHa cBoôó/reH? J\: CeróflHa? A hto? Y Te6á ecTb njiáHU? K: y mchú flBa ÔHJiéTa Ha 6anéT „Jleôe/XHHoe Ó3epo". Hanájio b uiecTb nacÓB. JS: 3to HHTepécHoe np&iTJiojKéHHe, ho a ceróflHa 3áHaT. MHe cpÓHHO HýacHO cjjéjian. 3JieKTpÓHHyK) npe3eHTálIHK) Háuieň (JlHpMbl. 3áBTpa npHé/jyT HHBÓCTOpU H3 HéxHH. Ä He Morý 3to OTjiroKHTb. A KaK HacněT cpe/rú? Tu cBoôóflHa? K: Bo cKÓnbKo? JS: B TpH HJIH B naTb. K: B rpH a 3aHHTá. y MeHá Kýpcu HeiviéHKoro, ho b naTb a CBo6ÓAHa. JS,: 3aMenáTenbH0. Toraá b naTb BCTpéTHMca b HáuieM Ka(J)é, a Ha ceMb a B03bMý ôhjiótu Ha KOHHépT. K: A KaKáa nporpáMMa Ha cpé/iy? JS,: „BpeMeHá rófla" BHBánb/jH. K: KnáccHO. 3to )Ke moh jhoôhmuh KOMno3HTop! Ä coraácHa. B cpéay b naTb. JS,: Xopouió. Torflá flo cpejiú. noKá. K: ľloKá. 103 Zapamatujte si následující fráze: Oh CerÓAHH 3áHHT. OHá ceró^Ha 3aHHTá. Oh cerÓAHa CBoSófleH. OHá cerÓAHfl cmióóma. Nezapomeňte na tvar množného čísla při vykání: Korflá Bbi iboóó nu.i. Mapáít HBáHOBHa? Kor^á bh cboúú uim. ITeTp HBáHOBHH? Bw 3áBrpa 3áHHTbi, Mapáa HBáHOBHa? Bbi 3ŮBTpa 3áHHTbi, IlěTp HtaáHOBHH? 4. Rusky převyprávějte telefonický rozhovor. Ve dvojicích tvořte podobné dialogy (pozvěte přítele do divadla, muzea, kina, na výstavu, na koncert apod.). V rozhovorech používejte věty a fráze z předchozího rozhovoru. 5. A bw kuk npoBÓ/iHTe Báuie cBOÔó/moe Bpéiwn? Skloňování podstatných jmen mužského (3ABÓR, ABTOMOEHJIb) a středního rodu (CJIÓBO, BOCKPECÉHbE) v jednotném čísle Se skloňováním podstatných jmen mužského i středního rodu v jednotném čísle jste se již seznámili v předcházejících lekcích. Kvůli srovnání koncovek životných a neživotných podstatných jmen byla jako vzor pro mužský rod použita slova MaKCHM a aoiw. Nyní je nahradíme slovem 3aBÓa, které uvádíme jako tvrdý vzor pro skloňování podstatných jmen mužského rodu. Tvrdý vzor pro skloňování podstatných jmen středního rodu je cjióbo. Nyní se seznámíte i s měkkými vzory pro skloňování podstatných jmen mužského i středního rodu v jednotném čísle: Tvrdý vzor Měkký vzor Koncovky 1. aBTOMOÔHJlb - 2. 3aBÓna aBTOMOÔHJW -A/-ÍI 3. 3aBÓfly aBTOMoGrijiio -y/-K> 4. saBÓfl/MájibHHKa aBTOMoGÉnb/iiMcáTeníi -/-a -/-a 6. (o) 3HBÓjie (06) aBTOMoÔHJie -E 7. 3aBÓAOM aBTOMOÔHJieM -OM/-EM Pamatujte: 1. Podle tvrdého vzoru 3aBÓa se skloňují podstatná jména mužského rodu zakončená na tvrdou souhlásku a na měkké souhlásky h, m. (Některá podstatná jména zakončená na -H/-IH mají v 7. pádě koncovku -eiw: TOBápHiu, - TOBápnuieM, njian - nnáneM apod. S těmito podstatnými jmény se podrobněji seznámíte v lekci 11.) 