Všichni studenti jsou povinni dodržovat zásadu mlčenlivosti spojenou s výkonem praxe (viz např. Zákon 108/2006 o sociálních službách). Znamená to, že o konkrétních případech a klientech s nikým nezainteresovaným mimo organizaci nehovoří, nikomu nesdělují osobní údaje klientů, či podrobnosti o jejich sociální situaci (mlčenlivost musí praktikant dodržovat i po skončení praxe). Informace podléhající zásadě mlčenlivosti jsou informace týkající klientů (osob, jimž jsou poskytovány sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách), které se pracovník dozvěděl při své činnosti – tedy nejen přímo od klienta, ale třeba v lokalitě od jiné osoby, od zástupce města. Klientům tímto zajišťujeme důvěrnost informací, které nám svěřili.
Právní základ možnosti odepřít orgánům činným v trestním řízení součinnost, tedy i podávat informace je položen v § 8 z. č. 141/1961 Sb., trestního řádu – zejména odstavec 1) a 4). Na základě tohoto ustanovení se lze v obecné rovině dovolávat mlčenlivosti pro celé trestní řízení – tedy jak pro řízení přípravné (policie), tak i pro řízení před soudem.
Pro celé trestní řízení (jak řízení přípravné, tak před soudem) je též upraven zákaz výslechu svědka, který má povinnost mlčenlivosti v ust. § 99 odst. 2 z. č. 141/1961 Sb., trestního řádu.
Možnosti prolomení mlčenlivosti, jedná se o dva případy – o povinnost oznámit vyjmenované trestné činy a povinnost překazit vyjmenované trestné činy, přičemž jde pouze o činy závažnějšího charakteru. Pokud povinná osoba neučiní, co jí v tomto ohledu ukládá zákon, vystavuje se riziku trestního stíhání pro trestné činy neoznámení (§ 368, zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku), popř. nepřekažení (§ 367, zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v tomto kontextu se jedná konkrétně o § 283 nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy) trestného činu.
Další možností zbavení mlčenlivosti je souhlas klienta, jehož se informace, k nimž má osoba povinnost mlčenlivosti, týkají. Tento souhlas je třeba dát vždy písemně a je třeba v něm uvést, v jakém rozsahu a za jakým účelem zprošťuje klient osobu mlčenlivosti a dále datum udělení zproštění (viz A. Rychlíková, 2015).