2. Podle měkkého vzoru aBTOMofíujib se skloňují slova zakončená na měkkou souhlásku - na konci slova se v 1. pádu píše měkký znak! 3. U životných podstatných jmen se 4. pád rovná 2. pádu! 4. U některých částí podstatných jmen mužského rodu vypadává při skloňování samohláska -o- nebo -e-: HHOCTpáHeij - HHOCTpáHiia - hhoCTpáHny; nápeHb - nápmi - nápmo apod. Tato podstatná jména je nutné si zapamatovat. 5. Podle měkkého vzoru áBTÓMÓóájib se skloňují i podstatná jména mužského rodu zakončená na -h (TpaMBáMramvaj, TpaMBáa, TpaMBáio...TpaMBáeM, repóň/hrdina, repóa, repóio... repóeivi). Výjimkou je 2. pád mn. čísla (viz lekci 10). 6. Pozor na přízvuk! Může být stálý i pohyblivý. U jednotlivých slov si přízvuk musíte pamatovat. 6. Vyskloňujte následující slova v jednotném čísle: yHHTejit, náMATHHK, rocTt, coBéT, nopTíbéjib, 3kohomhct, nárept, 6paK, cnoBápb 7. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. K + 3. p. (3KOHOMÓCT, npeno/iaBáTejib, uiecj), KOMnbíOTep, aBTOMOÔánb, cnopT) 2. Ee3 + 2. p. (nápeHb, ncnxójior, aocýr, KáMeHb, cjiOBápb) 3. B + 6. p. (icjryS, nopTdpénb, cnopT, cnoBápb, Jiárepb, TeáTp) 4. C + 7. p. (ineib, rocTb, aBTOMo6njib, nopTtpéjib, KáMenb, KOMnbibTep) 5. IÍ3 + 2. p. (cnoBápb, TeáTp, pecTopáH, nopT(béjib, 3aBÓji) 6.0 + 6. p. (.nocýr, Jiárepb, npenoflaBaTenb, cnopT, nápeHb) 8. Slova v závorkách dejte do správného tvaru: 1. YHeHHKH 6ecéflOB&iiH c (Ham y*nÍTejib). 2. 51 He Bépio (ítot nápeHb). Sto Hecepbě3HbiH qenoBéK. 3. Ckójibko KHHr y Teôá b (ítot nopTdjéjib)? 4. PoflHTenH npomájiHCb c (Ham rocTb). 5. 5{ 3aHHMáiocb jíHTepaTýpoň caM, 6e3 (Bam npenoAaBáTejib). 6. B (jiárepb) y Hac 6bm KOCTěp, mm )KápHJiH KapTÓmKy h HrpájiH Ha rHTápe. 7. liána OTnpáBHJica b óraycK Ha CBOěM (aBTOMOÔHJib). 8. Ceró/tHH HýacHO no3BOHŔTb (3aTb). 9. Koraá bh BH^enH (Hropb)? 10. Mm noroBopHM c Káac^biM (aoÍTenb) ítoto ropová. 11. y (jnoôiÍTenb) ropoflCKiíx Be^epÓHOK ôoráraa nporpáMMa. 12. 3Toro cjiÓBa b (cnoBápb) HeT. Střední rod Tvrdý vzor Měkký vzor Koncovky 1. CJIÓBO BocKpecéHbe -O/E 2. cjiÓBa BOCKpecéHbfl -AI R 3. cnÓBy BOCKpecéHBK) -y/K) 4. CJIÓBO BocKpecéHbe -O/E 6. o cnÓBe o BOCKpecéHte -E 7. CJIÓBOM BocKpecéHbeM -OM/-EM Pamatujte: 1. Podle tvrdého vzoru cjióbo se skloňují podstatná jména středního rodu zakončená na -o. 2. Podle měkkého vzoru BocKpecéHbe se skloňují slova zakončená na -e, před kterým stojí měkký znak. Podle BocKpecéHbe se v jednotném čísle také skloňují slova MÓpe, nójie, rópe (2. pád MÓpa/nóna/rópa, 7. pád MÓpeM/nóneM/rópeM atd.) a slova končící na -ne (nonoTéHue/ručník) a -me (xpaHHJiHiue/skladiště). 3. Přízvuk může být stálý i pohyblivý. 9. Vyskloňujte následující slova: 3/jopÓBbe, okhó, MÓpe, nnáTbe, cnácTbe, Ó3epo, nojTOTÓHue, nóne 10. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. K + 3. p. (Ó3epo, cHAéHbe, nnáTbe, nójie, BocKpecéHbe) 2. Be3 + 2. p. (3jjopÓBbe, okhó, nojioTéHU,e, cnácTbe, npáBHjio) 3. B + 6. p. (nnáTbe, Ó3epo, BocKpecéHbe, 3épicano, nóne) 4. C + 7. p. (3épKano, cnácTbe, nojioxéHiie, nncbMÓ, cnfléHbe) 5. H3 + 2. p. (okhó, njiáxbe. 3épKano, cépAite, Ó3epo) 6. O + 6. p. (npáBHJio, cépAue, nncbMÓ, 3flopÓBbe, MÓpe) 11. Slova v závorkách dejte do správného tvaru: 1. Mm cnénaeM ypÓKH b cpény hjih b (BocKpecéHbe)? 2. 5Í He Morý KHTb 6e3 (MÓpe). 3. Tu 3Háenib, hto noné3HO jiná (3flopÓBbe)? 4. 3to nenoBéK c nóópbiM (cépjme). 5. Mapám npHiuná b Teáxp b (nnáTbe). 6. PýKH Hano MWTb mújiom, a noTÓM BbiTnpáTb (nojioTéHiie). 7. K (cnácTbe), Bcě npoinjió 3aMeqáTejibHo. 8. Ha (cHAéHbe) nedánu kjhohh. 9. KapTÓuiKa pacTěT Ha (nóne). 10. Be3 (3nopÓBbe) >kiÍ3hh HeT. Sloveso BbITb/BÝT v minulém čase Zápor na -o. n stojí nójie, ía -ue a 6bui a Hé Gi.i.j TbI 6wji TbI ne Sbiji OH 6mji OH Hé ÔbIJl OHá 6biJiá OHá ne 6biJiá OHÓ Ól'.LlO OHÓ Hé Óbl.lO Mbl 6ÚJIH Mbl Hé óbiiii B H 6biJiH Bbl Hé Óbl.IH OHH 6ÚJIH OHH Hé 6bi.ni Pamatujte si, že u ženského rodu se prízvuk přesouvá na koncovku (OHá ôbuiá)! f U záporu slovesa být v minulém Čase přechází přízvuk (kromě ženského rodu) na záporku He! 12. Tvořte věty podle vzoru. Poslechněte si nahrávku, opakujte a dbejte na výslovnost: 076L07_A03 Márna - lUKÓna (BÚKmop) —> Márna ôujiá e lUKÓJie, a BÚKmop né ôuji. 1. mm - Teáip (oh) 2. poflHTejiH - paôÓTa (6paT) 3. a - oaprápa (tm) 4. 33Tb - napK (Haráma) 5. Bbi - ripára (oh) 6. accHCTCHT - órJiHC (MéHea>Kep) 7. Monoaéie jikvih - dpáTHecc-ueHTp (hh) 8. a Kacjjé (HpáHa) 9. 6á6yuiKa - flána (fléayiiiKa) 10. a - Kny6 (CfieT.iáHa) 11. >KHTejiH Hámero ropoflKá - AiviépHKa (>KHTejin Báuieň aepéBHH) 12. noapýra - ÓTnycK (a) OKHO, nóne) :náxbe, MÓpe). ■ lapiÍHa réHue). ^TÓUJKa Vazba HýiKHo/Há/io/npHflěTCfi/musím, potřebuji, je potřeba, je třeba + infinitiv Pozorujte: MHe Háflo/Hý>KHo uoioBopÉTb c ÄpýroM. Musím si promluvit s kamarádem. HaM Háao/Hý>KHO íto c^énaTb. Je třeba to udělat. Ojibre Háao/Hý>KHO HeMHÓro oT^oxHýTb. Olga si potřebuje trochu odpočinout. Pamatujte: Podstatné jméno nebo zájmeno je ve 3. pádu! Slova miio a HýjKHO jsou synonyma. Há^o se používá častěji v hovorové řeči. 107 Minulý čas: Mrre Háao/Hýamo ôwjio noroBopÚTb c apýroM. Musel jsem si promluvit s kamarác;- HaM Háao/HýiKHO 5mjio ára cflénaTb. Bylo třeba to udělat. Ójibre Háflo/HýacHO óbi.io neMHÓro OTfloxHyTb. Olga si potřebovala trochu odpoč;:" EbiJio stojí až po Háao/HýacHo! Budoucí čas: MHe Háao/HýjKHO fiý.iei noroBopim, c apýroM. Budu si muset promluvit s kamaráděn: HaM Háao/HýacHO ôýzieT íto cflénaTL. Bude to třeba udělat. Ójibre Háflo/HýsKHO 6ý/iCT HeMHÓro oiyioxHýTb. Olga si bude potřebovat trochu odpočmo_ Bý^eT stojí až po Háao/HýacHo! Slovo npHflěTCH se používá tehdy, pokud je daná povinnost vynucena vnějšími okolnostmi MHe ripnaercH hcmhcto no/uraK,riáTb. Musel jsem trochu počkat. Ónbre npHmjiócb mjiaTb ,oo 3áBTpa. Olga musela počkat do zítřka. Zápor tvoříme opět přidáním záporky He, která stojí před Háflo/HýsKHo/npnjiěTCB: MHe He Háao (Hýamo) roBopúrb c apýroM. MHe He Háao (HýiKHo) ômjio roBopÚTt c ApýroM. MHe He náíio (HýacHo) ôý^ei roBopÚTb c ApýroM. MHe He npHaéTCH ^énaTb noKýmcH. MHe He iipiiui.ióci. aénaTb noKýnKH. Pamatujte: MHe, Te6é, eMý, efi, HaM, BaM, hm Háflo/HýHíHo/npnflěTCH + infinitiv 6páTy, cbíHy, MápKy, cecTpé, ^ónace, Ojibre Háflo/HýjKHo/npuněTCH + infinitiv 13. Tvořte věty podle vzoru. Používejte vazbu Hádo/nýjKHO + infinitiv. Každou větu utvořte v přítomném, minulém i budoucím čase: dpyz - nponumámb Kuúzy —+ Jjpýzy Hádo/nýjKHO nponumámb múzy. fípýzy uádo ôÚJio/HýoKHO ôújio ripouumámb múzy. Mpýzy Hádo ôýdem/uýoKHO ôýdem npouumámb KHÚzy. 1. 6paT - 3aHHTbca cnópTOM 2. Těra — caénaTb noKýnicH 3. oh — HarmcáTb 3JieKTpÓHHoe .uicbMÓ napTHěpy 4. cryfléHT - noBTopáTb rpaMMáraKy 5. bw - ^oôiiBáTbca ycnéxa 6. cecTpá - noxyfléTb 7. chh - cnénarb ypÓKH 8. OHá - bhhth 3áMy)K 3a Ojiéra 9. flÓHKa - norynáTb c coôáKoB 10. a - Bbi6paTb xopóinee jwécTO 11. ww ~ pernárb cnóacHyio 3a,náHy 12. Hropb - é3flHTb Ha BenocHné/ie 13. >KeHá - yniÍTb pýccKHň 33ÚK 14. ynemiK - oTBenáTb Ha Bonpócbi 15. OHá - oTAOxHýTb b KJiý6e 16. ohh - KynÉTb ômiéTbi b TeáTp 14. Tvořte věty podle vzoru. Používejte vazbu npuděmca + infinitiv: CezóÓHH HyoKHo/nádo cdéjiamb noKýnKU. Mcma óojiéem. (Tánn) —* FloKýnKU npuděmcH cdénamb Tane. Bnepá wýoKno/nádo 6újio cdénamb noKýnKU. MÓMa óojiéna. (Tánn) —> IJoKýnKU npuuuiócb cdénamb Tane. 1. Hý>KHo HarmcáTb ajieicrpÓHHoe rracbMÓ HéMuaisi. MéHe^xcep He yiviéeT nncáTb Ha HeMéuKOM. i accHCTéHT) 2. Bnepá Há^o 6hjio KynáTb GHJiéTbi. ÁHHa 6bijiá 3aH5rrá. (MaKCHM) 3. BénepoM hvtkho noryjiHTb c co6áKoň. CecTpá oTnpáBHnacb Ha ancKOTéKy. (6paT) 4. Ha ypóice HýacHO óbino OTBéraTb Ha Bonpócbi y^HTeiia. BÓBa He noBTopáji HÓByro rpaMMáraKy. (oHá) 5. Haflo coópáTb uBerá. y 6á6ynjKH aujiepróa. (BHyK) 6. Há^o 6bmo npoHHráTb pýccKHň acypHán. Oh roóxo 3HáeT pýccKHň. (mh) 7. Hý>KHO 6bi.no pemÉTb iry sahány. AneKcéň He 3Hau KaK. (apyr) 8. HýacHO no3BOHÉTb Bpaný. y no^pýra HeT eró HÓMepa. (bh) 9. Hý>KHO 6biJio npHroTÓBHTb 3KýcHoe 6jikvk>- liána He yiviéeT roTÓBHTb. (chh) 10. Há^o noroBopáTb c íthm moho^íim •-ie.ioBéKOM. Koujiéra c hhm nopyránca (a). 15. Přeložte věty. Používejte vazbu Hádo/HýsKHo/npudemcn + infinitiv: 1. Musíš se věnovat sportu. 2. Václav byl zaneprázdněn. Vstupenky musel koupit Ivan. 3. Potřebuji ještě zavolat kamarádce. 4. Jaký problém jsi musel řešit? 5. Žák neví, jak napsat toto slovo. Budu ho muset napsat já. 6. Potřebovali jsme si odpočinout na čerstvém vzduchu. 7. Kolega má důležitou schůzku. Budu na něj muset počkat. 8. Co potřebujete? 9. Neumí vařit. Musím vařit já. 10. Bude třeba to udělat. HacTb B MaTpěuiKa 1. Poslechněte si text na nahrávce, poté si ho přečtěte: 077 L07 A04 MaTpéuiKa - pýccKaa napóiuiasj /jepeBáHHaa KýKJia. 3Ta nónHan Becěnaa .aéByiiiKa b KOCbiHKe h capacpáiie CTána He tójibko Haiiimiia.ii.iii.iM cyBeHiípoM Pocchh, ho h o6béicroM KOJIJieKUHOHHpOBaHHH. Po^HJlŮCb OHá B MoCKBé B KOHllé 19 BÓKa h 6bijiá cnéjiaHa no o6pa3iiý, KOTÓpwň npHBe3Jiň H3 ^InÓHHH. CáMbiM nonynápHbíM HMeHeM b to BpéMH 6biiiá MaTpěHa, a nácKOBO - MaTpěuiKa. TaK h Ha3BánH aepeBáHHyio KpacáBnuy. O^HáKo MaTpěniKa KýKJia He npocTán. BHyTpn Heě HaxÓAflTCH noxówiie MáneHbKHe kvkojikh - eě poflHŮe cěcTpH. Hx, Kan npáBHjio, mecTb hjih 6ójiee. B Pocchh ecTb ropoaá h cějia, r^e npoioBÓACTBO 3thx cyBeHňpoB cráuo TpaflHHHÓHHbíM. CaMbie H3BécTHbie H3 hhx - CépraeB riocáA, CeMěHOB h Kpyréii. o o B Mh MarpěniKH, mh noapý5KKH, ÝTpOM páHO Mbl BCTaěM, BmecTepÓM noěM nacTýuiKH, H TaHuýeM BinecTepÓM. Mu MarpěiiiKH, mm cecTpánKH, Mbl TOJlCTýuiKH-HeBejláHKH. KaK noSněM njincáTb h neTb -BaM 3a HáMH He ycnéTb. 110 HTO 3HáHHT 3T0 CJIOBO? BHVTpH uvnitř KOJIJieKUHOHÚpOBaHHe, -Hfl i sběratelství KOCbíHKa, -H i šátek KýKJia, -bi i panna KýKOJiKa, -h i zdrob. panenka Hapó/iHbiH, -aa, -oe, -bie lidový HaiiHOHájibHUH, -au, -oe, -bie národní o6pa3éij, -3uá m vzor noxójKHií, -a«, -ee, -He podobný njiacáTb, -niý, -nieuib, -uivt tančit npoH3BÓflCTBO, -a s výroba npocTÓň, -án, -óe, -bie obyčejný capa ycnéuiHbiň óroHecMÓH, THníÍHHMH Bonpóc, ýMHbiň cmh; HÓBai yneHŮna, MáneHbKaa KÓMHaTa, coBpeMÓHHaa Mý3biKa; Mono^óe jihuó, núcToe nojioTéHue. MáneHbKoe 3épKano 6) KoMý? ^eMý? —* némciouí ToprÓBbiň neHTp, raýnMH nápeHb, noné3HMH npoKýicr; CTápas cýMKa, KpacŮBaa fléBymica, .nóópaa hahh; BKýcHoe mojiokó, óénoe nnáTbe, pýccKoe 3Ójioto b) O kóm? O hSm? —> He3a6biBáeMbm npá3,HHHK, CTápbiň nopT(})éjib, xojioctóh 6paT; /uiHHHai pexá, HHTepécHaa KHŮra, neněHaa KapTÓuiKa; némcKoe cjióbo, HHCToe MÓpe, MáneHbKoe OKHÓ r) C KeM? C neM? —> fleuiěBbiň ónnéx, BáacHMH rocTb, aoporóB aBTOMoGánb; jnoGŮMaa 5KeHá. TpýflHaa zajxám, ynbi6HHBaa fléBOHKa; MopáBCKoe bmhó, flóópoe cép^qe, Bá)KHoe fléno 5. Slovní spojení v závorce dejte do správného tvaru: m 1. roBopÉTb o (nécTHbiH nenoBéK) 2. BCTpenáTbCH c (cojiH/iHbiň napTHěp) 3.3aHHMáTbca (HÓBbiň BHfl cnópTa) 4. >KHTb b (6ojibiiiáa KBaprápa) 5. pemáTb (TpýflHaa 3aMna) 6. 6ecé/roBaTb c (KpacHBaa aéByuiKa) 7. coMHeBáTbca b (cTápbiň Mérojx) 8. CHHTáTbca (ycnéniHbiň cnerniajiHCT) 9. 5K^aTb (aMepHKáHCKHH nporj)éccop) 10. yrárbca b (MOCKÓBCKaa niKÓJia) 11. pyráTbca c (mojioac-h yHHTejib) 12. KynáTbca b (nácToe Ó3epo) 13. yBjíeKáTbca (KBapTHpHbiň 4H3áňH) 14. pa6ÓTaTb b (coBpeMéHHbiň KÓMruieicc) Měkký vzor: Mužský rod Střední rod Ženský rod 1. JléTHHH -HÍÍ jiéraee -EE JléTHHJI -Híí 2. jiéTHero -ErO JiéTHero -Ero jiéraeň -EH 3. jiéTHeMy -EMY néraeMy -EMY néTHeň -EH 4. néTHMÍí/jiéTHero -HÍÍ/-ErO jiéTHee -EE JléTHIOK) -K) K) 6. o JiéraeM -EM 0 JlČTHeM -EM o JiéTHeíí -EÍÍ 7. JléTHHM -HM JléTHHM -HM jiéTHeň -EH Pamatujte: 1. Podle měkkého vzoru se skloňují přídavná jména zakončená na -tkhh, -uihh, -hhh, -mnií. Pamatujte si, že po hc, ui, m, m se nepíší h, io, ale a, y (xopómaH, xopóuiyio apod.). 2. K měkkému vzoru patří všechna přídavná jména zakončená na -hhh (BecéHHHň/jarní, jiéTHHH, océHHHň/podzimní, ýTpeHHHň/ranní, dopolední aj.). 6. Slovní spojení dejte do správného tvaru: a) Be3 Koró? Be3 neró? —» nocnéjiHHH KOHuépT, CBé>KHň BÓ3flyx, jiibôaiuHH Myse; nocjiéjuHaa Heléna, xopóuiaa nporpáMMa, jiéraaa noró/ja; nocjié/iHee mhjio, HacToámee cnácTbe, xopóniee mojiokó 6) KoMý? HeMý? —> ôhbuihh cynpýr, 3hmhhíí ca/j, CBé>KHH xjieô; océHHaa Moja, HacToámaa TáňHa, ôýjjymaa pa6ÓTa; JiéTHee njiáTbe, CBé>Kee Mácjio, nocjiéflHee mócto b) O kóm? O tom? —> GýAymHH poMáH, BecéHHHň Typ, nocjié,n,HHH rocTb; 3hmhhh ojiHMnnájja, xopómas qáiiiKa, 6biBuiaa yneHňua; xopóniee 3AopÓBbe, océHHee Hé6o, xopómee njiáTbe r) C KeM? C HeM? —> HacToáuiHM KocTěp, xopóuiHH BejiocHnéa, 6ýjrymHH MéHe/xacep; jubôamaa 5KeHá, xopómaa Hána, nocjié/THaa He/réjra; 3HMHee ýTpo, ôbiBuiee npáBHJio, CBé>Kee Mácjio Užití slova Korflá Pamatujte si, že slovo Koraá může být přeloženo trojím způsobem: 1. tázací zájmeno KDY Koraá bh 6ýaeTe 3áBTpaKaTb? 2. časová spojka KDYŽ Kocná a 6bin a ľlpáre, a BCTpéTHJi mhóto TypácTOB. 3. časová spojka AŽ Koraá a npnflý jjomóh, h 6ýfly OTflbixáľb. 7. Přečtěte a přeložte: 1. Kor/rá Tbi npoHHTáeuib noáivry IlýuiKHHa? 2. Koř/já oh 3bohhji, a 6wji 3áH»T. 3. Koraá HaTáma noxyaéeT, OHá KýnHT ce6é HÓBoe nnáTte. 4. Koraá tm coônpáembca 3aHHMáTbca cnópTOM': 5. 5í He 3Háw, Korflá oh noTepán nácnopT. 6. Koraá Ha ýjuiiie xopómaa norósa, Bce ryjiáioi hjih KaTáioTca Ha BejrocHnéiie. 7. Komá ohh no)KeHHJiHCb, ohh OTnpáBHJiHCb b CBá,n,e6Hoe nyxeinécTBHe. 8. Koraá a Hannuiý nHCbMÓ, mh MÓ5KeM noroBopÓTb o pa6ÓTe. Tvoření příslovcí pomocí přípony -e V dřívějších lekcích jsme se naučili tvořit příslovce od přídavných jmen pomocí přípony -o (HHTepécHbiň - HHTepécHO, KpacHBbiň - KpacÚBO, xopómHH - xopouió atd.). Několik příslovcí se tvoří pomocí přípony -e. Pomocí této přípony se tvoří příslovce pouze od měkkých přídavných jmen. Zapamatujte si: HCKpeHHHH - HCKpeime (upřímně) H3JiáinHHH - H3JiúmHe (zbytečně) acrýuHH - 5Krýne (žhavě) KpáHHHií - KpáňHe (krajně) BHéniHHň - BHénme (navenek, napovrch) BHýrpeHHHÍí - BHýTpeHHe (vnitřně) 3HáeTe jih bm, hto...? AhTOHHO BHBájItaH - H3BéCTHbIH HTaJlbaHCKHH KOMn03HTOp - COHHHHH UHRU ,fipeMehá zódcť. A bh yacé 3HáeTe nerápe BpéivieHH rójja? nocMOTpúre h 3anÓMHHTe: BpeivieHá róaa/roční období eecHá jaro BeCHÓH na jaře JléTO léto JléTOM v létě óeeHb podzim óceHbio na podzim 3HMÚ zima 3UMÓH v zimě KaKÓe BpéMa ró^a bh Jiíbôirre ôónbine Bceró? A KaKÓíí Mécau,? ^BeHá/juaTt MécHueB/dvanáct měsíců leden Hiinápb B HHBapČ únor (benpá.n. b (J)ťBpa.iť' březen Map r b MápTe duben anpéjib b anpéjie květen Maií b Máe červen H M) H b B IIIOHť červenec HIOJll, B HH)Jie srpen áBrycT b áBrycTe září ceHTÓ6pb b ceHTHÔpé říjen OKliíÓpb B OKTHÔpé listopad HOHÔpb B nonópé prosinec jjeKáôpt b aeKaôpé Názvy měsíců se naučte. Věnujte pozornost prízvuku! 8. Přeložte: \J_ 1. Čemu se věnujete ve volném čase? 2. To je velice zajímavá nabídka. 3. Musíme si brát příklad od něj. 4. Chystali se jim zavolat v pátek. 5. Obyvatelé měst často navštěvují divadla a výstavy. 6. Kdy budeš jezdit na kolečkových bruslích? 7. V lednu bruslíme nebo lyžujeme. 8. Vivaldi je můj oblíbený skladatel. 9. Václav preferuje aktivní odpočinek. 10. Co potřebuješ koupit? - Potřebuji koupit čerstvé máslo a mléko. 11. V našem městě je velký obchodní dům. 12. Až bude podzim, vyrazíme na dovolenou. 13. Má dnes Irina volno? - Ne, je zaneprázdněna. 14. Mladí lidé hrají míčové hry, navštěvují posilovny a fitness centra. 15. Pavel neumí psát na počítači. E-mail budeš muset napsat ty. HTO rOBOpHTCH B POCCHH? cřeBpájib 6oráT CHérovi, anpénb - bo^óh. BecHá KpacHá, fla rono,HHá, óceHb floac^jiÓBa, m cbiTá.